o zaplacení 947 232 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2015, č. j. 49 Cm 23/2015 - 46

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz téhož soudu z 25. února 2015, č. j. 49 Cm 23/2015-10 (výrok I.) a žalovaným (tj. žalovanému společně s tehdy žalovaným 2. [tituly před jménem] [Anonymizováno]) uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Směnečným platebním rozkazem výše uvedeným byla k návrhu žalobce žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 947 232 Kč s 6% úrokem od 7. 1. 2015 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 3 157 Kč a náklady řízení ve výši 48 120 Kč.

3. Žalovaní namítli, že směnka absentuje bezpodmínečný příkaz či závazek směnečnou sumu zaplatit, je uvedeno alternativní místo, kde má být placeno (v Praze a sídle KB, [právnická osoba], [adresa]), směnka nebyla předložena v den splatnosti či následující dva dny k placení, přestože směnka neobsahuje doložku bez protestu, byla zmeškána lhůta k provedení protestu pro neplacení, v textu chybí údaj, jde-li o směnku vlastní či cizí, pod textem per aval není označeno, za koho je avalista rukojmím, směnka zajišťovala úvěr, který měl být splácen inkasem z účtu, kdy banka znemožnila úvěr splácet a způsobila žalovaným škodu ve výši úvěru, který nebyl splacen, žalobce bez právního důvodu zablokoval běžný účet žalovaného 1., je proto je třeba ověřit částky požadované žalobcem, směnka je směnkou na viděnou, která musela být předložena ve lhůtě jednoho roku od vystavení, dopsáním data splatnosti však byl text změněn a zavazuje tak pouze ty, kteří se podepsali po změně textu, není zavázán podle § 69 ZSŠ výší směnečného penízu dodatečně dopsaného až po podpisu směnky, na směnce jsou části textu v rámečcích, kdy tyto části nemusí být součástí směnky, směnka má jinou grafickou úpravu než směnky vrácené ke všem předchozím splaceným úvěrům u KB, z opatrnosti zpochybnil pravost podpisu až do doby, kdy mu bude předložen originál směnky k posouzení.

4. Žalobce ve vyjádření odkázal na nespornost a abstraktnost směnečného závazku, kdy žalobce není povinen čehokoliv prokazovat, pouze je jeho povinností předložit originál platné směnky, z čehož vyplývá důkazní břemeno žalovaného k prokázání jeho námitek. Oba žalovaní jsou přímými dlužníky, jejich povinnost směnku proplatit vzniká samotným podpisem směnky. Případné nepředložení směnky směnečným věřitelem k placení není stíháno žádnou sankcí nebo nemožností vymáhat směnečný dluh soudní cestou. Kauzální námitka jak žalovanými uplatněna je neurčitá, tudíž neprojednatelná, stejně jako námitka týkající se doplnění blankosměnky. Umístění některého textu na směnce do rámečku může znamenat vyloučení z textu listiny jen tehdy, pokud by z takové úpravy bylo každému jasné, že rámeček má tento vydělující význam a nikoliv jiný. Pochybnosti o podpisu směnky je námitkou neurčitou, která nebyla prokázána.

5. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalovaný vystavil dne 30. 5. 2014 na řad žalobce směnku na částku 947 232 Kč splatnou 6. 1. 2015 v Praze v sídle [právnická osoba]., [adresa], kterou avaloval původně žalovaný 2. ([tituly před jménem] [Anonymizováno]). K zaplacení dluhu byl žalovaný vyzván dopisem z 6. 1. 2015, k zaplacení nedošlo. Směnka (původně ve formě blankosměnky) sloužila k zajištění úvěru č. [tel. číslo] uzavřeného mezi žalobcem a žalovaným dne 30. 5. 2014, kterou avaloval původně žalovaný 2. Vyplňovací prohlášení je obsaženo v bodě 8 smlouvy. Smlouvu za žalovaného podepsal jeho jednatel (původně žalovaný 2), rovněž v pozici avalisty. Blankosměnka nebyla vyplněna v údaji data splatnosti a směnečné sumy. Obdobné blankosměnky byly vystaveny ke smlouvám o úvěru č. [tel. číslo] a [tel. číslo] společností [právnická osoba]., avalované žalovaným 2. na řad žalobce.

6. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že nárok žalobce byl uplatněn z platné směnky vlastní obsahující veškeré náležitosti stanovené v čl. I § 75 ZSŠ, z níž vyplývá nárok žalobce na uplatnění postižních právo podle čl. I § 49 ZSŠ.

7. Směnka obsahuje bezpodmínečný závazek výstavce směnky (tj. žalovaného) zaplatit dne 6. 1. 2015 na řad žalobce směnečnou sumu v Praze, upřesněné sídlem žalobce. V textu je uvedeno, že se jedná o směnku, grafická úprava v rámečcích je taková, že nelze dovodit, že by část textu bylo možné vydělit. Směnečná suma je uvedena číselně i slovy a navazuje na bezpodmínečný slib výstavce zaplatiti směnečnou sumu. Směnka je splatná v Praze, podrobněji identifikováno sídlem banky, je tedy jednoznačně vymezen. Z textu směnky je pak jasné, že se jedná o směnku vlastní. Z grafické úpravy podpisů je zřejmé, že směnka byla podepsána za výstavce jejím jednatelem, který ji zároveň podepsal v pozici avalisty. Neobstojí tak, námitka, že není zřejmé, za koho směnku podepsal aval. Není povinností žalobce prokazovat a zdůvodňovat důvod vystavení směnky a obsah směnečné dohody. Důkazní břemeno k tomu leží na straně žalovaného. Je rovněž povinností prokázat, že směnka byla vyplněna v rozporu s dohodou o vyplnění blankosměnky. Taková námitka nebyla uplatněna, resp. v podobě jak uplatněna, je neprojednatelná, zmatečná. Neprojednatelná je i námitka nesprávného vyplnění směnečné sumy a ohledně postupu banky při blokaci účtu žalovaného. Majitel směnky nemusí před jejím uplatněním vůči přímému dlužníku učinit jakékoli zachovací úkony k tomu, aby jeho právo plynoucí z cenného papíru bylo zachováno. Postačí pouhý projev vůle hradit směnku, což se v posuzované věci stalo nejpozději doručením směnečného platebního rozkazu se žalobou. Žalobce žalovaného k zaplacení řádně vyzval. Žalovaní jsou přímými směnečnými dlužníky a neprovedení protestu nemá vliv na zachovací právo žalobce ke směnečné pohledávce, majitel směnky neztrácí právo uplatnit nárok z ní.

8. V řízení bylo prokázáno, že směnka zajištovala nárok ze smlouvy o úvěru poskytnutého žalovanému žalobcem ve výši 1 000 000 Kč. Smlouvu o úvěru podepsal žalovaný 2. jako aval a zároveň jako jednatel za výstavce směnky. Podpisy žalovaného na těchto listinách nebyly zpochybněny. Úvěrový vztah by se nerealizoval bez jeho zajištěný spornou směnkou. K jejímu vyplnění došlo v důsledku neplnění povinností z úvěrové smlouvy. Již při pouhém vizuálním porovnání podpisu žalovaného 2. a na dalších listinách je zřejmé, že se jedná o totožné podpisy. Námitka nepravosti podpisu žalovaného je tak nedůvodná.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce byl v námitkovém řízení úspěšný, a náleží mu proto náhradu nákladů řízení za tři režijní paušály po 300 Kč.

10. Žalovaný (společně s původně s žalovaným 2.) ve včas podaném odvolání navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Poukázal na to, že při jednání soudu bylo zjištěno, že směnka uložená u soudu není originálem, ale naskenovaným dokladem. Navrhl proto shodně se žalobcem nařídit znalecký posudek, kterým by bylo zjištěno, zda jde o originál či kopie podpisů, nicméně soud takový návrh neprovedl. Předložená směnka nesplňuje formální náležitosti, jak uvedeno v podaných námitkách.

11. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Námitky žalovaného nebyly prokázány, v části jsou neprojednatelné pro jejich neurčitost.

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.), kdy předmětem odvolacího řízení bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.). Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně a správnosti závěrů na základě tohoto přijatých.

13. Usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 2 Cmo 174/2019-261 z 1. 9. 2022, které nabylo právní moci dne 26. 9. 2022, bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně žalobce (výrok II.) a žalovanému byl podle § 29 odst. 2 o. s. ř. pro řízení ustanoven opatrovník (výrok I.).

14. Usnesením téhož soudu č. j. 2 Cmo 174/2019-266 z 1. 12. 2022, které nabylo právní moci dne 6. 12. 2022, bylo odvolací řízení vůči [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastaveno podle § 107 odst. 5 o. s. ř. a zároveň ve vztahu k němu byl zrušen napadený rozsudek spolu s vydaným směnečným platebním rozkazem. Předmětem odvolacího řízení tak zůstalo odvolání žalovaného proti napadenému rozsudku.

15. Odvolací soud konstatuje, že nárok uplatněný žalobou je nárokem majitele směnky na zaplacení postižních práv podle čl. I. § 48 zák. č. 191/1950 Sb. (dále jen ZSŠ), z titulu platné směnky vlastní, obsahující veškeré náležitosti předpokládané v čl. I § 75 ZSŠ. Představuje tak přímý, nesporný závazek žalovaného na zaplacení žalované částky.

16. Neobstojí námitka žalovaného, že není zřejmé, zda se jedná o směnku vlastní či cizí a že na směnce chybí závazek směnečnou sumu zaplatit. O tom, že se jedná o směnku vlastní, svědčí formulace „za tuto směnku zaplatím…“. Podstatou směnky vlastní je totiž slib výstavce směnky, že majiteli směnečné listiny v místě a čase vyplývajícím ze směnky zaplatí sám směnečný peníz.

17. Ze směnky je rovněž jasně zřejmý údaj místa, kde má být placeno, a to v Praze, kdy tento údaj je zpřesněn identifikací sídla remitenta směnky [právnická osoba]., [adresa].

18. Neobstojí námitka žalovaného, že mu směnka nebyla předložena v den splatnosti nebo následující dva dyn předložena k placení. Platí totiž, že majitel směnky nemusí před jejím uplatněním vůči přímému dlužníku, kterým žalovaný je, učinit jakékoliv zachovací úkony k tomu, aby jeho právo plynoucí ze směnky (jako cenného papíru), bylo zachováno. Postačí pouhý projev vůle uhradit směnku, tj. nejpozději doručením směnečného platebního rozkazu se žalobou, kdy s ohledem na neplnění nároku ze směnky se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením směnečného závazku. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení směnečného závazku před podáním žaloby, k zaplacení nedošlo. Žalovaný je přímým směnečným dlužníkem a neprovedení protestu nemá vliv na zachovací právo žalobce ke směnečné pohledávce, majitel neztrácí nárok na uplatnění svých práv ze směnky.

19. Námitka, že banka znemožnila splácet žalovanému úvěr a způsobila mu škodu, je neprojednatelná, neboť z ní není zřejmá její souvislost se směnečnou pohledávkou uplatněnou v projednávané věci.

20. Námitka žalovaného, že je třeba ověřit a změnit výši částky uvedené v platebním rozkazu, odměny a úroků, je pro její neurčitost neprojednatelná. Pokud by snad jejím obsahem měla být námitka excesivního vyplnění blankosměnky, pak bylo na žalovaném, aby uvedl, jaká výše směnečného penízu, úroků či směnečné sumy měla být do směnky vyplněna a byl to také žalovaný, kterého na podporu jeho tvrzení tíží důkazní břemeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5884/2017 z 26. 3. 2018).

21. Z provedeného dokazování vyplynulo, že směnka byla ve formě blankosměnky vystavena jako zajištění ke smlouvě o úvěru výše uvedené, kdy způsob jejího doplnění byl vymezen čl. 8 této smlouvy. Již z toho vyplývá, že v době jejího podpisu absentovalo vyplnění údajů na ní uvedených a že k jejich vyplnění mohlo dojít pouze za podmínek sjednaných ve vyplňovacím prohlášení. Pokud k jejímu vyplnění došlo z důvodu neplnění závazku sjednaného ve smlouvě o úvěru, bylo tak učiněno po právu.

22. Neobstojí ani námitka, že některé části textu (např. směnečná suma) jsou v rámečcích a netvoří tak součást směnky. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 722/2010 z 17. 8. 2011 totiž platí, že je-li některý údaj na směnce v rámečku, může to znamenat jeho vyloučení z textu listiny jen tehdy, musí-li z grafické úpravy listiny každému být zřejmé, že rámeček má právě tento význam nikoliv význam jiný. Tak tomu v projednávané věci není.

23. K otázce pravosti podpisu žalovaného na směnce je třeba uvést, že nebyla tvrzena nepravost jeho podpisu, ale pouze zpochybněna pravost podpisu. Pokud žalovaný netvrdil nepravost podpisu ani na souvisejících listinách, tj. na smlouvě o úvěru, jehož součástí je i prohlášení o vyplnění blankosměnky, kdy následně žalobce přistoupil k vyplnění blankosměnky pro neplacení úvěru žalovaným, lze považovat závěr soudu o pravosti podpisu žalovanému na směnce za správný, když tento bylo možné vyslovit, aniž byl realizován znalecký posudek z oboru písmoznalectví ohledně pravosti podpisu žalovaného na směnce.

24. Námitka, že směnka předložená soudu je pouze kopií či scenem originálu byla uplatněna až při jednání soudu prvního stupně dne 26. 8. 2015, tj. po uplynutí zákonné koncentrační lhůty, tj. po lhůtě 15ti dnů od doručení směnečného platebního rozkazu a nebylo tak třeba se pro její opožděnost jí zabývat.

25. S ohledem na závěry výše uvedené odvolací soud podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně pro jeho věcnou správnost potvrdil, a to včetně výroku o nákladech námitkového řízení, kdy v něm úspěšnému žalobci náleží náhrada ve výši, jak vyčíslena soudem prvního stupně.

26. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v odvolacím řízení úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů za jeho právní zastoupení sestávající se ze dvou úkonů právní služby po 12 140 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., dvou náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH ve výši 5 224,80 Kč). Náklady řízení jsou splatné k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.