o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. dubna 2021, č. j. 44 Cm 105/2019-122

Proti tomuto usnesení, a to pouze proti jeho výroku IV. o vrácení poměrné části soudního poplatku, se včas odvolal žalobce a navrhuje jeho změnu tak, že mu bude vrácen soudní poplatek ve výši 9 000 Kč. Vychází z toho, že podle ustanovení § 10 odst. 4 zákona o soudních poplatcích vrátí soud soudní poplatek podle svého uvážení s tím, že je vázán minimální výší, kterou nelze vrátit, to znamená částkou 1 000 Kč, a maximální výší odpovídající 20 % příslušného soudního poplatku. Domnívá se, že jsou v tomto řízení dány okolnosti, pro které měl soud prvního stupně uvážit, že zde bylo namístě přidržet se stanoveného minima 1 000 Kč a že žalobci měl být proto vrácen soudní poplatek ve výši 9 000 Kč. Soud prvního stupně neměl vracenou výši poplatku snížit o 2 000 Kč, jak odpovídá 20 % předmětného soudního poplatku, který byl uhrazen v částce 10 000 Kč.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení v odvoláním dotčeném rozsahu, tedy v jeho výroku IV., včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.).

Soud prvního stupně se správně opřel o ustanovení § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, když odvolatelem zmiňovaný § 10 odst. 4 téhož zákona míří na případy, kdy za tam popsaných okolností dochází ke zpětvzetí návrhu. Z hlediska problému, který žalobce v napadeném usnesení spatřuje, se však o žádný podstatný rozdíl mezi třetím a čtvrtým odstavcem předmětného ustanovení zákona o soudních poplatcích nejedná. Dále uvedené by platilo rovněž v poměrech § 10 odst. 4 zákona o soudních poplatcích.

Rozhodný § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích stanoví, že v případě, kdy dojde k zastavení řízení před prvním jednáním, vrátí soud zaplacený soudní poplatek, který je splatný podáním příslušného návrhu, ovšem snížený o 20 %. To je základní pravidlo a soud nemůže žádným způsobem uvážit, že z jakéhokoli důvodu vrátí soudní poplatek snížený o srážku v menším rozsahu. Pouze pro případy, že srážka v rozsahu 20 % zaplaceného soudního poplatku by nedosahovala výše 1 000 Kč, to znamená především v případech, kdy soudní poplatek nedosahuje částky 5 000 Kč, srazí se paušálně částka 1 000 Kč. Mimo jiné to znamená, že při minimálním soudním poplatku například podle položky 1. bod 1. písm. a/ sazebníku soudních poplatků se poplatníkovi soudního poplatku nevrací vůbec nic, když minimálně možná srážka se kryje se sazbou soudního poplatku v tomto případě. Obdobně je tomu u některých dalších položek s nízkými sazbami soudních poplatků z návrhu.

Představa odvolatele, že soud může arbitrárně stanovit, byť v určitém stanoveném rozmezí, jakou část soudního poplatku vrátí a jakou srazí, tak neodpovídá platné právní úpravě, když soud je povinen vracený poplatek snížit o 20 %. Nedosahuje-li 20 % ze zaplaceného poplatku částky 1 000 Kč, sníží soud vracený soudní poplatek vždy o tuto částku.

Z vyložených důvodů je napadené usnesení v jeho výroku IV. o vrácení části soudního poplatku žalobci ve výši 8 000 Kč správné, a proto bylo odvolacím soudem potvrzeno podle ustanovení § 219 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).