o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 24. 10. 2019, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 75 Cm 4/2020-65 ze dne 26. května 2022

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Návrh na určení, že usnesení valné hromady účastníka ze dne 24.10.2019 ve znění: Valná hromada společnosti [Jméno navrhovatele B]. rozhodla o zrušení usnesení, které bylo přijato na valné hromadě Společnosti konané dne 27.10. 2015 pod bodem 7) pořadu jednání v tomto znění: ‚Valná hromada společnosti [Jméno navrhovatele B]., schvaluje v souladu s ustanovením § 421 odst. 2 písm. m/ z.o.k. vklad nemovitostí ve vlastnictví Společnosti, včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to:

• pozemku parc.č [Anonymizováno]

• pozemku parc.č [Anonymizováno]

• pozemku parc.č [Anonymizováno]

• pozemku parc.č [Anonymizováno]

• pozemku parc.č [Anonymizováno]

• pozemku parc.č [Anonymizováno]

to vše zapsáno na listu vlastnictví č. [Anonymizováno], pro obec a katastrální území [adresa], do společnosti [právnická osoba]., se [adresa], IČO: [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová zn. C 24568. Vklad bude realizován formou zvýšení základního kapitálu jmenované společnosti, jejímž výlučným vlastníkem je společnost [Jméno navrhovatele B]., na vklad bude započítána částka 600 000 Kč, tj. ve výši stanovené znaleckým posudkem.‘ Důvodem zrušení usnesení je skutečnost, že nemohlo být z důvodů stojících mimo Společnost realizováno a v přijaté podobě jej již nelze realizovat, je neplatné anebo není usnesením valné hromady a hledí se na něj, jako by nebylo přijato, se zamítá.“ V bodě II. výroku rozhodl takto: „Usnesení valné hromady účastníka ze dne 24.10.2019 ve znění: Valná hromada společnosti [Jméno navrhovatele B]., byla v souladu s § 55 odst. 2 z.o.k. informována členem dozorčí rady o záměru vložit nemovitosti v objektu [Anonymizováno]/ v areálu divize [adresa], včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to:

• pozemek parc.č [Anonymizováno]

• pozemek parc.č [Anonymizováno]

vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [Anonymizováno]. Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [Anonymizováno], pro obec a katastrální území [adresa], do společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČO: [IČO]. Vklad bude realizován formou zvýšení základního kapitálu jmenované společnosti nepeněžitým vkladem společníka (společnost [Jméno navrhovatele B]. je jedním ze dvou společníků). Na vklad bude započítána částka 670.000,- Kč, tj. ve výši úhrnného ocenění všech výše uvedených nemovitostí stanoveného znaleckým posudkem. Vklad bude realizován po udělení písemného souhlasu [právnická osoba]., se sídlem [adresa], PSČ [adresa], IČ: [Anonymizováno], jako zástavního věřitele, v jehož prospěch jsou předmětné nemovitosti zastaveny v prvním pořadí. Souhlas zástavního věřitele ve druhém pořadí – společnosti [právnická osoba], IČ: [IČO], s vkladem byl udělen, následně dojde k zániku zástavního práva vzdáním se zástavním věřitelem, není usnesením valné hromady účastníka a hledí se na něj, jako by nebylo přijato.“ V bodě III. výroku rozhodl takto: „Usnesení valné hromady účastníka ze dne 24. 10. 2019, ve znění: Valná hromada společnosti [Jméno navrhovatele B]., byla v souladu s § 55 odst. 2 z.o.k. informována členem dozorčí rady o záměru vložit věci movité - odbornou dokumentaci vztahující se k sanaci a revitalizaci [Anonymizováno] [adresa], a to:

• [tituly před jménem]

• [právnická osoba]

• [právnická osoba]

• [Anonymizováno]

• [Anonymizováno]

• Zhodnocení úrovně znečištění v okolí skládek [Anonymizováno], autor: OPV s.r.o., zpracováno: 2015, aktualizace výstupů rizikové analýzy z r. 2012 (viz výše), doplnění výsledků do průzkumu nejrizikovějších lokalit, do společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa] [Anonymizováno], IČO: [IČO]. Vklad bude realizován formou zvýšení základního kapitálu jmenované společnosti nepeněžitým vkladem společníka [Anonymizováno]. Na vklad bude započítána částka 967 000 Kč, tj. ve výši úhrnného ocenění všech výše uvedených věcí movitých – odborné dokumentace, stanoveného znaleckým posudkem, není usnesením valné hromady účastníka a hledí se na něj, jako by nebylo přijato.“ V bodě IV. výroku rozhodl takto: „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že pokud jde o bod I. výroku, soud neshledal usnesení valné hromady v tomto výroku popsané, neplatným pro rozpor se zákonem, stanovami účastníka či dobrými mravy, neshledal ho ani nicotným, a návrh v tomto rozsahu zamítl. Ve vztahu k nároku, jak byl popsán v bodě II. a III. výroku, soud dovodil, že valná hromada rozhodla o věcech, které nespadají do její kompetence, na rozhodnutí se hledí, jako by nebyla přijata.

3. O nákladech řízení soud rozhodl s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., „když s ohledem na částečné vyhovění i zamítnutí návrhu neurčoval soud míru úspěchu ve věci, pročež žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“

4. Ve včas podaném odvolání, směřujícím do bodu IV. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, navrhovatel vyjádřil přesvědčení o tom, že soud nesprávně vyhodnotil poměry úspěšnosti navrhovatele. Jak je zřejmé z obsahu spisu, navrhovatel byl úspěšný v rozsahu 2/3 návrhu. A s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu, má právo na náhradu nákladů mu vzniklých minimálně v rozsahu 75 %. Vzhledem k celkové úspěšnosti ale požaduje přiznání sumy nákladů řízení ve výši 3 448,02 Kč. Dále požaduje náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 300 Kč.

5. Účastník ve svém vyjádření k podanému odvolání, učiněnému k výzvě soudu, vyjádřil přesvědčení o tom, že odvolací soud bude zkoumat oprávněnost navrhovatele účtovat náklady za použití vozidla RZ: [SPZ] na cestu k soudnímu jednání, které se konalo dne 30. 3. 2022 z toho pohledu, zda navrhovatel použil silniční motorové vozidlo s předchozím souhlasem soudu a zda se v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb. jedná o skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje, když použití osobního automobilu se má využívat jen výjimečně v případech, kdy je doprava veřejnými prostředky příliš komplikovaná. S ohledem na místo bydliště navrhovatele [adresa] a místo konání jednání v Praze nelze o komplikovanosti dopravy uvažovat, jestliže vlaky mezi [adresa] jezdí každých cca 10-20 minut.

6. Dále má účastník za to, že pokud by navrhovateli měly být náklady řízení přiznány, tak je nutno brát v úvahu poměr úspěchu a neúspěchu za situace, že byla napadena 3 různá usnesení valné hromady. Účastník ovšem navrhuje potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, je přesvědčen, že soud rozhodl správně. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, účastník požaduje odměnu advokáta ve výši 3 100 Kč a režijní paušál v částce 300 Kč.

7. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. §§ 212, 212a o. s. ř. v rozsahu napadeném odvoláním bez provedení jednání /§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř./, a dospěl k závěru o částečné důvodnosti odvolání.

8. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů, potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

9. Podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

10. V daném případě byl v řízení navrhovatel převážně procesně úspěšný. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu /neúspěch v jedné položce a úspěch ve dvou/, náleží navrhovateli za řízení před soudem prvního stupně 1/3 jemu vzniklých nákladů. /Rozdíl mezi procesním úspěchem obou účastníků řízení/.

11. Jak je zřejmé z obsahu spisu, navrhovatel uplatnil před soudem náklady řízení v podobě zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, poštovného v částce 52 Kč, 3x paušální náhrady nezastoupeného účastníka po 300 Kč a cestovní náhrady za jízdu osobním automobilem z [adresa] k jednání soudu a zpět v částce 3 038 Kč. Celkem uplatnil částku 5 990 Kč.

12. V odvolacím řízení se domáhá přiznání náhrady nákladů v řízení před soudem prvního stupně mu vzniklých, v rámci výslovného výčtu nezmínil zaplacený soudní poplatek v částce 2 000 Kč.

13. Pokud jde o strukturu nákladů, jak byly navrhovatelem uplatněny před soudem prvního stupně, tak za účelně vynaložený náklad je třeba považovat zaplacený soudní poplatek v částce 2 000 Kč, dále 3x paušál po 300 Kč. Pokud jde o poštovné, toto je obsaženo v paušálu a samostatně je nelze přiznat. Dále, navrhovatel se jednání soudu prokazatelně zúčastnil a tedy je oprávněn požadovat cestovné. Je skutečností, že si nevyžádal předchozí písemný souhlas soudu s použitím osobního automobilu, nicméně odvolací soud souhlasí s tím, že navrhovatel na cestě k jednání a zpět osobní automobil použil a shledává, že použití osobního automobilu na trase [adresa] a zpět je účelně vynaloženým nákladem řízení. Na straně navrhovatele tak jsou za řízení před soudem prvního stupně dány účelně vynaložené náklady řízení částce celkem 5 938 Kč. Navrhovateli náleží 1/3 této sumy, tedy 1 979 Kč.

14. Odvolací soud tedy usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tedy v bodě IV. výroku, o nákladech řízení, změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 167 odst. 2 o. s. ř. jak ve výroku uvedeno.

15. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ustanovení § 142 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Navrhovatel v řízení před soudem prvního stupně uplatnil požadavek na náhradu nákladů ve výši 5 990 Kč, tyto mu soudem prvního stupně nebyly přiznány. Předmětem odvolacího řízení je nepřiznaných 5 990 Kč, přičemž navrhovateli bylo v odvolacím řízení přiznáno 1 979 Kč, úspěšný tak byl z 33% svého požadavku. Z čehož plyne, že účastník byl procesně úspěšný v rozsahu 67%, a náleží mu tedy 34% jemu v odvolacím řízení vzniklých nákladů, zde představovaných náklady právního zastoupení. Jedná se o 50% z odměny advokáta ve výši 1 500 Kč /§ 11 odst. 2 písm. c/ vyhl. č. 177/1996 Sb. - vyjádření k odvolání/ a 1x režijní paušál po 300 Kč, celkem 1 050 Kč, 34% z této sumy činí 357 Kč. Tato částka byla účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení přiznána. Odvolací soud uvádí, že za tarifní hodnotu pro účely rozhodování o nákladech odvolacího řízení považoval sumu 5 990 Kč, neboť pouze té se odvolání týkalo.