o neplatnost rozhodnutí představenstva účastníka z 7. 5. 2021, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 19. července 2023, č. j. 38 Cm 29/2023-69

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh navrhovatelky na vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva účastníka z 7. 5. 2021 o vyloučení navrhovatelky z družstva (výrok I.) a uložil jí povinnost zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů řízení částku 3 400 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jeho právního zástupce (výrok II.).

2. Z odůvodnění se podává, že předmětem řízení byly původně (po rozhodnutí o změně žaloby, o které bylo rozhodnuto usnesením vyhlášeným při jednání soudu prvního stupně dne 27. 3. 2023) dva návrhy – vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva účastníka z 7. 5. 2021 o vyloučení navrhovatelky z družstva a návrh navrhovatelky na určení členství v družstvu, kdy usnesením z 27. 3. 2023 při jednání soudu prvního stupně došlo k vyloučení návrhu projednávaného pod výše uvedenou spisovou značkou k samostatnému řízení.

3. Navrhovatelka svůj návrh odůvodnila tak, že je členkou účastníka s právem nájmu k družstevnímu bytu č. 359/1 na základě smlouvy o převodu členských práv a povinností z 4. 6. 2010 uzavřené s [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dne 15. 9. 2021 při jednání soudu prvního stupně ve věci č. j. 38 Cm 56/2021 v jiné věci vedené mezi účastníky se dozvěděla o tom, že měla být rozhodnutím představenstva družstva z 7. 5. 2021 vyloučena z družstva, přičemž důvody pro její vyloučení nebyly dány. Dne 13. 10. 2021 proto podala proti takovému rozhodnutí odůvodněné námitky, které však členská schůze neprojednala. Představenstvo družstva dle jejího názoru o vyloučení vůbec nerozhodlo a rozhodnutí bylo vyhotoveno účelově. Pokud pak o jejím vyloučení rozhodlo, nebylo jí rozhodnutí řádně doručeno, neboť bylo záměrně doručeno na adresu [adresa], ačkoliv se zde navrhovatelka dlouhodobě nezdržovala, ale zdržovala se na adrese v Polské republice, která byla účastníku známa. Účastník jí záměrně doručoval tak, aby rozhodnutí nemohla obdržet.

4. Účastník potvrdil, že navrhovatelka byla z družstva vyloučena rozhodnutím představenstva z 7. 5. 2021 a toto rozhodnutí jí bylo 11. 5. 2021 zasláno do jejích vlastních rukou na adresu uvedenou v seznamu členů prostřednictvím [právnická osoba] a.s. Zásilka jí byla 13. 5. 2021 uložena na poště, přičemž podle čl. 17 odst. 4 stanov účastníka se rozhodnutí považuje za doručené dnem 23. 5. 2021. Zákonná třicetidenní lhůta stanovená k podání odvolání proti takovému rozhodnutí k členské schůzi (stanovená v § 618 odst. 1 z. o. k.) navrhovatelce uplynula 22. 6. 2021. Potvrdil, že navrhovatelka byla přítomna na jednání členské schůze jako zástupkyně Václavíkových. Potvrdil i to, že podala námitky proti rozhodnutí o vyloučení k členské schůzi dne 13. 10. 2021, datované dnem 11. 10. 2021 a tyto členská schůze pro jejich opožděnost neprojednala.

5. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že s ohledem na konstantní judikaturu soudů je dán důvod pro zamítnutí žaloby. Poukázal na dvouinstančnost procesu vyloučení člena družstva, jak upravena v čl. 17 stanov účastníka, které je třeba s ohledem na změnu právní úpravy vnímat optikou § 618 z. o. k. ve vztahu k čl. 17 odst. 5 stanov, tj. v otázce délky lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí představenstva o vyloučení, která činí 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že lhůta pro podání námitek navrhovatelce marně uplynula, zbavila se, podle § 620 odst. 1 písm. a/ z. o. k. ve spojení s čl. 17 odst. 6 stanov, možnosti podat návrh soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení z družstva za neplatné. Zdůraznil, že soud může rozhodovat o neplatnosti vyloučení z družstva pouze postupem podle § 618 odst. 1 a 620 odst. 1 z. o. k. Z judikatury pak vyplývá, že členství v družstvu končí, jsou-li proti rozhodnutí představenstva o vyloučení podány včasné námitky, teprve rozhodnutím členské schůze o zamítnutí takových námitek, popřípadě marným uplynutím lhůty pro podání námitek.

6. Vyšel přitom ze zjištění, že představenstvo účastníka rozhodlo o vyloučení navrhovatelky z družstva dne 7. 5. 2021, přičemž tomuto rozhodnutí předcházela písemná výstraha. Písemné vyhotovení rozhodnutí jí bylo doručeno na adresu zapsanou v seznamu členů, přičemž obsahovalo správné poučení o právu podat námitky proti rozhodnutí o vyloučení ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí. Rozhodnutí bylo doručováno prostřednictvím [právnická osoba] doporučeným dopisem do jejích vlastních rukou, za den doručení se má den 23. 5. 2021. Navrhovatelka námitky podala po marném uplynutí prekluzivní lhůty dne 13. 10. 2021, kterými se již členská schůze pro jejich opožděnost nezabývala.

7. O nákladech řízení rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., jejichž výše byla specifikována v bodě 83 napadeného usnesení.

8. Proti napadenému usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání, ve kterém navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Napadenému rozhodnutí vytkla, že bylo vydáno v situaci, kdy soud prvního stupně postupoval procesně chybně, neboť při jednání soudu dne 19. 7. 2023 vznesla námitku podjatosti rozhodujícího soudce, který, aniž věc předložil nadřízenému soudu k rozhodnutí o ní, ve věci samé rozhodl. Popsaný postup nezdůvodnil, a to není obsaženo ani v napadeném usnesení. Nesprávný postup soudu spočívá i v tom, že tento na začátku jednání seznámil účastníky se svým právním názorem podpořeným mimo jiné závěry Nejvyššího soudu a navrhovatelku vyzval, aby sdělila, zda na návrhu trvá. Přestože uvedl, že věc nemůže projednávat, neboť není dána pravomoc soudu, vedl ve věci dokazování a následně rozhodl. Postup soud je tak zmatečný, neboť nedostatek pravomoci soudu je neodstranitelnou podmínkou řízení. Při jednání odvolacího soudu doplnila, že dalšího procesního pochybení se rozhodující soud dopustil tím, že jí neposkytl poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

9. Účastník navrhl potvrzení napadeného usnesení pro jeho věcnou správnost. K vznesené námitce podjatosti uvedl, že postup soudu spočívající v nepředložení věci nadřízenému soudu k rozhodnutí o ní považuje za souladný se zákonem, když tato byla uplatněna při jednání soudu, při němž bylo ve věci samé rozhodnuto. Námitka podjatosti vycházející ze skutečnosti, že soudce v předchozím řízení, z něhož byla věc týkající se neplatnosti vyloučena k samostatnému řízení, vyslovil svůj názor na další postup ve věci samé, nemůže být důvodem pro její akceptaci. Soudce se svým postupem snažil předejít vedení sporu a s tím souvisejícím vznikem nákladů řízení. Pokud je součástí spisu vyjádření soudce k námitce podjatosti, pak skutečnost, že jeho vyjádření není součástí vydaného rozhodnutí není jeho vadou. Postup soudu, kdy účastníky seznámil se svým právní názorem je z pohledu účastníka správný. Z podaného odvolání má zato, že navrhovatelka sama má za to, že návrh měl být odmítnut. Upozornil, že navrhovatelka podala námitky po konání členské schůze.

10. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. při nařízeném jednání (§ 19 z. ř. s.) a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání navrhovatelů.

11. Podle § 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

12. Z odůvodnění napadeného usnesení se nepodává nic konkrétního ve vztahu k pravomoci soudu ve věci rozhodnout, nicméně již tím, že soud věc projednal, dal takovým postupem účastníkům řízení na srozuměnou, že pravomoc soudu je dána. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je určení neplatnosti rozhodnutí předsednictva účastníka, jehož se domáhá navrhovatelka, která tvrdí, že je jeho členem, pak pravomoc soudu je dána podle § 7 odst. 1 o. s. ř., neboť předmětem řízení je totiž potažmo vztah mezi obchodní korporací a jejím členem, který upravuje § 575 a násl. z. o. k.

13. Navrhovatelka se mýlí v tom, že případný nedostatek pravomoci soudu měl vyústit v odmítnutí žaloby. Nedostatek pravomoci soudu jako neodstranitelné podmínky řízení by totiž mohl mít za následek jen zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř.

14. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávané věc, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odst. 4 téhož paragrafu důvodem k vyloučení soud nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 15b odst. 1 o. s. ř. k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců svému nadřízenému soudu. V řízení lze učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Podle odst. 2 téhož paragrafu ustanovení odst. 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná. Poměrem k věci ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba rozumět osobní vztah soudce k projednávané věci a přímý nebo nepřímý zájem na výsledku řízení. Vyloučen by byl také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než při dokazování při jednání. Pokud jde o poměr k účastníkům nebo zástupcům, tento může být založen na jeho poměru příbuzenském nebo jemu podobném, na vztahu přátelském či zjevně nepřátelském či na vztahu ekonomické závislosti apod. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 9. 2001, č. j. 11 Nd 185/2001). Vyloučení soudce je tak založeno na existenci skutečností, které mohou vést k pochybnostem o soudcově nepodjatosti, čímž se vylučuje subjektivní pohled na vyloučení soudce.

15. Odvolací soud považuje postup soudu prvního stupně spočívající v tom, že námitku podjatosti uplatněnou navrhovatelkou při jednání soudu dne 19. 7. 2023 nepředložil odvolacímu soudu k rozhodnutí a ve věci bez toho rozhodl, za správný. O svém postupu také účastníky řízení při tomto jednání poučil, jak vyplývá z protokolu o jednání. Je přitom nerozhodné, že se k uplatněné námitce podjatosti nevyjádřil v odůvodnění napadeného usnesení.

16. Z obsahu spisu se podává, že námitka podjatosti byla navrhovatelkou uplatněna při jednání soudu dne 19. 7. 2023 a při tomto jednání soud ve věci samé rozhodl. V uplatněné námitce navrhovatelka zpochybnila správnost procesního postupu soudu prvního stupně, kdy účastníky seznámil se svým právním názorem v projednávané věci. Vyjádření rozhodujícího soudce je pak součástí spisu jako čl. 82 (z 11. 9. 2023), z nějž se podává, že k účastníkům řízení ani projednávané věci nemá žádný vztah.

17. Skutečnosti tvrzené navrhovatelkou v námitce podjatosti proti rozhodujícímu soudci nejsou skutečnostmi, v nichž by bylo možno spatřovat důvody k vyloučení soudce § 14 odst. 1 o. s. ř.

18. K vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí ve věci může dojít pouze v případě, kdy je zjevné, že vztah soudce k věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. O takovou situaci se v daném případě nejedná, ostatně navrhovatelka to ani netvrdí. Ta naopak námitku podjatosti rozhodujícího soudce váže na jeho postup v řízení. Způsob vedení řízení rozhodujícího soudce však nemůže být důvodem pro jeho vyloučení v projednávané věci s ohledem na ust. § 14 odst. 4 o. s. ř.

19. K namítanému průběhu jednání před soudem prvního stupně odvolací soud uvádí, že jeho postup je zcela v souladu s § 118 o. s. ř., kdy odst. 2 tohoto paragrafu předsedovi senátu přímo ukládá sdělit účastníkům řízení výsledky přípravy jednání. K takovému postupu zcela nepochybně patří i sdělení ohledně možné aplikace existující judikatury soudů vyšších stupňů, která sama o sobě zakládá důvod pro zamítnutí žaloby. Namítané pochybení soudu prvního stupně spočívající v absenci poučení navrhovatelky podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. nemůže obstát, neboť důvodem pro zamítnutí žaloby nebylo nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní navrhovatelkou.

20. Podle § 617 odst. 1 z. o. k. o vyloučení člena z družstva rozhoduje představenstvo nebo jiný orgán určený stanovami. Podle § 618 odst. 1 z. o. k. proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení, k námitkám podaným v rozporu s tím se nepřihlíží. Podle § 619 z. o. k. členství vylučované osoby zaniká marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek.

21. K meritu věci odvolací soud konstatuje, že závěry soudu prvního stupně učiněné ve věci samé považuje za zcela správné. Ostatně navrhovatelka ve svém odvolání proti nim nebrojila.

22. Proces vyloučení člena družstva je zákonem koncipován jako dvouetapový. Rozhodnutím představenstva o vyloučení z družstva nekončí účast člena v družstvu. Členství v družstvu navrhovatelky skončilo až marným uplynutím lhůty k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 428/2004). Soudu přísluší přezkoumávat až rozhodnutí členské schůze, která rozhodovala o odvolání člena proti rozhodnutí představenstva o vyloučení. Pokud navrhovatelka takové odvolání v zákonné lhůtě nepodala, zbavila se tak možnosti, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí představenstva o jejím vyloučení z družstva. Takový postup nemá oporu v zákoně. Rozhodnutí představenstva se stalo účinným tím, že navrhovatelka proti němu nepodala odvolání (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 896/2004).

23. Z důvodů výše uvedených odvolací soud usnesení soudu prvního stupně pro jeho věcnou správnost podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o nákladech řízení, jak přiznány a vyčísleny v bodě 83 napadeného usnesení.

24. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v odvolacím řízení úspěšnému účastníku náleží odměna za zastupování advokátem podle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen AT, za dva úkony právní služby po 3 100 Kč (vyjádření k odvolání, jednání před odvolacím soudem dne 15. 5. 2024), náhrada hotových výdajů za dva úkony po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT), náhrada za promeškaný čas za osm půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 1 AT), cestovné ve výši 1 265,60 Kč+ 658,60 Kč (celkem 2 x 113km/5,60 Kč/ 1 km/osobním automobilem [Anonymizováno] [Anonymizováno] RZ [SPZ]/ spotřeba nafty 7,53 l/100 km/38,70 Kč/litr). Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)