o zaplacení 48 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2020, č. j. 47 Cm 188/2016-119

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 21. 4. 2016 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 48 000 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 10. 8. 2014 do zaplacení. Jak žalobkyně uvedla, žalovaná vystavila dne 9. 11. 2009 směnku vlastní, kterou se zavázala zaplatit dne 9. 8. 2014 [Anonymizováno] směnečnou sumu ve výši 100 000 Kč s tím, že směnka byla v mezidobí převedena několika indosamenty na žalobkyni.

2. Soud prvního stupně vydal dne 26. 5. 2016 směnečný platební rozkaz č. j. 47 Cm 96/2016-11, kterým žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni směnečný peníz ve výši 48 000 Kč a 6% úrok z částky 48 000 Kč od 10. 8. 2014 do zaplacení. Jelikož se nepodařilo doručit směnečný platební rozkaz žalované, byl ve vztahu k ní zrušen usnesením ze dne 21. 6. 2016 č. j. 47 Cm 96/2016-17 a řízení ve vztahu k žalované bylo vyloučeno k samostatnému řízení.

3. Soud prvního stupně následně vydal rozsudek pro zmeškání ze dne 1. 12. 2016 č. j. 47 Cm 188/2016-13, který byl k odvolání žalované zrušen usnesením Vrchního soudu Praze ze dne 24. 8. 2017 č. j. 5 Cmo 96/2017-47.

4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 2. 1. 2017 zejména uvedla, že

- směnka byla vystavena v rozporu s dobrými mravy a je od samého počátku neplatná, když vznikla z podvodného jednání společnosti [Anonymizováno],

- samotná kauza směnky je neplatná, když směnka na částku 100 000 Kč byla vystavena jako zajišťovací za účelem poskytnutí půjčky 48 000 Kč,

- na základě smlouvy uzavřené s [Anonymizováno], a pojistné smlouvy uzavřené s [Anonymizováno] se finanční prostředky z poskytnuté půjčky ve výši 2 000 Kč měsíčně zasílaly do pojišťovny po dobu 24 měsíců jako plnění za účelem nabytí členství v „[Anonymizováno]“ včetně zisku bonusů za další klienty,

- na základě rozhodnutí [Anonymizováno] používala společnost [Anonymizováno] nekalé obchodní praktiky a byla ji udělena pokuta ve výši 6 000 000 Kč,

- ze sjednané půjčky jí fakticky nebyly poskytnuty žádné finanční prostředky,

- směnka byla vyplněna v rozporu se směnečným ujednáním, když datum splatnosti měl být stanoven na 10. 1. 2010 a směnečná suma max. 48 000 Kč,

- nárok ze směnky je promlčen,

- žalobkyně při indosaci směnky nemohla být v dobré víře s odkazem na výsledky trestního řízení,

- žalobkyně nemá aktivní legitimaci ve sporu s ohledem na chybějící nepřetržitou řadu indosamentů,

- směnka je neplatná také z důvodu vícejazyčného textu, dvojího místa placení a skutečnosti, že nebyla předložena k placení.

5. Soud I. stupně provedl dokazování listinnými důkazy a to originálem směnky ze dne 9. 11. 2009, smlouvou o půjčce ze dne 9. 11. 2009, pojistnou smlouvou investičního životního pojištění ze dne 8. 11. 2009, notářským zápisem [Anonymizováno] ze dne 15. 4. 2013 obsahující prohlášení [Anonymizováno], rozsudkem Krajského soudu v [adresa] č. j. 6 Cm 601/2011, svědeckou výpovědí p. [Anonymizováno].

6. Na základě výsledků dokazování soud I. stupně vyšel z nálezu Ústavního soudu ze dne 16. 9. 2015 sp. zn. I. ÚS 290/15, dle něhož nelze odhlížet od specifických zájmů spotřebitelů včetně jejich postavení a je třeba respektovat, že zákaz zneužití práva ve vztahu k poškození spotřebitele je silnější než dovolení obsažené v ust. § 17 zákona směnečného a šekového 1.91/1950 Sb. (dále jen ZSŠ) upravující omezenou možnost k uplatnění námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu v případě indosované směnky. Soud prvního stupně dovodil, že směnka obsahuje veškeré zákonné náležitosti dle čl. I § 75 ZSŠ pro platnou směnku vlastní. Žalované jako výstavci směnky bylo přiznáno právo k uplatnění kauzálních námitek, neboť součástí námitek se stalo i tvrzení o spotřebitelském charakteru kauzy směnky. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] č. j. 6 Cm 601/2011 vyplynulo, že žalobkyně nabyla vícero směnek vystavených na řad [Anonymizováno], žalobkyni byly známy okolnosti kauzy včetně skutečnosti, že kauza směnky nebyla nikdy splněna, půjčka jako reálný kontrakt nebyla nikdy uzavřena, čímž indosací směnek jednala ke škodě dlužníka a z tohoto důvodu svědčí žalované uplatnění kauzálních námitek. Soud prvního stupně dovodil, že směnka byla vystavena k zajištění spotřebitelského vztahu, kdy její výstavce byl spotřebitelem a po jejím vystavení nebyla předána [Anonymizováno], jež jako fyzická osoba „maskovala“ daný vztah, nýbrž společnosti [Anonymizováno], [Anonymizováno] Sjednaná půjčka pak fakticky představovala spotřebitelský úvěr k úhradě lhůtního pojistného ze smlouvy o životním pojištění uzavřený mezi žalovanou a [Anonymizováno] zprostředkovanou [Anonymizováno].

7. Soud prvního stupně proto přisvědčil kauzální námitce žalované o neexistující kauze směnky, když se prokázalo, že půjčka nebyla žalované poskytnuta, čímž samotná smlouva ani platně nevznikla s tím, že směnka byla následně vyplněna excesivně, neboť nebyla vyplněna [Anonymizováno] a navíc na částku 100 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná prokázala, že nárok žalobkyně ze směnky není po právu, byla žaloba zamítnuta.

8. Žalobkyně napadla rozsudek včas podaným odvoláním ze dne 6. 3. 2019, ve kterém navrhla zrušení napadaného rozsudku a vrácení věci k novému projednání. Soudu prvního stupně vytýká, že nevyhověl procesnímu návrhu žalobkyně a řízení nepřerušil s tím, že předmětná směnka se liší a je typově odlišná od směnky, jejíž zaplacení bylo předmětem sporu ve věci č. j. 6 Cm 601/2011. Rovněž dovodil, že firma [Anonymizováno] byla v dobré víře a jednání ke škodě dlužníka by žalovaná musela prokázat ve vztahu ke všem indosatářům. Žalovaná v daném vztahu nevystupovala jako spotřebitel, nýbrž opakovaně jako obchodní zprostředkovatel v úmyslu získat finanční odměnu. Vystavení směnky iniciovala [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno] (původně žalovaná 2.), a pokud porušila smlouvu nebo zákon, nelze se domáhat důvodů neplatnosti. Soud prvního stupně se rovněž nevypořádal s námitkami žalované v postavení avalisty, které jsou založeny na jeho vlastních vztazích k remitentu směnky. Aby směnečnému rukojmímu náleželo oprávnění ke kauzálním námitkám jako výstavci s odkazem na nález Ústavního soudu, musel by podepisovat shodné dokumenty jako výstavce směnky.

9. Žalovaná k odvolání žalobkyně uvedla, že výše uvedená zjištění musejí být žalobkyni známy z jiných obdobných řízení s tím, že v dané věci vystupuje jako výstavce a nikoli jako směnečný rukojmí.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212, § 212a a § 220 odst. 1 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě výsledků dokazování a dospěl k následujícímu závěru:

12. Ve shodě se soudem prvního stupně není pochyb o tom, že se žalobkyně domáhá svého nároku z platné směnky vlastní splňující veškeré zákonné náležitosti dle čl. I § 75 ZSŠ, ve které vystupuje žalovaná jako výstavce s tím, že listina byla původně blankosměnkou s nevyplněnými údaji směnečné sumy a data splatnosti. Žalovaná je ze směnky zavázána dle čl. I § 78 odst. 1 ZSŠ ve spojení s čl. I § 28 odst. 2 ZSŠ. Vzhledem k tomu, že [Anonymizováno] jako remitent směnku indosovala na společnost [Anonymizováno], která ji převedla indosamentem na společnost [Anonymizováno] a ta následně na žalobce, pak tento je subjektem ze směnky oprávněným dle čl. I § 16 ZSŠ, neboť mu svědčí nepřetržitá řada indosamentů. Rub směnky vedle výše uvedených nedatovaných indosamentů obsahuje i směnečné prohlášení ke směnce, podle kterého byla směnka vystavena k zajištění peněžitého závazku žalované podle smlouvy o půjčce ze dne 9. 11. 2009 s tím, že uvedené prohlášení je podepsáno žalovanou. Soudem prvního stupně bylo prokázáno, že směnka plnila zajišťující funkci k závazkovému vztahu založeného smlouvou o půjčce mezi výstavcem a remitentem. Dle č. I § 17 ZSŠ kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka.

13. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že směnka byla vystavena k zajištění spotřebitelského vztahu a to závazku ze smlouvy o pojištění, kde žalovaná jako výstavce směnky měla postavení spotřebitele. K zajištění této pojistné smlouvy byla vystavena předmětná směnka s fiktivní kauzou – půjčkou. Rub směnky navíc obsahuje směnečné prohlášení, jehož podpisem žalovaná potvrdila, že směnka zajišťuje právě nároky z uvedené smlouvy o půjčce ze dne 9. 11. 2009 a prohlášení žalované o tom, že chybějící splatnost směnky a směnečnou sumu je oprávněna do blankosměnky vyplnit [adresa] jako remitent směnky způsobem uvedeným v tomto prohlášení. Již v okamžiku nabytí směnky byla žalobkyně jako indosatář srozuměna o tom, že nabývá směnku zajišťovací a musela znát okolnosti zajištěného kauzálního vztahu, případně bylo na ní se s těmito okolnostmi seznámit, neboť směnečná smlouva připojená na směnce dostatečně určitým a nezaměnitelným způsobem konkretizuje kauzální vztah. Sama tato okolnost pak umožňuje učinit závěr o nepoctivosti nabytí směnky žalobkyní, neboť měla nebo musela mít představu o tom, že dlužníci ze směnky mohou proti ní uplatnit kauzální námitky. V poměrech projednávané věci se proto neuplatní námitka originálního nabytí směnky, jak je vyjádřena v čl. I § 17 ZSŠ, a proto žalované přísluší uplatnění kauzálních námitek. Bylo prokázáno, že remitent směnky [Anonymizováno] ve směnečném vztahu vystupovala „na oko“, když směnka po vystavení byla předána do dispozice společnosti [Anonymizováno] Vzhledem k tomu, že půjčka nebyla nikdy poskytnuta a svým charakterem naplňovala znaky spotřebitelského úvěru k úhradě lhůtního pojistného, svědčí žalované kauzální námitky s ohledem na Nález Ústavního soudu ze dne 16. 9. 2015 sp. zn. I. ÚS 290/15. V případě spotřebitelů nelze odhlížet od jejich specifických zájmů a postavení, přičemž zneužití práva ve vztahu k poškození spotřebitele je silnější oproti zákonným omezením dle čl. I § 17 ZSŠ. Přitom spotřebitelský charakter zajištěného závazku musel být znám všem osobám, které nabyly směnku včetně žalobkyně. Z těchto výše uvedených důvodů bylo žalované přiznáno právo k uplatnění kauzálních námitek.

14. Ve vztahu k námitce žalované týkající se neplatnosti směnkou zajištěného závazku soud prvního stupně správně vyhodnotil, že tato námitka je důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že smlouva o půjčce nevznikla, když půjčka jako taková nebyla ani poskytnuta, a směnka byla vyplněna excesivně na částku 100 000 Kč a to nikoli jejím remitentem [Anonymizováno]. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně neshledal podmínky pro přerušení řízení, přičemž pro posouzení nároku lze převážně vycházet z listinných důkazů i z výsledků rozhodovací činnosti soudů v obdobných projednávaných věcech. Ve směnečném vztahu vystupovala žalovaná jako výstavce směnky a nikoli jako rukojmí, jak nesprávně žalobkyně dovodila ve svém odvolání. Z tohoto důvodu se soud prvního stupně z důvodu procesní ekonomie již dalšími námitkami nezabýval.

15. Vzhledem k důvodnosti námitek žalované odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř. včetně výroku o náhradě nákladů řízení přiznaných dle § 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu ve věci v rozsahu doložených a účelně vynaložených nákladů spočívajících v náhradě soudního poplatku (2 400 Kč) a 6 paušálních částek po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/96 Sb.

16. Výrokem II. tohoto rozsudku byla žalované, která měla v odvolacím řízení plný úspěch, přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. sestávající z 1 paušální částky ve výši 300 Kč za účast na soudním jednání dne 24. 3. 2021 dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/96 Sb. a dále v rozsahu náhrady cestovného ve výši 1 594 Kč za použití osobního vozidla [Anonymizováno] RZ [SPZ] účasti na soudním jednání dne 24. 3. 2021 na trase z [Anonymizováno] a zpět při vzdálenosti 248 km (124 km x 2) při průměrné spotřebě benzinu 7,3l/100 km v ceně 27,80 Kč/litr. Soud žalované nepřiznal náhradu 1 paušální částky ve výši 300 Kč za převzetí zastoupení, neboť žalované byla tato náhrada přiznána již soudem prvního stupně.