o zaplacení 396 928 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 4. června 2024, č. j. 55 Cm 231/2022-138

Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu, příp. v částečném rozsahu. Uvedl, že je sice majitelem osobního automobilu, ale ten je od října 2023 nepojízdný z důvodu nedostatku financí na STK. Jeho přítelkyně ze svého příjmu odvádí různé splátky ve výši bezmála 20 000 Kč měsíčně. Se zaplacením soudního poplatku mu nemůže nikdo pomoci, neboť má pouze dva studující syny.

Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Vyšel z okolností, ze kterých vycházel již soud prvního stupně.

Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové i jím zmiňované okolnosti zdravotního stavu. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.

Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl by i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani v nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.

Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného, jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.

Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že je povinností poplatníka soudního poplatku, který se domáhá přiznání úlevy na soudních poplatcích, aby pravdivě a v plném rozsahu vylíčil svoje poměry a aby vylíčené okolnosti také beze zbytku doložil. Bez toho, aby se tak stalo, nelze považovat za osvědčené, že poměry takového poplatníka odůvodňují přiznání jím navrhovaného osvobození od soudních poplatků. Navrhované osvobození od soudních poplatků potom nelze soudem přiznat, a to ani co se týká zmírnění poplatkové povinnosti formou částečného osvobození od soudních poplatků.

Žalovaný v podaném odvolání neuvádí ničeho nového. Pouze konstatuje, že se mu nepodařilo zajistit finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku od někoho z rodiny. Skutečnost, že žalovaný splácí půjčky a rovněž příjmy jeho družky jsou ve značné výši spotřebovány na různé splátky, neodůvodňují možnost poskytnutí poplatkové úlevy. Případné splátky jiných dluhů nelze upřednostňovat na úkor splnění poplatkové povinnosti v projednávané věci.

Nelze tak uzavřít, že žalovaný osvědčil, že splňuje druhý ze shora uvedených předpokladů nutných pro závěr, že splňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků v této projednávané věci, a to ani osvobození jen částečného.

Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.