o zaplacení 606 400,73 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného 1., 2. a 3. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2024, č. j. 7 Cm 22/2023-176
JUDr. Jitka Malá · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 12. 9. 2024
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Malé a soudců JUDr. Ivany Wolfové a JUDr. Radima Novotného ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]
sídlem [Adresa žalobkyně]
proti
žalovaným: 1. [Anonymizováno]-[Jméno žalované A]. „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“, IČO [IČO žalované A]
sídlem [Adresa žalované A]
2. [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B]
bytem [Adresa žalované B]
3. [Jméno žalované C], narozená [Datum narození žalované C]
bytem [Adresa žalované B]
žalovaní 2. a 3. zastoupení advokátem [Jméno advokáta]
sídlem ve [Adresa advokáta]
o zaplacení 606 400,73 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného 1., 2. a 3. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2024, č. j. 7 Cm 22/2023-176
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
1. Napadeným usnesením neustanovil soud prvního stupně žalovanému 1. zástupce z řad advokátů a nepřiznal žalovanému 2. a žalované 3. osvobození od soudních poplatků, a to v souvislosti s odvoláním všech žalovaného 1. proti rozsudku téhož soudu ze dne 7. 3. 2024, č. j. 7 Cm 22/2023-143. Soudní poplatek v této věci činí 30 422 Kč.
2. Ohledně žalovaného 1. soud prvního stupně jako prejudiciální otázku zkoumal, zda tento žalovaný splňuje předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Konstatoval předně, že nelze uzavřít, že jeho obrana je zjevně svévolná anebo bezúspěšná. Nakolik se jedná o poměry žalovaného 1., neshledal dostatečným jen potvrzení o nulovém zůstatku na jeho účtu u žalobkyně ke dni 9. 5. 2024, když z něho nejsou patrné pohyby na účtu v předcházejících šesti měsících, jak takový výpis soud požadoval ve výzvě ze dne 23. 4. 2024. Považoval za osvědčené, že žalovaný 1. nemá žádné prostředky na účtu u [Anonymizováno]. Nebyla doložena ani nemajetnost žalovaného 1., když ten nepředložil negativní výpisy z katastru nemovitostí a registru silničních vozidel. Ve sbírce listin je založena naposledy účetní uzávěrka k 31. 12. 2022, což nepodává relevantní obraz o současné situaci žalovaného 1. Také likvidace společnosti žalovaného 1. není následkem problémů v podnikání anebo v hospodaření, nýbrž toho, že žalovaný 1. nevyhověl výzvě rejstříkového soudu k odstranění vady neurčitého rejstříkového zápisu o předmětu podnikání. Protože se nepodařilo získat úplný obraz o poměrech žalovaného 1., nebylo možné ani uzavřít, že splňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Proto nesplnil ani jeden ze základních předpokladů pro vyhovění návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů prvnímu žalovanému. Jen pro úplnost soud prvního stupně konstatoval, že žalovaný 1. sám podal odůvodněné námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, a tedy je schopen se v řízení bránit bez nutnosti, aby mu byl zástupce z řad advokátů ustanoven.
3. Co se dotýká žalovaného 2. vyšel soud prvního stupně z toho, že je ženatý, žije však sám. Doložil potvrzení, že ze zaměstnání ve společnosti [právnická osoba], kde pobírá měsíčně čistou mzdu za první čtvrtletí 2024 ve výši 16 860 Kč. Tvrzené zápůjčky od [právnická osoba]. ve výši 200 556,33 Kč a u mBank ve výši 221 379,40 Kč, s celkovou splátkou 14 042,91 Kč měsíčně nedoložil. Stejně tak nedoložil tvrzené výdaje 500 Kč ročně za místní poplatky, 9 000 Kč měsíčně za nájemné a 5 120 Kč měsíčně za energie. Doložil, že nevlastní žádné nemovitosti, absenci movitého majetku nijak neprokázal. Také doložil výpisy z účtů u žalobkyně, [Anonymizováno] a [právnická osoba]. Z těch soud zjistil v případě výpisu z účtu č. [č. účtu], že za období od 1. 12. 2023 do 6. 6. 2024 z něho vyplývá obrat celkem zhruba 70 000 Kč s konečným zůstatkem 1,50 Kč. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od 1. 12. 2023 do 5. 6. 2024 pak vyplývá, že na tomto účtu nedochází k žádným pohybům mimo poplatků za vedení karty a její pojištění. Konečně pak z hlavního účtu č. [č. účtu] vyplývá za měsíc prosinec 2023 příjem 53 872 Kč, za leden 2024 pak příjem 46 208,69 Kč, za únor 17 325 Kč, za březen 12 550 Kč, za duben 7 000 Kč, a za květen 12 639 Kč, s celkovým konečným zůstatkem 189,64 Kč. Žalovaný 2. nedoložil výpis z registru vozidel a nedoložil ani tvrzené závazky a výdaje. Ty nelze plně identifikovat ani z předložených výpisů. Z nich jsou naopak patrné jiné příjmy, jež žalovaný 2. nijak ve formuláři Prohlášení neosvětlil, zejména pravidelné platby z účtu vedeného na jméno [Jméno žalované C], a to 20 000 Kč dne 6. 12. 2023, 10 000 Kč dne 18. 1. 2024, 6 000 Kč dne 21. 3. 2024, 5 000 Kč dne 22. 4. 2024, 5 000 Kč dne 24. 4. 2024, 3 000 Kč dne 17. 5. 2024 a 6 500 Kč dne 24. 5. 2024. Dále pak též pravidelné platby z účtu vedeného na jméno [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to 2 148 Kč dne 13. 12. 2023, 2 227 Kč dne 23. 12. 2023, 2 000 Kč dne 12. 1. 2024, 2 000 Kč dne 15. 2. 2024, 2 300 Kč dne 18. 3. 2024, 500 Kč dne 25. 3. 2024, 1 550 Kč dne 28. 3. 2024, 2 000 Kč dne 23. 4. 2024 a 6 000 Kč dne 11. 5. 2024. Tedy žalovaný 2. neosvětlil zcela svoje poměry a ty proto nebylo možné považovat za osvědčené a nelze dospět k závěru, že splňuje podmínky pro osvobození od placení soudního poplatku.
4. Ve vztahu k žalované 3. soud vyšel z toho, že je vdaná, ale žije sama. Uvedla, že podniká prostřednictvím společnosti [právnická osoba], ale bez nároku na odměnu. Doložila dluhy u [Anonymizováno] ve výši 335 268,15 Kč a 381 059,46 Kč. Dluh u [právnická osoba]. tvrzený ve výši 251 442,52 Kč doložen nebyl. Celkovou splátku na tyto závazky uvádí ve výši 18 103 Kč. Tvrdí, ale nedokládá, platbu daně ve výši 7 498 Kč měsíčně a 500 Kč za odpady. Předložila výpisy z účtu č. [č. účtu] za období od února do dubna 2024, a svého hlavního účtu č. [č. účtu] za téže období. Na prvém účtu přitom od března nedochází k pohybům, u účtu u [Anonymizováno] je pak za únor patrný příjem 98 039,26 Kč, za březen 5 800 Kč, a za duben 6 200 Kč, s konečným zůstatkem 34 073,92 Kč. Z výpisu z účtu u [právnická osoba]. je patrná příchozí platba ve výši 50 000 Kč z účtu č. [č. účtu], vedeného na jméno [Jméno žalované C], o němž se však žalovaná 3) vůbec nezmínila. Kromě toho pak zamlčela i to, že je jedinou společnicí a jednatelkou společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], kdy jednak by obchodní podíl mohl mít určitou hodnotu (a každopádně měl být uveden ve vyplněném formuláři), dále by pak za výkon této funkce mohl žalované 3. plynout další příjem. Doložila, že nevlastní nemovitosti. Soud prvního stupně pak sám zjistil, že vlastní vozidlo [právnická osoba], které neuvedla a nezmínila tedy ani jeho hodnotu. Žalovaná 3. tedy nevyjevila úplně a pravdivě svoje poměry a o některých tvrzeních měl soud pochybnosti. Ohledně žalované 3. tedy nebylo možné uzavřít, že splňuje podmínky pro přiznání navrhovaného osvobození od soudních poplatků.
5. Ohledně žalovaných 2. a 3. pak poukázal soud na to, že odkaz na poplatkovou povinnosti v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 13 Cm 23/2023 je nepřípadný. V uvedeném řízení tito žalovaní rovněž navrhují přiznání osvobození od soudních poplatků. O tomto návrhu nebylo doposud rozhodnuto. V uvedeném řízení nebylo na soudní poplatek zaplaceno doposud ničeho a je zřejmé, že žalovaní chtějí dosáhnout osvobození od soudních poplatků v obou řízeních.
6. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný 1. a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Uvedl, že na účtu u [Jméno žalobkyně]. je nulový zůstatek již několik měsíců, a proto nelze získat výpis z účtu. Kdyby byl na účtu zůstatek, jistě by si proti němu žalobkyně započetla svoji pohledávku. Souhlasí s tím, aby si výpis z účtu vyžádal soud sám. Považuje za zřejmé, že je zcela nemajetný. Ohledně potřeby ustanovení zástupce z řad advokátů uvedl, že jednatel žalovaného 1., který je právně zastoupen, doposud pouze opisoval podání vypracovaná jeho právním zástupcem. Takto se ovšem řízení vést nedá, jak dokládá i dosavadní neúspěšnost žalovaného 1. v této věci.
7. Proti tomuto usnesení se také odvolali společným odvoláním rovněž žalovaní 2. a 3. a navrhují jeho změnu tak, že jim bude přiznáno navrhované osvobození od soudních poplatků v navrhovaném rozsahu 80 %.
8. Vedle prokázaného příjmu z pracovního poměru získává žalovaný 2. občasnou finanční pomoc od příbuzných, aby mohl dostát svým závazkům a zaplatit účty a za jídlo. Žalovaná 3. mu tuto pomoc jen zprostředkovává. Jeho špatná finanční situace je zapříčiněná tím, že ze svých prostředků a z úvěrů zajišťoval financování žalovaného 1. Ten mu tyto prostředky není schopen vrátit. Jeho měsíční závazky a výdaje přesahují jeho finanční možnosti. Nevlastnil a nevlastní žádný majetek. Není objektivně schopen soudní poplatek v plné výši uhradit.
9. K žalované 3. se v odvolání uvádí, že společnost [právnická osoba] byla ještě v roce 2022 zisková, ale v roce 2023 se dostala do výrazné ztráty. Žalovaná 3. nese negativní důsledky tohoto stavu. Sama se tím dostala do vážných finančních potíží a její nepříznivá hospodářská situace se proto dále zhoršila. Společnost [právnická osoba]. nemá žádné příjmy a záporný hospodářský výsledek. Obchodní podíly takových společností jsou prakticky neprodejné. Je zcela nemajetná a splňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků.
10. Žalovaní 2. a 3. poukazují na to, že pro rozhodnutí soudu o návrhu na přiznání úlevy na soudních poplatcích je rozhodující objektivní schopnost nebo neschopnost jejich poplatníka tyto soudní poplatky uhradit Zájem státu na výběru soudních poplatků při tom nemůže převážit nad ústavním právem účastníka řízení na přístup k soudu. Objektivní nedostatek potřebných prostředků se nesmí stát pro účastníka řízení překážkou v přístupu k soudu. Poukazují při tom na konkrétně uváděnou judikaturu Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
11. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené soud již prvního stupně.
12. Z obsahu spisu vyplývá, že proti směnečnému platebnímu rozkazu soudu prvního stupně ze dne 22. 2. 2023, č. j. 7 Cm 22/2023-22 podali žalovaný 1. na straně jedné a žalovaní 2. a 3. na straně druhé námitky sice samostatně, ale co do obsahu namítali totožné okolnosti.
13. V rámci tohoto odvolacího řízení byla předložena účetní uzávěrka žalovaného 1. zpracovaná ke dni 10. 5. 2024, to je ke dni, kdy společnost vstoupila z rozhodnutí soudu do likvidace. Tato účetní uzávěrka není nijak autorizovaná, nicméně odpovídá účetní uzávěrce uložené ve sbírce listin. Podle ní má žalovaný 1. aktiva ve výši 4 900 000 Kč, která jsou tvořena výhradně oběžnými prostředky, mezi kterými dominují dlouhodobé pohledávky, konkrétně ve výši 4 521 000 Kč. Na účtech ani v pokladně nejsou žádné finanční prostředky. Tržby společnost nemá a čistý obrat je nulový.
14. Ohledně žalovaného 2. byl odvolacímu soudu předložen zřejmě z internetu získaný detail úvěru tohoto žalovaného u mBank a.s. ke dni 23. 7. 2024 ohledně mPůjčky Plus na 300 000 Kč. Splaceno mělo být 83 770,98 Kč a zůstatek úvěru tak je 216 729,02 Kč. Jednotlivá splátka by měla činit 5 978 Kč. Postup splácení není nijak patrný. Dále bylo předloženo potvrzení mBank a.s. ze dne 23. 7. 2024, kde se potvrzuje výše zůstatku jiného úvěru k uvedenému dni ve výši 212 094,08 Kč. Výše poskytnutého úvěru a ani postup splácení potvrzeny nijak nejsou. Konečně byl předložen výpis z úvěrového účtu č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. za dobu od 1. 1. do 31. 12. 2023. Úvěr byl čerpán ve výši 479 000 Kč. Na počátku uvedeného období činil jeho zůstatek 291 399,63 Kč a k 31. 12. 2023 šlo o částku 229 825,03 Kč. Měsíčně žalovaný 2. splácel na tento úvěr obvykle částku 7 313 Kč.
15. Ve vztahu k žalované 3. bylo v odvolacím řízení předloženo potvrzení o zůstatku půjčky u [právnická osoba]., č. ú. [č. účtu] se zůstatkem ke dni 23. 7. 2024 ve výši 329 387,06 Kč. Výše čerpaného úvěru a ani postup jeho splácení není nijak patrný. Dále bylo předloženo obdobné potvrzení stejné banky ohledně úvěru č. ú. [č. účtu] se zůstatkem ke dni 23. 7. 2024 ve výši 375 191,21 Kč. Ani zde není výše čerpání a ani postup splácení nijak patrný. Byl také předložen výpis z úvěrového účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. za červen 2024. Z toho je patrné, že úvěr byl čerpán ve výši 300 000 Kč, že na počátku června 2024 činil jeho zůstatek 253 404,03 Kč a na konci měsíce šlo o 250 446,54 Kč. Bylo tedy splaceno přibližně 3 000 Kč. Byla předložena také listina, jejíž původ i smysl je zcela nejasný, která se týká automobilu [právnická osoba] registrační značky [SPZ]. Nevyplývá z ní žádné relevantní zjištění.
16. Žalované 3. se týká také účetní uzávěrka za rok 2023, sama o sobě nejasného původu, která však souhlasí s účetní uzávěrku uloženou ve sbírce listin pro společnost [právnická osoba] Uzávěrka vykazuje aktiva ve výši 7 861 000 Kč. Z toho 2 510 000 Kč představuje movité hmotné věci a jejich soubory. Oběžná aktiva jsou z převážné části tvořena zásobami zboží za 7 706 000 Kč. Z výkazu zisku a ztrát společnosti je zřejmé, že tržby dosáhly 3 223 000 Kč. Výsledek hospodaření byl záporný -1 272 000 Kč. Čistý obrat činil 3 246 000 Kč. Týká se jí také účetní uzávěrka za rok 2023, sama o sobě nejasného původu, která však souhlasí s účetní uzávěrku uloženou ve sbírce listin pro společnost [právnická osoba]. Uzávěrka vykazuje aktiva ve výši 215 000 Kč, aktiva jsou v plném rozsahu tvořena zásobami zboží. Z výkazu zisku a ztrát společnosti je zřejmé, že tržby dosáhly 7 000 Kč. Výsledek hospodaření byl záporný -19 000 Kč. Čistý obrat činil 7 000 Kč.
17. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovanými uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.
18. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl by i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani v nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.
19. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana všech žalovaných, jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a jak je v případě žalovaného 2 a žalované 3. také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaní skutečně v odvolacím řízení uspějí. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.
20. Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka řízení, ustanoví mu předseda senátu pro řízení zástupce, je-li to nutné, ustanoví jej z řad advokátů. Předpokladem je, že to účastník řízení soudu navrhne a že takový účastník řízení splňuje předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků. To vše plyne z § 30 o. s. ř.
21. Musí být tedy splněny tři předpoklady, návrh účastníka, nezbytná potřeba, aby byl zastoupen, případně i advokátem, a předpoklady pro přiznání poplatkové úlevy. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. zkoumají se jako prejudiciální otázka. Sama okolnost, že účastník v řízení právně zastoupen není, nezakládají ještě důvod pro to, aby mu byl zástupce, a dokonce zástupce z řad advokátů, ustanoven. Až na výjimky, jde zejména o dovolací řízení, není právní zastoupení povinné a je zcela běžné, že účastníci řízení vystupují v řízení zcela nezastoupení. Proto jednotlivé řízení musí se vyznačovat natolik náročným skutkovým nebo právním stavem, že je nutné předpokládat, že bez právního zastoupení budou zájmy účastníka řízení významně ohroženy.
22. Co se týká poměrů účastníka, je nutno obecně konstatovat, že odvolací soud je zcela konformní s judikaturou Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, jak na ni ve svém odvolání poukazují žalovaní 2. a 3., a rovněž s tím, jak tuto judikaturu ve stejné odvolání interpretují. To však nemůže nic změnit na tom, že i tak zůstává osvobození od soudních poplatků výjimkou ze zákonné poplatkové povinností a že ten, kdo se poplatkové výhody domáhá, má povinnost, aby v plném rozsahu osvědčil, že splňuje oba výše zmíněné předpoklady. To v tomto případě znamená, že žalovaní musí osvědčit, že jejich poměry jsou takové, že je namístě uzavřít, že splňují předpoklady pro osvobození do soudních poplatků. To ovšem znamená, že jsou povinni svoje poměry bezezbytku a zcela pravdivě popsat a jimi uváděné okolnosti zcela přesvědčivě a také v plném rozsahu prokázat. Soud prvního stupně nevybočil ani ze zákonného rámce ani z tezí, na nichž stojí výše uvedená judikatura a nijak předem nevyloučil možnost, že by žalovaní splňovali podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Jeho rozhodnutí stojí výlučně na tom, že žalovaní potřebné předpoklady neosvědčili.
23. V případě žalovaného 1. byla nově v odvolacím řízení doložena poslední účetní uzávěrka sestavená ke dni vstupu společnosti do soudem nařízené likvidace. Z této uzávěrky vyplývá, že žalovaný 1. není ekonomicky aktivní. Nemá volné finanční prostředky. Vykazuje však významná aktiva, která ovšem netvoří významnější hmotný majetek, nýbrž sestává především z pohledávek. Vzhledem k tomu, že je v likvidaci, není pro tento majetek jiné využití než jeho co nejrychlejší přeměna do likvidní peněžní podoby. Jde-li o pohledávky splatné, nezbývá, než se je pokusit inkasovat a pak případně vymáhat. Většina pohledávek je ale vykazována jako pohledávky dlouhodobé a potom odpovídá řádnému vedení likvidace jejich zpeněžení, tedy zpravidla jejich úplatné postoupení. Je na žalovaném 2., který je současně soudem ustanoveným likvidátorem žalovaného 1., aby tak učinil neprodleně i s ohledem na jeho tvrzené pohledávky za žalovaným 1., jež mají jen takto naději na alespoň částečné uspokojení. Z tohoto důvodu jsou tyto pohledávky v souvislosti s posuzováním předpokladů pro osvobození od soudních poplatků na straně žalovaného 1. významné. Poměry žalovaného 1. nelze po doplnění dokladů v rámci odvolacího řízení považovat nadále za neobjasněné, ale po tomto doplnění je nutno uzavřít, že na jeho straně není splněn druhý z předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. V důsledku toho chybí i jeden z nezbytných předpokladů pro ustanovení žalovanému 1. zástupce, tím méně zástupce z řad advokátů ve smyslu § 30 o. s. ř.
24. Odvolací soud se však rovněž ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že nejsou dány ani významné okolnosti, pro které by bylo nezbytné v zájmu ochrany procesních práv žalovaného 1. ustanovovat mu zástupce. Poté, co soud prvního stupně vydal směnečný platební rozkaz, je předmět dalšího řízení vymezen včas podanými námitkami žalované strany a žalovaný 1. podal včasné a odůvodněné námitky, které soud prvního stupně také projednal a rozhodl o nich. Zda statutární zástupce žalovaného 1. námitky sám vytvořil anebo je převzal, není podstatné. Předmět námitkového řízen je tím již dán. Ostatně i odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, kterým byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti, může být odůvodněno odkazem na odůvodnění odvolání ostatních žalovaných. To žalovaný 2. a jednatel žalovaného 1. v jedné osobě nutně musí znát a musí být s vývody jeho právního zástupce, kterými ten odvolání žalovaných 2. a 3. odůvodnil, ztotožněn. Dokazování provedené soudem prvního stupně k těmto námitkám nevykazuje zatím vady a půjde v odvolacím řízení především o to, zda soud prvního stupně tyto námitky posoudil správně z hlediska právního. Z tohoto hlediska je procesní situace žalovaného 1. totožná s ostatními žalovanými. Není tedy zatím dáno na tomto řízení nic natolik výjimečného, aby až v souvislosti s odvolacím řízením bylo nutné mu ustanovit zástupce vůbec a zástupce z řad advokátů zvláště.
25. Předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů žalovanému 1. tedy ani nadále splněny nejsou a zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně tedy i nadále obstojí.
26. Ve vztahu k žalovanému 2. je zásadním problémem výše jeho příjmů. V řízení před soudem prvního stupně tvrdil a osvědčoval pouze příjem z pracovního poměru u společnosti zcela ovládané jeho manželkou ve výši 16 860 Kč. Jak zaznamenal soud prvního stupně, na účty tohoto žalovaného docházely ovšem ještě další částky. Je ostatně zcela zřejmé, že jím uváděné výdaje a v odvolacím řízení doložené splátky úvěrů nebylo by možné pokrýt z jím uváděného jediného příjmu. Ten by dostačoval nejvýše na krytí výdajů nezbytných pro uspokojení jeho nutných životních potřeb. Sám žalovaný 2. žádné jiné příjmy netvrdil. Až v odvolání jeho právní zástupce tvrdí blíže neuvedené výpomoci. Není nijak tvrzeno, kdo konkrétně, v jaké výši a na jakém právním základě mu tvrzené výpomoci poskytuje. Tím méně jsou takové výpomoci osvědčené. Je ostatně těžko představitelné, že by blíže neuvedené osoby žalovaného 2. takto dlouhodobě v podstatě vydržovaly. Tedy v odvolacím řízení byly žalovaným 2. osvědčeny původně jen tvrzené úvěry a jejich splácení. Nadále není objasněné, z jakých zdrojů žalovaný 2. jím uváděné výdaje a nově doložené splátky úvěrů pokrývá. Osvědčená výše příjmů k tomu nedostačuje ani zdaleka a žádné jiné příjmy konkrétně tvrzeny ani osvědčeny nejsou. Nadále tedy platí, že poměry druhého žalovaného 2. kompletně a pravdivě osvědčeny nejsou a není proto ani možné tyto poměry v plné šíři posoudit a nelze tedy ani dospět k závěru, že tyto poměry splňují druhý ze shora uvedených předpokladů pro přiznání úlevy na soudních poplatcích, a to ani co se částečného osvobození od soudních poplatků dotýká. Proto i po doplnění některých dokladů v odvolacím řízení i nadále obstojí závěr soudu prvního stupně, že žalovaný 2. svoje poměry dostatečně neosvětlil.
27. Žalovaná 3. netvrdí vůbec žádné příjmy, a to ani v rámci tohoto odvolacího řízení. To nemůže odpovídat realitě již proto, že musí z nějakých prostředků hradit výdaje na nezbytné životní potřeby. Vedle toho osvědčila i splácení úvěrů. Navíc v Prohlášení uvádí jako měsíční výdaj daň ve výši 7 498 Kč. Není jasné, o jakou daň se jedná. Sama žalovaná 3. však v části V. Prohlášení, v bodě 22. uvádí, že platí „paušální daň u OSVČ“. Daň z příjmů samostatně výdělečných osob vybíraná paušálně je sice zjednodušeným způsobem výběru této daně, stále to ovšem zůstává zdaněním příjmů. Potom platí-li žalovaná 3. paušální daň z příjmů, potom nutně má z podnikání anebo z jiné samostatné výdělečné činnosti určité příjmy. Jejich výše ovšem zůstává i nadále zcela neznámá, a to i v rovině tvrzení. Tato z hlediska posouzení poměrů žalované 3. zcela zásadní okolnost je tedy zcela nejasná.
28. V odvolacím řízení bylo osvědčeno, že společnosti, ve kterých se žalovaná 3. angažuje, jsou toho času ztrátové. V případě společností [právnická osoba]. se jedná o společnost se zanedbatelnou hospodářskou aktivitou a nevýznamnými aktivy. Potom lze považovat za osvědčené, že tato společnost nepředstavuje žádnou významnou majetkovou hodnotu v majetku této žalované a nelze ani očekávat, že bude zdrojem jejích příjmů. Společnost [právnická osoba] je ovšem ekonomicky aktivní, má slušná aktiva a také zajímavé tržby a celkový obrat. Proto jen okolnost, že v roce 2023 se dostala výjimečně do ztráty, nemůže znamenat, že hodnosta této společnosti je bezvýznamná. Protože se jedná o společnost hospodářsky aktivní, vyžaduje její provoz také manažerskou péči ze strany její jednatelky, tj. žalované 3. Není při tom rozumně představitelné, že tato žalovaná bude svůj čas a síly vynakládat na náročnou a odpovědnou činnost při řízení provozu posledně uvedené společnosti bez toho, aby se jí za to nedostalo dostatečné hospodářské výhody. Tím se vracíme opět k problému, z jakých příjmů odvádí žalovaná 3. paušální daň z příjmů samostatně výdělečně činných osob, když jinou ekonomickou aktivitu než v rámci společnosti [právnická osoba] v části V. Prohlášení netvrdí. Potom i v případě žalované 3. platí, že sice byly některé doposud pouze tvrzené okolnosti v rámci tohoto odvolacího řízení doplněny o potřebné doklady, ale obraz jejích poměrů zůstává i tak nejasný a neúplný. Tedy ani v jejím případě nelze ani v tomto odvolacím řízení, stejně jako v řízení před soudem prvního stupně uzavřít, že splňuje předpoklady pro přiznání osvobození od soudních, a to ani co se částečného osvobození dotýká.
29. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy ve vztahu ke všem třem žalovaným věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno v plném rozsahu.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.