o zrušení obchodní korporace, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, o odvolání účastníka č. 3/ proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 83 Cm 1179/2022-7 ze dne 12. prosince 2022
JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 8. 3. 2023
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Lenky Trávníkové, v právní věci
navrhovatele: [Anonymizováno], IČO [IČO]
sídlem [adresa]
za účasti: č. 1/ [Jméno navrhovatele A]., IČO [IČO navrhovatele A]
sídlem [Adresa navrhovatele A]
č. 2/ [Jméno navrhovatele B], narozen [Datum narození navrhovatele B]
bytem [Adresa navrhovatele B]
č. 3/ [Jméno navrhovatele C], narozena [Datum narození navrhovatele C]
bytem [adresa]
č. 4/ [Jméno navrhovatele D], narozen [Datum narození navrhovatele D]
sídlem [Adresa navrhovatele D]
o zrušení obchodní korporace, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, o odvolání účastníka č. 3/ proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 83 Cm 1179/2022-7 ze dne 12. prosince 2022
I. Usnesení soudu prvního stupně se v napadeném rozsahu, tedy v bodě II. výroku mění tak, že „Soud jmenuje likvidátorem obchodní korporace [právnická osoba], IČO [IČO navrhovatele A], sídlem [adresa], [Anonymizováno], narozenou dne [Anonymizováno], bytem [adresa].“
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud v bodě I. výroku rozhodl takto: Obchodní korporace [Jméno navrhovatele A]., IČO [IČO], sídlem [adresa], se zrušuje a nařizuje se její likvidace. V bodě II. výroku rozhodl takto: „Soud jmenuje likvidátorem obchodní korporace [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], [Anonymizováno], narozeného [Datum narození navrhovatele D] III. výroku rozhodl takto: „Obchodní korporace [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], je povinna zaplatit českému státu – Městskému soudu v Praze soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 2 000 Kč, na číslo účtu [č. účtu], pod VS [var. symbol], a to do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.“ V bodě IV. výroku rozhodl takto: „ Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“
2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že soud vyhověl návrhu navrhovatele na zrušení obchodní korporace, podaného s tím, že obchodní korporace / dále též „společnost“ / za zdaňovací období let 2017 - 2020 nepodala daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, pokusy o kontakt se společností byly marné a ve Sbírce listin obchodním rejstříku nejsou založeny listiny zákonem stanovené. Z uvedeného lze dle navrhovatele dovodit, že společnost nevykonává žádnou činnost, a jsou tedy dány důvody pro postup podle § 93 písm. b/ zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích.
3. Soud zjistil, že společnost nezakládá zákonem stanovené listiny do Sbírky listin, není zde rovněž založena žádná účetní závěrka, což svědčí pro nečinnost společnosti.
4. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že soud společnost vyzval usnesením ze dne 1. listopadu 2022, č. j. 83 Cm 1179/2022 – 4 k vyjádření a odstranění důvodů vedoucích k zrušení společnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Usnesení bylo společnosti doručeno dne 17. listopadu 2022, lhůta k nápravě uplynula marně.
5. Soud odkázal na dikci ustanovení § 93 písm. b/ zákona č. 90/2012 Sb. a v odstavci 5 odůvodnění rozhodnutí konstatoval: „Za stavu, kdy účastník nereagoval na výzvu soudu, a náprava vytýkaného stavu nebyla do dnešního dne zjednána, dospěl soud k závěru, že zjištěné skutečnosti naplňují podmínky § 93, písm. b/ zákona, pro zrušení společnosti a její likvidaci. Proto rozhodl, jak ve výroku I. usnesení uvedeno, a návrhu vyhověl.“
6. Ve vztahu k rozhodnutí o jmenování likvidátora soud v odůvodnění rozhodnutí odkázal na dikci ustanovení § 191 odst. 1,3 zákona č. 89/ 2012 Sb. a odstavci 8 uvedl: „ V daném případě je statutární orgán společnosti nečinný a neskýtá záruku řádného a rychlého provedení likvidace společnosti, proto soud jmenoval likvidátorem osobu vedenou v seznamu insolvenčních správců, jak je uvedeno ve výroku II. usnesení.“
7. O poplatkové povinnosti soud rozhodl s odkazem na § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. a na položku 4 bod 1 písm. c/ Sazebníku soudních poplatků.
8. O nákladech řízení rozhodl podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb.
9. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně se včas odvolala účastnice č. 3/, jenž je 50% společníkem účastníka č.1/. Odvolatelka navrhla jmenování likvidátorem [Anonymizováno], daňového poradce, narozenou dne 18.1.1957. V této souvislosti odvolatelka uvedla: „[Anonymizováno] osobně znám z občasných daňových konzultací a jsem přesvědčena, že jsme schopny v krátkém čase zajistit likvidaci obchodní korporace [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], která je dlouhodobě nefunkční a nevykonává žádnou činnost od r. 1995, a následně požádat o výmaz z Obchodního rejstříku.“
10. Odvolací soud přezkoumal podle ust. §§ 212, 212a o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, aniž za tím účelem nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. d/ o.s.ř./, a dospěl k závěru o důvodnosti odvolání.
11. Z obsahu spisu je zřejmé, že v rámci podaného návrhu navrhovatel konkrétní osobu likvidátora nenavrhl.
12. Podle ustanovení § 187 odst. 1 občanského zákoníku účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby / likvidační podstatu /, vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace / s likvidačním zůstatkem/, podle zákona.
13. Ve smyslu ustanovení § 189 odst. 1 občanského zákoníku likvidátorem může být jen osoba, způsobilá být členem statutárního orgánu.
14. Podle ustanovení § 191 odst. 1 věta in fine občanského zákoníku, soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby.
15. Podle ustanovení § 191 odst. 3 věta prvá občanského zákoníku, nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu.
16. Podle ustanovení § 191 odst. 4 občanského zákoníku nelze-li likvidátora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.
17. V daném případě jsou ve spise doloženy výzvy k podání řádného daňového tvrzení k dani z příjmů právnických osob / ze dne 22.8.2018, 29.8.2019, 30.9.2020, 15.9.2021 + platební výměry za jednotlivá související období /. Dále je obsahem spisu úřední záznam o provedení místního šetření v sídle společnosti, kdy „ Místním šetřením bylo zjištěno, že na této adrese není označení daňového subjektu, mají zde sídlo společnosti jiné. Správce daně jednateli sdělil, že podá návrh na likvidaci společnosti z důvodu, že neplní svoje povinnosti- nepodává daňová přiznání, nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost. Jednatel společnosti proti tomuto kroku nic nenamítal.“
18. Nahlédnutím do Sbírky listin obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že jedinou založenou „ položkou“ jsou zakladatelské dokumenty ze dne 27.1.1993, došlé na soud dne 21.2.2017 a založené do Sbírky listin téhož dne.
19. Odvolatelka nenapadá rozhodnutí o zrušení účastníka č.1/ s likvidací, ale pokud jde o osobu likvidátora, navrhuje do této funkce jí osobně z občasných konzultací známou daňovou poradkyni [Anonymizováno].
20. Odvolací soud dospívá k závěru, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud likvidátorem postupem dle ustanovení § 191 odst. 3 občanského zákoníku nejmenoval jednatele společnosti, odvolatelka se ostatně takového postupu ani nedomáhá. Pokud jednatel coby statutární orgán nezajistil plnění povinností ve vztahu k finančnímu úřadu a ve vztahu k zakládání listin do Sbírky listin výše popsaným způsobem, v osobě jednatele by nebyl naplněn účel likvidace, jak vyplývá z dikce ustanovení § 187 o.s.ř.
21. Současně však odvolací soud shledává, že lze vyhovět návrhu odvolatelky, aby likvidátorkou byla jmenována [Anonymizováno]. K výzvě odvolacího soudu je obsahem spisu doložena svou způsobilost [Anonymizováno] být členem statutárního orgánu podle ustanovení § 189 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., tedy ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., jsou doloženy listiny, z nichž je zřejmé že [Anonymizováno] je bezúhonnou osobou podle zákona o živnostenském podnikání / doložen výpis z rejstříku trestů ze dne 1.3.2023 ohledně [Anonymizováno], z něhož se podává, že „ nejsou žádné informace o odsouzení dotyčné osoby“ a Čestným prohlášením / č.l. 21 spisu / o tom, že [Anonymizováno] souhlasí se zvolením do funkce /likvidátora/ společnosti [právnická osoba], souhlasí s převzetím povinností v rozsahu stanoveném příslušnými ustanoveními zákona č. 90/2012 Sb. a 89/2012 Sb. , je plně způsobilá ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., je bezúhonnou ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání /živnostenský zákon/, ve znění pozdějších předpisů; neexistuje u ní překážka provozování živnosti ve smyslu živnostenského zákona, ve vztahu k ní nebyl osvědčen úpadek, ohledně jejího majetku nebylo vedeno insolvenční řízení a nepůsobí a ani v posledních třech letech nepůsobila jako člen voleného orgánu v obchodní korporaci, proti níž by bylo vedeno insolvenční řízení nebo řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace dle ustanovení § 63 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech /zákon o obchodních korporacích/, není u ní dána jiná překážka výkonu funkce likvidátora. Souhlasím se svým zápisem jako likvidátora společnosti do obchodního rejstříku /, doložila, že u ní neexistuje překážka provozování živnosti.
22. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tedy v bodě II. výroku, změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 167 odst. 2 o.s.ř. jak ve výroku rozhodnutí odvolacího soudu uvedeno.
23. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. / z.ř.s./ ve spojení s ustanovením 224 odst. 2 o.s.ř. Okolnosti případu, odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků řízení, odvolací soud neshledal.
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak / § 237 o.s.ř./. Dovolání lze podat u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu / § 240 odst. 1 věta prvá o.s.ř. /. Přípustnost dovolání je dle § 239 o.s.ř. oprávněn zkoumat jen dovolací soud.