o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. 38 Cm 23/2019-690 ze dne 9. května 2023

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ponechal v platnosti vůči žalovanému 2. směnečný platební rozkaz téhož soudu z 3.5.2019, č. j. 38 Cm 23/2019-690 (výrok I.), žalovanému 1. uložil povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 1 000 000 Kč s 6% úrokem ročně od 1.10.2018 do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), žalovanému 1. uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení do vydání směnečného platebního rozkazu výše uvedeného částku 95 738 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), povinnost uvedenou v výrocích II. a III. uložil žalovanému 1. zaplatit společně a nerozdílně s povinnostmi žalovaného 2. uložené výše uvedeným směnečným platebním rozkazem (výrok IV.), oběma žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení vzniklé po vydání směnečného platebního rozkazu ve výši 225 117 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.) a oběma žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně státu částku 3 154 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.).

2. Konstatoval, že se jedná o již druhé rozhodnutí v projednávané věci, kdy původní rozsudek ze dne 22.7.2021, č. j. 38 Cm 23/2019-502 ve znění opravných a doplňujících usnesení byl s ohledem na procesní pochybení soudu prvního stupně zrušen odvolacím soudem usnesením z 24.1.2023, č. j. 2 Cmo 117/2022-650.

3. Ve věci byla oběma žalovaným směnečným platebním rozkazem z 3.5.2019, č. j. 38 Cm 23/2019-18 uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 1 000 000 Kč s 6% úrokem od 1.10.2018 do zaplacení, soudní poplatek ve výši 50 000 Kč a náhradu právního zastoupení ve výši 45 738 Kč. Ve vztahu k žalovanému 1. byl vydaný směnečný platební rozkaz zrušen usnesením z 27.6.2019, č. j. 38 Cm 23/2019-99 pro jeho nedoručení do vlastních rukou.

4. Žalovaný 2. ve včasných námitkách namítl, že byla vystavena směnka na úplně jinou částku, sloužila k zajištění budoucí kupní smlouvy, namítl nepravost svého podpisu, neoprávněnou úpravu směnky, namítl, že nebyla předložena k placení ani protestována, i když na ní nebyla uvedena doložka bez protestu. Měl zájem směnku uhradit, ale byl odkázán na právníka s tím, že ji lze vyplatit v náhradním termínu, z čehož dovozoval existenci dvou směnek. Povinnost zajištěná směnkou zanikla, neboť žalobce nesplnil svoji povinnost, ke které se zavázal. Žalobce jednal vědomě ke škodě dlužníka, uvedl ho v omyl, těží ze svého nepoctivého jednání. Směnka měla zajišťovací charakter za splnění závazku třetí osobou. Žalovaní nepřijali žádné plnění. Později došlo k dohodě o následném zajištění nové smlouvy. Podáním z 20. 5. 2019 doplnil, že v roce 2018 došlo k dohodě ohledně odkupu areálu v [adresa] za kupní cenu 100 000 Kč se zajištěním směnkou za jednání společnosti [právnická osoba].

5. Žalovaný 1. ve vyjádření zopakoval stejná tvrzení jako žalovaný 2., v jím podaných námitkách.

6. Žalobce popřel zajišťovací charakter směnky. Žalobce byl věřitelem žalovaného 1., jeho společnost měla dluhy, které se žalovaný 1. rozhodl vyrovnat prodejem předmětného areálu. Upozornil, že v námitkách žalovaného 2. tento potvrdil podpis směnky svobodně a vážně.

7. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaný 1. vystavil na řad žalobce směnku vlastní dne 18. 5. 2018 v [adresa], kterou se zavázal zaplatit žalobci směnečnou sumu ve výši 1 000 000 Kč dne 30. 9. 2018 s 0,1% úrokem denně počítaným od splatnosti směnky do zaplacení, s místem placení v [adresa], přičemž tato byla podepsána žalovaným 1. (identifikován rodným číslem, místem bydliště) jako výstavcem a žalovaným 2. (jako avalem, identifikovaným datem narození, místem bydliště). Výzvou z 8. 3. 2019 byli oba žalovaní vyzváni k zaplacení směnečné sumy ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, přičemž zásilky byly podány na poštu 12. 3. 2019. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [právnická osoba] bylo zjištěno, že podpis žalovaného 1. na směnce je kategoricky pravým podpisem žalovaného 1. a podpis žalovaného 2. velmi pravděpodobně pravým podpisem žalovaného 2. Ve své výpovědi pak znalkyně potvrdila své závěry. V doplnění znaleckého posudku tato konstatovala, že v bezprostředním okolí zkoumaných sporných podpisů nebyly nalezeny znaky svědčící pro možnost technického padělání listin. Ke stejným závěrům dospěl ve svém posudku i znalec ing. Korynta, tj. že nebyly zjištěny znaky svědčící o pozměňujících zásazích či úpravách v oblasti slovní či číselném vyjádření směnečné sumy, když u směnky není patrné porušení celistvosti směnky. Mailová komunikace z období let 2018-2019 vedená mezi žalobcem a žalovaným 1. řeší otázku prodeje předmětného areálu. O existenci směnky na částku 100 000 Kč vypovídala svědkyně [Anonymizováno] a svědek [Anonymizováno]. Vystavení sporné směnky a důsledky s tím související byly předmětem šetření Policie ČR č. j. KRPH-45201-18/TČ-2020, věc byla odložena. Žalovaný 1. své účastnické výpovědi potvrdil svůj podpis na směnce vystavené na částku 100 000 Kč. Svědek [Anonymizováno] potvrdil jednání o prodeji areálu, nepotvrdil, že byl přítomen podpisu sporné směnky.

8. Soud uzavřel, že nárok žalobce se opírá o platnou směnku vlastní mající veškeré náležitosti stanovené v č. I § 75 ZSŠ, z níž je dovozen nárok žalobce na zaplacení postižních práv podle čl. I § 48 ZSŠ, přičemž závazek žalovaného 2. jako avala směnky, je závazkem akcesorickým k závazku žalovaného 1. jako výstavce směnky (čl. I § 30 a násl. ZSŠ).

9. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný 1. i žalovaný 2. opatřili spornou směnku svým pravým podpisem, nebyla zjištěna žádná manipulace se směnkou, resp. nebyly zjištěny znaky padělání nebo pozměňování na sporné listině.

10. Neobstojí námitka nepředložení směnky k placení. Žalovaní byli k zaplacení vyzváni předžalobní výzvou, kdy doručení žaloby spolu s kopií směnky má účinky prezentace směnky. Oba žalovaní byli vyzváni k zaplacení dluhu.

11. Ohledně kauzálních námitek dospěl k závěru, že žalovaní neusnesli důkazní břemeno k prokázání kauzálních námitek. Značná část kauzálních námitek se vztahuje k jiné směnce (na 100 000 Kč), než která je předmětem řízení. Nadto námitky žalovaného 2. a vyjádření žalovaného 1. si při vymezení kauzálních námitek odporují. Ve vyjádření z 14.10.2019 tvrdili předání částky 100 000 Kč jako zálohy na kupní cenu areálu mezi společností [právnická osoba]. a [právnická osoba]., jež byla zajištěna směnkou znějící na uvedenou částku. Oproti tomu v námitkách bylo tvrzeno žalovaným 2., že směnka byla emitována jako zajišťovací k budoucí kupní smlouvě. S ohledem na rozporná tvrzení výše uvedená vyhodnotil obranu žalovaných, že jim byla směnka podstrčena jako směnka jiná, jako účelovou.

12. S ohledem na neprokázání oprávněnosti námitek žalovaného 2. ponechal směnečný platební rozkaz vůči němu v platnosti (§ 175 odst. 4 o. s. ř.) a žalovanému 1., vůči kterému byl směnečný platební rozkaz zrušen, uložil povinnost k úhradě žalované částky. V souladu s čl. I § 47 ZSŠ pak byli oba žalovaní zavázáni společně a nerozdílně.

13. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení. Jejich výše byla vyčíslena v bodě 57, 58 odůvodnění napadeného rozsudku, která odpovídá stavu spisu.

14. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy podle výsledku řízení jsou povinni je hradit žalovaní, a to společně a nerozdílně. Jsou představovány znalečným, přiznaným znalkyni za účast u jednání soudu na základě usnesení z 2.9.2021.

15. Ve včasných odvoláních oba žalovaní navrhli napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vůle žalovaných směřovala k podpisu zajišťovací směnky, která měla zajišťovat vzájemná práva a povinnosti. Z provedeného dokazování nevyplynulo, jak tvrdí soud, že by byly uzavřeny dvě směnky. Obě strany potvrdily, že byla uzavřena směnka jedna s funkcí zajišťovací. Povinností žalobce bylo prokázat, zda se jedná o směnku platební nebo zajišťovací. Důkazní břemeno k tomu leží na žalobci. Naopak žalovaní prokázali, že žalovaná směnka je směnkou zajišťovací a je propojena s nákupem areálu v [adresa]. Bylo na žalobci, aby prokázal, že žalovanému poskytl částku 1 000 000 Kč, aby tak prokázal, že směnka je platidlem. Žalobce mimo směnku nepředložil ničeho, bylo na něm, aby prokázal jinou kauzu směnky, než tvrdil žalovaný. Nebylo tak na místě uložit žalovaným povinnost zaplatit směnečný peníz, neboť zajišťované povinnosti zanikly a tím zanikl v kontextu § 17 ZSŠ důvod směnky (srovnej rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 Cmo 569/1998, sp. zn. 5 Cmo 14/1997). Nároku žalobce nelze přisvědčit ani v kontextu s § 6 obč. zák., podle kterého má každý povinnost jednat poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Kauzální obrana žalovaných signalizuje, že nejsou splněny předpoklady pro výkon práva, uplatnění směnečného nároku je tak nepoctivé a nenáleží mu soudní ochrana.

16. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Žalobce unesl důkazní břemeno ve vztahu k námitce nepravosti podpisu žalovaných na sporné směnce. V tomto směru odkázal na závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] Kudrnové. Znaleckých posudkem ing. Korynty bylo prokázáno, že u sporné směnky nebyly zjištěny znaky svědčící o pozměňujících zásazích či úpravách v oblasti slovní nebo číselné směnečné sumy, není patrné porušení její celistvosti. Důkazní břemeno ke kauzálním námitkám nesli žalovaní. Tvrdili, že směnka měla funkci zajištující a v odvolání tvrdili, že zajištovala koupi areálu a práva a povinnosti. Svá tvrzení nijak nerozvinuli. Bylo povinností žalovaných tvrdit obsah směnečné smlouvy, jež byla bezprostředním důvodem vzniku směnky. Zároveň měli tvrdit a prokazovat, že taková dohoda byla a jakým způsobem porušena. Přitom žalovaný 2. jako aval směnky mohl uplatnit jen námitky, které se zakládají na jeho vlastním vztahu k remitentu směnky. Žalovaní taková tvrzení neuplatnili a ve svých tvrzeních si odporují. Pokud žalovaní tvrdili, že se sporná směnka týkala prodeje areálu v [adresa], pak tato transakce se týkala jiných osob, nebyla přitom vysvětlena vazba na spornou směnku. Žalobci není známa existence směnky na částku 100 000 Kč, o které žalovaní hovoří. Platná směnka je dostatečným důvodem pro vznik nároku na zaplacení částky na ní uvedené. Pokud žalovaní popírají existence směnečného nároku, pak důkazní břemeno leží na nich. Potvrdil, že mezi [právnická osoba]. a [právnická osoba]. se jednalo o možném prodeji areálu v [adresa], k realizaci záměru nedošlo. Mezi těmito společnostmi probíhaly finanční toky jen bankovním převodem a týkaly se placení nájemného. Žádná částka 100 000 Kč nebyla mezi nimi nikdy předána ani vrácena. Návrh smlouvy o smlouvě budoucí kupní nebyl nikdy podepsán, k uzavření smlouvy tak nedošlo. Vystavená směnka v květnu 2018 nemohla zajišťovat kupní cenu za prodej areálu, kdy do září 2018 nebyl prodávající rozhodnut, zda prodá areál jako celek, či jeho část, jak původně zamýšlel.

17. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.), kdy předmětem odvolacího řízení bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.). Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně a správnosti závěrů na základě tohoto přijatých.

18. Napadený rozsudek především nelze považovat za nepřezkoumatelný, když obsahuje veškeré náležitosti stanovené v § 157 o. s. ř. Skutečnost, že žalovaní nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně učiněné na základě provedeného dokazování nezakládá jeho nepřezkoumatelnost.

19. Se soudem prvního stupně lze souhlasit v tom, že nárok žalobce je nárokem majitele platné směnky vlastní, jíž se domáhá po žalovaném 1. jako výstavci směnky a žalovaném 2. jako avalu směnky postižních práv podle čl. I § 48 ZSŠ. Uplatněná směnka přitom splňuje veškeré náležitosti stanovené v čl. I § 75 ZSŠ. Nárok vůči žalovanému 2. je odvozen od jeho postavení směnečného rukojmí (čl. I § 30 ZSŠ), kdy jeho závazek je závazkem akcesorickým ke směnce a k závazku směnečného dlužníka (srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 Cmo 11/2002 z 26.3.2002). Oba žalovaní jsou přitom zavázáni společně a nerozdílně.

20. Nárok ze směnky je závazkem nesporným, abstraktním a představuje nárok na zaplacení směnečné sumy na ní uvedené, přičemž povinností žalobce je předložit pouze prvopis směnky, ničeho dalšího není třeba prokazovat. Pokud žalovaný tvrdí, že nárok žalobce není po právu, je povinen ve lhůtě stanovené v § 175 odst. 1 o. s. ř. podat námitky, v nichž uvede vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Důkazní břemeno k prokázání takových námitek je výlučně na straně žalované (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2383/98, sp. zn. 29 Cdo 1068/2009 z 26.10.2010, sp. zn. 29 Cdo 644/2017 z 13.6.2018). Neobstojí z toho důvodu ani námitka žalovaných, že žalobce měl prokázat funkci dané směnky, tj. zda směnka plnila funkci zajišťovací či funkci platební.

21. K námitce nepravosti podpisu žalovaných na sporné směnce je třeba přisvědčit, že nebyla shledána jako důvodná s ohledem na závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno], dle kterých podpis žalovaného 1. na směnce je kategoricky jeho pravým podpisem a podpis žalovaného 2. velmi pravděpodobně jeho pravým podpisem. Ve své výpovědi pak znalkyně potvrdila své závěry.

22. K námitce pozměnění či padělání sporné směnky pak lze odkázat na doplnění znaleckého posudku výše uvedeného, kdy znalkyně konstatovala, že v bezprostředním okolí zkoumaných sporných podpisů nebyly nalezeny znaky svědčící pro možnost technického padělání listin. Ke stejným závěrům dospěl ve svém posudku i znalec ing. Korynta, tj. že nebyly zjištěny znaky svědčící o pozměňujících zásazích či úpravách v oblasti slovní či číselném vyjádření směnečné sumy, když u směnky není patrné porušení celistvosti směnky.

23. Lze tak uzavřít, že žalobce unesl důkazní břemeno ohledně pravosti podpisu žalovaných na sporné směnce, které jej v tomto rozsahu tížilo (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3329/2016 z 31.10.2017).

24. Pokud se týká kauzálních námitek uplatněných žalovaným 2., s jejichž obsahem se žalovaný 1. ztotožnil ve svém vyjádření ve věci, kdy oba žalovaní tvrdili, že směnka měla zajišťovací charakter pak je třeba poukázat na povinnost žalovaných vymezit obsah uzavřené směnečné smlouvy a rozsah či důvod jejího porušení (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 81/2014 z 30.6.2016). Přitom lze přisvědčit soudu prvního stupně, že obsah směnečné smlouvy byl žalovanými vymezen velmi rozporně. K tomu odvolací soud odkazuje na body 50-52 odůvodnění napadeného rozsudku, když se závěry v nich učiněnými se ztotožňuje. Lze pouze zopakovat, že provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi [právnická osoba]. a [právnická osoba]. probíhala jednání ohledně koupě (resp. prodeje) areálu v [adresa] a že mezi těmito subjekty se obchod nakonec nerealizoval. Žalovaní tvrdili, že v souvislosti s tímto záměrem vystavili směnku, ale znějící na 100 000 Kč, k níž také směřovala většina kauzálních námitek žalovaného 2. a vyjádření žalovaného 1. Předmětem tohoto řízení však byla směnka vyplněná na 1 000 000 Kč, jejíž vystavení a podpis žalovaní popírají, nicméně v řízení bylo prokázáno, že sporná směnka jimi byla podepsána a že na ní nebyly shledány žádné známky padělání či pozměnění. V kontextu s výše uvedeným neobstojí ani odkaz žalovaných na § 6 zák. č. 89/2012 Sb., kdy nelze vůbec dospět k závěru, že by uplatnění nároku žalobce z platné směnky vlastní bylo možné považovat za nepoctivý výkon práva.

25. K námitce nepředložení směnky k placení odvolací soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 483/2002, dle kterého má doručení směnečné žaloby účinky prezentace směnky. Z tohoto důvodu neobstojí ani námitka neučinění protestace směnky.

26. S ohledem na výše uvedené, lze přisvědčit soudu prvního stupně, že námitky žalovaného 2. a obrana žalovaného 1., proti žalované směnce nebyla shledána důvodnou. Pokud žalovaná směnka představuje nesporný a abstraktní závazek osoby, která ji vystavila, resp. avalovala, pak při nedůvodnosti námitkové obrany žalovaného 2. a obraně žalovaného 1. obsažené v jeho vyjádření nelze dospět k závěru, že by byl dán důvod pro zrušení směnečného platebního rozkazu vydaného soudem prvního stupně ve vztahu k žalovanému 2 (viz výrok I.) a ve vztahu k žalovanému 1. byla správně uložena povinnost zaplatit žalovanou částku.

27. Odvolací soud proto napadený rozsudek z důvodů výše uvedených podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

28. Pokud se týká výroku o nákladech řízení pak platí, že ve věci neúspěšní žalovaní jsou povinni je platit společně a nerozdílně (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jejich výše, jak vyčíslena v bodech 57-58 napadeného rozsudku odpovídá stavu spisu. Pokud byly přiznány tři úkony za studium spisu, pak takové úkony byly činěny vždy v návaznosti na postup žalovaných v řízení a vyústili ve vyjádření ve věci a je třeba je považovat za účelně vynaložené.

29. Ve vztahu ke státu je s ohledem na výsledek sporu dána povinnost žalovaných tyto zaplatit, když je představovaná znalečným přiznaným usnesením na čl. 511 (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).

30. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v odvolacím řízení úspěšný žalobce má nárok na zaplacení nákladů za právní zastoupení v odvolacím řízení za tři úkony právní služby po 12 300 Kč (schůzka s klientem přesahující jednu hodinu dne 16.2.2024, vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 19.2.2024, vše podle § 6, § 7.5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. c), g), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen AT), tři náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), cestovné ve výši 2 488,80 Kč ( podle § 13 odst. 4 AT, celkem 316 km osobním automobilem LEXUS/ RZ [SPZ]), náhrada za ztrátu času dvanáct půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 1 AT), 21% DPH 8 712,60 Kč ( § 137 odst. 3 o. s. ř.). Náklady řízení jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.