o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím a směnečnou odměnu 3 333 Kč,

1. Žalobce se návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu podaného ke Krajskému soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) dne 24. 6. 2022 na žalovaném domáhal zaplacení směnečného peníze ve výši 1 000 000 Kč s úrokem 6 % ročně z této částky od 2. 5. 2022 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 3 333 Kč. Žalobce svůj nárok uplatnil s tím, že dne 30. 12. 2017 v [adresa] vystavil žalobce směnku cizí, v níž je směnečník žalovaný, který se zavázal zaplatit žalobci směnečnou sumu 1 000 000 Kč splatnou 1. 5. 2022 na adrese [adresa] [právnická osoba]., pobočka [adresa]. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dopisem ze dne 20. 5. 2022.

2. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 20. července 2022, č. j. 34 Cm 166/2022-15.

3. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasné a odůvodněné námitky, ve kterých uvedl, že v období od 31. 3. 2011 do 1. 4. 2021 jednal za žalovaného jednatel pan [tituly před jménem] [adresa] [Anonymizováno], který byl jediným jednatelem žalovaného a též jediným společníkem společnosti. Zavázat se tedy k plnění ze směnky za žalovaného musel uvedený. Na základě rozhodnutí jediného společníka společnosti pana [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], o kterém byl sepsán notářský zápis pod NZ 144/2021 notářem [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], notářem v Trutnově, s účinností od 1. 4. 2021 byl jmenován jednatelem společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], který je současně od 22. 3. 2021 jediným společníkem žalovaného. Při nabytí obchodního podílu nebyl Marek Bauer seznámen s tím, že by žalovaný měl nějaký závazek vůči žalobci. V účetních podkladech žalovaného není zaevidován žádný závazek vůči žalobci ani příjem „poskytnutých finančních prostředků ze směnky“. Žalovaný má pro realizaci své podnikatelské činnosti zřízen účet u [právnická osoba]., č. ú. [č. účtu]. Uvedený účet je jediným účtem žalovaného a na něm nebyl odpovídající příjem ve prospěch žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že pro směnku cizí je typické, že se týká tří stran vztahu. Na straně jedné vystupuje výstavce, který by současně měl být i v pozici „ručitele“, na straně druhé vystupuje směnečník, který je v pozici „dlužníka“ a na straně třetí vystupuje remitent, který je v pozici „věřitele“. Z uvedeného postavení účastníků vztahu při vystavení směnky cizí pak logicky plyne, že by výstavce v případě, že směnečník nesplní svou povinnost, měl vůči remitentovi závazek splnit sám. V daném případě by tak žalobce měl plnit závazek z pozice ručitele sám vůči sobě, a na to by pak na straně výstavce vznikla pohledávka vůči směnečníkovi, nikoli z titulu vystavené směnky, ale z titulu poskytnutého ručitelského plnění vůči remitentovi. Takovou skutečnost však žalobce v podaném návrhu netvrdí, ani tuto situaci nijak v podaném návrhu nezohledňuje. Plnění ze směnky je proto dle přesvědčení žalovaného v podaném návrhu uplatňováno vadně. [tituly před jménem] [adresa] [Anonymizováno] dále obdržel finanční prostředky od žalobce na svůj soukromý účet a byl přesvědčen, že směnku potvrzuje za sebe jako fyzickou osobu, nikoli za osobu žalovaného, tedy společnost. [tituly před jménem] [adresa] Jindra uvedl, že směnku cizí dosud nevyplněnou potvrdil podpisem a vylnil slovy směnečnou částku. Žalovaný také z tohoto důvodu podal trestní oznámení u Okresního státního zastupitelství v Náchodě, věc nebyla dosud vyřízena.

4. Žalobce se k námitkám žalovaného vyjádřil tak, že předmětná směnka je platná a je na ní pravý podpis směnečníka.

5. Napadeným rozsudkem ponechal soud prvního stupně směnečný platební rozkaz v platnosti v celém rozsahu (výrok I.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 48 686 Kč (výrok II.).

6. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že pokud žalovaný současně s tvrzením, že nikdy neobdržel od žalobce žádné finanční prostředky, netvrdil, že se tak mělo (na základě jejich dohody s remitentem – žalobcem) stát, je tvrzení žalovaného irelevantní. Směnečné závazky jsou totiž závazky nepodmíněné, povinnost k zaplacení směnky tedy nevzniká osobám na směnce podepsaných pouze tehdy, pokud oproti vystavení (avalování, indosaci atd.) obdrží od jejího majitele nějakou protihodnotu, ledaže by to bylo mezi účastníky směnečného vztahu výslovně sjednáno. Takováto dohoda však v konkrétní věci nebyla žalovaným tvrzena a ani prokazována. Důkazní břemeno k prokázání námitky neexistence kauzy směnky nese žalovaný. Žalovanému se nepodařilo unést v řízení břemeno důkazní, ani břemeno tvrzení, prostřednictvím nekonkrétních tvrzení o přijetí finančních prostředků od žalobce ze strany [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako fyzické osoby. Sám [tituly před jménem] [Anonymizováno], jako bývalý společník a jednatel uvedl, že od žalobce obdržel, jako fyzická osoba několik půjček finančních prostředků a tyto půjčky vrátil. K samotné směnce a jeho podpisu na ní za směnečníka se ale nedokázal konkrétně vyjádřit. Ani skutečnost, že bývalý společník žalovaného [tituly před jménem] [Anonymizováno] při převodu obchodního podílu neupozornil současného společníka a jednatele na případný závazek žalovaného vrátit žalobci finanční prostředky vyjádřené směnečnou sumou na předmětné směnce, nejsou pro posouzení důvodnosti námitek žalovaného rozhodující. Pokud by byla smlouva ze dne 22. 3. 2021, uzavřená mezi současným společníkem a jednatelem žalovaného [tituly před jménem] [Anonymizováno], o převodu podílu pro absenci údaje o závazku žalované vůči žalobci z předmětné směnky, například v části týkající se dohodnuté ceny za převod podílu, porušena podstatným způsobem, má nabyvatel obchodního podílu nepochybně právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, případně právo od smlouvy odstoupit. Námitky žalovaného takto odůvodněny nejsou a obdobně nepostačuje ani prověřování [tituly před jménem] [Anonymizováno] orgány [právnická osoba]. Soud prvního stupně proto podle § 175 odst. 4 věty druhé o. s. ř. ponechal námitkami napadený směnečný platební rozkaz v celém rozsahu v platnosti. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v námitkovém řízení plně úspěšný, a proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů námitkového řízení. Tyto náklady spočívaly v odměně za právní zastoupení žalobce, která činí celkem 40 235 Kč (48 686 Kč s DPH) za tři úkony právní služby. Ke každému úkonů právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dále má žalobce právo na náhradu hotových výdajů v podobě jízdného jeho zástupkyně v celkové výši 1 716 Kč a na hotové výdaje v podobě náhrady za ztrátu času stráveného jízdou jeho právní zástupkyně k jednání soudu ve výši 600 Kč za 6 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vše pak zvýšené, s výjimkou cestovného, o 21 % DPH

7. Žalovaný podal proti rozsudku v plném rozsahu včasné odvolání, v němž namítl zejména nesprávnost závěrů soudu prvního stupně, když žalobce sám ve svém návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu uvedl, že žalovaný se zavázal „vrátit poskytnuté prostředky“. Sám žalobce tak učinil součástí svých žalobních tvrzení, že v řízení uplatňuje směnku, která zajišťuje kauzální dluh žalovaného vrátit mu zápůjčku. Za situace, kdy žalovaný žádnou zápůjčku neobdržel, není ovšem na něm, aby dále konkretizoval výši zápůjčky apod. Žalovaný zdůraznil, že neposkytnutím půjčky kauza směnky odpadá a právní vztah z půjčky nevznikl. Žalovaný odkázal ve svém odvolání na judikaturu ohledně tohoto závěru.

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.). Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání námitek žalovaného a správnosti závěrů soudem prvního stupně na základě toho přijatých.

9. V řízení byl předložen prvopis směnky, dle jejíhož obsahu dne 30. 12. 2017 žalobce jako výstavce směnky přikázal žalovanému jako směnečníkovi, aby 1. 5. 2022 zaplatil žalobci částku 1 000 000 Kč. Směnka je podepsána za výstavce žalobcem a za žalovaného (směnečníka) podepsal směnku její jednatel [tituly před jménem] [adresa] [Anonymizováno]. Směnka byla vystavena s doložkou bez protestu.

10. [tituly před jménem] [adresa] [Anonymizováno] při svém výslechu jako svědek stvrdil svůj podpis na směnce jako pravý. Současně svědek potvrdil, že na směnku sám doplnil text směnečné sumy vyjádřený slovy. Svědek uvedl, že neví, proč směnku podepsal za směnečníka, žalobce mu několikrát poskytl půjčku jako fyzické osobě. V účetnictví společnosti žalovaného se žádné peníze od žalobce nenašly a v době převodu svého podílu ve společnosti na současného společníka a jednatele mu nic o této směnce nikdo neříkal.

11. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že pokud se týká tzv. absolutní námitky žalovaného týkající se vzájemných práv a povinností výstavce směnky, směnečníka a remitenta, není jeho námitka důvodná. Podle článku I § 3 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. směnečného šekového, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSŠ), zákon umožňuje, aby výstavce směnky cizí byl totožný s tzv. remitentem, a v takovémto případě jde o tzv. směnku na vlastní řad. V konkrétním případě byl žalobce výstavce a současně remitent ze směnky, žalovaný je směnečníkem, tedy tím, kdo má směnku proplatit. Směnka je tedy platná, vystavená v souladu se zákonem a nelze přijmout závěr žalovaného, že pro případ, když směnečník nesplní svoji povinnost zaplatit směnečnou sumu vyjádřenou na směnce, měl vůči remitentovi splnit závazek výstavce směnky. V konkrétním případě tedy nejde o žádný ručitelský závazek směnečníka vůči remitentovi.

12. Podle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat 1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány; 2. dále 6% úroky ode dne splatnosti; 3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty; 4. odměnu ve výši 1/3 % směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

13. Ani v případě tzv. zajišťovacích směnek, tedy směnek sloužících k zajištění jiných (nesměnečných) práv a závazků pro případ, že nebudou řádně splněny, zákon neklade na žalobce z hlediska vylíčení pro rozhodnutí věci podstatných skutečností žádné další zvláštní požadavky. I v tomto případě se plně uplatní princip abstraktnosti a samostatnosti takových závazků a zcela postačuje vylíčení skutkového stavu tak, jak vyplývá ze směnky samotné. Obsah dohody o zajištění směnkou tedy v žalobě líčit není třeba.

14. Odvolací soud se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, že žalovaný svou námitku nedostatku kauzy omezil výhradně na tvrzení, že neobdržel od žalobce žádné finance a jen tuto skutečnost také v řízení prokazuje. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2007, sp. zn. Odo 1102/2005 základem kauzální námitky je existující směnečná dohoda, tj. dohoda předcházející vystavení směnky, z níž je mezi účastníky směnečného vztahu dohodnuto za jakým účelem má být směnka vystavena a za jakých podmínek může být použita a proplacena. Obsah takové směnečné dohody musí být v námitkách vylíčen a uveden důvod, proč se podmínky uvedené ve směnečné dohodě nenaplnily, nebo proč odpadly (např. zboží, jehož zaplacení bylo směnkou zajištěno, nebylo vydáno, nebo bylo jako vadné věřiteli vráceno, směnkou zajištěný peněžitý dluh byl zcela nebo zčásti zapraven, směnkou zajištěná půjčka nebyla vůbec poskytnuta apod.). Žalovaný se však ve svých námitkách omezil výhradně na to, že žalovaný neobdržel od žalobce finanční prostředky, čímž však rozhodně nevymezil směnečnou dohodu mezi žalobcem a žalovaným.

15. Důkazní břemeno k prokázání kauzálních námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu (tj. námitek majících původ v mimosměnečných vztazích účastníků) nese vždy žalovaný směnečný dlužník (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 6046/2016).

16. V řízení před soudem prvního stupně byl proveden důkaz svědeckou výpovědí [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], který ovšem nepopřel, že za žalovaného směnku vystavil a ohledně důvodu jejího vystavení uvedl pouze to, že si na směnku nepamatuje.

17. Žalovaný v řízení dále navrhoval důkazy k tomu, že od žalobce neobdržel žádnou částku. Nicméně tehdejší statutární zástupce a vlastník společnosti žalovaného [tituly před jménem] [adresa] [Anonymizováno] výslovně potvrdil, že od žalobce finanční částky několikrát obdržel.

18. Námitka žalovaného tak není důvodná, neboť žalovaný břemeno tvrzení a důkazní k námitce popření kauzy neunesl. V řízení nebylo prokázáno, že by byla směnka vystavena bez kauzy, když důkazní břemeno leželo zcela na žalovaném. Svědek [tituly před jménem] [adresa] [Anonymizováno] potvrdil, že směnku vystavil, rovněž potvrdil, že on sám od žalobce několikrát finanční prostředky obdržel, nepopsal cokoli, co by vyloučilo kauzu předmětné směnky. Přitom vzhledem k postavení tohoto svědka jako výstavce směnky a zároveň ovládající osoby žalovaného se odvolací soud shoduje se závěry soudu prvního stupně, že ani další navržené dokazování by již výsledek ve prospěch žalovaného, zde zatíženého důkazním břemenem, nebylo schopné změnit. Nelze si představit, že by takovým dokazováním spolu s výpovědí [tituly před jménem] [Anonymizováno] bylo prokázáno vystavení směnky bez kauzy, a to ani za situace, kdy je v žalobě uveden žalovaným namítaný údaj „vrátit poskytnuté prostředky“. Prostředky mohly být například totiž poskytnuty k rukám [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], což by bylo vzhledem k jeho postavení osoby ovládající žalovaného přípustné, a pak by popis v žalobě byl přiléhavý. [tituly před jménem] [Anonymizováno] při svém výslechu takovou možnost rozhodně nevyloučil. Přitom důkazy účetnictvím žalovaného ani výpisem z účtu [tituly před jménem] [Anonymizováno] by na tomto závěru nemohly s jistotou ničeho změnit, neboť mohlo jít o plnění na jiný účet či dokonce předané v hotovosti například ve více splátkách. K vrácení půjčky nebyly předloženy ani navrženy důkazy.

19. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v obou jeho výrocích potvrdil jako věcně správný podle ustanovení § 219 o. s. ř. včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení.

20. S ohledem na plný úspěch žalobce v odvolacím řízení rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení ve prospěch žalobce podle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobce sestávají z odměny za jeho zastoupení advokátem v rozsahu jednoho úkonu právní služby ve výši 12 340 Kč podle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. g) z. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ke kterému náleží paušální sazba hotových výdajů 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř.