o určení vlastnického práva k obchodnímu podílu, o nařízení předběžného opatření, o odvolání žalovaného č.2/ proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 34 Cm 168/2022- 45 ze dne ze dne 1. července 2022

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „Soud nařizuje následující předběžné opatření: Žalovanému č.2/ se zakazuje nakládat se 100% obchodním podílem ve společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v Obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. C 27532.“ V bodě II. výroku rozhodl takto: „Žalobce je povinen zaplatit České republice - na účet Krajského soudu v Hradci Králové 3703-6828511/0710, KS [konst. symbol], VS [var. symbol] soudní poplatek z návrhu na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení o nařízení předběžného opatření.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že návrh nařízení předmětného předběžného opatření žalobce podal v rámci řízení o žalobě na určení, že žalovaný č.1/ je vlastníkem 100% obchodního podílu společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa]. Návrh na nařízení předběžného opatření, jak byl popsán v bodě I. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, byl odůvodněn tvrzením, že při převodu ze žalovaného č.1/ na společnost [právnická osoba] a poté na personálně propojeného žalovaného č.2/, došlo k vyvedení zpeněžitelného majetku z dosahu žalobce jako věřitele v insolvenčním řízení dlužníka [Anonymizováno], jenž je jediným společníkem žalovaného č.1/ a jenž jako jednatel žalované č.1/ převedl obchodní podíl v [právnická osoba] na společnost [právnická osoba]. Jedná se o neloajální převod v insolvenčním řízení. Jediným, ale hlavním majetkem společnosti [právnická osoba] je množství nemovitostí, zapsaných na [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], jejichž cena je způsobilá převýšit dluhy této společnosti a v rámci vypořádání likvidačního zůstatku této společnosti a mateřské společnosti [Jméno žalované A]. docílit uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení [Anonymizováno].

3. Z odůvodnění rozhodnutí / odst. /7/ vyplývá, že na podporu svého tvrzení o jednání [Anonymizováno] s cílem zkrácení věřitelů v insolvenčním řízení, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS 7830/2021, žalobce uvedl, že se dlužník [Anonymizováno] snažil dostat společnost [Jméno žalované A]., potažmo společnost [právnická osoba] z dosahu insolvenčního řízení. [Anonymizováno] v insolvenčním řízení tvrdil, že společnost [právnická osoba] má zápornou hodnotu, proto je krajně podezřelé, že uskutečnil převod této společnosti jako jednatel společnosti [právnická osoba] bezprostředně po schválení soudem likvidace všech společností ovládaných [Anonymizováno].

4. Z odstavce 8 a 9 odůvodnění vyplývá, že ve vztahu k opakovaným převodům obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] žalobce poukazoval na skutečnost, že [Anonymizováno] [adresa], nový jednatel a společník, „ často vystupuje jako společník u společností před likvidací, jež ale nevyvíjí žádnou aktivitu a je pro orgány a likvidátory nekontaktní. Dále, žalovaný č.2/ , v obchodním rejstříku na základě dalšího převodu zapsaný nový společník [právnická osoba], je se společností [právnická osoba] personálně propojen osobou [Anonymizováno], bytem v [adresa]. Ten na základě plné moci zastupoval jak společnost [právnická osoba], tak žalovaného č.2/ při převodu obchodního podílu v [právnická osoba]. O personálním propojení svědčí i jména osob v angažmá u obou nabyvatelů předmětného obchodního podílu, a to [Anonymizováno], s údajem adresy: [adresa], [Anonymizováno], s údajem původní adresy [adresa]. Žalobce má za to, že žalovaný č.2/ nemůže být ve vztahu k převodu obchodního podílu v dobré víře.

5. V odstavci 10 odůvodnění soud vymezil tvrzení žalobce takto: „Krajně podezřelé je ponechání [Anonymizováno] jako jednatele společnosti [právnická osoba] i po tomto druhém převodu. Oba popsané převody obchodního podílu na společnosti [právnická osoba] tak jsou ve smyslu ust. § 588 o. z. absolutně neplatnými právními jednáními, neboť jejich jediným účelem je zkrácení věřitelů [Anonymizováno].“

6. Z odstavce 11. až 13 odůvodnění vyplývá argumentace žalobce ve vztahu k jeho naléhavém právním zájmu na určujícím výroku. Žalobce je s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. června 1999, sp. zn. 2 Cdon 1690/97 přesvědčen o svém právním zájmu na daném určení, neboť vyhovění žalobě by mohlo mít příznivý dopad na jeho právní postavení. Dále, žalobce je věřitelem [Anonymizováno], přihlášeným v insolvenčním řízení, přitom míra uspokojení žalobce v případě soudem schválené likvidace [právnická osoba] může být výrazně zvýšena. Jediným smyslem obou popsaných transakcí je totiž zmaření zamýšlené likvidace [právnická osoba]. „Načasování obou transakcí tomu odpovídá a právě potenciál zpeněžení [právnická osoba] je hybnou silou protiprávního jednání [Anonymizováno] u prvního převodu obchodního podílu [právnická osoba], potažmo [Anonymizováno] u převodu druhého.“ Na podporu přesvědčení o naléhavém právním zájmu žalobce rovněž odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.6.2007 sp. zn. 387/2006.

7. Argumentaci žalobce na podporu jeho přesvědčení o potřebě zatímní úpravy soud shrnul v odstavci 16 odůvodnění takto: „[Anonymizováno] jako jediný společník a jednatel žalované 1/ převedl obchodní na [právnická osoba] podíl na „nevěrohodnou“ osobu, která je „neznámého pobytu“ a nemá „žádnou snahu pokračovat v podnikatelské činnosti“ s nekalým úmyslem vyhnout se odpovědnosti vůči svým věřitelům za závazky společnosti. [Anonymizováno] obchodní podíl za těchto okolností převáděl s cílem vyhnout se povinnostem, jež by mu plynuly z případné likvidace žalované č. 1/ a [právnická osoba] s cílem zkrátit uspokojení svých věřitelů v insolvenčním řízení. Druhý převod ze společnosti [právnická osoba] na žalovanou č.2/ je jen pokračováním tohoto zastíracího manévru vzájemně propojenými osobami, především osobou [Anonymizováno]. Je tak dán zájem žalobce na znemožnění dalších převodů obchodního podílu společnosti [právnická osoba] do vyřešení žaloby.“

8. Soud v odůvodnění rozhodnutí odkázal na související právní úpravu, a na obecné předpoklady pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření, vymezil / v odstavci 22 odůvodnění / listiny, jež navrhovatel připojil k žalobě s tím, že „ těmito důkazy žalobce prokázal pravdivost svých tvrzení týkajících se věci samé.“

9. Pokud jde o potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků, soud shledal / odstavec 24 odůvodnění /, že jsou pro to předpoklady dány, když hrozí další převody předmětného obchodního podílu a jeho převod ze společnosti [právnická osoba] na žalovaného č.2/ je „ skutečně jen zastíracím jednáním vzájemně propojených osob, především [Anonymizováno]“.

10. Ve vztahu k bodu II. výroku soud odkázal na ustanovení § 4 odst. 1 písm. h/ zákona č. 549/1991 Sb. ve spojení s položkou 5 Sazebníku poplatků tohoto zákona.

11. Ve včas podaném odvolání žalovaný č.2/ navrhoval zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť žalobce není osobou aktivně věcně legitimovanou k podání dané žaloby a žaloba má šikanózní charakter.

12. Odvolatel uvedl, že mu až do převzetí daného rozhodnutí nebylo ničeho známo o společnosti [právnická osoba] a ani o insolvenčním řízení s oddlužením a následném prohlášení konkursu na [Anonymizováno]. Odvolatel prověřením dostupných informací zjistil, že dne 25. května 2022 se konala valná hromada společnosti [Jméno žalované A]., na které její jediný společník a jednatel [Anonymizováno] rozhodl o převodu obchodního podílu společnosti [právnická osoba], IČ [IČO] na společnost [právnická osoba], IČ [IČO]. V té době neměl [Anonymizováno] žádná omezení pro toto rozhodnutí. Dále odvolatel zjistil, že v insolvenčním řízení, vedeném ohledně dlužníka [Anonymizováno], bylo dne 16. června vydáno usnesení MSPH 94 INS 7830/2021-B-83, v němž soud na návrh insolvenčního správce vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce rozhodl o vstupu společnosti [právnická osoba] do likvidace. Z dostupných informací je odvolateli známo, že uvedená společnost nemá žádné závazky ani pohledávky, aby na ni byla prohlášena likvidace, odvolatel má za to, že jde o šikanózní rozhodnutí. Současně má za to, že insolvenční správce měl v průběhu insolvenčního řízení konat a danou společnost zahrnout do konkursní podstaty. Pokud se tak nestalo, mohlo být s předmětným obchodním podílem nakládáno v souladu se společenskou smlouvou společnosti.

13. Ve svém odvolání žalovaný č.2/ dále uvedl, že mu jednatel a společník společnosti [právnická osoba] na počátku června sdělil, že přecenil své možnosti k vypořádání závazků společnosti [právnická osoba] s tím, že by „ tuto společnost převedl na solventní firmu, která by tyto závazky uhradila.“ Po prověření majetkové situace společnosti [právnická osoba] / „ všech skutečností, účetnictví firmy, závazků ( pohledávky společnost nevlastnila ), majetkových poměrů a dalších skutečností o rozpracovaném investičním záměru“ / došlo dne 15.6.2022 k převodu obchodního podílu na žalovaného č.[právnická osoba] dokreslení sdělujeme soudu, že pasiva společnosti značně převyšují aktiva společnosti. Na uvedenou hodnotu společnosti bylo vypracováno odborné znalecké ohodnocení firmy, kde její hodnota je ztrátová řádově v milionech korun a obchodní podíl má na základě majetkové hodnoty substanční hodnotu- 0 Kč / nula korun/ /. Přesto se naše firma s touto skutečností vypořádá, závazky uhradí a bude hledat další investory k pokračování v investičním záměru.“

14. Dále odvolatel uvedl, že [Anonymizováno] byl prozatím ponechán ve funkci do doby, než dojde k úhradě všech závazků společnosti, za které v celém rozsahu odpovídá. „ Do společnosti budeme postupně formou půjček od společníků investovat a navyšovat kapitál, hradit závazky a tím docílit, že společnost bude opět solventní ve všech svých činnostech. Můžeme se jen domnívat, co tímto návrhem žalobce sleduje, když z případného prodeje společnosti nezíská do konkurzní podstaty žádný výnos.“

15. Ve svém odvolání žalovaný č.2/ ještě doplnil, že převodem obchodního podílu, a to vyřízením dokladových částí, byl za společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] pověřen na základě plné moci kvalifikovaný odborník, [Anonymizováno]. Jinak o sporu žalobce s [Anonymizováno] není žalovanému č.2/ nic známo, předmětná žaloba nicméně omezuje žalovaného č.2/ při postupu v oddlužování firmy, „denně vzniká škoda ze zastavené investice“, již bude žalovaný č.2/ požadovat po žalobci.

16. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení napadeného usnesení soudu prvního stupně. Pokud jde o zpochybňovanou aktivní legitimaci žalobce, tak tuto žalobce osvědčil ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.6.2007, sp zn. 29 Odo 387/2006. Soud prvního stupně se touto otázkou zabýval v odstavcích 12 a 13 napadeného usnesení.

17. Pokud žalovaný č.2/ tvrdí, že mu nebylo nic známo o společnosti [právnická osoba], ani o úpadku [Anonymizováno], tak tato odvolací námitka je v rozporu s dalšími jeho tvrzeními ohledně pověření majetkových poměrů společnosti, o jejíž obchodní podíl mělo jít, tedy o prověření „ všech skutečností“.

18. Dále, pokud žalovaný č.2/ namítá, že původní dispozice s obchodním podílem nebyla ničím omezena, tak v tom se odvolatel mýlí, neboť jde o žalobcem osvědčený neloajální převod obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba], který byl formálně uskutečnitelný toliko díky „ holdingové struktuře“ obchodních aktivit dlužníka [Anonymizováno].

19. Dále žalobce poukázal na rozpornost dalších tvrzení žalovaného č.2/: „ Na jedné straně je nám předkládáno, že obchodní podíl [právnická osoba] má nulovou hodnotu. Na straně druhé prý vznikají škody ze zastavené investice, tedy hodnota [právnická osoba] je pro žalovaného č.2/ a další zúčastněné osoby jistě nenulová, což bylo jednoznačně motivem [Anonymizováno] pro neloajální převod obchodního podílu na společnost [právnická osoba].“

20. Dále žalobce, u vědomí dikce ustanovení § 75c odst. 4 o. s. ř. poukázal na odvolacímu soudu známý z jeho činnosti rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 24. června 2020, č. j. 5 To 65/2019-13800 s tím, že příslušnou argumentaci rozvine až v řízení o věci samé.

21. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, / § 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř./, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

22. Podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

23. Podle ust. § 102 odst. 3 o. s. ř. věta in fine, ustanovení § 75, 75a, §75b, § 75c, 76, 76c, 76d,76e,76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b/ až d/, § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

24. Ve smyslu ustanovení § 75c odst. 1 o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením

25. Z obsahu návrhu na nařízení předběžného opatření je zřejmé, že je podáván z důvodu potřeby zatímní úpravy mezi účastníky. Obecně platí, že má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, osvědčen nárok ve věci samé, rovněž musí být prokázána naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Pokud jde o osvědčení nároku ve věci samé, tak dosavadní ustálená judikatura / a nyní v podstatě již - ve svém důsledku- i aktuální právní úprava § 75c o. s. ř. /, setrvává na tezi, že při posuzování nároku žalobce musí být osvědčeno, že žalobce může být s rozumnou pravděpodobností ve věci úspěšný.

26. Jinak obecně je třeba na návrh na nařízení předběžného opatření pohlédnout především optikou toho, zda zásah do práv žalovaného, učiněný předběžným opatřením, není ve zjevném nepoměru ve vztahu k žalobcem uplatněnému a osvědčenému nároku ve věci samé, respektive zda nařízením předběžného opatření nedojde k nezhojitelnému porušení základního práva žalovaného.

27. V daném případě odvolací soud shledává, že nárok ve věci není osvědčen. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky na straně žalované není uvedena společnost, obchodní podíl v níž byl převáděn, nelze uzavřít, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Podaná žaloba totiž nesplňuje podmínky preventivního charakteru a eliminace stavu ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, neboť v případě úspěchu žalobce by nebylo rozhodnutí závazné pro společnost, o obchodní podíl v níž se jedná.

28. Sám o sobě závěr soudu o tom, že žalobce jako věřitel může mít právní zájem na požadovaném určení, tak jak je konstruováno, tedy že žalovaný č.1/ je majitelem předmětného obchodního podílu, není nesprávný. Toto izolované hledisko ale nepostačuje. Významný je i okruh účastníků řízení, jak řečeno výše.

29. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 167 odst. 2 o. s. ř. změnil a návrh na předběžného opatření zamítl. Lze doplnit, že jestliže není osvědčen nárok ve věci samé, není ve vztahu k čemu prokazovat potřebu zatímní úpravy mezi účastníky a pochopitelně není ani prostor pro posuzování proporcionality navrženého předběžného opatření.