o určení společníka ve společnosti, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 41 Cm 79/2019-M 50 ze dne 1. listopadu 2022

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „ Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by 2. žalované byla stanovena povinnost zdržet se účasti a výkonu hlasovacích práv na valných hromadách žalované č. 1 z pozice společníka s obchodním podílem ve výši 50 % základního kapitálu společnosti, se zamítá.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by byla 1. žalované stanovena povinnost zdržet se svolávání valných hromad bez pozvání žalobce, se zamítá.“ V bodě III. výroku rozhodl takto: „Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by byla 1. žalované stanovena povinnost vydat žalobci do 1 týdne od vykonatelnosti tohoto rozhodnutí kopii:

1/ Výkaz zisku a ztrát, rozvahu v plném rozsahu k účetní závěrce za roky 2019, 2020 a 2021, 2/ Přílohy k účetním závěrkám za roky 2019, 2020 a 2021, 3/ Obratovou předvahu s podrobnosti na analytické účty za roky 2019, 2020 a 2021, 4/ Inventarizaci analytických účtů za roky 2019, 2020 a 2021, 5/ Daňová přiznání daně z příjmů právnických osob za roky 2019, 2020 a 2021, 6/ Přehled závazků a pohledávek vždy k 31. 12. za roky 2019, 2020 a 2021, 7/ Úvěrové smlouvy, smlouvy o zápůjčce, leasingové smlouvy za roky 2019, 2020 a 2021, 8/ Karty dlouhodobého majetku za roky 2019, 2020 a 2021, 9/ Karty skladové evidence za roky 2019, 2020 a 2021, 10/ Kupní smlouvy mezi 1. žalovanou a společností [Anonymizováno] včetně případných dodatků o prodeji jakéhokoliv majetku, se zamítá.“ V bodě IV. výroku soud rozhodl takto: „Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by 1. žalované byla stanovena povinnost zdržet se do právní moci rozhodnutí ve věci samé jmenování prokuristy a zdržet se jednání prostřednictvím jmenovaného prokuristy, se zamítá.“ V bodě V. výroku soud rozhodl takto: „ Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Plzni soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 4 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že soud rozsudkem ze dne 16. 5. 2022 č. j. 41 Cm 79/2019-557 nepravomocně / proti rozsudku bylo podáno odvolání / určil, že žalobce je společníkem žalovaného č.1/ s obchodním podílem ve výši 50 % odpovídajícím splacenému vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 2 150 000 Kč, současně zamítl žalobní návrh na určení, že žalovaný č.2/ není společníkem žalovaného č.1/ zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

3. Z odůvodnění rozhodnutí / odstavec 2 /, dále vyplývá, že návrh na nařízení předběžného opatření, jak o něm soud rozhodl v záhlaví specifikovaným usnesením, žalobce odůvodnil tvrzením, že žalovaní ani po vyhlášení rozsudku nerespektují žalobce jako společníka a zbytečně konají další valné hromady, což vede k podávání dalších žalob na určení jejich neplatnosti a přerušování těchto řízení do pravomocného skončení této věci. Jmenování nového jednatele bylo základem pro další soudní řízení. Tyto okolnosti navozují velkou právní nejistotu mezi všemi účastníky tohoto řízení a zakládají potřebu upravit zatímní poměry účastníků.

4. Dále, vzhledem k tomu, že od jmenování nového jednatele nejsou včas do sbírky listin vkládány ucelené účetní závěrky, ze kterých by vyplývala hospodářská situace společnosti, ve sbírce nebyla zveřejněna rozvaha v plném rozsahu, je porušován mimo jiné § 66 písm. c/ zákona o veřejných rejstřících a § 21a zákona o účetnictví. Ve výsledku nelze kontrolovat hospodaření s majetkem žalovaného č.1/. Přitom právo nahlížet do účetních dokumentů je základním právem společníka, který tak získá obraz o stavu jeho majetku, případně může vyhodnotit, jak jednatelé s jeho majetkem nakládají a včas na to reagovat. Aby žalobce mohl vykonávat svá práva spojená s obchodním podílem včetně včasné kontroly dispozic s majetkem žalovaného č.1/potřebuje mít možnost nahlížet a obdržet kopie těchto dokumentů. Uvedl rovněž, že z výpisu katastru nemovitostí je zřejmé, že začalo docházet k přesunu majetku žalovaného č.1/ na dceřinou společnost [právnická osoba]. IČO [IČO]. Z odůvodnění dále vyplývá, že žalobce argumentoval tak, že „včasná znalost o stavu hospodaření žalovaného č.1/ může odůvodňovat výkon procesních práv žalobce v příslušných řízeních. Ve společenské smlouvě ze dne 8. 6. 2022 část B. I. 9 je uvedeno toto: ‚Udělování a odvolávání prokury náleží jednateli společnosti‘. Oba jednatelé zapsaní ve veřejném rejstříku, tj. [Anonymizováno] i pan [Anonymizováno], byli jmenováni do svých funkcí na valných hromadách, které jsou napadeny žalobou na určení neplatnosti valné hromady, mimo jiné z důvodu, že byl obejit žalobce coby společník v rozsahu 50 %. Přenesení kompetence jmenovat prokuristu do rukou jednatele v pochybnostech způsobuje narušení rovnováhy sil ve společnosti. Je dáno důvodné podezření, že stávající společníci zapsaní ve veřejném rejstříku chtějí řešit situaci, aby si do společnosti dosadili své loajální osoby coby prokuristy proti vůli žalobce, aniž by on mohl vykonávat svá práva dle původní platné společenské smlouvy. Prokuristé mohou činit za společnost úkony s vážnými dopady na hospodářský a právní stav společnosti. Jedná se o obcházení práva žalobce zabránit jmenování prokuristy podáním žalob na určení neplatnosti valné hromady. Z těchto důvodů je třeba zatímně upravit poměry 1. žalované, jejímž jménem jednatelé mohou jmenovat prokuristu, a to tak, že 1. žalované se zakáže jmenovat prokuristu. Současně je namístě zakázat žalované jednání prostřednictvím případně jmenovaného prokuristy. Do doby napadnuté valné hromady žádný prokurista 1. žalované jmenován nebyl. Skutečnost, zda jmenován byl po napadnuté valné hromadě ze dne 8. 6. 2022, nelze žalobcem prokázat, protože byl vyhnán za brány závodu 1. žalované.“

5. Soud odkázal na související právní úpravu a v odstavci 6 odůvodnění přistoupil k hodnocení podaného návrhu. Úvodem poukázal na skutečnost, že předpoklady pro nařízení předběžného opatření neshledal ani v případě dvou předchozích návrhů na nařízení předběžného opatření.

6. V rámci posouzení aktuálního návrhu soud zdůraznil, že v souladu s § 75c odst. 1 o. s. ř. musí být současně naplněny dva základní předpoklady: musí být prokázána potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků řízení a zároveň osvědčeny základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. Soud zdůraznil, že „institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy mezi účastníky. Smyslem předběžného opatření je zabránit nevratným či těžko odčinitelným krokům. Procesní odpovědnost v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků je třeba posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé. Nezbývá než zdůraznit, že řízení nebylo doposud pravomocně skončeno, nelze předjímat výsledek odvolacího řízení, není zde tedy v současné době stav, že by pravomocným rozhodnutím soudu bylo určeno, že žalobce je společníkem žalovaného č.1/ s obchodním podílem ve výši 50 % odpovídajícím splacenému vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 2 150 000 Kč. Za této situace žalovanému č.2/ nelze upřít právo výkonu hlasovacích práv na valných hromadách žalovaného č.1/ neboť je oprávněn je vykonávat z pozice společníka zapsaného v obchodním rejstříku. Oproti tomu žalobce v současné době není oprávněn ‚vykonávat svá práva spojená s obchodním podílem včetně včasné kontroly dispozic s majetkem žalovaného č.1/ k čemuž potřebuje mít možnost nahlížet a obdržet kopie požadovaných dokumentů‘. Argumentace eskalací soudních sporů k odůvodnění potřeby nařízení předběžného opatření nepostačuje.“

7. K dalšímu uplatněnému požadavku, soud uvedl, že informací ve smyslu § 155 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích se lze domáhat v soudním řízení, vedeném dle následujícího ustanovení § 156 ZOK.

8. K návrhu, týkajícímu se jmenování prokuristy / bod III. návrhu / soud uvedl: „V této chvíli není namístě paralyzovat činnost žalované ho č.1/nejmenováním prokuristy, zdržením se jednání prostřednictvím jmenovaného prokuristy či nesvoláváním valných hromad bez pozvání žalobce, kdy žalobce v současné době ani není oprávněn k výkonu hlasovacích práv na takovýchto valných hromadách. Nadto tvrzení, že je dáno důvodné podezření, že stávající společníci zapsaní ve veřejném rejstříku chtějí řešit situaci, aby si do společnosti dosadili své loajální osoby coby prokuristy proti vůli žalobce, aniž by on mohl vykonávat svá práva dle původní platné společenské smlouvy, nebylo žalobcem osvědčeno.“

9. Soud rovněž konstatoval, že nebylo rovněž osvědčeno tvrzení žalobce, že začalo docházet k přesunu majetku 1. žalované na dceřinou společnost [právnická osoba], IČO [IČO], či že je zde důvodné podezření, že zatajováním stavu hospodaření před žalobcem jsou poškozována jeho práva. Žalobce rovněž nedostatečně tvrdil, jakým způsobem by mu požadované dokumenty, dle kterých by získal znalost o stavu hospodaření 1. žalované, mohly odůvodňovat výkon jeho procesních práv ve vedených řízeních.

10. Soud / v odstavci 6 odůvodnění / uzavřel, že žalobce potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení neprokázal, soud ji neshledal ani na základě tvrzení žalobce. Zákonem stanovené předpoklady pro nařízení předběžného opatření splněny nejsou.

11. Výrok, týkající se poplatkové povinnosti, soud odůvodnil v odstavci 7. S odkazem na položku 5 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb. uvedl, že „žalobce ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření uplatnil celkem 4 samostatné návrhy, a to jak vůči žalovanému č.1/, tak vůči žalovanému č.2/, proto mu byla stanovena k úhradě částka 4 000 Kč.“

12. Ve včas podaném odvolání žalobce navrhoval v bodě I. až IV. změnu rozhodnutí ve smyslu vyhovění návrhu, uvedl, že na návrhu trvá. Pokud jde o bod V. výroku, žalobce je přesvědčen, že správná výše soudního poplatku činí 1 000 Kč, neboť navržené předběžné opatření bylo uplatněno jedním podáním. Předmětem poplatkové povinnosti není počet povinností, kterých se domáhá navrhovatel, ale počet podání.

13. K bodu I. a II. výroku namítal, že „určení toho, že je společníkem společnosti má deklaratorní účinky. Pokud soud prvního stupně vázán rozhodnutím odvolacího soudu nepravomocně určil, že žalobce je společníkem společnosti v rozsahu 50%, není pravda, že by vlastnické právo k obchodnímu podílu a s tím spojená práva, byla vázána na právní moc rozhodnutí soudu. Situace, že není žalobce zván na valné hromady a výkonu hlasovacích práv na valných hromadách vykonává žalovaný č.2/, vytváří už několik let chaos a právní nejistotu nejen na straně žalobce, ale i na straně žalovaného č.1/.“

14. Argumentaci v daném směru žalobce doplnil tak, že podal již několik žalob na určení neplatnosti valných hromad, tato řízení byla přerušena do pravomocného skončení řízení o určení společníka.

15. Pokud jde o znění návrhu na nařízení předběžného opatření, tak „ žalobce zvolil takovou formulaci povinností, která zabraňuje tomu, aby žalovaný č.2/ vykonával práva, která jsou zpochybňována nepravomocným rozhodnutím a současně dal ostatním společníkům prostor pro to, aby valná hromada mohla být konána za účasti žalobce v souladu se společenskou smlouvou.“

16. Pokud jde o požadavek na vydání dokumentů, ten je dle žalobce dán „naléhavou potřebou“ žalobce mít listiny z let 2019, 2020 a 2021 k dispozici. Žalobce je v situaci, že od roku 2019 nemá přístup k dokumentům žalovaného č.1/, stávající jednatelé, zapsaní ve veřejném rejstříku, jej jako společníka neuznávají. Právo seznámit se s požadovanými listinami je odůvodněným požadavkem každého společníka. Pokud by se žalobce s těmito listinami seznámil např. až za rok a delší časové období, pozbyly by dané listiny na aktuálnosti s tím, že by do té doby mohly nastat následky, které už nebude možno odvrátit. Pokud soud prvního stupně žalobci vytýká, že nedostatečně uvedl, jak by mohly listiny ovlivňovat výkon jeho práv, tak kdyby žalobce věděl, co konkrétně z listin vyplývá, nepotřeboval by požadovat jejich vydání. Důležitost listin vyplývá z vlastní povahy těchto listin a každý společník má právo na vydání jejich kopií. „ Lze tedy uzavřít, že je s ohledem na to, že s požadovanými listinami za sledovaná období má žalobce odůvodněný právní zájem se seznámit co nejdříve, jednatelé v pochybnostech odmítají žalobci tyto listiny výslovně vydat s naprosto nelogickou úvahou, že by byly žalobcem zneužity, je dána potřeba zatímně upravit poměry účastníků tak, že vydání listin bude uloženo předběžným opatřením.“

17. Pokud jde o návrh, který se týká jmenování prokuristů / bod IV. výroku/, k tomu žalobce ve svém odvolání uvedl / argumentováno shodně jako v návrhu na nařízení předběžného opatření, jak tuto argumentaci soud zachytil v odstavci 2 odůvodnění svého rozhodnutí / že v původní společenské smlouvě bylo předpokládáno, že prokuristy jmenuje valná hromada. Nová společenská smlouva schválená bez vědomí a souhlasu žalobce, předpokládá, že jednatel může udělovat prokuru / společenská smlouva ze dne 8.6.2022, část B.I.9: „Udělování a odvolávání prokury náleží jednateli společnosti“/. Oba jednatelé zapsaní ve veřejném rejstříku, tj. [Anonymizováno] i pan [Anonymizováno] byli jmenováni do svých funkcí na valných hromadách, které jsou napadeny žalobou na určení neplatnosti valné hromady m.j. z důvodu, že byl obejit žalobce coby společník v rozsahu 50%. Přenesení kompetence jmenovat prokuristu do rukou jednatele v pochybnostech způsobuje narušení rovnováhy sil ve společnosti. Zákaz udělení prokury a zákaz činit úkony prostřednictvím prokury nemůže paralyzovat společnost, ale může zabránit tomu, aby byly učiněny nevratné a neodčinitelné úkony v rozporu s původní platnou společenskou smlouvou, která předpokládala, že tak důležitou funkci jako prokura může udělovat jen valná hromada / většina hlasů /, nikoliv jednatel.

18. Žalobce doplnil, že se domáhá neplatnosti daného usnesení valné hromady z důvodu, že byl obejit jako společník.

19. Žalovaný č.1/ ve svém vyjádření k odvolání, v němž navrhoval potvrzení napadeného usnesení ve všech jeho výrocích, úvodem poukázal na nesmyslnost všech 4 návrhů žalobce, v nichž naléhavost zatímní úpravy odvozuje od valné hromady, která proběhla dne 8.6.2022, tedy 5 měsíců před podaným návrhem. Soud správně poukázal na skutečnost, že jde již o třetí návrh žalobce na vydání předběžného opatření, kdy předchozí dva byly pravomocně zamítnuty. Bylo nyní na žalobci, aby jednoznačně prokázal, že k nějakým nevratným či těžko odčinitelným krokům dochází. Toto žalobce nejen neprokázal, ale ani netvrdil. Všechny kroky, které žalovaní doposud učinili, vedly k ekonomickému prospěchu společnosti. „Předběžné opatření tedy v žádném případě nemůže sloužit právnímu názoru žalobce a jeho požadavku, aby byl možnost přijmout jakékoliv rozhodnutí valné hromady předem zcela vyloučena, jelikož právě to může vést k nevratným či těžko odčinitelným následkům.“

20. Dále žalovaný č.1/ rozvedl své stanovisko o nesmyslnosti jednotlivých návrhů. Jednak je do případného pravomocného rozhodnutí o určení společníka jakýkoli požadavek žalobce, aby se směl účastnit jednání valných hromad nedůvodný. I kdyby bylo stanoveno, že společnost musí žalobce na valnou hromadu pozvat, není zřejmé, jaká jeho naléhavá potřeba by tím byla uspokojena, za situace, že by zde nemohl vykonávat žádná práva. Jedná se o šikanózní návrh. Pokud jde o požadavek na vydání dokumentů, žalobce neodůvodňuje, jak uložení této povinnosti souvisí s řízením o určení společníka. Daný požadavek může být předmětem řízení sp. zn. 44 Cm 19/2022, v němž se žalobce s ohledem na zánik jeho účasti ve společnosti domáhá zaplacení vypořádacího podílu v částce 44 945 000 Kč.

21. Pokud jde o „omezování v právu prokury, toto nemá pražádný význam, když právnická osoba činí každodenní právní jednání prostřednictvím svých jednatelů.“ Jinak žalobce může napadnout rozhodnutí valné hromady ze dne 8.6.2022 v samostatném řízení, když 5 až 6 měsíců po konání této valné hromady zde není naléhavá potřeba vstupovat do vnitřních záležitostí žalovaného č.1/ výjimečným institutem předběžného opatření.

22. Dále žalovaný č.1/ vyjádřil přesvědčení o tom, že „ návrh na vydání předběžného opatření je pouze dalším útokem žalobce vůči koncrnu [Anonymizováno], kdy jeho přímým úmyslem bylo celý koncern právně i fakticky zlikvidovat a veškerá aktiva vyvést do / za tím účelem založené a jím ovládané společnosti [právnická osoba] Zlý úmysl žalobce je seznatelný již ze samotného zaměnitelného názvu.

23. Dále žalovaný č.1/ odkázal na řadu probíhajících trestních stíhání žalobce a závěrem zdůraznil, že žalobce není společníkem žalovaného č.1/ a nemůže se domáhat vydání předběžných opatřené, které by mu umožnily ještě před právní mocí jakéhokoli rozhodnutí disponovat právy, která zákon svěřuje pouze společníkům obchodní korporace.

24. Žalovaný č.2/ ve svém vyjádření k odvolání poukázal na argumenty, jimiž žalobce zdůvodňuje svůj návrh na nařízení předběžného opatření. Dále žalovaný č.2/ uvedl, že svůj podíl nabyl zákonným způsobem v dobré víře a od svého vstupu do žalovaného č.1/ i svými investicemi pomohl pozdvihnout kondici a hospodářský chod žalovaného č.1/ do dnešní prosperující a perspektivní podoby ze zbídačelého stavu, v němž ho zanechal žalobce. Dále, na rozdíl od žalobce, je žalovaný č.2/ zapsán v obchodním rejstříku jako společník, a především není několikanásobně stíhán, obžalován a souzen pro útoky proti žalovanému č.1/ a nepokoušel se ho poslat do likvidace jako žalobce. „ Navrhované předběžné opatření, kterým by bylo žalovanému č.2/ zakázáno účastnit se valných hromad žalovaného č.1/, by tedy znamenalo nezákonnou a nepřípustnou ingerenci do práv žalovaného č.2/ a současně i zmaření všech jeho investic.“

25. Ve svém vyjádření žalovaný č.2/ dále vyjádřil obavy, že „jakmile žalobce získá na chod žalovaného č.1/ jakýkoli vliv, bude to jeho konec. Proti žalobci je podle informací žalovaného č.2/ dnes vedeno již 5 trestních řízení v souvislosti s útoky proti žalovanému č.1/, a i poslední usnesení plzeňské krajské kriminální policie o zahájení trestního stíhání žalobce a jeho skupiny ze dne 12.8.2022, je jistě jen další ukázkou toho, k čemu by žalobce mohl využít ochromení chodu žalovaného č.1/ nebo získání jeho interních dokladů.“ Žalovaný č.2/ je přesvědčen, že žalobce o vydání předběžného opatření neusiluje ze spravedlivého důvodu.

26. Dále žalovaný č.2/ vyjádřil přesvědčení o tom, že pro úvahu o potřebě zatímní úpravě poměrů formou předběžného opatření je podstatné to, že žalovaný č.1/ nečiní žádné kroky, kterými by ztrácel na hodnotě nebo kterými by mohl jakékoli budoucí žalobcovy nároky ohrozit. „ Na rozdíl od počínání žalobce žalovaný č.1/ totiž nevyvedl svůj majetek mimo koncern, nepřevedl zaměstnance do konkurenční společnosti a ani nepostoupil své obchody právnické osobě, která by nebyla v jeho 100% vlastnictví.“

27. Svou argumentaci žalovaný č.2/ uzavřel tak, že „žalobce si tedy skutečně nemusí obávat a domáhat se prozatímní úpravy poměrů, protože / snad kromě toho, kdyby se jeho vedení opět ujal žalobce /, žalovanému č.1/ nehrozí naprosto nic.“

28. Žalobce své odvolání doplnil následným podáním tak, že nemá přístup ke všem v návrhu popsaným účetním dokladům, na základě kterých by mohl učinit závěr o tom, z jakých důvodů dochází k zadlužování žalovaného č.1/, zveřejněné výsledky hospodaření za období od 05/2019 až 12/2021 nesvědčí o stabilizaci společnosti.

29. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, / § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř./, a dospěl k závěru, že odvolání, pokud se týká bodu I. až. IV. výroku usnesení, není důvodné. V rozsahu bodu V. je odvolání částečně důvodné.

30. Podle ust. § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

31. Podle ust. § 102 odst. 3 o.s.ř. věta in fine, ustanovení § 75, 75a, § 75b, § 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b/ až d/, § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

32. Ve smyslu ustanovení § 75c odst. 1 o.s.ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením

33. Z obsahu návrhu na nařízení předběžného opatření je zřejmé, že je podáván z důvodu potřeby zatímní úpravy mezi účastníky. Obecně platí, že má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, osvědčen nárok ve věci samé, rovněž musí být prokázána naléhavost potřeby k zatímní úpravě, vždy se přitom musí jednat o současné naplnění kumulativních zákonných předpokladů pro vyhovění tomuto návrhu. Pokud není splněn jen jeden z těchto zákonných předpokladů, návrhu na nařízení předběžného opatření by v zásadě nemohlo být vyhověno, byť druhý z předpokladů by došel svého naplnění.

34. Ovšem kromě těchto zákonných předpokladů, musí být rovněž naplněno hledisko proporcionality. Obecně je třeba na návrh na nařízení předběžného opatření pohlédnout optikou toho, zda zásah do práv žalovaného / účastníka /, učiněný předběžným opatřením, není ve zjevném nepoměru ve vztahu k žalobcem / navrhovatelem /uplatněnému a osvědčenému nároku ve věci samé, respektive zda nařízením předběžného opatření nedojde k nezhojitelnému porušení základního práva žalovaného / účastníka /.

35. Dále, v rámci rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření pochopitelně nelze předjímat rozhodnutí ve věci samé, a proto není prostor pro hodnocení věcného nároku.

36. Pokud jde o návrhy, jak o nich soud rozhodl v bodě I., II. výroku, zde odvolací soud konstatuje, že aniž by bylo nutno zabývat se otázkou osvědčení nároku ve věci samé, tak rozhodně není prokázána potřeba zatímní úpravy v navržené podobě. Je možno říci, že návrhem, jak o něm soud rozhodl v bodě II. výroku, se žalobce vlastně ve výsledku domáhá toho, aby byl žalovaným č.1/ zván na valné hromady k výkonu práv společníka, za situace, že by žalovanému č.2/ v bodě I. výroku byla zakázána účast z pozice 50 % společníka na valných hromadách žalovaného č.1/.

37. K odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně je sice možno uvést, že v odstavci 6 odůvodnění poněkud „nepřehledně“ formuloval své stanovisko k otázce předpokladů pro nařízení předběžného opatření, ale výsledný závěr, že návrhu nelze vyhovět, je správný. Jistě lze konstatovat / jak se v příslušné pasáži odůvodnění praví /, že řízení dosud nebylo pravomocně skončeno a že nelze předjímat výsledek odvolacího řízení. A skutečně zde není stav, že by pravomocným rozhodnutím soudu bylo určeno, že žalobce je společníkem žalovaného č.1/ s obchodním podílem ve výši 50%. A že současně platí, že žalovaný č.2/ je coby 50% společník žalovaného č.1/ zapsán v obchodním rejstříku. To ovšem nejsou ty správné argumenty pro účely rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření. Jednak sám zápis společníka v obchodním rejstříku nemá konstitutivní charakter. Dále, pokud by argumentem mělo být, že řízení ještě není pravomocně skončeno, a proto nelze vydat předběžné opatření, vlastně by to znamenalo, že před právní mocí rozhodnutí ve věci by se předběžné opatření vůbec nemohlo nařídit. Z takového závěru soud ale nepochybně nevycházel. Soud při akcentování okolnosti, že předběžným opatřením nemůže být předjímán výsledek odvolacího řízení, učinil závěr, že v daném případě není prokázána zatímní úprava v navržené podobě, že „argumentace eskalací soudních sporů nepostačuje.“ S tím se odvolací soud ztotožňuje. Závěr soudu o neprokázání potřeby zatímní úpravy v navržené podobě je správný.

38. Lze v daném směru doplnit, že pokud jde o prokázání potřeby zatímní úpravy, jako jednoho z předpokladu pro nařízení předběžného opatření, je třeba si v dané souvislosti položit otázku, jakému nebezpečí, jaké hrozbě coby důvodu zatímní úpravy, se má čelit navrženým razantním mocenským zásahem, jak byl popsán v bodě I. a II. výroku. A je třeba říci, že žádná relevantní argumentace pro takový mocenský zásah do života obchodní korporace ze strany žalobce nezazněla. Žalobce ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření argumentuje tím, že „v případě pravomocného určení, že je žalobce společníkem v rozsahu 50%, budou valné hromady konané bez jeho účasti, shledány jako neplatné.“

39. Lze shrnout: vzhledem k tomu, dosud není v poměrech dané věci pravomocně určeno, že žalobce je společníkem žalovaného č.1/, a tedy práva, která přináší angažmá ve společnosti v podobě společníka, nemůže žalobce vykonávat. Výkonu jejich práv namísto žalovaného č.2/ se nemůže domoci formou navržené zatímní úpravy. Návrh, jak byl učiněn a jak byl odůvodněn, je v rozporu se zásadou proporcionality, přičemž je postaven na předjímání výsledku odvolacího řízení.

40. Dále, pokud se žalobce návrhem, jak o něm soud rozhodl v bodě III. výroku, domáhá vydání tam specifikovaných listin, tak jednak uplatněný požadavek nemá povahu zatímní úpravy, současně se míjí s uplatněným věcným nárokem, nemá s ním souvislost. Je třeba vyjít z toho, že návrh na nařízení předběžného opatření musí mít skutkovou i právní vazbu na věc samu. Návrh, jak o něm bylo rozhodnuto v bodě III. výroku, je bez dalšího nedůvodný.

41. Pokud jde o návrh, jak o něm soud rozhodl v bodě IV. výroku, ten byl v návrhu odůvodněn slovy, jak byly citovány v závěrečné pasáži odstavce 2 odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně. A odvolací soud konstatuje, že není prokázána potřeba zatímní úpravy v daném směru. Tak jednak společnost automaticky / ze zákona / nemusí mít prokuristu a aktuálně není prokurista v obchodním rejstříku žalovaného č.1/ zapsán. Současně bez dalšího sám fakt, že by nově prokuristu žalovaný č.1/ prokuristu měl, by potřebu zatímní úpravy v podobě zákazu jednání prostřednictvím jmenovaného prokuristy nezakládal. Pokud žalobce staví potřebu zatímní úpravy na tom, že v obchodním rejstříku jsou zapsáni jednatelé, kteří byli jmenováni do svých funkcí na valných hromadách, jež jsou žalobcem napadeny návrhy na určení neplatnosti usnesení těchto valných hromad, tak je třeba říci, že v předmětném řízení nejde o vyslovení neplatnosti valných hromad, kde byla popsaná jmenování jednatelů do funkce realizována. Obecně vzato, pokud žalobce navrhuje zatímní úpravu v podobě omezení jednatelských oprávnění v rozsahu jmenování prokuristy, tak jednak tato navrhovaná zatímní úprava nemá vazbu na předmět sporu, současně potřeba zatímní úpravy v navržené podobě z návrhu nevysvítá ani v rovině tvrzení. Žalobce bez bližších podrobností uvádí, že je dáno důvodné podezření, že stávající společníci zapsaní ve veřejném rejstříku chtějí řešit situaci, aby dosadily své loajální osoby coby prokuristy proti vůli žalobce, aniž by on mohl vykonávat svá práva dle původní platné společenské smlouvy. Své „důvodné podezření“ žalobce nijak nespecifikuje, nekonkretizuje ani neosvědčuje, tím spíše, že poukazuje rovněž na skutečnost, že dle společenské smlouvy ze dne 8.6.2022, část B.I.9 náleží v daném případě udělování a odvolávání prokury primárně jednateli. Nikoliv tedy společníkům.

42. V daném směru lze uzavřít, že potřeba zatímní úpravy není prokázána ani ve vztahu k návrhu, jak o něm soud rozhodl v bodě IV. výroku.

43. Jestliže není prokázána potřeba zatímní úpravy v navržené podobě ve vztahu ani k jednomu z návrhů na nařízení předběžného opatření, respektive je návrh rozporný se zásadou proporcionality, případně nemá právní ani skutkovou vazbu na věc samu, je nadbytečné zabývat se otázkou, zda nárok ve věci je pro účely předběžného opatření osvědčen. Jakýkoli závěr v otázce osvědčení nároku, by na výsledek odvolacího řízení, týkajícího se rozhodování o předběžném opatření, neměl žádný dopad. / viz argumentace výše /.

44. Pokud odvolání míří do bodu V. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, tak úvodem je třeba uvést, že soud správně vyšel z položky 5 sazebníku poplatků zákona o soudních poplatků / zákon č. 549/1991 Sb. /, kde se praví: „ Za návrh na nařízení předběžného opatření 1 000 Kč“. A je skutečností, že obsahem podaného návrhu na nařízení předběžného opatření bylo několik samostatných požadavků, nicméně požadavky, jak o nich soud rozhodl v bodě I. a II. výroku, spolu natolik souvisí, že pro účely poplatkové povinnosti lze toto považovat za jeden návrh. Správná suma soudního poplatku tedy činí 3 000 Kč.

45. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v bodě I. až. IV. jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil, v bodě V. výroku rozhodnutí podle ustanovení § 220 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil, jak ve výroku uvedeno.