o uložení povinnosti, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. června 2025, č. j. 49 Cm 27/2025-42

Žalobkyně se domáhala na žalovaném předání klíčů od bytu č. 10 ve 3. patře domu čp. 71 v Anglické ulici v [adresa] a umožnit jí přístup do tohoto bytu s tím, že pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 9. 2024, č. j. 49 Cm 33/2024-98 bylo určeno, že žalobkyně je členkou Bytového družstva Krásný Domov (žalovaného).

Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 7. 5. 2025 uvedl, že žalovaný nezamezil žalobkyni přístup do bytu, naopak žalobkyně v rozporu s nájemní smlouvou a se stanovami družstva byt pronajala [jméno FO], který byl povinen na základě exekučního příkazu v roce 2024 byt vystěhovat. Do té doby žalobkyně nejevila o byt zájem, byt neužívala a nechovala se jako členka bytového družstva. Od roku 2018 žalobkyně rovněž nehradila žádné poplatky spojené s užíváním bytu. Vzhledem k tomu, že žalovaná podala dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2025, č. j. 2 Cm 185/2024-126, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ze dne 2. 9. 2024, č. j. 49 Cm 33/2024-98, navrhl žalovaný přerušení tohoto řízení do rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně o dovolání žalovaného proti výše uvedenému rozsudku odvolacího soudu.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 3.6.2025, č. j. 49 Cm 27/2025-42 řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušil do skončení dovolacího řízení proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2025, č. j. 2 Cmo 185/2024-126. V odůvodnění uvedl, že otázka řešená v řízení č. j. 49 Cm 33/2024, a to, zda je žalobkyně členkou žalovaného je právě tou podstatnou otázkou, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v daném řízení s tím, že dovolací soud může rozhodnutí obou soudů i zrušit. Současně s tím je řešena i otázka aktivní legitimace skutkového stavu, když žalobkyně dovozuje od svého členství v bytovém družstvu právo na bydlení ve výše uvedeném bytě.

Žalobkyně podala v zákonné lhůtě proti tomuto usnesení odvolání, ve kterém uvedla, že postup soudu prvního stupně, pokud přerušil řízení, nebyl na místě, neboť řízení sp. zn. 49 Cm 33/2024 je pravomocně skončené. Otázkou pouze zůstává, zda samotné dovolací řízení je tou skutečností, jež může odůvodnit přerušení řízení. V této souvislosti poukázala na komentář k § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., kdy přerušit řízení v rámci dovolacího řízení lze pouze výjimečně s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení a možné následky spojené s případným zrušením nebo se změnou rozhodnutí. Dle žalobkyně není v daném případě taková obava na místě, neboť žalovaný v původním řízení nezpochybnil, že žalobkyně je členkou družstva s právem užívání předmětného bytu. Přerušením řízení byl nastolen právní stav, kdy žalobkyně nemůže byt užívat, čímž ji vzniká majetková újma.

Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně bez nařízení jednání dle § 212 a § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. může soud, pokud neučiní jiná vhodná opatření, řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

Mezi účastníky není sporným, že rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 2. 9. 2024, č. j. 49 Cm 33/2024-98, jež byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2025, 2 Cmo 185/2024-126, bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že žalobkyně je členem Bytového družstva [Anonymizováno] [Anonymizováno] (žalovaného). Není pochyb o tom, že tento závěr je stěžejní pro posouzení otázky, zda žalobkyni svědčí právo nájmu bytu a zda má právo na přístup do bytu včetně převzetí klíčů. Vzhledem k tomu, že žalovaný podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, o kterém bude rozhodovat Nejvyšší soud, nelze v tuto chvíli předjímat, jak dovolací soud rozhodne. Jistě obě řízení spolu souvisejí, přičemž předmětné řízení je závislé na výsledku řízení ve věci sp. zn. 49 Cm 33/2024. V případě, že by Nejvyšší soud rozsudek zdejšího odvolacího soudu č. j. 2 Cmo 185/2024-126 a případně i rozsudek soudu prvního stupně č. j. 49 Cm 33/2024-98 zrušil, nelze vyloučit, že by jednáním žalobkyně (tj. neoprávněným užíváním bytu č. [Anonymizováno][Anonymizováno]v [Anonymizováno] ul. č. [Anonymizováno] v [adresa]) mohla vzniknout na straně žalovaného škoda. Za těchto okolností je proto na místě řízení v předmětné věci přerušit až do pravomocného skončení dovolacího řízení ohledně rozsudku 2 Cmo 185/2024-126.

Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.