Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 2 Cmo 1/2023-484 ECLI:CZ:VSPH:2023:2.Cmo.1.2023.1 Usnesení

o žalobě na obnovu řízení vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 117/2018, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. října 2022, č. j. 56 Cm 117/2018-457

JUDr. Ivana Wolfová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 2. 5. 2023

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Radima Novotného a JUDr. Ivy Horákové, ve věci

žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce],

bytem [Adresa žalobce]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta A],

sídlem [Adresa advokáta A]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného],

bytem [Adresa žalovaného]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta B],

sídlem [Adresa advokáta B]

o žalobě na obnovu řízení vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 117/2018, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. října 2022, č. j. 56 Cm 117/2018-457


I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradu nákladů odvolacího řízení částku ve výši 3 600 Kč.

1. Žalobou na obnovu řízení, doručenou soudu prvního stupně dne 6. 6. 2022, podal žalovaný u soudu prvního stupně návrh na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 117/2018, ve kterém bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 28. 5. 2018, č. j. 56 Cm 117/2018- 37, a který nabyl právní moci dne 16. 7. 2021 Rozsudkem soud prvního stupně ponechal v plném rozsahu v platnosti směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v Praze dne 5. 10. 2018, pod č. j. 56 Cm 117/2018- 56, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 3 200 000 Kč spolu s 6% úrokem z této částky od 5. 6. 2018 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 224 200 Kč.

2. Důvodem pro podání návrhu na obnovu řízení byl požadavek žalovaného na provedení důkazu znaleckým revizním posudkem a jeho návrh na provedení výslechu znalce [Anonymizováno] s tím, že žalovaný má nyní písemné svědectví tří svědků, kteří mohou dosvědčit, že se s bratrem od roku 1998 nestýká. Současně namítl, že ve směnečném řízení nebylo zohledněno svědectví [Anonymizováno]. Soudu předložil znalecký posudek [Anonymizováno]. č. [Anonymizováno] ze dne 25. 7. 2022.

3. Soud prvního stupně po zjištění, že žaloba byla podána včas, uzavřel, že žaloba není opodstatněná z hlediska v ní uplatněných důvodů obnovy řízení. Soud odkázal především na § 228 odst. 1 o. s. ř., podle kterého žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:

a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v § 205a a § 211a o. s. ř. též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci

b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v § 205a a 211a o. s. ř. též před odvolacím soudem, pokud mohou pro něj přivodit příznivější rozhodnutí ve věci.

4. Odkázáno bylo soudem prvního stupně dále na § 232 odst. 2 a § 233 odst. 1 o. s. ř.

5. Soud prvního stupně po zhodnocení důvodů, které žalovaného vedly k podání návrhu na obnovu řízení, neshledal tyto důvodné.

6. Pokud žalovaný předložil k důkazu dopis ze dne 15. 9. 2018 s nečitelným podpisem (dle tvrzení žalovaného dopis jeho matky), tak tento důkaz nemůže ničeho měnit v závěrech o neexistenci závazku mezi účastníky řízení, když předložený důkaz není způsobilý neexistenci závazku prokázat. Patrně se jedná o subjektivní vyjádření matky účastníků řízení. Navíc návrh na její výslech mohl žalovaný učinit již v rámci původního řízení. Listina neobsahuje podpis a jako taková by bez její verifikace neobstála.

7. Pokud jde o návrh na provedení revizního znaleckého posudku k námitce nedostatku pravosti podpisu žalovaného na předmětné směnce a návrhu na vypracování dalšího znaleckého posudku, pak tyto návrhy byly hodnoceny soudem jako nadbytečné již v rámci původního řízení. Stejně tak předložený znalecký posudek [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] ze dne 25. 7. 2022 není důkazem, který by žalovaný nemohl předložit v původním řízení a současně nelze odhlédnout od toho, že znalec jej vypracoval pouze na základě scanu originálu směnky.

8. Pokud jde o návrhy žalovaného na provedení svědeckých výpovědí [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a opakování svědecké výpovědi svědka [Anonymizováno], jedná se o důkazy, které mohl žalovaný uplatnit v původním nalézacím řízení. Ze všech uvedených důvodů proto soud prvního stupně návrh žalovaného na obnovu řízení zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch žalobce.

9. Proti usnesení se žalovaný ve lhůtě stanovené zákonem odvolal. Usnesení soudu prvního stupně považuje za nesprávné. Soudu vytýká nelogičnost, nesrozumitelnost s tím, že jeho odůvodnění nevyjadřuje spolehlivě důvody, kterými se soud před vydáním rozhodnutí ubíral. Především nebyly akceptovány námitky žalovaného, že neměl se žalobcem žádné finanční vztahy. Rodinné vazby se nacházejí na pozicích nesmiřitelnosti, kdy by ani nemohl vzniknout závazek vůči jeho osobě. Pokud jediným předpokladem pro závěr soudu o oprávněnosti nároku žalobce je vystavená směnka, muselo by být postaveno najisto, že ji žalovaný podepsal. Nic takového se nestalo, podpis na směnce je podpisem zfalšovaným. Soud nesprávně vycházel z posudku znalkyně [Anonymizováno], proti jejímuž závěru žalovaný v řízení brojil. Stejně tak nebyl soudem v původním řízení brán zřetel na výpověď Václava Křupky, jak je zachycena v policejním spise, ze kterého se podává, že v období od 3. 12. 2017 do 5. 12. 2017 byl žalovaný v [Anonymizováno] a [Anonymizováno], což vylučuje jeho účast na podpisu směnky. Důraz klade žalovaný na závěry znaleckého posudku znalkyně [Anonymizováno], které hodnotí jako nesprávné. Pokud soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku se odvolával na § 228 odst. 1 o. s. ř. a důvody, pro které může být obnova řízení povolena s tím, že soud prvního stupně postupoval ve smyslu uvedené právní úpravy, pak tuto právní úpravu vyhodnotil soud nesprávně, když žalovaný nedostal možnost nechat zpracovat revizní znalecký posudek a nebylo přihlédnuto k dopisu jeho matky, který psala své sestřenici, a který žalovaný náhodně objevil ex post, založený v knize knihovny. Z tohoto pohledu se žalovaný nemůže smířit se závěrem soudu o pravosti jeho podpisu na směnce, když navíc závěr posudku znalce [Anonymizováno]., vyzněl jednoznačně ve prospěch falza podpisu žalovaného. V závěru odvolání zpochybňuje žalobcem tvrzenou kauzu směnky - dluh z dědictví po strýci Gabrielovi. Žalovaný navrhuje zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. K odvolání žalovaného se písemným podáním vyjádřil žalobce. V úvodu podaného vyjádření konstatuje směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2018, č. j. 56 Cm 117/2018-56, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 3 200 000 Kč s 6% úrokem z této částky od 5. 6. 2018 do zaplacení a náklady řízení ve výši 224 200 Kč a rozsudek téhož soudu ze dne 28. 5. 2021, č. j. 56 Cm 117/2018-307, kterým byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti v plném rozsahu a žalovanému uložena povinnost zaplatit na nákladech řízení dalších 64 200 Kč. Rozhodnutí soudu nabyla právní moci dne 16. 7. 2021. Podáním ze dne 6. 6. 2022 požádal žalovaný o povolení obnovy řízení. Argumentace žalovaného a vymezení důvodů pro obnovu řízení není důvodné. Žalovaný brojí proti rozsudku v nalézacím řízení, hodnocení skutkového stavu soudem a jeho argumentace je prakticky totožná. Jako důvod obnovy nelze úspěšně uplatnit námitku, že v původním řízení došlo ke zmatečnostním nebo k jiným vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nemožnost použití skutečností, rozhodnutí nebo důkazů bez své viny v původním řízení se nerovná neprovedení možného dokazování soudem v původním řízení, jak byly již účastníky označeny, avšak soudem byly pokládány za nerozhodné a proto k jejich provedení nebylo přikročeno. Důvodem pro povolení obnovy řízení nemohou být skutečnosti, které nastaly až po skončení původního řízení. Žalobce proto navrhl potvrzení napadeného usnesení a uplatnil právo na náhradu nákladů řízení.

11. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které mu předcházelo, v mezích vytčených podaným odvoláním i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 214 odst. 1, 212a, § 205 odst. 2 o. s. ř.) a odvolaní žalovaného neshledal důvodným.

12. Z obsahu spisu se podává, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 117/2018 bylo rozhodnuto dne 5. 10. 2018, pod č. j. 56 Cm 117/2018-56 směnečným platebním rozkazem, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 3 200 000 Kč s 6% úrokem od 5. 6. 2018 do zaplacení a náklady řízení ve výši 224 200 Kč. K doručení směnečného platebního rozkazu žalovanému došlo 15. 10. 2018 a podáním ze dne 16. 10. 2018 podal proti směnečnému platebnímu rozkazu námitky, ve kterých uvedl, že předmětnou směnku nikdy nepodepsal a v této záležitosti podal podnět k trestnímu stíhání. Dále se bránil tím, že se žalobcem neměl žádné finanční vztahy. Soud prvního stupně po projednání námitek rozhodl rozsudkem ze dne 28. 5. 2021, č. j. 56 Cm 117/2018-307 tak, že směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2018, č. j. 56 Cm 117/2018- 56 ponechal v plném rozsahu v platnosti a žalovanému uložil povinnost k náhradě nákladů námitkového řízení žalobce ve výši 64 200 Kč a povinnost k náhradě nákladů České republice ve výši 7 073, 18 Kč. Žalovaný se proti rozsudku odvolal. Vzhledem k tomu, že nezaplatil soudní poplatek z podaného odvolání a nebylo mu přiznáno osvobození od soudního poplatku, bylo odvolací řízení usnesením ze dne 7. 12. 2021, č. j. 56 Cm 117/2018-356 ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 11. 2. 2022, č. j. 12 Cm 21/2022, zastaveno. Rozsudek soudu prvního stupně nabyl právní moci dne 20. 7. 2018.

13. Podle § 233 odst. 1 o. s. ř. musí být žaloba na obnovu řízení podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit, běh této lhůty neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí. Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí může být žaloba na obnovu řízení podána jen tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupku nebo jiném správním deliktu, na jejichž podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byly později podle příslušných právních předpisů zrušeny (§ 233 odst. 2).

14. Návrh na obnovu řízení byl podán, jak shora již uvedeno, dne 2. 6. 2022. Rozsudek soudu prvního stupně nabyl právní moci 16. 7. 2021. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení konstatoval, že žaloba na obnovu řízení byla podána včas, aniž by tento svůj závěr blíže odůvodnil. Nicméně odvolací soud vychází z okolností, z nichž vycházel jistě i soud prvního stupně, jak jsou žalovaným v návrhu na obnovu řízení tvrzeny, kdy zejména podstatnou skutečností je tvrzení o tom, že žalovaný nechal zpracovat znalecký posudek znalcem [Anonymizováno] č. [Anonymizováno], který byl vyhotoven ke dni 25. 7. 2022 a soudu doložen. Odvolací soud je proto ve shodě se soudem prvního stupně, že žaloba na obnovu řízení byla podána ve smyslu § 233 odst. 1 a 2 o. s. ř. včas.

15. Pokud jde o naplnění předpokladů pro povolení obnovy řízení odvolací soud shodně se soudem prvního stupně odkazuje na § 228 odst. 1) písm. a) a b) o. s. ř., podle kterého může účastník žalobou na obnovu řízení napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211 o. s. ř. a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci (§ 228 odst. 1 písm. a)o. s. ř.), b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211 o. s. ř. a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci (§ 228 odst. 1 písm. b) o. s. ř.).

16. Soud prvního stupně správně konstatoval, že návrhem na obnovu řízení se nelze domáhat nápravy případných pochybení při právním posouzení věci, ani nelze obnovou řízení napadnout samotné hodnocení důkazů soudem. Obnovu řízení rovněž nelze povolit v případě neprovedených důkazů soudem prvního stupně, které byly účastníky již v řízení označeny, avšak soudem byly pokládány za nerozhodné a z tohoto důvodu nebyly provedeny. Důvodem pro obnovu řízení není ani důkaz, o němž účastník řízení v původním řízení věděl nebo vědět mohl a neoznačil ho již v původním řízení. V žádném případě se v nemůže jednat o případ neprovedeného dokazování soudem, přestože účastník takový důkaz přes objektivní možnost nenavrhl nebo soud takový důkaz považoval za nerozhodný či nadbytečný.

17. Soud prvního stupně v intencích uvedeného proto správně posoudil návrh žalovaného na povolení obnovy řízení jako nedůvodný.

18. Předně pokud žalovaný argumentuje znaleckým posudkem znalce [Anonymizováno]. č. [Anonymizováno] ze dne 25. 7. 2022, pak soud prvního stupně správně odkázal na to, že takový důkazní návrh zazněl již v původním řízení a byl shledán nadbytečným. Proto ani předložení posudku znalce [Anonymizováno] není důkazem novým, který by nemohl být uplatněn v původním řízení.

19. Stejné hodnocení zaujal správně soud prvního stupně v případě návrhu na výslech svědků, jmenovitě [Anonymizováno] a [Anonymizováno], když i tyto návrhy mohl žalovaný uplatnit v původním řízení. Pokud jde o návrh na opakování svědecké výpovědi svědka [Anonymizováno] v souvislosti s jeho výpovědí v trestní věci, jedná se rovněž o návrh důkazu, který byl navíc soudem prvního stupně již proveden a žalovaný de facto nesouhlasí s jeho vyhodnocením.

20. V neposlední řadě důvodem pro obnovu řízení nemůže být ani dopis ze dne 15. 9. 2018 s nečitelným podpisem (podle žalovaného dopis jeho matky), když tento v době původního řízení objektivně existoval, žalovaný o něm mohl vědět, když navíc v původním řízení bylo k důkazu provedeno čestné prohlášení jeho matky, kde se ke vztahu a existenci možného závazku mezi účastníky řízení vyjadřovala. Soud prvního stupně správně konstatoval, že žalovanému nic nebránilo navrhnout její výslech jako svědka. Navíc vzhledem k jeho obsahu nelze dovodit, že by mohl pro žalovaného přivodit příznivější rozhodnutí ve věci.

21. Odvolací soud ze všech shora uvedených důvodů usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako ve výroku věcně správné potvrdil.

22. O nákladech odvolacího řízení rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, jak shora uvedeno. Žalovaný neměl v odvolacím řízení úspěch s podaným odvoláním a žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, které v odvolacím řízení účelně vynaložil. Tyto náklady sestávají z odměny za právní zastoupení žalobce advokátem v rozsahu 2 úkonů právní služby po 1 500 Kč (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 2. 5. 2023), podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ze 2 paušálních náhrad hotových výdajů po Kč 300,- podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Náklady odvolacího řízení je povinen žalovaný zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).

Nebudou-li povinnosti uložené rozhodnutím (výrok II.) plněny dobrovolně, lze se jejich splnění domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekucí.