o zaplacení 216 527 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. června 2025, č. j. 49 Cm 45/2024-81

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalované osvobození od soudních poplatků v souvislosti s podaným odvoláním proti rozsudku téhož soudu ze dne 4. 4. 2025, č. j. 49 Cm 45/2024-76. V odůvodnění zejména uvedl, že žalovaná neosvědčila své majetkové poměry, kdy v Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ničeho neuvedla, nevyhověla výzvě soudu a nedoložila svou majetkovou situaci. K Prohlášení nepřipojila žádné doklady s výjimkou osvědčení Úřadu práce o tom, že je vedena jako nezaměstnaná a uchazeč o zaměstnání. V důsledku toho tak neumožnila soudu prvního stupně si učinit ucelený závěr o důvodnosti přiznání, byť jen částečného osvobození od soudních poplatků.

2. Žalovaná se proti tomuto usnesení včas odvolala a navrhla jeho změnu a přiznání osvobození od soudního poplatku. Zejména uvedla, že je zcela nemajetná a vlastní pouze věci osobní potřeby. V současné době nemá žádnou práci, nepobírá žádné dávky, finančně je závislá na své matce, která ji pomáhá v rámci těhotenství. Z výše uvedených důvodů nemohla k Prohlášení ani nic doložit.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

4. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.

5. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu).

6. Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost odvolání žalované předjímat a nelze ani vyloučit, že bude v odvolacím řízení úspěšná. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.

7. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).

8. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I.ÚS 311/16).

9. Žalovaná v Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech uvedla, že je svobodná, společnou domácnost sdílí s matkou [jméno FO] a bratrem [jméno FO]. Žalovaná nemá žádné příjmy z pracovního poměru, z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, žádné příjmy z podnikání, nepobírá žádné dávky z hmotného a sociálního zabezpečení, nemá žádný majetek větší hodnoty. Žalovaná uvedla, že splácí půjčky [jméno FO] ve výši [částka] (splatnost 15. 7. 2024) a [jméno FO] ve výši [částka] (splatnost 31. 12. 2023). K datu vyhotovení Prohlášení (22. 5. 2025) byla žalovaná v sedmém měsíci těhotenství.

10. Je zcela evidentní, že žalovaná čerpá pravidelně měsíčně finanční prostředky spojené s výdaji na domácnost, na stravu, na ošacení, dopravu, telefon (v současné době i na novorozence), v tomto směru však ničeho konkrétního v Prohlášení neuvedla. Pokud se v žádném směru nepodílí na příspěvku na společnou domácnost, pak je nezbytné uvést výši těchto výdajů a z jakých zdrojů čerpá tyto finanční prostředky (pokud tyto veškeré výdaje hradí její matka [jméno FO], bylo třeba uvést jejich výši a výdělkové příjmy matky). Žalovaná zejména neuvedla, z jakého konkrétního důvodu nepobírá dávky hmotného a sociálního zabezpečení. V neposlední řadě je žalovaná od 8. 8. 2024 zastoupena advokátem, s čímž jsou standardně spojeny nezanedbatelné finanční výdaje, aniž požádala soud o ustanovení zástupce dle § 30 odst. 1 o. s. ř. Rovněž neuvedla, v jakém rozsahu se na chodu domácnosti podílí její životní partner, se kterým má od srpna 2025 dítě (viz údaje v centrální evidenci obyvatel). S ohledem na skutečnost, že žalovaná nevyjevila a ani neosvědčila své majetkové poměry a s přihlédnutím i k výši soudního poplatku za odvolání ([částka]), neshledal odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně majetkové poměry žalované jako tíživé pro splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků.

11. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.