o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. března 2022, č. j. 79 Cm 105/2020-48

1. Napadeným rozsudkem ponechal soud prvního stupně v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 2. 12. 2020, č. j. 79 Cm 105/2020-10 vydaný týmž soudem (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 582,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.).

2. Uvedl, že žalovaná podala proti tomuto rozkazu včasné námitky, kde uvedla, že je psychicky nemocná, pobírá z toho důvodu invalidní důchod, a proto žádá o splátkový kalendář. Byla zneužita [Anonymizováno] a také žalobcem k podpisu předmětné směnky s tím, že peníze si půjčovala právě [Anonymizováno]. Až následně od žalobce se dozvěděla, že [Anonymizováno] dluh nesplácí. Žalovanou částku není schopna zaplatit. V doplnění námitek pak uvedla, že není jisté, že se jedná o její podpis na směnce. Dále uvedla, že její podpis na směnce není platný s ohledem na to, že pro onemocnění nebyla schopna svoje jednání posoudit a ovládnout. Při podpisu směnky byla vystavena nátlaku a vyhrožování ze strany žalobce. Šlo ze strany žalobce o lichevní jednání, které odporuje dobrým mravům a je proto absolutně neplatné. Namítá také nevážnost svého jednání v souvislosti se spornou směnkou.

3. Soud prvního stupně zjistil, že byla žalovanou vystavena na řad žalobce vlastní směnka dne 5. 6. 2018 v [Anonymizováno] na částku 100 000 Kč se splatností 31. 12. 2019 v [Anonymizováno]. Konstatoval tedy směnečný závazek žalované. Obsah doplnění námitek, to je obsah podání žalované ze dne 18. 6. 2021, považoval soud prvního stupně oproti včas podaným námitkám za novoty, ke kterým proto podle § 175 odst. 4 o. s. ř. nepřihlédl. Při tom poukázal na to, že k absolutní neplatnosti právních jednání lze přihlédnout jen tehdy, jestliže okolnosti, které by mohly tuto neplatnost přivodit, byly obsahem včasných námitek. Neprovedl proto také žalovanou navržené dokazování k pravosti podpisu, k jejímu zdravotnímu stavu a k průběhu jednání mezi žalovanou, žalobcem a [Anonymizováno]. Soud uzavřel, že včasné námitky žalované prokázány nebyly a proto ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti.

4. Proti tomuto rozsudku se včas odvolala žalovaná a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že ve včasných námitkách konstatovala, že proti směnce neobdržela žádné plnění. V námitkách taktéž poukázala na svůj špatný zdravotní stav, když trpí schizofrenií, se kterou se léčí a bere z toho důvodu léky. V době podpisu směnky tak trpěla duševní poruchou a byla pod vlivem léků. Označila také skutečnosti, ze kterých lze vyvodit, že byla k podpisu směnky donucena psychickým nátlakem a výhrůžkami žalobce. Okolnost, že žalovaná proti podpisu směnky nic neobdržela, považuje za lichvu, která činí příslušné právní jednání absolutně neplatné. Vytýká soudu, že mu byl nepochybně znám její zdravotní stav, když v usnesení ze dne 1. 6. 2021, č. j. 79 Cm 105/2021-34 soud konstatoval, že zdravotní stav žalované ztěžuje ochranu jejích zájmů v soudním řízení, že není schopna samostatně bránit svá práva a že je nutné jí proto ustanovit zástupce. Přesto se nevyrovnal se stejnými okolnostmi popsanými v námitkách. Ustanovený zástupce pak v doplňujícím podání tyto okolnosti pouze doplnil, což není v rozporu s koncentrační zásadou panující ve směnečném rozkazním řízení. Ve stejné souvislosti také soudu prvního stupně vytýká, že s ohledem na zdravotní stav žalované měl jí být již od počátku řízení ustanoven opatrovník podle § 29 odst. 1 o. s. ř. Když tak soud neučinil, zatížil řízení vadou, která může mít vliv na správnost rozhodnutí ve věci samé.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaná v námitkách ze dne 27. 12. 2020 proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému soudem prvního stupně popsala celou věc tak, že [Anonymizováno], která věděla, že je žalovaná nemocná, léčí se na schizofrenii a užívá proto léky, tuto situaci zneužila. Žalovaná v té době nevěděla, že [Anonymizováno] je zadlužená a podvodnice. [Anonymizováno] odjela se jmenovanou, která žalobce prezentovala jako svého kamaráda a od kterého si půjčila peníze, do [Anonymizováno]. Nechala žalované podepsat nějaký papír s tím, že je to jen mezi nimi. Následně se od žalobce žalovaná dozvěděla, že [Anonymizováno] půjčku nesplácí. Uskutečnila se další schůzka mezi žalobcem, žalovanou a [Anonymizováno], kde žalobce na [Anonymizováno] křičel, aby zaplatila dluh. Po té se žalobce obrátil na žalovanou, aby s ním podepsala směnku na 100 000 Kč, což ona odmítala. Pak žalobce křičel i na žalovanou a vyhrožoval jí. Ta tento tlak psychicky nezvládla, a protože se bála výhrůžek žalobce, směnku podepsala.

7. Podáním ze dne 12. 4. 2021 požádala žalovaná o ustanovení právního zástupce. Usnesením ze dne 1. 6. 2021, č. j. 79 Cm 105/2020-34 ustanovil soud prvního stupně žalované zástupce z řad advokátů, uvedeného v záhlaví tohoto usnesení. Soud prvního stupně při tom vyšel mimo jiného z toho, že žalovaná je invalidní důchodkyně třetího stupně a pobírá invalidní důchod ve výši 6 426 Kč. Léčí se ambulantně na paranoidní schizofrenii, která se projevuje například úzkostí, napětím a nesoustředěností. Na základě toho uzavřel, že k ochraně zájmů žalované je ustanovení zástupce nezbytně potřeba, protože není schopna samostatně bránit svá práva. Toto usnesení nabylo právní moci dne 16. 6. 2021.

8. Dne 18. 6. 2021 podal soudem ustanovený zástupce doplnění námitek. V tomto podání uplatnil zcela novou skutečnost, i když z opatrnosti, že žalovaná směnku nepodepsala. Dále je v tomto podání rozvinuta okolnost zdravotního stavu žalované s tím, že její psychické onemocnění vede k neplatnosti jejího podpisu na směnce. Dále zde ustanovený zástupce poukazuje na okolnost, že žalovaná směnku podepsat nechtěla a teprve pod nátlakem žalobce tak učinila. Z jejího onemocnění i zmíněného nátlaku rozvíjí tezi, že se jednalo ze strany žalobce o lichevní jednání a rovněž proto je podpis žalované na směnce absolutně neplatný.

9. Podle ustanovení § 29 odst. 1 o. s. ř. ustanoví předseda senátu opatrovníka fyzické osobě, jestliže ta není zastoupena, která nemůže jako účastník v řízení před soudem samostatně jednat, je-li tu nebezpečí z prodlení. Již z toho, že tento předpis je uvozen předpokladem, není-.li zastoupena fyzická osoba, plyne jasně, že obecně se předpokládá, že taková osoba již má určité zastoupení. Buď má zákonného zástupce anebo hmotně právního opatrovníka ustanoveného příslušným opatrovnickým soudem. Jedná se totiž o osoby, které ve smyslu § 20 odst. 1 o. s. ř. nemají procesní způsobilost. Proto také je dalším předpokladem podle § 29 odst. 1 o. s. ř to, že je tu nebezpečí z prodlení. Přednost před ustanovením procesního opatrovníka je totiž nutno dát tomu, že takovému účastníku řízení bude opatrovnickým soud ustanoven hmotně právní opatrovník. Ustanovení procesního opatrovníka takovému účastníku řízení podle tohoto ustanovení je až poslední v úvahu přicházející možností.

10. V poměrech projednávané věci doposud nevyšlo z ničeho najevo, že ve vztahu k žalované se jedná o případ, že má anebo musí mít hmotně právního opatrovníka. Zejména lékařská zpráva předložená v souvislosti s návrhem na ustanovení zástupce soudem nic takového ani nenaznačuje. Nelze samozřejmě vyloučit, že v dalším průběhu řízení vyjdou takové okolnosti najevo. Rozhodně však nejde o otázku, kterou by mohl soud sám posoudit bez odborného stanoviska.

11. Druhou variantou je podle § 29 odst. 3 o. s. ř. situace, kdy účastník řízení je stižen duševní poruchou, není však, alespoň doposud, omezen v procesní způsobilosti ve smyslu § 20 o. s. ř. Ani zde nelze z předložené lékařské zprávy usoudit, že žalovaná, která nepochybně trpí duševním onemocněním, nemůže bez opatrovníka v tomto řízení vystupovat. Vyloučit to ovšem nelze s tím, že ani v této souvislosti nelze učinit závěr o nutnosti procesního opatrovníka arbitrárně bez opory v odborném stanovisku, jež nutnost procesního opatrovníka žalované dovodí.

12. Otázka opatrovnictví však není zcela bez významu pro toto řízení, i když prostřednictvím soudem ustanoveného zástupce jsou procesní práva žalované nepochybně v tuto chvíli zajištěna. Podstata problému spočívá v koncentraci námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Jestliže by existovaly již při zahájení řízení podmínky pro ustanovení opatrovníka, lhostejno, o který z výše uvedených případů § 29 o. s. ř. by se jednalo, měl být dotčený účastník řízení zastoupen opatrovníkem již od počátku řízení. Soud samozřejmě v převážné většině případů zjistí důvody pro ustanovení opatrovníka s určitým zpožděním. To však nic nemění na tom, že do té doby, než je opatrovník ustanoven, nemohou být žádné kroky soudu vůči takovému účastníku řízení účinné. Tedy, i kdyby byl opatrovník ustanoven až po doručení směnečného platebního rozkazu, nemohly by účinky doručení rozkazu vůbec nastat, a tedy nemohla by začít běžet ani námitková lhůta. Tedy kdyby v tomto případě musela být žalovaná zastoupena opatrovníkem, pravděpodobně nejvýše podle § 29 odst. 3 o. s. ř., byly by i zcela nové námitky, třeba námitka nedostatku podpisu žalované, obsažené v podání ze dne 18. 6. 2021, námitkami včasnými.

13. Jedná-li se o zástupce podle § 30 o. s. ř., je situace poněkud jiná. V takovém případě rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 27. 10. 2021, č. j. 29 Cdo 726/2020-327 tak, že i námitky uplatněné prostřednictvím tohoto ustanoveného zástupce mohou být včasné, i když byly podány po uplynutí lhůty patnácti dnů počítané od doručení směnečného platebního rozkazu žalovanému, jestliže tento žalovaný v této lhůtě požádal o ustanovení zástupce. Námitková lhůta pak běží od právní moci usnesení, kterým je zástupce žalované straně ustanoven. Zde však návrh na ustanovení zástupce součástí včasných námitek žalované není a podán byl až po uplynutí námitkové lhůty počítané od doručení předmětného směnečného platebního rozkazu žalované. Potom by podáním ze dne 18. 6. 2021 mohly být včasné námitky jen blíže dotvrzeny, ale nemohly by být uplatněny námitky nové. V případě ustanovení procesního opatrovníka žalované byla by ta nepochybně v lepší procesní situaci.

14. Bez ohledu na otázku opatrovníka žalované v tomto řízení, je ovšem důvodná výhrada žalované v odvolání, že soud prvního stupně bezdůvodně postavil proti sobě námitky podané samou žalovanou a obsah podání ze dne 18. 6. 2021, které podal jí soudem ustanovený zástupce. Nelze přehlédnout, že žalovaná v jí uplatněných námitkách zcela zřejmě namítá dvě okolnosti.

15. Především opakovaně v námitkách poukazuje na svůj zdravotní stav. Jasně označuje, o jaké onemocnění se jedná, že se z tohoto důvodu, i když ambulantně, léčí na psychiatrii a že z důvodu tohoto onemocnění užívá léky. Zcela zřetelně poukazuje na to, že je tím ovlivněno její jednání a že toto ovlivnění její schopnosti věci posoudit a rozhodnout se, bylo vědomě zneužito nejen [Anonymizováno], nýbrž také žalobcem. To je vylíčení podstatných skutečností víc než dostatečné. Není při tom vůbec důležité, zda z toho žalovaná vyvozovala v rámci námitek nějaké právní závěry, tedy není podstatné, že se výslovně nedovolávala neplatnosti jejího právního jednání v souvislosti s podpisem sporné směnky z důvodu uvedeného v § 581 druhá věta o. z. Jestliže se ustanovený zástupce věnoval právní stránce těchto okolností podrobně až v doplňujícím podání k námitkám žalované, nemohlo tím být nic zmeškáno. Tedy bez ohledu na to, zda žalovaná měla nebo neměla mít v této věci opatrovníka, měl se soud prvního stupně věcně zabývat otázkou, zda podpis žalované na dané směnce je materiálně platný (čl. I. § 7 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový) a zda žalovaná byla s ohledem na zdravotní stav schopna posoudit význam a důsledky svého jednání v této souvislosti. Ani zde nebude možné se obejít bez odborného stanoviska. Zatím předložená poměrně stručná lékařská zpráva na tuto otázku nedává žádnou odpověď.

16. Druhou v námitkách žalované zcela jasně obsaženou okolností je, že byla k podpisu sporné směnky přinucena nátlakem žalobce. Také nesvoboda činí směnečný podpis materiálně neplatným podle výše uvedeného předpisu. Zda případně soudem zjištěné výhrůžky byly by způsobilé obecně ovlivnit vůli jednajícího, je na posouzení soudu. Odbornou otázkou pak je, zda případný nátlak, jemuž by zdraví člověk snadno odolal, mohla žalovaná s ohledem na zdravotní obtíže pociťovat tíživěji. Ustanovení § 587 o. z. případně poukazuje také na osobní vlastnosti toho, jemuž bylo vyhrožováno.

17. K oběma námitkám bylo v doplnění námitek, tedy ještě před jednáním u soudu prvního stupně, také navrženo dokazování.

18. Okolnost, že žalovaná proti podpisu směnky žádné plnění od žalobce neobdržela, sice není v námitkách žalované nijak akcentována, ale je z námitek nepřímo patrná. Z námitek je ovšem stejně nepochybně patrné, že směnka nebyla jen separátním vztahem mezi žalobcem a žalovanou, nýbrž jednalo se zcela nepochybně o poměr úzce navazující na nesplacenou zápůjčku, kterou si Anna Dohnalová vydlužila u žalobce. Důvodem vydání předmětné směnky podle toho, co žalovaná uvádí v námitkách, bylo zjevně zajištění pohledávky žalobce ze zápůjčky za [Anonymizováno]. Z toho, že sporná směnka představuje zajištění právě této nesplacené zápůjčky, vychází žalovaná i v doplnění odvolání.

19. Všem zajišťovacím závazkům vůči obligačnímu dlužníku třetích osob je vždy vlastní, že tito zajišťující dlužníci se zavazují, aniž by cokoliv od věřitele obdrželi. Není rozhodné, zda jde o obecná zajištění jako ručení, zástavní právo k věci ve vlastnictví třetí osoby a podobně. Stejně je tomu i se zajišťovacími směnkami, které vydávají třetí osoby za dlužníka od nich odlišného, a také s rukojmími podepsanými na směnkách. Tito dlužníci od věřitele nikdy nic nedostali, nedostávají a dostávat nebudou. Není žádnou vzácností, že tito zajišťující dlužníci jsou za převzetí zajišťovacího závazku odměněni. Typické je to při finančních (bankovních) zárukách, které jsou vydávány pravidelně za úplatu. Takové úplaty však případně poskytují zajišťujícím dlužníkům obligační dlužníci, věřitelé nikdy. Stejně běžné však je, že zajišťující dlužníci přejímají zajišťovací závazky i jen z pouhé ochoty. Nerovnováha mezi věřitelem a zajišťujícím dlužníkem je zajišťujícím závazkům, které přejímají třetí osoby, vlastní. Proto v souvislosti se spornou směnkou nelze o lichvě vůbec uvažovat. Lze si představit, že zajištěná zápůjčka je lichvou. K tomu však nebylo tvrzeno až doposud vůbec nic. Byla-li by z tohoto důvodu neplatná smlouva o zápůjčce podle § 1796 o. z., pak by sporná směnka zajišťovala neexistující závazek. Jen potud by lichva mohla být v poměrech sporné směnky významná.

20. Bude tedy nutné v dalším řízení předně objasnit, zda je či není namístě, aby žalovaná byla v tomto řízení zastoupena procesním opatrovníkem. Bez ohledu na to, co vyjde v této souvislosti najevo, bude nutné věcně projednat námitku, že se žalovaná s ohledem na svůj zdravotní stav nemohla prostřednictvím sporné směnky platně zavázat, a dále námitku, že žalovaná byla k podpisu předmětné směnky přinucena nepřípustným nátlakem. Vyjde-li najevo, že žalované měl být ustanoven procesní opatrovník, bude nutné věcně projednat i další námitky obsažené v doplnění námitek ze dne 18. 6. 2021 a případně i další námitky, které případně budou vzneseny do patnácti dnů od právní moci usnesení o ustanovení opatrovníka (viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 12. 2021, č. j. 29 Cdo 726/2020-327).

21. Z důvodů výše uvedených bylo napadené usnesení soudu prvního stupně proto odvolacím soudem podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení, když ani k námitkám žalované, které nepochybně včas uplatnila, neproběhlo před soudem prvního stupně vůbec žádné dokazování.