o zaplacení 3 600 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. dubna 2021, č. j. 7 Cm 106/2018-154
JUDr. Iva Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 22. 4. 2021
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivou Horákovou ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně]", IČO [IČO žalobkyně]
sídlem [Adresa žalobkyně]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
proti
žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [rodné přijmení] [Datum narození žalovaného]
bytem [Adresa žalovaného]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
o zaplacení 3 600 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. dubna 2021, č. j. 7 Cm 106/2018-154
Odvolání se odmítá.
Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že se žalovanému neprodlužuje lhůta k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 7. 2020, č. j. 7 Cm 106/2018-119.
Žalovaný podal proti usnesení v zákonem stanovené lhůtě odvolání (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), ve kterém navrhl jeho zrušení. Namítl, že jeho finanční situace je nepříznivá, že zastavením odvolacího řízení proti rozsudku ve věci vydanému mu vznikne újma a že z obavy před onemocněním Covid-19 se vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu vyhýbá místům s větší koncentrací osob, natož aby jednal s cizími subjekty o půjčkách.
Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není v daném případě přípustné.
Podle ustanovení § 201 o. s. ř. může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Usnesení soudu prvního stupně, proti kterým zákon odvolání vylučuje, jsou vypočtena zejména v ustanovení § 202 odst. 1 o. s. ř.
V posuzované věci směřuje odvolání žalovaného proti usnesení, jímž soud prvního stupně neprodloužil žalovanému lhůtu k zaplacení soudního poplatku za jím podaném odvolání proti rozsudku ve věci vydanému. Odvolací soud připomíná, že lhůta k zaplacení soudního poplatku je lhůtou soudcovskou, tedy lhůtou, kterou určuje předseda senátu (samosoudce), přičemž tuto lhůtu může předseda senátu (samosoudce) prodloužit, jak vyplývá z ustanovení § 55, druhá věta o. s. ř. Usnesení, jímž tato lhůta prodloužena nebyla, je proto třeba považovat za usnesení, kterým se upravuje vedení řízení, a tedy není proti němu odvolání přípustné, jak vyplývá z ustanovení § 202 odst. 1, písm. a/ o. s. ř. (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 392 a 1600, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2178/2000).
Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 218 písm. c/ ve spojení s § 218c o. s. ř. a odvolání žalovaného bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2, písm. a/ o. s. ř.) odmítl jako nepřípustné.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.