o zaplacení 44 945 000 Kč s příslušenstvím, o návrhu žalobce na osvobození od soudního poplatku, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 44 Cm 19/2022-92 ze dne 6. 4. 2022

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků.

2. Jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí, žalobce současně s podanou žalobou požádal o osvobození od soudních poplatků s tím, že jeho majetkové poměry mu uhrazení soudního poplatku neumožňují.

3. Údaje, vyplývající z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, vyplněného žalobcem k výzvě soudu, a dále zjištění, učiněná na základě vlastního šetření, soud rekapituloval tak, že žalobce „uvedl, že je ženatý, žije společně s manželkou, na které je finančně závislý. Jako současného zaměstnavatele uvedl [Anonymizováno], který potvrdil, že žalobce měl průměrný měsíční čistý výdělek za kalendářní čtvrtletí roku 2021 - 21 049 Kč. Jako majetek větší hodnoty uvedl automobily [Anonymizováno] - RZ [SPZ], [Anonymizováno] kombi - RZ [SPZ], [Anonymizováno] kombi - RZ [SPZ], podíly na nemovitostech - ideální ¼ rodinného domu na adrese [Anonymizováno], zapsaného na [Anonymizováno], k.ú. [adresa], ideální ½ garáže na adrese [Anonymizováno], k.ú. [adresa], vlastnictví zahrady [Anonymizováno], k.ú. [adresa], ideální ¼ přístupové komunikace k zahradě [Anonymizováno], k.ú. [adresa] a osobní účet č. [č. účtu]. K majetkovým poměrům manželky uvedl, že má průměrnou měsíční mzdu 56 531 Kč a pobírá důchod ve výši 26 567 Kč. Jako své dluhy uvedl 8 000 000 Kč ze smlouvy o půjčce vůči věřiteli [právnická osoba]. a 4 500 000 ze smlouvy o půjčce vůči věřiteli [právnická osoba]. Ve svém prohlášení neuvedl žádné běžné měsíční výdaje. Jako jinou okolnost, která by mohla mít vliv na osvobození od soudního poplatku, tvrdí, že za úhradu nákladů právního zastoupení vynakládá více než 500 000 Kč za rok. Prohlášení doplnil potvrzeními o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění a o průměrném výdělku v roce 2019, 2020 a 2021.

4. Vlastním šetřením soud zjistil, že žalobce nepobírá žádné dávky státní sociální podpory ani dávky hmotné nouze a je jednatelem a společníkem v obchodní společnosti [právnická osoba], IČ [IČO] a dále společníkem obchodní společnosti [právnická osoba], IČ [IČO].“

5. Soud s odkazem na dikci ustanovení § 138 o. s. ř. uvedl, že poplatková povinnost, daná zákonem č. 549/1991 Sb., vzniká bez ohledu na aktuální majetkovou situaci poplatníka, přičemž. „Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu, zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.“

6. Soud shledal, že „Pokud jde o úspěšnost žaloby, nelze ji považovat za zjevně bezúspěšnou.“

7. Dále soud uzavřel, že předpoklady ani pro částečné osvobození žalobce však nejsou dány, neboť poměry žalobce nejsou komplexně a spolehlivě osvědčeny za situace, že tvrzení žalobce jsou neúplná a nedostatečně doložená a „nelze tudíž uzavřít, že úhradu soudního poplatku jeho poměry neumožňují.“

8. Žalobce ve včas podaném odvolání namítal, že soudem nebyl vyzván k doplnění některých listin a tvrzení, které soud považoval za nedostačující, a pro jejichž absenci vydal bez dalšího rozhodnutí, kterým osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Ze způsobu, kterým soud výzvu formuloval, není patrno, že bylo třeba nejen tvrdit, ale i dokládat příjmy a majetek manželky, když např. vlastnictví uváděných nemovitostí je dohledatelné ve veřejně přístupných zdrojích, výši starobního důchodu by si soud v případě pochybností o tvrzení žalobce mohl ověřit. Míra a způsob zkoumání poměrů žadatele o osvobození od soudního poplatku není zákonem vymezena, je věcí úvahy soudu, s kterou by měl být žalobce před vydáním rozhodnutí seznámen.

9. S ohledem na odůvodnění rozhodnutí žalobce dokládá stav na svém účtu, jenž činí 105 127 Kč, stav na účtu jeho manželky činí 115 799 Kč, účet na jméno manželky je používán na provoz domácnosti, přicházely na něj i příjmy žalobce. Ani manželka žalobce nemá prostředky na zaplacení předmětného soudního poplatku. Oba manželé jsou ve věku starobních důchodců, nemohou úspěšně žádat o úvěr. Žalobce využívá právních služeb 3 advokátních kanceláří v rámci sporů souvisejících s neshodami společníků žalovaného. Tuto skutečnost dokládá fakturami, dané platby vyplývají i z výpisu z účtu.

10. Ve svém odvolání žalobce dále poukázal na své závazky. Vůči společnosti [právnická osoba]. mu vznikl závazek ve výši 8 000 000 Kč, vůči společnosti [právnická osoba]. závazek ve výši 4 500 000 Kč. Vedeny jsou spory o tom, kdy se dané závazky staly splatnými. S poukazem na výrok rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 3. 2021, č. j. 10 Co 299/2020-284 dále uvedl, že v daném řízení bylo dovozeno, že smlouva o půjčce /zápůjčce/ je neplatná, tj. že není platné ujednání o splatnosti půjčky. „Proto uváděl žalobce ve formuláři splatnost v roce 2019.“

11. Žalobce ve svém odvolání dále argumentoval takto: „Je tak možné, že žalobce bude muset zaplatit v nejbližší době uvedeným společnostem 12 500 000 Kč /v předmětném řízení byla žalována jen část půjček, o zbylé části pohledávek probíhá soudní řízení/. Žalobce konzistentně tvrdí, že použil prostředky z půjčky částečně na úhradu závazků žalované, částečně na provoz společnosti [právnická osoba], jejíž činnost byla ukončena exekucí závodu žalované. Tato skutečnost je popsána v odůvodnění přiloženého rozsudku, jakkoli žalobce nesouhlasí s tím, že by porušil povinnost loajality, protože žalovanou neměl v té době kdo jednat, a žalovaná v té době nebyla schopna plnit své nepeněžité závazky. Lze tedy postavit najisto, že žalobci vznikl závazek 12 500 000 Kč, když sporné bylo, kdy je tento závazek splatný. Zatím soudy učinily závěr u části pohledávky, že splatnost nastala po výzvě k vrácení půjčky, tj. již 12. 7. 2019. Stav na účtech žalobce neumožňuje vrátit uvedenou půjčku 12 500 000 Kč, což je třeba vzít v potaz při posuzování poměrů žalobce. Jsou vedeny spory o tom, zda byla nebo nebyla část pohledávky započtena žalovanou na vypořádací podíl, když výsledek těchto sporů nelze předjímat, protože tato otázka bude pravděpodobně řešena i v tomto řízení. Poskytnutá půjčka byla použita na úhradu závazků žalované a na podnikání společnosti [Anonymizováno]., o čemž je zmínka v odůvodnění rozsudku. Činnost společnosti [právnická osoba] byla v dubnu 2019 ukončena v důsledku exekuce závodu žalované, a společnost [právnická osoba] není tak schopna vrátit poskytnuté peníze. Žalobce však má blokovanou svoji žalovanou pohledávku, kterou v této věci žaluje.“

12. Svou argumentaci žalobce uzavřel tak, že i bez bližších zkoumání detailů výdajové stránky domácnosti je zjevné, že majetkové poměry žalobce a majetkové poměry jeho manželky neumožňují zaplatit pohledávku ve výši 12 500 000 Kč i soudní poplatek.

13. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně dle § 212, § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř./, a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání.

14. V daném případě činí soudní poplatek z podané žaloby 2 049 450 Kč.

15. Úvodem a pro úplnost: účastníkem řízení o návrhu na osvobození od soudních poplatků je toliko poplatník, který o osvobození žádá, z tohoto pohledu vyjádření kohokoliv z účastníků řízení k návrhu na osvobození, odlišných od tohoto poplatníka /v daném případě podání žalovaného, datované dnem 29. 3. 2022, na č.l. 44-47 spisu/, nemá bez dalšího žádnou relevanci. Nejde totiž o spor. Proto odvolací soud dané vyjádření nebude nijak komentovat. Je ostatně zřejmé, že ani soud prvního stupně k němu nepřihlížel. Je třeba říci, že soud při posuzování žádosti o osvobození vychází z osvědčených skutečností, tvrzených poplatníkem, respektive z absence takového osvědčení ze strany žadatele o osvobození, je na poplatníkovi, aby soudu prokázal, že podmínky pro osvobození splňuje.

16. K návrhu na osvobození samotnému.

17. Soudní poplatek je ve své podstatě daňovou povinností vůči státu, kterou má poplatník ze zákona z principu vždy, nezávisle na svých majetkových poměrech. Z ničeho přitom nevyplývá, že by splácení jiných závazků /zejména vůči soukromoprávním subjektům/ mělo přednost před touto fiskální povinností vůči státu.

18. Podle ustanovení § 138 odst. 1 věta prvá o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvláště závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

19. Ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni /vedle dalších povinností/ tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, plnit důkazní povinnosti, respektive další procesní povinnosti, uložené jim zákonem nebo soudem.

20. Lze konstatovat, že z obsahu spisu nevyplývají žádné zvlášť závažné důvody pro úplné osvobození od soudního poplatku a tedy již proto by odvolací soud ani nemohl rozhodnout o přiznání úplného osvobození žalobce od soudního poplatku.

21. Pokud jde o částečné osvobození od soudního poplatku, toto by musely odůvodňovat poměry žalobce. Východiskem pro rozhodování o návrhu na osvobození od soudních poplatků je dikce ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., vychází se rovněž z ústavních principů, na prvním místě ovšem je okolnost, že všechny rozhodné skutečnosti, významné z hlediska posouzení nároku, musí být nejen tvrzeny, ale především prokázány /osvědčeny/. V dané souvislosti odvolací soud uvádí, že by bylo omylem usuzovat, že je povinností soudu z veřejných rejstříků osvědčovat pro účely posouzení návrhu na osvobození od soudních poplatků poměry za účastníka. Naopak, je povinností účastníka prokázat, že splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a v tomto směru tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto prokázat /§ 101 odst. 1 o. s. ř./. Obecně pak platí, že jestliže není zřejmé, jaká je skutečná finanční, respektive majetková situace účastníka, automaticky z toho vyplývá, že není prokázána jeho nemajetnost, jako jeden z předpokladů pro osvobození účastníka od soudních poplatků.

22. Např. Ústavní soud ČR v odstavci 13 odůvodnění svém usnesení sp. zn. I. ÚS 1173/18 ze dne 24. září 2019 konstatoval, že „Usnesení § 138 o.s.ř. nelze chápat tak, že je úkolem soudů, aby vyvinuly všemocné úsilí ke zjištění poměrů účastníka žádajícího osvobození od soudních poplatků. Prokázání důvodnosti tohoto osvobození je zcela na účastníku řízení, který má přistoupit k plnění své povinnosti tvrzení adekvátním způsoben, který by bylo možno očekávat od žadatele, jenž chce dosáhnout zproštění jinak rovné povinnosti zaplatit soudní poplatek. Návrh na osvobození od soudních poplatků je návrhem, který stejně jako kterýkoliv jiný, zatěžuje navrhovatele obvyklou a zákonem stanovenou a vyžadovanou důkazní povinností. To ostatně plně odpovídá i koncepci platného občanského soudního řádu, z níž plyne, že - v zásadě - je na účastníkovi řízení, aby si svá práva střežil.“

23. K podané žádosti odvolací soud dále obecně uvádí, že aby obecně bylo možno shledat žádost o osvobození od soudních poplatků důvodnou, muselo by být prokázáno, že účastník se nachází v pozici, že naprosto /absolutně/ není v jeho možnostech prostředky na placení soudního poplatku /v rozsahu konkrétní poplatkové povinnosti/ si opatřit, že z hlediska majetkových poměrů, a ostatně i z hlediska osobních, zejména zdravotních, ve spojením s rodinnými, je účastník v pozici, která by ve svém důsledku mohla vést k tomu, že pro neschopnost zaplatit soudní poplatek v příslušné výši, by nemohl využít svého ústavního práva na soudní ochranu. Že by se o takovou situaci jednalo, není prokázáno.

24. V daném případě lze ve shodě se soudem prvního stupně konstatovat, že skutečná majetková situace žalobce a jeho manželky není objasněna. Tak jednak soud správně zjistil angažmá žalobce v obchodních korporacích /viz/. Z údajů, obsažených v obchodním rejstříku současně vyplývá, že [Anonymizováno], bytem [adresa] je 50% společníkem a jedním ze dvou jednatelů společnosti [právnická osoba], IČO [IČO]. K tomu je třeba uvést, že obchodní podíl představuje majetek. Funkce jednatele pak je pojmově úplatnou činností, že žalobci ani jeho manželce ve spojení s touto funkcí neplyne žádný příjem, či jiný ekvivalent, penězi vyčíslitelný, nebylo žalobcem ani tvrzeno doloženo /odvolací soud v dané souvislosti odkazuje na dikci ustanovení § 59 odst. 2, 3, § 61 zákona o obchodních korporacích/. Odvolací soud v této souvislosti podotýká, že pokud jde o příjmy manželky, žalobce uváděl její průměrnou čistou měsíční mzdu za předcházející /datu vyplnění Prohlášení/ kalendářní čtvrtletí v částce 56 531 Kč, dále důchod ve výši 26 567 Kč. Pokud jde o příjmy žalobce, ten dokládal průměrnými čisté výdělky v pozici ředitele či technik, v částkách 39 664 Kč, 17 681 Kč, 19 345 Kč, 21 049 Kč /za různá období - viz Prohlášení o poměrech - č.l. 28-30 spisu/.

25. Dále, pokud jde o výpisy z účtu, tak obecně nejde o to, jestli stav na účtech umožňuje soudní poplatek zaplatit, ale jestli to umožňují celkové poměry žalobce. Přesněji řečeno, jde o to, jestli je prokázáno, že poměry žalobce zaplacení soudního poplatku neumožňují.

26. Pokud jde o jednotlivé výpisy z účtu majitele účtu [Anonymizováno], jak byly předloženy za období roku 2021, tak aniž by odvolací soud zkoumal a vyhodnocoval veškeré jednotlivé položky, tak např. z výpisu z účtu za období 1. 3. 2021 do 31. 3. 2021 se podává údaj příchozí úhrada dne 5. 3. 2021 od „[Anonymizováno]“ či od „[tituly před jménem] [Anonymizováno]“ dne v částce 150 000 Kč, a další příchozí úhrada ve výši 50 000 Kč dne 5. 3. 2021 z různých účtů, další příchozí platby ve výši 2x 50 000 Kč byly dne 8. 3. 2021. Další příchozí úhrady v sumě 150 000 Kč a 150 000 Kč se stejnými údaji plátce, jak výše, jsou dne 17. 3. 2021 a 18. 3. 2021. Příchozí úhrada, identifikovaná jako [Anonymizováno] v částce 500 000 Kč, 150 000 Kč, 100 000 Kč je zřejmá i z dubnového výpisu, z účtu. Celkově jde o tři různé bankovní účty, od nichž platby, identifikované popsaným způsobem, přicházejí. Např. v únoru 2021 došla platba v částce 50 000 Kč z jednoho z uvedených účtu od plátce [Anonymizováno], označená jako vlastní platba. U jedné položky ve výpise za květen 2021, jde o příchozí úhradu z jednoho z účtů, který se opakuje, je kromě údaje čísla plátce a jména [Anonymizováno] uvedeno: ,,převod mezi vlastními účty“. Příchozí platby v obdobných částkách, shodně identifikované, došly na předmětný účet po většinu měsíců, jež byly doloženy. Např. v únoru 2022 došly dvě příchozí platby v částce 150 000 Kč.

27. Nezbývá než uzavřít, že jsou sice doloženy výpisy za období jednoho roku z jednoho konkrétního účtu [tituly před jménem] [Anonymizováno], manželky žalobce, evidentně však nejde o její jediný účet.

28. Lze tedy shrnout, že finanční, potažmo majetková situace manželů [Anonymizováno] není objasněna, již z toho samého rezultuje závěr, že není prokázáno, že absolutně není v možnostech žalobce /že to neumožňují poměry žalobce/ soudní poplatek v předmětné výši zaplatit.

29. Současně možno uvést, že okolnosti, které ve vztahu k majetkovým poměrům zjištěny byly /vlastnictví nemovitostí, vlastnictví obchodních podílů, respektive angažmá manželů v obchodních korporacích vůbec, vlastnictví 3 automobilů, zjištěné dispozice s finančními prostředky na účtech manželky, dokládané vysoké výdaje za platby advokátům, přímo popírají /vyvrací/, co žalobce o nepříznivém stavu svých majetkových poměrů, respektive poměrů své rodiny, tvrdí.

30. Závěrem: pokud soud byť částečné osvobození od soudních poplatků žalobci nepřiznal, když uzavřel, že poměry žalobce nejsou objasněné a nelze tedy uzavřít, že úhradu soudního poplatku žalobci neumožňují, nelze tomuto postupu vytknout pochybení.

31. V dané souvislosti lze doplnit, že odvolatel, zastoupený advokátem, si nejpozději v souvislosti s obsahem odůvodnění rozhodnutím soudu prvního stupně musel být vědom toho, že pokud své majetkové poměry beze zbytku nezpřístupní, pokud neprokáže, že jeho majetkové, respektive jeho poměry vůbec osvobození odůvodňují, osvobození, byť částečné, mu nemůže být přiznáno.

32. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.