o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí mimo zasedání členské schůze, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2023, č. j. 80 Cm 207/2021-167

1. Navrhovatel se podáním ze dne 12. 7. 2021 domáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze účastníka přijatého formou per rollam mimo zasedání ve dnech 6. 6. až 21. 6. 2021 o schválení zprávy o hospodaření BD a řádné účetní uzávěrky za rok 2020 a schválení zprávy o převedení zisku za rok 2020 ve výši 139 710, 63 Kč na položku nerozdělený zisk roku 2020, a to pro rozpor s právními předpisy a stanovami.

2. V průběhu řízení vzal navrhovatel svůj návrh částečně zpět, a to v rozsahu návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení převedení zisku za rok 2020 na položku nerozdělený zisk 2020 a soud prvního stupně řízení v tomto rozsahu řízení zastavil. Učinil tak usnesením ze dne 10. 5. 2023, č. j. 80 Cm 207/2021-146.

3. Rozpor se zákonem spatřoval navrhovatel v tom, že část osob, které hlasovaly, nebyly členy družstva, když podle názoru navrhovatele je celkem pouze třináct členů družstva, nikoli dvacet osm, jak tvrdí účastník. Pro přijetí usnesení hlasovalo celkem deset z těchto třinácti členů. Navrhovatel nejprve tvrdil, že usnesení nebylo přijato potřebnou většinou, když hlasovaly i osoby, které nejsou členy družstva posléze uvedl, že usnesení bylo potřebnou většinou přijato, nicméně skutečnost, že hlasovaly i jiné osoby, činí přijaté usnesení neplatným. Proto je potřeba určit, kdo je členem družstva a kdo nikoli. Další důvody neplatnosti spočívají v procesních vadách zápisu o výsledku hlasování, který postrádá datum, ke kterému byly hlasy sečteny a datum, ke kterému byl zápis vyhotoven a podepsán, respektive posléze tvrdil navrhovatel, že podepsán nebyl, a to v rozporu s článkem 31 bod 2 stanov a vnitřní směrnice č. 1/2010. V závěrečném návrhu uvedl, že zpráva o činnosti družstva neměla být řádně vyhotovena, jedná se o kopírovanou zprávu o činnosti SVJ, proto členové družstva nemohli ani platně rozhodnout.

4. Účastník nemá návrh navrhovatele za důvodný. Napadené usnesení bylo přijato v souladu se zákonem. Připustil, že zápis o hlasování není datován a podepsán, což ale nepředstavuje rozpor se zákonem či stanovami, případný rozpor s vnitřní směrnicí, není rozporem se zákonem a nemůže způsobit neplatnost rozhodnutí. I při opačném výkladu by se nemohlo jednat o rozpor takové závažnosti, aby mohl být důvodem neplatnosti. Vzhledem k tomu, že zápis byl zaslán členům družstva [tituly před jménem] [adresa], místopředsedou představenstva, emailem ze dne 28. 6. 2021 ve 12.29 hod., je zřejmé, že zápis byl tímto vyhotoven, došlo takto k sečtení hlasů, zápis byl vyhotoven a zaslán emailem členům družstva dne 28. 6. 2021 ve 12.29 hod. Pokud jde o počet osob při hlasování uvedl, že členů družstva je dvacet osm. U osob, o kterých navrhovatel tvrdí, že již členy družstva nejsou, pak převodem jednotek do vlastnictví jejich členství nezaniklo (článek 13 stanov). Usnesení bylo přijato potřebnou většinou podle stanov, když pro přijetí hlasovalo dvacet pět z dvaceti osmi členů. Navíc předmětem určování není, kdo je členem družstva. I pro případ, že by byly shledány důvody neplatnosti, jsou podle účastníka splněny podmínky podle § 260 o. z., jelikož nenastala žádná skutečnost, která by poškozovala některého člena družstva, nenastaly žádné právní následky, což nakonec potvrdil i navrhovatel, když uvedl, že napadeným usnesením není nikterak poškozen.

5. Soud prvního stupně vedl dokazování předloženými listinami. Skutková zjištění propojil se shodnými tvrzeními účastníků řízení a uzavřel , že navrhovatel je členem družstva , že předmětné hlasování proběhlo ve dnech 6. 6. až 21. 6. 2021, že usnesení byla přijata nadpoloviční většinou hlasů členů podle stanov družstva, že hlasování bylo vyhlášeno formou emailu zaslaného [tituly před jménem] [adresa] včetně připojených podkladů pro hlasování dne 6. 6. 2021 a že výsledek hlasování byl oznámen tímtéž způsobem , a to emailem od [tituly před jménem] [adresa] , rozeslaným dne 28. 6. 2021.

6. Návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti posoudil soud prvního stupně podle § 663 odst. 1, § 652 odst. 1, § 654 odst. 1 a 3, § 655 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. (dále jen ZOK), dále podle § 260 odst. 1 o. z. a § 120 odst. 3 o. s. ř.

7. Předně učinil závěr o tom, že navrhovatel je ve věci aktivně legitimován a návrh podal ve smyslu § 663 odst. 1 ZOK.

8. Vycházel z nesporného skutkového stavu věci, že dne 6. 6. 2021 vyhlásil účastník emailem zaslaným představenstvem členům družstva na dvacet osm emailových adres hlasování per rollam ve smyslu § 652 odst. 1 ZOK, k emailu připojil podklady ve smyslu § 653 ZOK. Dále bylo prokázáno, že hlasy byly sečteny dne 28. 6. 2021, kdy byl členům družstva oznámen formou emailu místopředsedou družstva (ověřovatelem zápisu) výsledek hlasování, a to tak, že usnesení byla přijata dvaceti pěti hlasy z dvaceti osmi členů družstva, když hlasovací lístky neodevzdali (byli proti) Takáčová, Růžička, Matějovský. I tedy, pokud by i členy družstva některé hlasující osoby nebyly a členů bylo ve skutečnosti třináct, jak tvrdil navrhovatel, pak by byla usnesení přijata hlasy deseti členů ze třinácti, tedy potřebnou nadpoloviční většinou, což ostatně navrhovatel prokazoval. Pokud by i nad rámec hlasovaly další osoby, nemohlo to mít na platnost usnesení z tohoto pohledu žádný vliv. Co se týče navrhovatelem namítaných nedostatků rozhodnutí (neuvedení data, kdy byly sečteny hlasy, absence podpisu), je pravdou, že v rozhodnutí není uvedeno, kdy byly hlasy sečteny. Je třeba to tedy chápat tak, že byly sečteny dne 28. 6. 2021, ke dni vyhotovení oznámení. Nejde o nedostatek takové závažnosti, který by byl způsobilý pro vyslovení neplatnosti rozhodnutí. Pokud v rozhodnutí není uveden podpis zapisovatele, ověřovatele a za správnost, nejedná se o rozpor podle § 655 odst. ZOK, který stanoví postup při hlasování, případný rozpor s vnitřní směrnicí nemůže způsobit neplatnost.

9. Soud tedy neshledal žádný z důvodů neplatnosti podle tvrzení navrhovatele.

10. I kdyby byla věc posouzena odlišně, jsou dány předpoklady podle § 260 o. z. a soud by případně zjištěnou neplatnost neměl vyslovit. Proto bylo rozhodnuto, jak shora uvedeno. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř.

11. Proti usnesení se odvolal ve lhůtě stanovené zákonem navrhovatel. V úvodu podaného odvolání vytkl soudu prvního stupně, že neposoudil podle zákonných a závazných předpisů (zákon č. 90/2012 Sb. a Stanovy BD) postup družstva při schvalování oprávněnosti účastníků písemného vyjádření k návrhům usnesení rozhodnutí členské schůze svolané formou per rollam. Učinil tak s odkazem na § 635 odst. 1 ZOK ve vazbě na § 660 písm. a) ZOK. Vytýkané vady rozhodování odůvodnil soud nadbytečností provedení dokazování k otázce členství účastníků (tj. všech hlasujících osob), jelikož nepotřeboval posuzovat otázku, které osoby jsou členy družstva. Navrhovatel se dovolává zápisu o výsledku rozhodnutí mimo jednání členské schůze účastníka hlasování per rollam ve dnech 6. 6. až 21. 6. 2021, ze kterého je zřejmé, že se členské schůze per rollam účastnilo z dvaceti osmi členů dvacet pět členů. Soud měl rozhodnout, zda družstvo má podle vyjádření právního zástupce účastníka třicet pět členů (jak uvedeno v jeho vyjádření ze dne 17.5.2023, bod 5, kde je uvedeno, že družstvo má třicet pět členů a hlasovalo dvacet osm. Navrhovatel uvedl, že vyslovení neplatnosti se dovolával i pro rozpor s dobrými mravy. V této souvislosti odkázal na § 258 o. z. Podle navrhovatele porušením jeho základního členského práva neoprávněnou diskriminací je vyjádření soudu, že není v jeho zájmu, ani v zájmu platných členů družstva vyslovit neplatnost usnesení členské schůze. Pokud dojde ke konfliktu zájmů spolku a jeho členů, je vždy na soudu, aby v každém jednotlivém případě posoudil, zda je třeba dát přednost spolku či členu. Soud nevysvětlil, proč dal přednost zájmu spolku před zájmem družstva, a tedy i právu třetí osoby nabytém v dobré víře. Otázkou naplněnosti § 260 o. z. se soud zabývá až tehdy, když dospěje k závěru, že rozhodnutí je v rozporu se zákonem či stanovami. Navrhovatel má za to, že jestliže prokázal, že hlasování se zúčastnily osoby, které nejsou platnými členy družstva a ze zákona vyplývá, že to byl účastník, který měl platným seznamem členů družstva prokázat členství v družstvu a on tak neučinil a soud jej nevyzval, pak soud nesplnil svou povinnost podle § 103 o. s. ř., aby mohl jednat ve věci samé. Zpochybnil plnou moc právního zástupce účastníka z roku 2013, která byla vystavena tehdejšími oprávněnými zástupci družstva, jejichž oprávnění se od roku 2021 měnilo. I pro účastníka je důležité vyřešit otázku členství v družstvu, když do rozhodnutí soudu nechce účastník s prostředky zisku nakládat. Pokud jde o přiznané náklady řízení, navrhovatel má za to, že pokud je plná moc právního zástupce neplatná, nelze mu náklady přiznat. Navrhl změnu napadeného usnesení v části výroku I. a zrušení v části výroku II.

12. Účastník se k odvolání navrhovatele písemně nevyjádřil.

13. Vrchní soud v Praze po zjištění, že odvolání navrhovatele je přípustné a bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadené usnesení v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s.), a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné.

14. Navrhovatel se podáním ze dne 12. 7. 2021 domáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze účastníka přijatého formou per rollam mimo zasedání ve dnech 6. 6. až 21. 6. 2021 o schválení zprávy o hospodaření BD a řádné účetní uzávěrky za rok 2020 a zprávy o schválení převedení zisku za rok 2020 ve výši 139 710,63 Kč na položku nerozdělený zisk roku 2020, a to pro rozpor s právními předpisy a stanovami. V průběhu řízení vzal navrhovatel svůj návrh částečně zpět, a to v rozsahu na vyslovení neplatnosti usnesení o schválení nerozdělení zisku a soud prvního stupně řízení v tomto rozsahu zastavil. Učinil tak usnesením ze dne 10. 5. 2023, č. j. 80 Cm 207/2021-146.

15. Pokud jde o důvody, ze kterých neplatnost výše uvedeného rozhodnutí navrhovatel dovozuje, uvedl v návrhu, jak shora již uvedeno, rozpor přijatých usnesení s právními předpisy a stanovami. V podrobnostech rozvedl, že část osob, které hlasovaly, nebyly členy družstva, když těchto je třináct a nikoli dvacet osm, jak tvrdí účastník. Z navrhovatelem tvrzených třinácti členů družstva hlasovalo celkem deset, tedy i tak potřebná většina a usnesení byla tedy přijata v souladu se stanovami, nicméně skutečnost, že hlasovaly i osoby, které nejsou členy družstva činí usnesení neplatným. Za zásadní považoval navrhovatel určení toho, kdo je členem družstva a kdo nikoli. Dalším důvodem byly procesní vady přijatých usnesení, když zápis o výsledku hlasování postrádá datum, ke kterému byly hlasy sečteny a datum, ke kterému byl zápis vyhotoven a podepsán. Následně své tvrzení upravil tak, že zápis nebyl podepsán, a to v rozporu s článkem 31 bod 2 stanov a vnitřní směrnicí č. 1/2010. Na uvedených tvrzeních setrval i v podaném odvolání.

16. Odvolací soud nejprve konstatuje, že pokud soud prvního stupně posoudil návrh navrhovatele podle § 663 a následujících ZOK, učinil správně.

17. Podle předmětné právní úpravy rovněž správně dovodil, že navrhovatel jako člen družstva je ve věci aktivně legitimován, a to podle § 663 odst. 1 ZOK a důvodem neplatnosti usnesení členské schůze může být i tvrzení o rozporu s dobrými mravy (§ 663 odst. 5 ZOK). Pokud jde o včasnost podaného návrhu bylo rovněž správně uzavřeno, že se jedná o návrh včasný (§ 663 odst. 1 ve spojení s §§ 652 - 655 ZOK), když byl u soudu uplatněn dne 12. 7. 2021. Pokud jde o formu přijetí předmětných usnesení formou per rollam, bylo vycházeno jednak z článku 30 Stanov a jak odvolací soud připomíná, jednalo se dobu covidové pandemie, kdy formou per rollam bylo zákonem č. 191/2020 Sb. umožněno takto přijímat rozhodnutí i subjektům, které takovou úpravu ve svých vnitřních předpisech neměly.

18. Soud prvního stupně správně vyšel při vyhodnocení skutkového stavu projednávané věci ze skutkových zjištění ve spojení se shodnými tvrzeními účastníků řízení (§ 120 odst. 3 o. s. ř.). Odvolací soud zjištěný skutkový stav věci hodnotil jako úplný pro rozhodnutí věci s ohledem na rozsah námitek navrhovatele. Z uvedeného důvodu nedoplňoval dokazování a návrhy na doplnění, jak byly uplatněny navrhovatelem v podaném odvolání, při jednání odvolacího soudu zamítl.

19. Zcela nesporné mezi účastníky bylo, že účastník dne 6. 6. 2021 vyhlásil emailem zaslaným představenstvem ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]) členům družstva na jejich emailové adresy rozhodnutí o tom, že členská schůze družstva bude provedena formou per rollam a současně byly k emailu připojeny podklady (§ 652 odst. 1 a § 653 ZOK). Součástí zaslaných podkladů byla i navrhovaná usnesení o schválení zprávy o hospodaření družstva a řádné účetní uzávěrky za rok 2020.

20. V řízení bylo nezpochybnitelně zjištěno (Zápis o výsledku rozhodnutí mimo jednání členské schůze [Anonymizováno] [adresa], hlasováním per rollam v termínu od 6. 6. do 21. 6. 2021), že byly sečteny hlasy a členům družstva byl formou emailu [tituly před jménem] [adresa] (místopředseda družstva) oznámen výsledek hlasování, a to tak, že usnesení byla přijata dvaceti pěti hlasy z dvaceti osmi hlasujících členů družstva, když hlasovací lístky neodevzdali jmenovitě [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Při posouzení platnosti přijatých usnesení je rozhodná většina, která se počítá z celkového počtu hlasů všech členů družstva (§ 654 odst. 3 ZOK). Z tohoto pohledu pak nelze nic namítat proti závěru soudu prvního stupně, že i kdyby členů družstva bylo jen třináct a tři z nich nehlasovali, pak i tak byla usnesení rozhodnou většinou přijata a jsou platná. V této souvislosti odvolací soud jen připomíná, že to byl i navrhovatel, který při jednání dne 27. 7. 2023 učinil nesporným, že ke schválení usnesení, je třeba souhlas nadpoloviční většiny. Což bylo v dané věci nade vší pochybnost zjištěno. Pokud navrhovatel požaduje aby soud vyjasnil kolik členů má účastník, není taková věc předmětem tohoto řízení, a proto není zapotřebí o této otázce vést dokazovaní. Skutečnost, že by se i byly hlasování zúčastnily osoby, které nejsou členy družstva, by ve svém důsledku nevedla k zpochybnění nadpoloviční většiny členů družstva, kterými byla navržená usnesení přijata.

21. Pokud jde o namítané formální vady schválených rozhodnutí, jak byly tyto vtěleny do Zápisu o výsledku rozhodnutí mimo jednání členské schůze [Anonymizováno] [adresa], tedy absence data, ke kterému došlo k sečtení hlasů a absence podpisu, odvolací soud je se soudem prvního stupně shodného názoru. Vzhledem k datu rozeslání oznámení dne 28. 6. 2021 je třeba toto datum považovat za nejzazší datum sečtení hlasů a přijetí usnesení. Pokud jde o namítanou absenci podpisu Zápisu, je třeba vycházet z možnosti emailové korespondence a skutečnost, že zápis není opatřen podpisem zapisovatele a doložkou za správnost, není v rozporu s § 655 odst. 1 ZOK a nezakládá důvod neplatnosti. Jedná se o formální nedostatek, bez vlivu na obsah přijatých usnesení a jejich platnost.

22. Pokud jde o úvahu soudu prvního stupně podle § 260 o. z. není třeba se jí dále zabývat, když nebyly důvody pro vyslovení neplatnosti schválených usnesení shledány.

23. Pokud jde o námitky navrhovatele týkající se nedostatku plné moci právního zástupce účastníka udělené advokátovi [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], pak z jejího obsahu je zřejmé, že byla udělena řádně (oprávněnými zástupci účastníka) a nebyla odvolána. Skutečnost, že v průběhu následujícího období došlo ke změnám na pozicích oprávněných osob, je pro její platnost bezvýznamné.

24. Ze všech vyložených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. napadené usnesení jako ve výroku věcně správné potvrdil, a to včetně výroku o nákladech řízení.

25. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. K jejich náhradě je povinný neúspěšný navrhovatel, který je povinen hradit účelně vynaložené náklady účastníkovi. Jejich výši činí odměna za dva úkony právní služby po 3 100 Kč podle § 9 odst. 4, § 7 vyhlášky č. 177 /1996 Sb., dva režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1 428 Kč, celkem se jedná o částku ve výši 8 228 Kč.