o zaplacení 22 395 860 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2021, č. j. 37 Cm 109/2019-281

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků. Vyšel z toho, že žalovaný vykazuje čistý měsíční příjem ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 z pracovního poměru u společnosti [Anonymizováno] 7 459 Kč. Ke dni 31. 1. 2021 tento pracovní poměr ukončil s tím, že požádal o vyměření starobního důchodu. Ten nebyl ještě stanoven. Žalovaný uváděl, že jiné příjmy nemá. Vykázal vlastnictví nemovitosti v k. ú. [Anonymizováno] s odhadovanou cenou 1 300 000 Kč. Výpis z katastru nemovitostí ale předložen nebyl. Nebylo tedy možné ověřit tvrzená zatížení této nemovitosti. Jasná není ani povaha nemovitosti a nelze odhadnout možnosti jejího zpeněžení. Žalovaný nepředložil ani výpis z registru vozidel. Mezi výdaji žalovaný uvádí výživné pro nezletilého syna ve výši 10 000 Kč měsíčně a měsíční splátku hypotéky ve výši 18 327 Kč. Výpisy z účtu vykazují záporné zůstatky. Soud prvního stupně však na těchto účtech zaznamenal značné obraty v částkách mnohonásobně přesahujících vykázaný příjem od společnosti [Anonymizováno]. Z toho usoudil na další příjmy. Vykázané příjmy nemohly by dostačovat ani na uváděné výdaje ve výši téměř 30 000 Kč, ke kterým je nutno ještě přičíst nezbytné náklady na zajištění životních potřeb. Z toho soud prvního stupně dovodil nespolehlivost žalovaným uváděných skutečností. Žalovaný navíc není zcela nemajetný. Proto soud prvního stupně nevzal za osvědčené, že poměry žalovaného odůvodňují přiznání navrhovaného osvobození.

2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Uvedl, že soud prvního stupně v rozporu s právní úpravou a judikaturou v této souvislosti opomenul skutečnost, že žalovaný jednoznačně osvědčil, že objektivně nemá prostředky nutné k úhradě předmětného soudního poplatku, a to v jakékoli výši. V mezidobí již byl žalovanému vyměřen starobní důchod ve výši 21 284 Kč. Polemizuje také se závěrem soudu, že nedoložil výpis z katastru nemovitostí, když označil katastrální území a číslo listu vlastnictví a soud si tak mohl z veřejně přístupných zdrojů ověřit vše potřebné. Věcné břemeno a zástavní právo snižují znaleckým posudkem zjištěnou cenu pozemku. Ten také již žalovaný nevlastní, když ho prodal za nejvyšší nabídku 205 000 Kč. Nový vlastník byl do katastru nemovitostí zapsán ke dni 19. 5. 2021. Ani touto částkou již žalovaný nedisponuje, neboť ji musel použít na vyživovací povinnost a na splátky hypotéky. Zčásti pak byl výnos z prodeje použit na úhradu právního zastoupení, jehož náklady jsou z důvodu procesních pochybení soudu prvního stupě značné. Je zřejmé, že jde o náročný spor, kde se bez odborného právního zastoupení nelze obejít. Žalovaný nevlastní žádné motorové vozidlo. V registru je sice veden na jeho jméno vůz Porsche z roku 2005, ten však žalovaný prodal již 9. 2. 2015 Darině Syré. Soudem prvního stupně konstatované platby od společnosti [Anonymizováno] byly žalovanému připsány na účet nedopatřením a byly v průběhu ledna 2021 společnosti vráceny. Vklady ve výši 25 000 Kč a 22 000 Kč jsou dary matky žalovaného, se kterou žije ve společné domácnosti spolu se synem. Příjmy žalovaného spolu se starobním důchodem jeho matky ve výši 18 602 Kč a příspěvkem syna na domácnost postačí k pokrytí výdajů žalovaného. Žalovaný zároveň uvedl, že proti rozsudku, který soud prvního stupně v této věci vydal, musel podat odvolání, čímž mu vznikla poplatková povinnost. Důvodem odvolání jsou vážné procesní chyby rozhodující soudkyně. Výslovně uvádí manipulaci s protokolem o jednání, které se konalo dne 15. 1. 2021, což konstatoval Městský soud v Praze přípisem ze dne 3. 5. 2021. Je zcela nesprávné, aby za této situace, kdy procesními pochybeními soudu, které sám žalovaný nijak nezavinil, byl žalovaný k podání odvolání dohnán, byl ještě povinen hradit soudní poplatek. V napadeném usnesení také žalovaný shledává odvetu soudu prvního stupně za trestní oznámení, které byl nucen podat.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.).

4. Odvolací soud vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené soud prvního stupně. Jak ze spisu vyplývá, usnesením ze dne 3. 3. 2021, č. j. 37 Cm 109/2019-258, uložil soud prvního stupně žalovanému v souvislosti s jeho návrhem na přiznání poplatkové úlevy, aby mimo jiné předložil potvrzení z evidence motorových vozidel prokazující, zda je či není majitelem motorového vozidla, a výpis z evidence nemovitostí ohledně vlastnictví nemovitostí. Dále z prohlášení žalovaného o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech vyplývá, že uvedl, že žije ve společné domácnosti s matkou [Anonymizováno] a se zletilým synem [Anonymizováno] V tomto prohlášení neuvedl, že by tyto osoby byly na něj finančně odkázány anebo že by byl žalovaný finančně závislý na těchto osobách. V rámci odvolacího řízení žalovaný předložil rozhodnutí o přiznání starobního důchodu ve výši 21 284 Kč. Co se týká obratů na účtu žalovaného u [Anonymizováno] zjistil odvolací soud nad okolnosti, které uvádí soud prvního stupně, že na tento účet došla dne 2. 2. 2021 platba v nevýznamné výši 2 000 Kč. Platba přišla z účtu, jehož majitelem je [Jméno žalovaného], číslo [č. účtu], tedy z účtu vedeného u [Anonymizováno]. K obratům na účtu u [Anonymizováno] předložil žalovaný v průběhu odvolacího řízení dva příjmové pokladní doklady, kde příjemcem je vždy společnost [Anonymizováno]. a plátcem žalovaný. Jeden je datován 4. 1. 2021 a zní na částku 56 000 Kč a druhý je datován 18. 1. 2021 a zní na částku 60 000 Kč. Dále žalovaný předložil doklad k nijak neurčitelnému účtu, jenž ovšem měl by patřit [Anonymizováno]. Podle tohoto dokladu vybrala jmenovaná dne 15. 1. 2021 v hotovosti 25 000 Kč a dne 15. 2. 2021 hotově částku 50 000 Kč.

5. Odvolací soud sám zjistil, že žalovaný je vedle účasti ve společnosti [Anonymizováno]. ještě společníkem v obchodní společnosti [právnická osoba] a že se také angažuje v [právnická osoba]. Za odvolacího řízení žalovaný dále předložil kupní smlouvu datovanou 9. 2. 2013. Prodávajícím je žalovaný a kupujícím je [Anonymizováno]. Předmětem koupě je automobil [Anonymizováno], který byl v České republice prvně registrován v roce 2005. Magistrát hlavního města Prahy dne 24. 5. 2021 žalovanému potvrdil, že s výjimkou výše uvedenou není na něj registrováno žádné silniční vozidlo. K nemovitosti - pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] - předložil žalovaný znalecký posudek ze dne 21. 3. 2019 č. 7474/137/19 zpracovaný [Anonymizováno]. Znalecký posudek stanoví cenu této nemovitosti podle platného cenového předpisu pro účely daní a poplatků, tedy podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Znalecký posudek dospívá k ceně 1 397 450 Kč. Dále předložil žalovaný zobracení informace o pozemku, a to pozemku výše uvedeném, který byl pořízen z veřejně přístupné části katastru nemovitostí. Zobrazení zachycuje stav ke dni 26. 5. 2021. Z tohoto zobrazení je zřejmé, že nyní je vlastníkem pozemku společnost [Anonymizováno] Je zobrazeno také omezení vlastnických práv, a to blíže neurčené věcné břemeno a nijak nespecifikované zástavní právo smluvní. Odvolací soud z katastrální mapy a z webové aplikace mapy.cz zjistil, že pozemek se nachází v zastavěné části obec [adresa]. Z webové stránky odhad-zdarma.cz bylo zjištěno, že orientační cena tohoto pozemku je 2 295 100 Kč.

6. Z obsahu spisu je konečně zřejmé, že před jednáním, které bylo nařízeno na 27. 1. 2021 na 14:00 hodin, při němž soud prvního stupně vyhlásil rozsudek v této věci, doručil žalovaný téhož dne ve 12:32 hodin námitku podjatosti rozhodující soudkyně [Anonymizováno]. Jako důvod podjatosti jsou uvedeny výlučně okolnosti, které se týkají postupu jmenované soudkyně v tomto řízení. Jednou z těchto okolností je také výtka nesprávné protokolace průběhu jednání, které se uskutečnilo dne 15. 1. 2021. K námitce podjatosti se soudkyně [Anonymizováno] vyjádřila tak, že nemá žádný zájem na projednávané věci. Z osob zúčastněných na tomto řízení zná pouze substitučního zástupce žalovaného [Anonymizováno], který zastupoval i v jiných věcech, které tato soudkyně projednávala. Žalobce, žalovaného a ani jejich právní zástupce jmenovaná soudkyně před touto věcí nikdy neviděla.

7. Žalovaný také předložil dopis místopředsedkyně Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2021. Jde o reakci na trestní oznámení podané žalovaným proti soudkyni rozhodující v této věci. Toto oznámení bylo Národní centrálou proti organizovanému zločinu postoupeno k vyřízení právě Městskému soudu v Praze. Z tohoto dopisu, který je vyřízením stížnosti, je zřejmé, že obsahem trestního oznámení žalovaného byly v podstatě totožné okolnosti, které byly také obsahem námitky podjatosti. Státní správa Městského soudu v Praze k nim zaujala stanovisko, že uvedené okolnosti souvisejí s nezávislým výkonem soudnictví a že hodnotit správnost tohoto postupu lze pouze v rámci rozhodování o opravných prostředcích soudy vyšších stupňů. Z pozice státní správy Městského soudu v Praze shledala místopředsedkyně Městského soudu v Praze důvodnou jen námitku, že protokol o jednání ze dne 15. 1. 2021 obsahuje oproti zvukovému záznamu z tohoto jednání navíc usnesení o povinnosti doložit další tvrzení a důkazy, které nebylo na jednání vyhlášeno.

8. V souvislosti s projednávaným odvoláním nebyla žalovaným námitka podjatosti zmíněna. Nicméně odvolání se opírá i okolnost obsaženou ve výše popsané námitce podjatosti. Proto odvolací posuzoval v souvislosti s tímto odvoláním, zda je námitka podjatosti důvodná. Napadené usnesení sice vydala asistentka soudkyně [Anonymizováno]. Je však nutno mít na paměti, že asistenti soudců postupují podle pokynů soudce a že soudce může každé rozhodnutí svého asistenta vždy přezkoumat a k odvolání proti rozhodnutí asistenta ho sám změnit nebo zrušit.

9. Podle ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou z projednávání a rozhodování věci vyloučeni soudci, u kterých je namístě pochybovat o jejich nepodjatosti s ohledem na jejich poměr k účastníkům řízení, k jejich zástupcům anebo k projednávané věci. Čtvrtý odstavec téhož předpisu vylučuje, aby důvodem vyloučení soudce bylo to, jak postupoval, nebo rozhodoval v této věci anebo v jiných věcech.

10. Jestliže námitka podjatosti, jak ji žalovaný vznesl, neobsahuje jiné okolnosti, než jsou ty, které mají původ v dosavadním postupu soudkyně [Anonymizováno] v tomto řízení, je zřejmé, že z projednávání a rozhodování věci vyloučena být nemůže. Platí, že i kdyby všechny výhrady, které žalovaný v této souvislosti vznesl, byly důvodné, a i kdyby byl rozsudek ve věci vydaný shledán odvolacím soudem zásadně vadným, nebylo by možné ani o tyto případně již zjištěné okolnosti závěr o vyloučení jmenované soudkyně opřít. Proto je málo významné, že jediná námitka žalovaného vznesená v této souvislosti je osvědčena, to znamená nesprávnost při pořizování protokolu z jednání, které se uskutečnilo dne 15. 1. 2021, a že ostatní výhrady budou teprve posouzeny při projednávání odvolání proti rozsudku vydanému v této věci. To ostatně shodně konstatuje i dopis místopředsedkyně Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2021. Soudkyně [Anonymizováno] tak není vyloučena z projednávání a rozhodování v této věci.

11. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl by i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani v nejmenším závislá na jakýchkoli poměrech kteréhokoli z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.

12. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného, jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, a ani obrana, jak je obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.

13. Co se týká poměrů účastníka, je nutno předně konstatovat, že je povinností toho, kdo žádá o osvobození od soudních poplatků, aby své poměry v plném rozsahu osvětlil a svá tvrzení beze zbytku doložil. Není v žádném případě povinností soudu, aby opatřoval jakékoli doklady k tvrzením účastníka, který o poplatkovou výhodu žádá. To se zcela vztahuje i na informace z veřejných rejstříků. Pouze v těch výjimečných případech, kdy toliko soud může potřebné informace získat, musí v tom být účastníku řízení nápomocen. Soud samozřejmě vždy může si sám takové informace vyhledat, zejména je-li dána pochybnost o úplnosti a pravdivosti žadatelem předkládaných tvrzení a dokladů, povinen k tomu však není. Soud prvního stupně zcela zřetelně uložil žalovanému, aby předložil potřebné výpisy z katastru nemovitostí. To žalovaný nesplnil, a to ani tím, že nemovitost, kterou tehdy vlastnil, přibližným způsobem označil. Soud prvního stupně nebyl povinen toto zanedbání za žalovaného reparovat tím, že by sám po nemovitém majetku žalovaného pátral. Ostatně informace, které lze získat z veřejně dostupné části katastru nemovitostí, nejsou dostatečné a řádný výpis z katastru nemovitostí nahradit nemohou. Na to bude konkrétně poukázáno i níže. Výpis z registru motorových vozidel žalovaný nepředložil soudu prvního stupně také. Stalo se tak až za odvolacího řízení.

14. Z výše popsaného informativního náhledu do katastru nemovitostí je nepochybné, že žalovaný již pozemek v obci [adresa] nevlastní. Nyní patří společnosti [Anonymizováno] To je ohledně tohoto pozemku jediná jistota. Kdy přesně došlo k jeho zcizení, není nijak patrné. Muselo se tak stát po 31. 3. 2021, kdy byl ještě pro žalovaného jako vlastníka zpracován znalecký posudek výše uvedený. V současné době je tento pozemek zatížen věcnými právy. Opět je nutno poukázat na to, že informace jen ze žalovaným předloženého informačního náhledu dostatečné nejsou, když z něho nelze poznat, o jaká věcná práva se jedná, nelze tedy ani odhadnout jejich případný dopad do ceny daného pozemku. Obecně samozřejmě platí, že věcná práva většinou snižují tržní cenu jednotlivé nemovitosti, ale míra může být rozmanitá právě podle toho, o jaká věcná práva se konkrétně jedná. To zde není možné posoudit. Konečně informativní náhled do katastru nemovitostí nemůže ani osvědčit, zda tato věcná práva vůbec existovala v době, kdy žalovaný vlastnictví k pozemku převáděl. Nelze tedy ani vyloučit hypotetickou možnost, že tato věcná práva mohla vzniknout až v souvislosti s převodem či po něm.

15. Vůbec nijak není osvědčeno tvrzení žalovaného, že pozemek prodal pouze za 205 000 Kč. Je zcela jasné, že znalecký posudek, který stanovil cenu pozemku na zhruba 1 300 000 Kč, je oceněním pouze formálním podle zákona o oceňování. Takto stanovená cena může se v jednotlivém případě shodou okolností shodovat s cenou tržní, ale většinou tomu tak není. Také v tomto případě nelze posudkem určenou cenu považovat za tržní. Je obecné známé, že [adresa] je vyhledávanou lokalitou, která se nachází ve velmi blízkém okolí Prahy, pro bydlení. Tedy pozemek, který se nachází v intravilánu této obce, musí mít značnou cenu. Proto i při vědomí, že cena, jak byla zjištěna z aplikace odhad-zdarma.cz, má povahu navýsost orientační, je zřejmé, že tato cena je nepochybně bližší realitě než cena dle znaleckého posudku. Proto tvrzení o prodejní ceně 205 000 Kč, tedy za desetinovou hodnotu, je těžko uvěřitelné. Navíc k tomu není vůbec nic doloženo. Otázka nejasných věcných práv byla zmíněna již výše. Pro tyto nejasnosti nelze považovat za osvědčené, že prodejní cena byla vůbec nějakými věcnými právy ovlivněna.

16. Z toho vyplývá, že žalovaný v době, kdy již žádal o osvobození od soudních poplatků, musel získat významnou částku. Uvěřitelné není ani tvrzení žalovaného uvedené v odvolání, že získanou částku použil na výživné a splátky hypotéky, když na jiném místě téhož podání uvádí, že tyto platební povinnosti mu pokrývají vlastní příjmy a prostředky od matky a syna, s nimiž sdílí společnou domácnost. Konečně, i kdyby šlo o tvrzení pravdivé, doloženo toto tvrzení také není, a ostatně stejně platí, že zákonná poplatková povinnost rozhodně nestojí na posledním místě.

17. Žalovaný osvědčil, že již dříve prodal automobil [Anonymizováno]. Soudu prvního stupně však nijak neosvědčil, že jiné automobily nevlastní, když nepředložil výpis z registru motorových vozidel, jak mu soud uložil. Takový doklad předložil až v rámci odvolacího řízení.

18. Ohledně obratů na účtu u [Anonymizováno]. žalovaný předložil v rámci odvolacího řízení dva doklady o údajném vrácení částek, jež mu na účet byly postupně připsány, hotově společnosti [Anonymizováno]. Autenticita těchto dokladů je velmi problematická. Zásadním důvodem je, že není jasné, z jakých zdrojů měly být tyto platby provedeny. Neodpovídají tomu žádné výběry z účtu u [právnická osoba]. a také podle vlastních tvrzení žalovaného o jeho příjmech nemohl tyto prostředky získat jinak. V době, kdy se měly platby uskutečnit, také ještě nedošlo k prodeji výše zmíněného pozemku. To jsou zásadní okolnosti. Vedle toho ovšem se podpisy osoby za příjemce platby, která není v těchto dokladech nijak označena, nápadně podobají nepochybným podpisům žalovaného na jeho prohlášení ze dne 17. 3. 2021 (v přílohách), na prohlášení o osobních majetkových a výdělkových poměrech nebo na listině ze dne 9. 1. 2015, která se týká registrace automobilu [Anonymizováno] (číslo listu 305 spisu). Z toho nutně vyplývá, že žalovaný vedle starobního důchodu pobírá i příjmy od společnosti [Anonymizováno]., v níž je ostatně doposud jednatelem. Do 4. 4. 2019 byl i jediným společníkem uvedené společnosti. Stav společnosti nelze posoudit, když naposledy založila do sbírky listin účetní uzávěrku za rok 2017. Tehdy šlo o společnost ziskovou. Lze rozumně očekávat, že žalovaný nebude vykonávat tuto odpovědnou a na síly i čas náročnou funkci bez toho, aby měl z toho zcela konkrétní hmotné výhody. Nelze ani očekávat, že by jeho syn, kterému vzhledem ke společné domácnosti musí být poměry žalovaného dobře známé, by žalovaného nechal spravovat společnost, kde je jediným společníkem, aniž by svému otci poskytl přiměřenou odměnu.

19. Žalovaný také opomenul zmínit, že je jedním ze společníků společnosti [Anonymizováno], a to společníkem který drží 50% obchodní podíl. Také tato společnost založila naposledy účetní uzávěrku do sbírky listin za rok 2017. Tehdy měla kladný hospodářský výsledek. Nezmínil ani, že je předsedou správní rady nadačního fondu [Anonymizováno].

20. Velmi závažné je zjištění, že na účet žalovaného přišla dne 2. 2. 2021 úhrada z účtu, který také patří žalovanému, u [Anonymizováno] Tento účet žalovaný zcela zamlčel a výpis z něho nepředložil. Nepochybným příjmem žalovaného je jeho starobní důchod. Již bylo výše dovozeno, že je nutno zcela reálně očekávat materiální výhody v souvislosti s angažovaností ve společnosti [Anonymizováno] Nelze to vyloučit ani v souvislosti s vrcholnou funkcí v nadačním fondu [Anonymizováno], jehož je žalovaný i zakladatelem. Pro nedostatek informací nelze to vyloučit ani v souvislosti se společenstvím ve firmě [Anonymizováno]

21. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaný poskytl soudu prvního stupně jen velmi kusé informace o svých majetkových a výdělkových poměrech. V rámci odvolacího řízení některá tvrzení a doklady doplnil. I tak se to stalo velmi selektivně a v nedostatečné šíři. Celou řadu významných okolností nedoložil ani za odvolacího řízení a mnohé významné okolnosti zcela zamlčel. Poměry žalovaného se tedy nepodařilo v dostatečném rozsahu ozřejmit až doposud. Jestliže není k dispozici úplný obraz o jeho poměrech, nelze ani učinit závěr, že poměry žalovaného vyžadují, aby mu byla poskytnuta úleva na soudních poplatcích. Navíc ani z toho, co přece jen vyšlo až doposud o těchto poměrech žalovaného najevo, nelze vyloučit, že je v jeho poměrech, aby soudní poplatek za jím podané odvolání proti rozsudku ve věci vydanému zaplatil. Odvolací soud si je přitom zcela vědom toho, že se jedná o poplatek neobvykle vysoký.

22. Odvolací soud, který měl k dispozici mnohem více podkladů, než kolik jich měl soud prvního stupně, proto souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že osvobození žalovaného od soudního poplatku není v tomto případě namístě ani zčásti.

23. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.