o námitkách žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu ukládajícímu zaplacení směnečného peníze 3 000 000 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny 10 000 Kč, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2021, č. j. 30 Cm 45/2020-129,

1. Žalobce [Anonymizováno] se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“), domáhal proti žalované [Anonymizováno], vydání směnečného platebního rozkazu ukládajícího zaplacení směnečného peníze 3 000 000 Kč s 6% úrokem od 24. 3. 2020 do zaplacení a směnečné odměny 10 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že je majitelem směnky vlastní vystavené v Praze dne 13. 10. 2011 společností [Anonymizováno], IČO [IČO], na řad žalobce, se směnečným penízem 21 368 145,95 Kč, se splatností 23. 3. 2020 v Praze u [Anonymizováno] Žalovaná směnku avalovala a na směnku ničeho nezaplatila. Z důvodu hospodárnosti se žalobce domáhá zaplacení pouze části směnečného peníze v rozsahu 3 000 000 Kč a požaduje též zaplacení 6% úroku a směnečné odměny dle Čl. I § 48 odst. 1 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. (dále jen ZSŠ).

2. Soud vydal směnečný platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včas tyto námitky:

1) Žalovaná si není vědoma, že by podepsala jako směnečný rukojmí směnku z 13. 10. 2011 splatnou 23. 3. 2020 se směnečným penízem 21 368 145,95 Kč.

2) Ze žalobcem předložené směnky neplyne datum jejího podpisu žalovanou.

3) Z číselného vyjádření není zřejmá výše směnečného peníze – z pomlčky za konečnou číslicí 95 nelze jednoznačně určit, zda se jedná o částku 2136814595 nebo o 21368145,95 Kč. S ohledem na tuto nejednoznačnost nemá směnka podstatnou náležitost podle ZSŠ.

3. Žalobce k námitkám žalované uvedl, že tyto považuje za účelové. Žalovaná směnku podepsala nejen v pozici avalisty, ale i jako statutární orgán výstavce, tj. společnosti [Anonymizováno] Žalovaná jako avalista podepsala i Dohodu o uplatnění vyplňovacího práva směnečného uzavřenou mezi účastníky řízení a uvedenou společností dne 13. 10. 2011, na základě které byla směnka vyplněna. Pro platnost směnečného rukojemství (§ 31 ZSŠ) není stanoveno, že by bylo vyžadováno datum připojení podpisu avalisty. Směnečná suma je stanovena určitým způsobem ve výši 21.368.145,95 Kč

4. Žalovaná při jednání vedle podpisu avalisty na směnce zpochybnila i pravost podpisu žalované na dohodě o vyplňovacím právu směnečném a navrhla provést důkaz znaleckým posudkem. Žalovaná nemá k dispozici úvěrovou dokumentaci, má pouze dohodu o uznání dluhu ze strany společnosti [Anonymizováno] vůči žalobci ze dne 5. 9. 2018. Dále žalovaná odkázala na webové portály „nabla.cz“ a „designportál“, ze kterých plyne, že od roku 2015 nelze připustit označení částky uvedeným způsobem, vyznačená pomlčka v údaji směnečného peníze „nuluje haléře“

5. Soud usnesením ze dne 14. 9. 2020 (č. l. 42) ustanovil znalkyni [Anonymizováno] k posouzení pravosti podpisů žalované na směnce za společnost výstavce a jako avalisty a podpisů žalované v Dohodě o uplatnění vyplňovacího práva směnečného z 13. 10. 2011 za společnost výstavce a jako avalisty.

6. Ve znaleckém posudku ze dne 24. 11. 2020 znalkyně uvedla, že identifikační hodnota zjištěných znaků při posouzení pravosti sporných podpisů vyhotovených žalovanou umožňuje stanovit kladný kategorický závěr zkoumání, že sporné oba podpisy žalované na směnce jsou pravé podpisy žalované. Dále i oba sporné podpisy v Dohodě o uplatnění vyplňovacího práva směnečného z 13. 10. 2011 jsou pravé podpisy žalované. Nad rámec zadání posudku znalkyně uvedla, že prozkoumala i podpis žalované za společnost [Anonymizováno] v „Dohodě o uznání dluhu a splátkovém kalendáři“ ze dne 5. 9. 2018 (č l. 32 až 36 spisu, originál listiny předložil žalobce) a i tento podpis shledala pravým podpisem žalované.

7. Soud v řízení o námitkách žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu rozhodl v bodu I. výroku rozsudku z 20. 4. 2021, že se směnečný platební rozkaz ze dne 12. 5. 2020, č. j. 30 Cm 45/2020-10, ponechává v platnosti. V bodu II. výroku uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 10 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. V bodu III. výroku uložil žalované povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení 3 254 Kč na účet soudu do tří dnů od právní moci rozsudku

8. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že neshledal námitky žalované důvodnými.

9. Co se týče první námitky (nepodepsání směnky žalovanou v pozici avalisty), znalkyně dospěla k jednoznačnému závěru, že podpis avalisty je pravým podpisem žalované. Znalkyně shledala pravými i podpisy žalované jako jednatelky výstavce směnky a podpisy žalované na Dohodě o vyplnění blankosměnky a na Dohodě o uznání dluhu.

10. K druhé námitce (neexistence data, kdy žalovaná směnku podepsala) soud uvedl, že je irelevantní, pokud žalovaná směnku podepsala jiného dne, než který je uveden jako datum vystavení směnky. Musí se jednat o existující datum, což je v daném případě splněno.

11. K třetí námitce (neurčitost směnečného peníze) soud uvedl, že směnečná suma byla ve směnce uvedena jen numericky, nicméně jasně a tato zní na 21 368 145,95 Kč. Z portálů „design portál“ a „nabla“ nedospěl soud k závěru, že je ve směnce vepsána jiná výše. Není zaměnitelná s jinou částkou; žalobce požadoval zaplacení nižší částky, a to 3 000 000 Kč

12. S ohledem na nedůvodnost podaných námitek soud dle § 175 odst. 4 o. s. ř. ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch úspěšného žalobce. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř.

13. Žalovaná podala proti rozsudku včas odvolání a navrhla rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolání uvedla, že se soud dostatečně nevypořádal s její třetí námitkou (ve směnce chybí slovy vypsaná specifikace směnečné částky a směnečná suma vypsaná číselně není uvedena jasně a jednoznačně). Své závěry ohledně nejednoznačnosti směnečného peníze žalovaná upřesnila při jednání soudu prvního stupně i svými odkazy na e-mailové portály, ze kterých jednoznačně plyne, že pomlčka za vypsanou číslicí předurčuje nulové haléřové hodnoty. Je-li numerická hodnota uvedena ve výši 2136814595, pak se jedná o dvě miliardy sto třicet šest milionů osm set čtrnáct tisíc pět set devadesát pět Kč a nikoliv o žalobcem uváděných 21 368 145,95 Kč. K posouzení nejednoznačnosti výše směnečné sumy měl být nařízen znalecký posudek navržený žalovanou v řízení u soudu prvního stupně.

14. Odvolací soud podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek a po provedeném jednání ve věci samé dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

15. Ve smyslu § 205a odst. 1 o. s. ř se dané odvolací řízení řídí principem neúplné apelace, tj. účastníci nemohou uvádět, s výjimkami v tomto ustanovení uvedenými, nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně. Navíc s ohledem na zásadu koncentrace námitkového řízení vyjádřenou v § 175 odst. 4 o. s. ř., která platí ve smyslu § 211 o. s. ř. i pro odvolací řízení, se odvolací soud může zabývat výlučně námitkami žalované včas vznesenými proti směnečnému platebnímu rozkazu.

16. V dané věci se žalobce domáhá zaplacení směnky vlastní vystavené dne 13. 10. 2011 v Praze společností [Anonymizováno] na řad žalobce s vyznačeným směnečným penízem a splatné dne 23. 3. 2020 v Praze. Směnka je jako rukojmím podepsána žalovanou. Spornou mezi účastníky je výše vyplněného směnečného peníze, podle žalobce se jedná o částku 21 368 145,95 Kč, podle žalované (její třetí námitka proti směnečnému platebnímu rozkazu) je vyplněná částka nejasná, neboť má za to, že není zřejmé, zda se jedná o žalobcem tvrzenou částku nebo jestli jde o částku 2 136 814 595 Kč (tedy o částku vyšší než dvě miliardy).

17. Žalovaná v odvolání argumentovala výlučně svou třetí námitkou proti směnečnému platebnímu rozkazu, odvolací soud se proto nejdříve zabýval touto námitkou. Zopakoval důkaz částí směnky, ve které je vyznačena výše směnečného peníze, a to způsobem uvedeným níže:

18. Rukou napsané číslice nejsou odděleny tečkami či mezerami. Z dvojité vodorovné čárky před číselným údajem a z vodorovné čárky za poslední číslicí 5 plyne, že těmito čárkami pisatel zamezil možnosti dalšího vpisování číslic. Odvolací soud dodává, že ve směnečné praxi je zcela běžné, že napsaná částka směnečného peníze se vymezuje takovýmito čarami, aby se zabránilo dodatečné úpravě (navýšení) částky směnečného peníze. Navíc svislá čárka za číslicemi 145 zcela jasně vymezuje, že údaj 95 následující po svislé čárce je haléřová částka, tedy v daném případě 95 haléřů. Není proto správné tvrzení žalované (pomíjející tuto svislou čárku oddělující haléře a dále směnečnou praxi vymezující čarami vyznačený údaj o směnečném penízu), že není zřejmé, zda na konci vyznačené sumy se jedná o 95 Kč nebo 95 haléřů.

19. Z uvedených důvodů se odvolací soud ztotožnil se skutkovým závěrem soudu prvního stupně, že výše směnečného peníze je určitá a jedná se o částku 21 368 145,95 Kč. V souladu s Čl. I § 75 bodem 2. ZSŠ je v předmětné směnce vyznačena zcela určitá peněžitá suma a není správný názor žalované, že je směnka neplatná z důvodu neurčitosti výše směnečného peníze.

20. V první námitce žalovaná zpochybnila svůj podpis rukojmího na směnce. Jak správně zjistil soud prvního stupně, vypracovaným znaleckým posudkem bylo zjištěno, že se jedná o pravý podpis žalované a znalkyně navíc shledala pravými podpis žalované za výstavce směnky společnost [Anonymizováno] a dále i její oba podpisy na Dohodě o uplatnění vyplňovacího práva směnečného z 13. 10. 2011, na které se žalovaná podepsala v pozici avalisty a dále za uvedenou společnost, která je výstavcem směnky. První námitka žalované byla znaleckým posudkem vyvrácena.

21. K druhé námitce žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu odvolací soud uvádí, že ZSŠ neukládá povinnost datovat ve směnce podpis rukojmího a není ani dán žádný systematický (teleologický) důvod, proč by tomu tak mělo být. Konečně, ani ve směnečné praxi nedochází k tomu, že by u podpisů osob, které se podepisují na směnce, byla uváděna data, kdy se tomu tak stalo. A jak správně uvedl soud prvního stupně, nemá žádný právní význam okolnost, pokud např. výstavce směnky tuto podepíše ve skutečnosti v jiný den, než který je uveden jako den vystavení směnky. Z uvedených důvodů ani tato námitka nemůže žalovanou zbavit její povinnosti směnku zaplatit.

22. S ohledem na uvedené závěry jsou všechny námitky žalované nedůvodné. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně po právu ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz podle § 175 odst. 4 druhé věty o. s. ř. a správně též rozhodl o náhradě nákladů řízení o námitkách ve prospěch žalobce dle § 142 odst. 1 o. s. ř. (body I. a II. výroku rozsudku). Náklady žalobce (nezastoupeného advokátem) spočívaly v hotových výdajích v rozsahu 3 paušálních úhrad výdajů po 300 Kč k 3 úkonům (1 podání soudu ve věci samé a účast při 2 jednáních soudu) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. a v záloze 10 000 Kč na znalecký posudek. Soud prvního stupně též správně v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované zaplatit státu zaplacené znalečné státem ve výši 3 254 Kč (bod III. výroku rozsudku).

23. Odvolací soud z uvedených důvodů napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil včetně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.

24. S ohledem na plný úspěch žalobce rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení v jeho prospěch dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady spočívaly v hotových výdajích v rozsahu 1 paušální úhrady výdajů 300 Kč k 1 úkonu (účast při jednání odvolacího soudu) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.