Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 2 Cmo 185/2023-51 ECLI:CZ:VSPH:2024:2.Cmo.185.2023.1 Usnesení

o jmenování likvidátora, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2023, č. j. 66 Cm 115/2023-25

JUDr. Ivana Wolfová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 21. 2. 2024

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Radima Novotného a JUDr. Jitky Malé ve věci

Navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [rodné přijmení] [Datum narození navrhovatele],

bytem [Adresa navrhovatele]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

za

účasti: 1. [Jméno advokáta B]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO]

sídlem [Adresa advokáta B]

2. [Jméno advokáta C], narozený [rodné přijmení] [Datum narození advokáta C],

bytem [Adresa advokáta C]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta D],

sídlem [Adresa advokáta D]

o jmenování likvidátora, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2023, č. j. 66 Cm 115/2023-25


I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje ve znění, že se zamítá návrh na odvolání likvidátora [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a na jmenování likvidátora nového.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným usnesením zamítl soud prvního stupně návrh doručený soudu dne 18. 4. 2023 na jmenování navrhovatele do osoby funkce likvidátora společnosti [právnická osoba] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. v [Anonymizováno], IČO [IČO], když společnost má řádně jmenovaného likvidátora, kterým byl jmenován [Jméno advokáta C]. Navrhovatel se obává střetů mezi likvidátorem a samotným navrhovatelem. Uvedená skutečnost je dána tím, že jediným společníkem společnosti je likvidátor a zároveň věřitelem společnosti je navrhovatel jakožto údajně právoplatný dědic po panu [Anonymizováno] [Anonymizováno], zemřelém dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Tím totiž vzniká situace, kdy likvidátor rozhoduje, kolik ze svého budoucího jmění oddělí na zákonné vyrovnání věřitele - navrhovatele a podle tvrzení navrhovatele, likvidátor obhajuje zejména své osobní zájmy. Jedná se nepřípustný a nezákonný stav. Navrhovatel v doplnění svého návrhu rovněž uvedl, že účastník č. 2 mu měl údajně vyhrožovat a činit na něj nátlak ohledně převodu nemovitostí společnosti, tvrdil tak bez navrženého důkazu. Tvrdil, že jmenovaný likvidátor nevykonává svoji funkci řádně, a to zejména s ohledem na vysokou hodnotu společnosti. Rovněž porušuje své zákonné povinnosti závažným způsobem, když jej navrhovatel vyzval k zaslání soupisu jmění či zahajovací účetní rozvahy ke dni vstupu společnosti do likvidace a likvidátor navrhovateli dokumenty do dnešního dne nezaslal a tyto rovněž nejsou založeny v obchodním rejstříku.

2. Účastník 2 jako likvidátor ve svém vyjádření uvedl, že tvrzení navrhovatele jsou vykonstruovaná. Ocenění jmění společnosti bylo zadáno znalci. Navíc dědické řízení po zemřelém Josefu Růžičkovi není skončeno a není tedy vůbec jisté, že navrhovatel se stane právoplatným dědicem po zemřelém. Likvidátor uvedl, že vzhledem na osobní poměry mezi ním a navrhovatelem přijme jakékoli rozhodnutí ve věci.

3. Soud prvního stupně z úplného výpisu z obchodního rejstříku zjistil, že dne 1. 1. 2023 vstoupila společnost do likvidace a likvidátorem byl jmenován dne 18. 3. 2023 [Jméno advokáta C], jediný společník společnosti. Společnost byla založena ke dni 3. 5. 1993 a společníky po celou dobu existence společnosti byli ke dni 1. 1. 2023 [Anonymizováno] [Anonymizováno], zemřelý [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] a [Jméno advokáta C], když statutárním orgánem byli její společníci. Poslední vloženou listinou ve Sbírce listin je účetní uzávěrka za rok 2022.

4. Při právním posouzením věci postupoval soud podle § 89 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 188 odst. 1, § 189 odst. 1, § 191 odst. 1, § 198 odst. 1, § 199 odst. 1 a 2 o. z. a dále podle § 95 odst. 1 ve spojení s § 113 odst. 1 písm. c) zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech.

5. V odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně odkázal na tvrzení podle podaného návrhu, kdy se navrhovatel domáhal odvolání stávajícího likvidátora z této pozice a domáhal se jmenování vlastní osoby na tuto funkci. V takovém případě je nezbytné, aby osoba mající zájem na odvolání likvidátora tvrdila a zároveň prokázala, že likvidátor neplní řádně své povinnosti (§ 191 odst. 2 o. z). Takovou skutečnost navrhovatel pouze tvrdí s odkazem na vysokou hodnotu společnosti v řádu několika desítek miliónů korun českých a tvrdí, že likvidátor není takové správy schopen. Takové tvrzení je nevypovídající, když navrhovatelem odhadnutá hodnota společnosti nemůže představovat racionální podklady pro porušení plnění povinností likvidátora. Protože zde neexistuje porušení plnění povinností likvidátora, nezabýval se soud ani naléhavým právním zájmem navrhovatele. Pokud bylo likvidátorovi vyčítáno nezaslání soupisu jmění či zahajovací účetní rozvahy ke dni vstupu společnosti do likvidace navrhovateli, pak taková povinnost likvidátora, tedy zaslat požadované dokumenty osobě, o které není ještě rozhodnuto, zda je právoplatným dědicem zůstavitele, a tedy věřitelem společnosti, neexistuje (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2023, sp. zn. 29 Cdo 3250/2014). Soud prvního stupně ještě uvedl, že není vadou, v případě zrušení společnosti podle § 113 odst. 1 písm. c) z. o. k., pokud jediný společník vykonává působnost celého statutárního orgánu. Návrh nebyl shledán důvodným, a proto byl zamítnut. Výrok o náhradě nákladů řízení odpovídá postupu podle § 23 z. ř. s.

6. Proti usnesení se navrhovatel odvolal. Předně soudu vytýká, že nerozhodl o celém návrhu, když pouze zamítl návrh na jmenování likvidátora a nerozhodl o návrhu na jmenování likvidátora. Právní závěry soudu prvního stupně považuje za chybné. Navrhovatel doložil, a to potvrzením Okresního soudu v Kolíně ze dne 5. 4. 2023, č. j. 20 D 73/2023, že jediným dědicem ze zákona je navrhovatel, který dědictví neodmítl a dále, že spravuje pozůstalost jako správce pozůstalosti, který má všechna práva s dědictvím spojená. Soud prvního stupně k tomuto faktu nepřihlédl. Nezabýval se rovněž otázkou střetu zájmů likvidátora, jak na něj navrhovatel poukázal v podání ze dne 25. 8. 2023. Podstatnou část podání navrhovatel ocitoval ve svém odvolání. I nadále zastává navrhovatel názor, že [tituly před jménem] Josef ptáček řádně neplnil a neplní povinnosti likvidátora společnosti a není osobou způsobilou takovou funkci zastávat. V této souvislosti rovněž odkazuje na své podání ze dne 25. 8. 2023. Pokud jde o zaslání soupisu jmění je navrhovatel přesvědčen, že takovou povinnost má likvidátor i vůči němu, a navíc soupis jmění nebyl zaslán ani do sbírky listin rejstříkového soudu. Navrhl změnu rozhodnutí tak, aby jeho návrhu bylo vyhověno. Podáním ze dne 24. 1. 2024 ještě doplnil své odvolání tak, že doložil usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 23. 1. 2024, č. j. 20 D 73/2023 – 240, které nabylo právní moci dne 23. 1. 2024, a ze kterého se podává, že je jediným nabyvatelem pozůstalosti po panu Josefovi Růžičkovi. Upřesnil, že se nikdy nedomáhal toho, aby byl jmenován likvidátorem on, ale domáhal se, aby likvidátorem byla jmenována nestranná, nezávislá a také odborně způsobilá osoba, která by byla schopna likvidaci řádně provést.

7. Účastník 2. se vyjádřil k podanému odvolání podáním ze dne 10. 1. 2023. S rozhodnutím soudu se plně ztotožňuje. Uvedl, že funkce likvidátora se ujal, když takový postup považuje za svou povinnost. K projednávané věci uvádí, že krátce po svém jmenování do funkce likvidátora zadal znalecké ocenění nemovitého majetku společnosti, a to u [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Znalkyně posudek vyhotovila ke dni 16. 10. 2023 a účastníkovi 2. doručila cca o dva týdny později. Soudu byl posudek předložen 6. 11. 2023 společně s rozvahou a soupisem majetku (movitého). Účastník připustil, že bylo jistě možné předložit rozvahu a soupis dříve, vycházeno však bylo z toho, že pro posouzení věci mají tyto podklady význam společně jako soubor, neboť ocenění nemovitého majetku znaleckým posudkem představuje rozhodující a zásadní položku. Povědomost o tom, zda navrhovatel je nebo není dědicem, v době podání vyjádření účastník neměl a pokud jde o jmenování správcem pozůstalosti, nemá tato skutečnost žádný význam, neboť správcem pozůstalosti může být jakákoli osoba. Domnívá se, že při výkonu funkce likvidátora nikterak nepochybil a postupoval správně. navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí.

8. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo a dospěl k následujícím závěrům.

9. Návrhem ze dne 18. 4. 2023 ve spojení s návrhem ze dne 25. 8. 2023 se navrhovatel domáhal z pozice dědice a správce pozůstalosti po zemřelém Josefu Růžičkovi, aby soud jmenoval likvidátora společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], když úmrtím společníka pana [Anonymizováno] [Anonymizováno] došlo ke zrušení společnosti. Zbývající společník [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] je v této věci nečinný, nenavrhnul vstup společnosti do likvidace, ani jmenování likvidátora společnosti. Návrh podal jako jediný dědic a správce pozůstalosti a jako osoba, která má na tom přímý právní zájem. V dané věci existuje střet mezi zájmy navrhovatele a zájmy statutárního orgánu pana [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a i z tohoto důvodu byl podán návrh na jmenování likvidátora. [Jméno advokáta C] nemůže takovou funkci zastávat, neboť jako jediný zbývající společník, který se navíc sám jmenoval likvidátorem, má jako likvidátor vypořádat dědice druhého společníka a je tudíž v kolizi zájmů. Jde o situaci, kdy jeden ze společníků rozhoduje způsoby a postupy likvidace o tom, kolik vlastně ze svého majetku vyplatí na zákonném vyrovnání druhému. Tuto skutečnost není třeba prokazovat. Takto jmenovaný likvidátor zastupuje především sám sebe, takový stav je nezákonný a nepřípustný i s ohledem na to, že navrhovatel nemůže zasahovat do průběhu likvidace a je pouhým věřitelem společnosti, jejíž majetek je ve zbylé části majetkem likvidátora. Jde o zcela zjevný střet zájmů. Na dokreslení situace navrhovatel odkázal na snahu [tituly před jménem] Josefa Ptáčka, aby převedl svůj podíl na jeho manželku, jinak, že nemovitosti, které činí větší část majetku společnosti, prodá za nízkou cenu a navrhovatel z toho neobdrží nic. Již tento návrh svědčí o naprosté neznalosti práva likvidátora a jeho neschopnosti likvidátorem být. Likvidátor navíc porušuje zákonné povinnosti, a to závažným způsobem. Nezaslal navrhovateli soupis jmění či zahajovací účetní rozvahu, dokumenty nejsou navíc ani založeny ve Sbírce listin. Vše je důvodem pro odvolání likvidátora z jeho funkce a toho se také navrhovatel domáhá s tím, aby byl jmenován likvidátor nový.

10. Podle § 189 odst. 1 o. z. při vstupu do likvidace povolá příslušný orgán právnické osoby likvidátora, likvidátorem může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu. Zanikne-li funkce likvidátora ještě před zánikem právnické osoby, povolá příslušný orgán právnické osobě bez zbytečného odkladu nového likvidátora.

11. Podle § 191 o. z. právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž byl povolán likvidátor podle § 189, jmenuje likvidátora soud, a to i bez návrhu. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby (odst. 1). Na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti a jmenuje likvidátora nového (odst. 2).

12. V posuzované věci je likvidátorem společnosti [Jméno advokáta C], který podle výpisu z obchodního rejstříku je jediným společníkem společnosti. Je tedy na pozici statutárního orgánu a soud prvního stupně správně odkázal na § 113 odst. 1 písm. c) z. o. k, podle kterého není vadou, pokud jediný společník veřejné obchodní společnosti vykonává působnost celého statutárního orgánu. Do této působnosti pak patří i rozhodnutí o jmenování likvidátora podle § 189 odst. 1 o. z. Což se v projednávané věci stalo a z uvedeného postupu nelze dovozovat střet zájmů, jak se domnívá navrhovatel. Pokud jde o tvrzení, že volí jako likvidátor rozhodné postupy a způsoby likvidace a rozhoduje o tom, kolik vlastně ze svého majetku vyplatí na vyrovnání druhému společníku (jeho právoplatnému dědici), nejedná se o žádná konkrétní tvrzení. Jedná se pouze o subjektivní vyhodnocení nastalé situace navrhovatelem, který se domnívá, že by mohl být poškozen.

13. Tvrzení, že shora jmenovaný likvidátor nevykonává svou funkci řádně, když je zde vysoká hodnota společnosti v řádech několika desítek miliónů korun, a že není takové správy schopen, není tvrzením způsobilým k tomu, aby soud odvolal likvidátora společnosti a jmenoval do této pozice jinou osobu. Lze se ztotožnit se závěrem soudu prvního stupně, že takové tvrzení nemůže představovat základ pro porušení povinností likvidátora.

14. Pokud navrhovatel dále tvrdil, že likvidátor porušil své povinnosti, když nezaslal navrhovateli soupis jmění a zahajovací účetní rozvahu ke dni vstupu společnosti do likvidace, nejedná se rovněž o námitku důvodnou, když taková zákonná povinnost neexistuje vůči osobě, o které není v době požadavku na zaslání najisto postaveno, že je právoplatným dědicem zůstavitele.

15. Ze všech vyložených důvodů odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Učinil tak ve správném znění, jak uvedeno ve výroku usnesení odvolacího soudu. Vycházel z toho, že z odůvodnění napadeného usnesení je více než zřejmé, že soud prvního stupně projednal celý návrh navrhovatele, tak jak byl uplatněn v návrhu a jeho doplnění ze dne 25. 8. 2023, tedy návrh na odvolání likvidátora [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a jmenování likvidátora nového.

16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 23 z. ř. s., tak že právo na jejich náhradu nebylo přiznáno žádnému z účastní, jedná se o spor, který lze zahájit i bez návrhu a důvody, které by vedly k jinému postupu, nebyl odvolacím soudem shledán.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.