o zaplacení 628 837,23 Kč s příslušenstvím a odměnou o odvolání žalované 2. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. srpna 2023, č. j. 56 Cm 31/2022-126

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 7. 2022 se žalobkyně domáhala na společnosti [právnická osoba]. a na žalovaných 1. a 2. zaplacení směnečné pohledávky ve výši 628 837,23 Kč s příslušenstvím a odměnou s odkazem na směnku vlastní vystavenou dne 28. 12. 2016 se splatností dne 20. 4. 2022.

2. Soud tomuto návrhu vyhověl a vydal dne 8. 8. 2022 směnečný platební rozkaz, proti kterému podali oba žalovaní v zákonné lhůtě námitky, ve kterých uvedli, že podpisy na směnce nejsou jejich pravými podpisy, neboť si nejsou vědomi, že by danou listinu viděli a podepsali. Vzhledem k výši směnečné sumy na směnce (2 023 678,99 Kč) jsou přesvědčeni o tom, že by si podpisu takové listiny byli vědomi.

3. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2022 zejména uvedla, že předmětná směnka sloužila k zajištění pohledávek ze Smlouvy o úvěru č. 4155/16/021/SME/PRP ze dne 28. 12. 2016 s tím, že v době vystavení byla blankosměnkou bez vyplněné směnečné sumy a data splatnosti. Vyplněná směnečná suma odpovídá výši neuhrazených pohledávek žalobkyně vůči společnosti [právnická osoba]. K uvedené směnce byla také uzavřena Dohoda o vyplňovacím právu směnečném, ve které společnost [právnická osoba]. udělila žalobkyni právo k vyplnění směnečné sumy a data splatnosti. Uplatněné námitky žalovaných týkající nepravosti jejich podpisů na směnce považuje žalobkyně za účelové.

4. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku I. ponechal vydaný směnečný platební rozkaz ve vztahu k žalovaným v plném rozsahu v platnosti a ve výroku II. přiznal žalobkyni dle úspěchu ve věci plnou náhradu nákladů řízení o námitkách ve výši 12 900 Kč. Ve výroku III. uložil žalovaným povinnost k náhradě nákladů státu ve výši 3 006,12 Kč. Předně konstatoval, že žalobkyně uplatnila svůj nárok z platné směnky vlastní obsahující veškeré zákonné náležitosti uvedené v čl. I § 75 zák. č. 191/1950 Sb. (dále jen ZSŠ). Provedeným dokazováním (znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví) byla vyvrácena námitka žalovaných týkající se nepravosti jejich podpisů na směnce. Kladný závěr o pravosti podpisů na směnce byl podpořen i dalšími důkazy a to úvěrovou smlouvou, kterou žalovaný 1. podepsal ve shodný den jako směnku, a dohodou o vyplňovacím právu směnečném uzavřenou také shodného dne.

5. Žalovaná 2. podala proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě blanketní odvolání, které doplnila písemným podáním ze dne 19. 10. 2023, ve kterém zejména uvedla, že v řízení nebylo prokázáno, že podpisy žalovaných 1. a 2. v postavení avalistů jsou jejich skutečnými pravými podpisy s tím, že znalecký závěr o pravosti podpisu žalovaného 1. byl vysloven pouze ve střední rovině pravděpodobnosti.

6. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 7. 11. 2023 k odvolání žalované 2. uvedla, že z výpisu z úvěrového účtu za období od [Datum narození advokátky] do 1. 7. 2022 plyne, že úvěr byl splácen společností [právnická osoba]. ale také žalovaným 1. s tím, že čerpání úvěru bylo podmíněno vystavením směnky.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované 2. není důvodné.

8. Je třeba konstatovat, že žalobkyně uplatnila svůj nárok z platné směnky vlastní obsahující veškeré zákonné náležitosti dle čl. I § 75 ZSŠ. V průběhu řízení u soudu prvního stupně bylo prokázáno, že předmětná směnka byla původně blankosměnkou vystavenou společností [právnická osoba]. dne 28. 12. 2016 k zajištění pohledávek žalobkyně z úvěrové smlouvy č. 4155/16/021/SME/PRP, na jejímž základě poskytla žalobkyně společnosti [právnická osoba]. finanční prostředky v příslušné specifikaci, což nebylo ze strany žalovaných zpochybněno. Zcela zásadní námitkou žalovaných zůstalo posouzení pravosti jejich podpisů na směnce. Soud prvního stupně postupoval zcela standardně, když zadal vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, ze kterého ve vztahu k žalované 2. vyplynul zcela jednoznačný kategorický závěr o pravosti jejího podpisu na směnce v postavení směnečného rukojmího (pokud ve vztahu k žalovanému 1. by byl tento závěr vysloven pouze ve střední rovině pravděpodobnosti, pak z důvodu omezeného množství identifikačně významných znaků v důsledku méně složité struktury podpisu). Na podporu výše uvedeného závěru však svědčí samotná úvěrová smlouva č. 4155/16/021/SME/PRP, jejíž existenci žalovaní nezpochybnili. Její součástí je i ujednání v čl. 5 bodu 1 o zajišťovacím charakteru blankosměnky vystavené klientem a to společnost [právnická osoba]. a avalované žalovanými 1. a 2.

9. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně včetně výroku o náhradě nákladů námitkového řízení ve vztahu k žalované 2. jako věcně správný potvrdil.

10. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu stran ve věci ve shodě s § 7 a § 11 vyhl. č. 177/96 Sb. v rozsahu 2 paušálních částek po 300 Kč za písemné vyjádření ze dne 7. 11. 2023 k odvolání žalované 2. a za 1 účast na soudním jednání dne 9. 12. 2024 dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.