o zrušení rozhodčího nálezu, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2021, č. j. 1 Cm 20/2018-326

1. Napadeným usnesením zamítl soud prvního stupně návrh žalobkyně, aby do řízení namísto dosavadního žalovaného vstoupila společnost [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa]. Soud uvedl, že žalobkyně se v tomto řízení domáhá zrušení rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne 2. 2. 2018, spisové značky Rn-17/520/01. Žalobkyně navrhla, aby do řízení podle § 107a o. s. ř. vstoupila namísto dosavadního žalovaného společnost [právnická osoba], která se stala nabyvatelem práva na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 26. 9. 2019, ve které je žalovaná společnost postupitelem a společnost [právnická osoba] postupníkem. Předmětem postoupení je pohledávka, jejímž původním věřitelem byla společnost Picardy Investment a. s., a která byla postoupena na žalovanou společnost. Společnost [právnická osoba] prohlásila, že se svým vstupem do řízení nesouhlasí.

2. Soud poukázal na skutečnost, že dojde-li ke zrušení shora uvedeného rozhodčího nálezu, bude podle důvodů, které ke zrušení rozhodčího nálezu povedou, řízení pokračovat buď opět jako rozhodčí řízení anebo jako řízení soudní podle § 34 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále ZRŘ). V případě pokračování v řízení před rozhodcem anebo před soudem bude postavení účastníků opačné, než je v tomto řízení, tedy nynější žalovaný bude stranou žalující. Proto soud zaujal stanovisko, že je nutno i v tomto případě použít ustanovení § 107 odst. 2 o. s. ř., a že potom je podmínkou, aby bylo možné vyhovět návrhu na vstup společnosti [právnická osoba] do řízení, její souhlas s tímto vstupem, když v pokračujícím řízení by byla stranou žalující.

3. Proti tomuto usnesení se včas odvolala žalobkyně a navrhuje jeho změnu tak, že návrhu na vstup společnosti [právnická osoba] namísto dosavadního žalovaného se vyhovuje. Namítá, že závěr soudu prvního stupně je založen na hypotetickém možném sledu nejistých událostí, které mohou, ale také nemusí v budoucnu nastat. Ustanovení § 34 ZRŘ řeší pouze, který subjekt by v případě zrušení rozhodčího nálezu rozhodoval ve věci. Při tom nelze s jistotou říci, zda bude návrh na pokračování v řízení vůbec podán. Za podstatné považuje, že podle § 107a odst. 2 o. s. ř. není souhlas žalovaného, který by měl vstoupit do řízení, potřebný, jak z uvedeného ustanovení výslovně plyne. Není na žalované straně, zda si přeje anebo nepřeje být žalována. Není ani rozhodné, zda si o vstupu něco postupitel s postupníkem sjednali, nebyla-li by účastníkem dohody i žalobkyně. Podstatné, je že nastala skutečnost, se kterou právo spojuje převod či přechod práva nebo povinnosti. Odkazuje také na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, spisové značky 33 Cdo 2975/2012.

4. Odvolací soud svým předcházejícím usnesením ze dne 2. 6. 2022, č.j. 2 Cmo 13/2022-343 odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

5. Vyšel při tom z okolností, ze kterých vycházel i soud prvního stupně, a které nebyly nijak zpochybněny. Považuje za nepochybné, že předmětem shora zmíněné Smlouvy o postoupení pohledávky je pohledávka, o které bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem napadeným žalobou v této věci.

6. Uvedl, že smyslem žalob, které má na mysli § 31 ZRŘ jistě není v prvé řadě připustit pokračování v rozhodčím řízení. Žaloby na zrušení rozhodčího nálezu přece budou nepochybně také zamítnuty, jestliže se neprokáže, že byl splněn některý z taxativně uvedených důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu, jak plynou z § 31 písm. a) až g) ZRŘ, a rozhodčí nález bude pravomocný a vykonatelný, jak plyne z § 28 odst. 2 ZRŘ. Rozhodčí smlouvou se účastníci sporu vymaňují z rámce ústavou zajištěné možnosti domáhat se svých práv u soudu. Nicméně rovněž tato mimo soudní moc vydaná rozhodnutí mohou být soudní mocí vynucována. Prostřednictvím žalob na zrušení rozhodčích nálezů a důvodů, pro které lze rozhodčí nálezy zrušit, zakotvuje zákon nástroj kontroly prostřednictvím soudní moci nad tím, aby v jednotlivém rozhodčím řízení byly naplněny elementární postuláty právního státu. Shledá-li soud, že naplněny nebyly, rozhodčí nález rozsudkem odstraní, aniž by sám meritorně rozhodl.

7. Navazující předpis § 34 ZRŘ skutečně pouze stanoví postup v případě, kdy dojde z toho nebo onoho důvodu ke zrušení rozhodčího nálezu. Je-li podán v tomto předpisu uvažovaný návrh na pokračování v řízení, nejde ovšem o pokračování v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, to muselo před tím pravomocně skončit, nýbrž o pokračování řízení ve věci samé. To nutně znamená pokračování v řízení o nároku uplatněném rozhodčí žalobou.

8. Stejně tak ovšem ani soudní řízení o žalobě na zrušení rozhodčího nálezu není žádným pokračováním rozhodčího řízení. Jeho předmětem není rozhodčí žalobou uplatněný nárok, nýbrž právě jen posouzení, zda rozhodčí nález a řízení, které mu předcházelo, trpí tak závažnými vadami, že je nezbytné rozhodčí nález odstranit. Z toho vychází i judikatura, když rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, č. j. 23 Cdo 3744/2009-260 uvádí, že dovolací soud předesílá, že institut zrušení rozhodčího nálezu upravený v § 31 a násl. ZRŘ není opravným prostředkem (ať již řádným nebo mimořádným) proti rozhodčímu nálezu. Shodné stanovisko zaujímá i literatura Bělohlávek, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. 2. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2012, s. 1060. Není-li žaloba podle § 31 ZRŘ žádným opravným prostředkem, nemůže být předmětem soudního řízení o takové žalobě v žádném případě ani nárok uplatněný původně v rozhodčím řízení.

9. Pro řízení o žalobách na zrušení rozhodčího nálezu samozřejmě zcela platí předpisy občanského soudního řádu a žádné výjimky pro řízení o těchto žalobách stanoveny nejsou. Nelze z tohoto důvodu předem vyloučit ani možnost použití § 107a o. s. ř. v takových řízeních. Tento předpis ovšem stanoví, že žalobce, který má za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení namísto dosavadního účastníka. Souhlas žalovaného ani jeho právního zástupce se nevyžaduje.

10. Také v řízeních o zrušení rozhodčího nálezu platí, že žalobcem je ten, kdo podává příslušnou žalobu a žalovaným je ten, koho v žalobě za žalovaného označí. Postavení, jaké tyto osoby zaujímaly v rozhodčím řízení, nerozhoduje. Potud i žalobce v těchto řízeních může návrh podle § 107a o. s. ř. podat a žalovaný, má-li jít o jeho nahrazení jiným účastníkem, a ani ten, kdo by měl do řízení vstoupit, nemohou proti tomu žádným způsobem účinně brojit. Uvažovat při tom s možným budoucím postavením žalobce nebo toho, kdo by měl na jeho místo řízen vstoupit, pro případ, že by se naplnily předpoklady § 34 ZRŘ skutečně není namístě.

11. I když z hlediska formálně právního není v řízeních o žalobách na zrušení rozhodčího nálezu vyloučena možnost aplikace § 107a o. s. ř., je tomu jinak při logickém výkladu tohoto ustanovení. Není-li předmětem řízení o zrušení rozhodčího nálezu žádné právo a povinnost, nemůže zcela pochopitelně dojít za tohoto řízení ani k přechodu nebo převodu práva nebo povinnosti, když žádná práva nebo povinnosti předmětem takového řízení vůbec nejsou. Předmětem soudního řízení mohou být práva a povinnosti, kterých se týkalo rozhodčí řízení, jen tehdy, jestliže bude v řízení o nárocích uplatněných rozhodčí žalobou pokračováno před soudem podle § 34 ZRŘ. To ovšem předpokládá, že před tím řízení o žalobě na zrušení rozhodčího řízení pravomocně skončí. Proto materiálně je postup podle § 107a o. s. ř. v řízení o žalobě na zrušení rozhodčího nálezu jen velmi těžko představitelný.

12. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. 7. 2013, č.j. 33 Cdo 2975/2012-158 vskutku vyslovil: Smlouva o postoupení pohledávek je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti ve smyslu § 107a o. s. ř. i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, z něhož plynoucí práva byla postoupena právě na základě této smlouvy o postoupení pohledávek. Rozhodnutí o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu totiž ovlivní, zda se postupník bude moci domáhat svých práv z rozhodčího nálezu či nikoliv. Z tohoto usnesení ovšem nelze vycházet v žádném případě, a to ze dvou hlavních důvodů.

13. Prvním samozřejmě je skutečnost, že zcela odporuje rozsudku stejného soudu výše uvedenému, který je respektován i právní vědou, a důsledkům, které z tohoto rozsudku vyplývají. Toto usnesení připouští možnost vstupu nového účastníka do řízení v důsledku převodu práva, které předmětem žádného soudního řízení doposud vůbec nebylo a stát se jím může až teprve tehdy, jestliže bude rozhodčí nález pravomocně soudem zrušen z některého z důvodů, které nepřipouštějí, aby řízení zahájené rozhodčí žalobou pokračovalo před rozhodcem. Bude-li žaloba na zrušení rozhodčího nálezu zamítnuta anebo rozhodčí nález bude zrušen z některého z důvodů, které umožňují, aby řízení pokračovalo před rozhodcem, potom se taková postupovaná pohledávka nikdy předmětem soudního řízení nestane. Tedy výše uvedené usnesení vychází z toho, že žaloba o zrušení rozhodčího řízení je pokračováním řízení před rozhodcem, že se jedná o opravný prostředek.

14. Druhý důvod je ještě závažnější. Nelze žádným způsobem pochybovat o tom, že k návrhu podle § 107a o. s. ř. je oprávněna pouze strana žalující. Ve věci Nejvyššího soudu spisové značky 33 Cdo 2975/2012 ovšem návrh na vstup nového účastníka v postavení žalovaného podala strana žalovaná a nikoliv žalobkyně, která v uvedené věci se žalobou domáhala zrušení rozhodčího nálezu. S ohledem na uvedené, je potom nutno vycházet z toho, že nejméně v souvislosti s návrhy na vstup nových účastníků do řízení vycházel Nejvyšší soud z toho, že účastníci řízení o zrušení rozhodčího nálezu si v tomto řízení podrží své procesní postavení, které měli v rozhodčím řízení. To znamená, že žalobce z rozhodčího řízení zůstává žalobcem i pro řízení o zrušení rozhodčího nálezu, i když jeho zrušení nepožaduje. Protože oprávnění podat návrh nesvědčí účastníkům řízení vůbec a protože obě strany sporu nemohou být zároveň žalobci, neměl by ten účastník řízení, který podal žalobu na zrušení rozhodčího nálezu, který byl v rozhodčím řízení v postavení strany žalované, vůbec procesní legitimaci k podání návrhu podle § 107a o. s. ř. Tedy paradoxně by důsledkem judikátu, na který žalobkyně v odvolání poukazuje, by byl závěr, že žalobkyně vůbec nemohla účinný návrh na vstup nového žalovaného do řízení podat.

15. Zcela na okraj lze také zmínit, že vůbec nelze mluvit o právech vyplývajících z rozhodčího nálezu. Rozhodce anebo rozhodčí soud nalézá, zda uplatněný nárok je po právu nebo není, ale žádné nové právo svým nálezem nevytváří. Pouze autoritativně zjišťuje, zda právo, které vzniklo dříve bez jeho sebemenšího vlivu, existuje anebo nikoliv.

16. K dovolání žalobkyně bylo usnesení odvolacího soudu usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2023, č. j. 23 Cdo 2886/2022-368 zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

17. Dovolací soud předně konstatoval, že rozhodčí nález není pouze autoritativním zjištěním existence nebo neexistence v řízení uplatněného nároku. Právo uplatnit pohledávku v soudním nebo rozhodčím řízení a také právo domáhat se u soudu výkonu rozhodnutí jsou práva s pohledávkou spojená a také tato práva nabývá postupník při postoupení pohledávky. Potom v řízení o zrušení rozhodčího nálezu se jedná také právě o tato práva s pohledávkou spojená. Proto i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu může postoupení pohledávky představovat právní skutečnost ve smyslu § 107a o. s. ř. Proto neshledal dovolací soud rozpor mezi rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, spisové značky 23 Cdo 3744/2009 a usnesením ze dne 24. 7. 2013, spisové značky 33 Cdo 2975/2012 a neshledal důvod se od posledně uvedeného usnesení v této věci odchylovat.

18. Odvolací soud znovu přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].

19. Respektoval při tom závěry nejvyššího soudu obsažené ve výše uvedeném usnesení dovolacího soudu v souladu s § 243g odst. 1 a § 226 o. s. ř.

20. Pro toto řízení ze stanoviska dovolacího soudu vyplývá, že žalobkyně v tomto řízení o zrušení rozhodčího nálezu, bez ohledu na to, že v předcházejícím rozhodčím řízení byla v postavení strany žalované, mohla vznést návrh na vstup nového žalovaného do řízení. Bylo osvědčeno, že na společnost [právnická osoba] byla postoupena pohledávka uplatněná dosavadním žalovaným (v předcházejícím rozhodčím řízení žalobcem) v rozhodčím řízení. Protože v tomto probíhajícím soudním řízení je uvedená společnost v postavení strany žalované, není podstatné, že označená společnost vyjádřila se svým vstupem do řízení nesouhlas. Byly tedy dány podmínky, aby soud prvního stupně návrhu na vstup nového žalovaného do řízení namísto dosavadního žalovaného bylo podle § 107a o. s. ř. vyhověno.

21. Napadené usnesení soudu prvního stupně proto bylo odvolacím soudem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř. změněno tak, návrhu na vstup nového žalovaného do řízení se vyhovuje.

22. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. se úspěšné žalobkyni přiznává náhrada odvolacího a dovolacího řízení.

23. Za původní odvolací řízení se přiznává náhrada nákladů právního zastoupení za jeden vedlejší úkon právní služby, to znamená podání odvolání, ve výši 1 500 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, k tomu jedna paušální náhrada výdajů 300 Kč podle § 13 odst. 3 stejné vyhlášky a náhrada daně z přidané hodnoty 378 Kč. Tedy celkem 2 178 Kč.

24. Za dovolací řízení se přiznává náhrada nákladů právního zastoupení za jeden vedlejší úkon právní služby, to znamená podání dovolání, ve výši 1 500 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, k tomu jedna paušální náhrada výdajů 300 Kč podle § 13 odst. 3 stejné vyhlášky, náhrada daně z přidané hodnoty 378 Kč a náhrada za zaplacený soudní poplatek za dovolání 4 000 Kč. Tedy celkem 6 178 Kč.

25. Za odvolací a dovolací řízení se tedy jedná o náhradu nákladů řízení v celkové částce 8 356 Kč.