o zaplacení 140 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. července 2022, č. j. 73 Cm 42/2022-49

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2022, č. j. 73 Cm 42/2022-11 (výrok I. rozsudku) a rozhodl o povinnosti žalované k náhradě nákladů námitkového řízení žalobce ve výši [částka] (výrok II. rozsudku).

2. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobce se domáhal podanou žalobou vydání směnečného platebního rozkazu, jímž by bylo žalované uloženo zaplatit směnečnou sumu ve výši [částka] s příslušenstvím a směnečnou odměnou ve výši [částka] s odkazem na směnku vlastní vystavenou dne 1. 4. 2020 v Poděbradech žalovanou na řad žalobce s doložkou bez protestu. Směnka byla splatná dne 1. 5. 2020.

3. Vzhledem k tomu, že předložená směnka obsahovala veškeré zákonem stanovené náležitosti soud rozhodl ve věci směnečným platebním rozkazem ze dne 2. 5. 2022, č. j. 73 Cm 42/2022-11 a vyhověl tak žalobě v plném rozsahu.

4. Žalovaná napadla směnečný platební rozkaz včasnými a odůvodněnými námitkami, ve kterých tvrdila, že předložená směnka je vadná, když v části označení směnečné sumy číselně neobsahuje uvedení měny směnky a z uvedeného důvodu je proto neplatná. Obdobnou námitku uplatnila do směnečné sumy uvedené textem, kde je sice údaj o měně uveden, ale není uvedeno, kolik set tisíc korun českých je předmětem směnečné sumy (tzn. je uvedeno pouze stočtyřicettisíckorunčeských a chybí slůvko jedno sto, dvě sta apod.). Směnka nebyla žalobcem předložena do dne 4. 5. 2020, přičemž zaplacení směnky bylo vázáno na doložení směnky a sdělení kauzy směnky (důvodu vystavení směnky), kdy si žalovaná nebyla vědoma důvodu vystavení směnky, resp. nebyla si vědoma existence dluhu. Po prověření vzájemným závazkových vztahů má žalovaná za to, že daný závazek zanikl, když uplatněný nárok ze směnky není po právu, a to z důvodu uhrazení směnky dne 3. 7. 2020 předáním směnečné sumy [částka] v hotovosti osobně žalobci v místě jeho bydliště po předchozí SMS komunikaci téhož dne. Za účelem úhrady dluhu žalovaná dne 6. 5. 2020 učinila výběr ze svého bankovního účtu ve výši [částka]. Z opatrnosti žalovaná podala i odvolání do výroku o nákladech řízení.

[právnická osoba] námitkám žalované se písemným podáním vyjádřil žalobce. Námitky považuje za nedůvodné. K námitce ohledně číselného a slovního vyjádření směnečné sumy uvedl, že postačuje, aby směnečná suma byla vyjádřená buď slovy nebo číslicemi, přičemž podle § 6 čl. I. ZSŠ není třeba, aby tyto údaje byly stejné a pokud je mezi nimi rozpor má přednost suma uvedená slovy. V daném případě je směnečná suma vyjádřena zcela určitě: stočtyřicettisíckorunčeských (odkázáno na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 2. 2007, sp. zn. 4 Cmo 94/2006), podle kterého byla směnka uznána za formálně platnou i s údaji třistatisíckorun a 300 000,-, tedy se směnečnou sumou, která vykazuje nedostatky jak ve slovním tak i číselném vyjádření. Nadto vyjádření českých korun znakem „ ,- „ je pro běžný obchodní styk standartní a známé pro širokou veřejnost, přičemž by mělo být na takové vyjádření měny nahlíženo jako na dostatečně určité (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 5 Cmo 119/2012). Žalobce uvedl, že z číselného a slovního vyjádření směnečné sumy je naprosto zjevná vůle stran ohledně výše směnečné sumy. V případě, že by se soud přiklonil k názoru žalované, jednalo by se o nepřípustně přepjatý formalismus ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 980/13. Ve vztahu k námitce o zaplacení směnky žalobce uvedl, že k zaplacení nedošlo. Tvrzená SMS komunikace účastníků může mít průnik do vratek jiných půjček, když mezi účastníky bylo více různých plnění peněžitého charakteru. Pokud jde o výběr hotovosti, jedná se o náhodný výběr, který ani nesouvisí s dobou splatnosti směnky.

6. Soud prvního stupně vedl dokazování prvopisem směnky, výpisem z účtu žalované, SMS komunikací a e-mailovou korespondencí účastníků řízení, výslechem svědka Petra Panocha. Důkaz výslechem účastníka (žalobce) neprovedl, protože předně žalobce se svým výslechem nesouhlasil, což je nezbytná podmínka pro provedení důkazu a navíc se jedná o důkazní prostředek přípustný ve sporných řízení pouze za předpokladu, že nelze tvrzení prokázat jiným způsobem. Zamítnut byl i návrh žalované na provedení důkazu listinami ze spisu vedeného Okresním soudem v [adresa] sp. zn. 7 C 108/2022 - uznání dluhu, výslech Moniky Makalové ohledně půjčování peněz žalobci, důkazy ohledně obchodů s byty dokládající trestnou činnost ohledně zamýšlené privatizace bytů na [adresa] a vydírání, doklady o zaplacení [částka], kdy jde o bezdůvodné obohacení žalobce a tato částka může být použita k započtení v tomto řízení, když těmito důkazy prokazované skutečnosti nejsou relevantní v projednávané věci. Okolnost, že žalobce uplatňuje i jiný nárok, který žalovaná sporuje, nevypovídá ničeho o tom, že nárok v tomto řízení je po právu.

7. Na základě skutkových zjištění dospěl soud prvního stupně k následujícím závěrům. Předně uzavřel, že uplatněná směnka byla vystavena v Poděbradech dne 1. 4. 2020 na řad žalovanou na řad žalobce, na směnečnou sumu vyjádřenou číslicemi 140 000,- a slovy stočtyřicettisíckorunčeských, se splatností 1. 5. 2020 a byla opatřena doložkou bez protestu. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaná na směnku dne 3. 7. 2020 zaplatila [částka]. Platnost směnky posuzoval soud podle čl. I. § 75, § 78, § 28 odst. 1 a 2, § 48 a § 49 ZSŠ.

8. Námitky žalované neshledal důvodnými. Předně, pokud se týká směnečné sumy uvedl, že není podstatné, že u směnečné sumy uvedené číslicemi není údaj o měně uveden, resp. je tam uveden pouze znak, poněvadž pro platnost směnky je dostačující údaj slovní. Číselný údaj i bez uvedení měny nemůže objektivně založit pochybnost o měně směnky, když zároveň je směnečná suma dostatečně uvedena slovy. Navíc znak „ ,- „ je natolik rozšířený v povědomí občanů České republiky jako znak odpovídající české koruně, že z něj nelze vyvolat neurčitost měny směnečné sumy a potažmo neplatnost směnky.

9. Důvodnou nebyla shledána ani námitka, že u slovního vyjádření směnečné sumy absentuje vyjádření, kolik set korun českých je předmětem směnečné sumy (tzn. uvedeno pouze stočtyřicettisíckorunčeských a chybí slůvko (jedno - sto, dvě - sta apod.). Ve směnce uvedený údaj odpovídá běžnému vyjadřování čísel slovy a nevzbuzuje důvodné pochybnosti o tom, jaká byla vůle výstavce směnky.

10. Pokud jde o námitku, že žalobce nepředložil předmětnou směnku k placení a nesdělil důvod vystavení směnky, ani tato nebyla shledána důvodnou. Práv ze směnky se lze domáhat u soudu i v případě, že směnka nebyla předložena k placení, přičemž doručení směnečného platebního rozkazu se směnečnou žalobou a kopií směnky má účinky řádné prezentace směnky.

11. Pokud žalovaná tvrdila, že směnku zcela zaplatila, bylo důkazní břemeno na žalované a nebylo z její strany uneseno, a to přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Pokud by tvrzení žalované bylo pravdivé, měla možnost opatřit si o něm objektivní důkazní prostředky. Pokud žalovaná takto nepostupovala, dostala se do situace, kdy unesení důkazního břemene o zaplacení směnky je obtížné.

12. Soud prvního stupně shledal správnou i výši nákladů řízení žalobce, jak o ní bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem. Jedná se o částku [částka].

13. Ze všech důvodů bylo rozhodnuto, jak shora již uvedeno a výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř.

14. Proti rozsudku se žalovaná v zákonem stanovené lhůtě odvolala (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). V odvolání se zabývala kauzálními námitkami, které uplatnila v rámci svých námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Důraz kladla na otázku zaplacení směnky. Má zato, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil provedené důkazy a zároveň pochybil, když neprovedl další navržené důkazy. Pokud jde o SMS komunikaci a doklady prokazující výběr částky určené k úhradě uvedla, že nelze jakkoli zajistit, aby z výběru finančních prostředků bylo zřejmé, proč jsou tyto vybírány. Pokud jde o vyhodnocení výpovědi svědka Petra Panocha, soud snižuje váhu jeho tvrzení, a to z následujících důvodů: 1. z důvodu existence partnerského vztahu se žalovanou, 2. že část peněz byla použita pro potřeby svědka, 3. svědek byl obeznámen s více podrobnostmi, než sama žalovaná s tím, že žalovaná nevěděla nic o tom, o jaké peníze jde. Z uvedeného vyplývá, že soud nepochopil chronologii případu. Ke svědecké výpovědi uvedla, že svědek vypovídal po poučení soudu a soud navíc neuvedl žádné konkrétní okolnosti, jež by měly vliv na tvrzení nepravdy svědka. Použití finančních prostředků pro potřeby svědka, neznamená automaticky snížení jeho věrohodnosti. Pokud jde o podrobnosti sporné věci, žalovaná si skutečně nemohla vzpomenout na kauzu směnky a chtěla tuto informaci od žalobce. Nicméně začala dohledávat doklady a o věci hovořila se svědkem, kdy si vzpomněla, že jí žalobce peníze půjčil a ona je posléze vybrala a vrátila. Na místo vrácení jela se svědkem. To, že si svědek pamatuje více než ona, nesnižuje jeho věrohodnost. Soud prvního stupně pochybil, když zamotává dobré vztahy žalované a žalobce a špatné vztahy. [adresa] vztahy byly na počátku, ale skončily rokem 2021. V další části podaného odvolání zpochybňuje závěr soudu o tom, že není vyvráceno, že žalovaná mohla peníze (uvedené v SMS zprávě) přivést a zaplatit jiný dluh - a opakovaně zmiňuje četnost závazků. Proto navrhovala žalovaná k důkazu spis OS [adresa] sp. zn. 7 C 108/2022, aby soud pochopil celou chronologii případu. Vzhledem k tomu, že soud návrhu žalované nevyhověl, žalovaná předkládá soudu dvě listiny (předžalobní výzva právního zástupce žalobce s trvalými platbami, emailová korespondence mezi žalovanou, žalobcem a Petrem Brychem z roku 2019). V další části podaného odvolání žalovaná vysvětluje vztahy mezi žalobcem a žalovanou. Primárně žalovaná uvedla, že mezi ní a žalobcem jsou dvě pohledávky, směnka a uznání dluhu. V řízení před Okresním soudem v [adresa] se žalobce snažil tvrdit, že žalované půjčil 1,4 mil Kč, což dokládal uznáním dluhu ze dne 6. 11. 2019 a doklady o úhradách. Tvrdil, že žalovaná v době od 18. 2. 2021 do 17. 5. 2021 uhradila žalobci 1,3 mil. Kč. Žalovaná tvrdí, že v daném řízení prokázala, že nejde o půjčku, ale o zajišťovací uznání dluhu, kdy žalovaná jako realitní zprostředkovatel zajistila pro žalobce (resp. jeho známou Moniku Makalovou) příležitost k získání práv k bytu ve vlastnictví Hlavního města Prahy, kdy se jmenovaná stala spolunájemnicí bytu a měla tak do budoucna mít právo byt získat. Uvedená transakce byla uzavírána mezi žalobcem a Petrem Brychtou. Žalovaná byla pouhým garantem (email z 27. 9. 2019). Po zápisu jmenované do evidenčního listu bytu, měl být splněn účel obchodu, žalobce měl daný dokument zlikvidovat. Žalovaná shrnula, že existovaly pouze dvě kauzy, jedna výše uvedená před OS [adresa], kdy došlo k zneužití dokladu o uznání dluhu a druhá předmětná směnka. Pokud žalobce tvrdí, že na dluh z titulu půjčení peněz mu žalovaná v době od 18. 2. 2021 uhradila peněžní prostředky, pak je zřejmé že dne 3. 7. 2020 hradila žalovaná na předmětnou směnku. Žalovaná tvrdí, že dne 3. 7. 2020 před svědkem Petrem Panochem hradila dluh na předmětnou směnku, kdy měla prostředky pro úhradu směnky z výběru ze dne 6. 5. 2020. Výslech svědka Petra Panocha předání peněz potvrdil, žalobce peníze převzal a přepočítal si je. V závěrečné části podaného odvolání vyvrací případnou nevěrohodnost svědka Petra Panocha. Navrhuje změnu napadeného rozsudku.

15. K odvolání žalované se písemným podáním vyjádřil žalobce. Konstatuje, že v podaném odvolání se žalovaná brání již jen kauzálními námitkami. Shrnul obranu žalované a uvedl, že se jedná o obranu nedostatečnou. Žalovaná žádným hodnověrným způsobem neosvědčila, že na směnku plnila. Pokud je odkazováno na výběry z bankomatů, tyto časově, ani výší částek neodpovídají splatnosti směnky a směnečné sumě. Pokud žalovaná odkazovala a spor vedený před OS v [adresa] (řízení o jiné pohledávce není pravomocně skončeno) s tím, aby si soud udělal jasno v počtu vzájemných pohledávek a vzal za prokázáno, že na směnku bylo plněno, jedná se o zcela nereálnou představu žalované o postupu soudu ve věci. Popřel jakýkoli pokus o vydírání. Žalovaná byla soudem poučena, aby prokázala zaplacení směnky. Což se jí nezdařilo. Proto žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku a uplatnil právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

16. Odvolací soud přezkoumal rozsudek a řízení před soudem prvního stupně podle § 211, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř.

17. Předmětem odvolacího řízení je přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o námitkách žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.). Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočívá v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání námitek a správnosti závěrů soudem prvního stupně na základě toho přijatých.

18. Podle čl. I. § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.

19. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně konstatuje, že právo na zaplacení [částka] s příslušenstvím a odměnou bylo uplatněno ze žalobcem předložené směnky, kterou soud správně posoudil jako směnku platnou, která obsahuje veškeré náležitosti vymezené zákonem v čl. I. § 75 ZSŠ.

20. Odvolací soud především konstatuje, že námitky podané v projednávané věci jsou námitky podané žalovanou. Jedná se o námitky včasné a odůvodněné. Z jejich obsahu je zřejmé, že je podává žalovaná prostřednictvím zvoleného právního zástupce. Skutečnost, že v jejich závěru je označen jako subjekt Petr Panoch nezpůsobuje jejich neúčinnost. Při jednání odvolacího soudu bylo objasněno, že se jedná o zřejmou písařskou chybu.

21. Soud prvního stupně neshledal důvodnou námitku žalované, která tvrdila, že směnka je neplatná, když v části označení směnečné sumy číselně neobsahuje směnka uvedení měny směnky. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně hodnotí tuto námitku jako nedůvodnou. Podstatné skutečně není, že u směnečné sumy uvedené číselným údajem není údaj o měně uveden a je tam uveden pouze znak „ ,- „ když pro platnost směnky je rozhodující údaj slovní. Číselný údaj na směnce i bez uvedení měny nemůže založit pochybnost o měně směnky, když zároveň je směnečná suma dostatečně uvedena slovy. Nejedná se o údaje rozporné.

22. Stejně tak nedůvodná je i námitka žalované, že u slovního vyjádření směnečné sumy absentuje kolik set tisíc korun českých je předmětem směnečné sumy (když je uvedeno pouze stočtyřicettisíckorunčeských) a z uvedeného důvodu je směnka neplatná. Ve směnce uvedený slovní údaj o směnečné sumě odpovídá běžně používanému vyjadřování čísel slovy a nelze dozovat neplatnost směnky.

23. Pokud žalovaná namítala, že jí předmětná směnka nebyla předložena k placení, jedná se rovněž o námitku nedůvodnou. Při jejím vyhodnocení soud prvního stupně správně odkázal na judikatura Nejvyššího soudu ČR, podle které doručení směnečného platebního rozkazu se směnečnou žalobou a kopií směnky, má účinky řádné prezentace směnky. A pokud žalovaná v této souvislosti požadovala po žalobci sdělení důvodu vystavení směnky a sdělení kauzy směnky, je třeba uvést, jak již ostatně učinil soud prvního stupně, že obrana proti uplatněné směnce je věcí žalovaného. Povinností žalobce není cokoli uvádět, když k uplatnění směnečného nároku postačí zcela předložení platné směnky, což také žalobce v projednávané věci učinil.

24. Potud tedy námitky směnečné, které nebyly shledány důvodnými a které nejsou žalovanou v podaném odvolání již sporovány.

25. Pokud jde o obranu žalované že její závazek ze směnky není po právu, když již zanikl, protože byl uhrazen, odvolací soud se rovněž ztotožnil se soudem prvního stupně v jeho závěru o nedůvodnosti této obrany. Jak shora již uvedeno důkazní břemeno o této námitce, tedy že směnka byla zcela zaplacena, tížilo v plném rozsahu žalovanou. Žalovaná prokazovala tuto námitku emailovou korespondencí, výpisy z účtu, elektronickou komunikací a v neposlední řadě výslechem svědka Petra Panocha. I při hodnocení skutkových zjištění z těchto důkazů podle § 132 o. s. ř., tedy jednotlivě a i ve vzájemných souvislostech nebylo prokázáno, na co byly žalovanou vybrané peníze použity a zda dne 3. 7. 2020 došlo k zaplacení směnečné sumy či nikoli, když navíc z důkazů se podává i to, že mezi účastníky řízení bylo více závazků peněžitého charakteru. Žalovaná byla na jednání soudu prvního stupně poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila další důkazy k prokázání tvrzení o tom, že dne 3. 7. 2020 zaplatila žalobci [částka]. Žalovaná navrhla účastnickou výpověď žalobce, který ovšem s výpovědí nesouhlasil a navrhla provedení důkazu listinami ze spisu OK v [adresa] sp. zn. 7 Co 108/2022 (uznáním dluhu, výslechem svědkyně Moniky Makalové). Z doplněného dokazování mělo vyplynout, že žalovaná půjčovala žalobci peníze a dále měla být objasněna situace ohledně obchodu s byty, které se ale netýkají přímo směnky. Za takové situace postupoval soud prvního stupně správně, když návrh na doplnění dokazování zamítl. Takové důkazy nejsou pro projednávanou věc rozhodné a nevypovídají ničeho o nároku uplatněného v tomto řízení. Soud prvního stupně trefně uvedl i to, že žalovaná měla dostatečný prostor si opatřit objektivní důkazní prostředky k prokázání platby na uplatněnou směnku.

26. Z uvedených důvodů odvolací soud zamítl návrhy na doplnění dokazování v rozsahu podle podaného odvolání, když k návrhu na provedení důkazu spisem OS v [adresa] sp. zn 7 Co 108/2022 platí, co již uvedl soud prvního stupně, tedy že se projednávané věci netýká. Pokud se žalovaná dovolává toho, že provedení listin z uvedeného spisu je nezbytné proto, aby odvolací soud pochopil chronologii vztahů mezi účastníky, je třeba uvést, že cokoli žalovaná považovala za nezbytné, mělo být uvedeno již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu tak, aby tvrzení byla způsobilá žalovanou zprostit povinnosti platit na směnečnou pohledávku žalobce. Pokud jde o návrhy na provedení předžalobní výzvy žalobce a emailové korespondence z roku 2019, jedná se o nepřípustné novoty a nelze je podle § 205 a o. s. ř. připustit.

27. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

28. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch zcela úspěšného žalobce. Tyto náklady se sestávají z odměny za právní zastoupení v rozsahu dvou úkonů právní služby po [částka] (vyjádření k odvolání ze dne, účast při jednání odvolacího soudu dne 12. 12. 2022) podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1, písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, z náhrady za ztrátu času v rozsahu šest půlhodin ([částka]) a náhrady cestovních výdajů za cestu osobním vozidlem na trase [adresa] a zpět ve výši [částka] a dále z 21 % daně z přidané hodnoty ve výši [částka]. Náhradu nákladů odvolacího řízení v celkové výši [částka] je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).