o jmenování hmotněprávního opatrovníka, o odvolání navrhovatele b/ proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 66 Cm 58/2023-35 ze dne 18. května 2023

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud v bodě I. výroku rozhodl takto: „Návrh, aby soud společnosti [Jméno advokáta C]., IČ [IČO], sídlem [adresa], jmenoval opatrovníkem [tituly před jménem] [Jméno], nar. [dat. nar.], bytem [adresa], se zamítá“. V bodě II. výroku rozhodl takto: „Návrh účastníka [adresa], narozeného [Datum narození advokáta B], bytem [adresa], aby soud společnosti [Jméno advokáta C]., IČ [IČO], sídlem [adresa], jmenoval opatrovníkem [Jméno advokáta F], narozený [Datum narození advokáta F], bytem [adresa], se zamítá“. V bodě III. výroku rozhodl takto: „[Jméno advokáta B], narozený [Datum narození advokáta B], bytem [adresa] je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze číslo [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol] soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.“ V bodě IV. soud rozhodl takto: „Opatrovnici právnické osoby [Jméno advokáta C]., IČ [IČO], sídlem [adresa], [Jméno opatrovníka], advokátce, se sídlem [adresa], se přiznává odměna za zastupování právnické osoby ve výši 8 228 Kč.“ V bodě V. výroku soud rozhodl takto: „[Jméno navrhovatele], narozené [dat. nar.], bytem [Adresa navrhovatele], se ukládá nahradit státu náklady vynaložené na odměnu opatrovnice v rozsahu ½, tedy ve výši 4 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na účet číslo [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol]. [Jméno], narozenému [Datum narození advokáta B], bytem [adresa], se ukládá nahradit státu náklady vynaložené na odměnu opatrovnice v rozsahu ½, tedy ve výši 4 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na účet číslo [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].“ V bodě VII. výroku rozhodl takto: „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že v návrhu na ustanovení [tituly před jménem] [Jméno] hmotněprávním opatrovníkem účastníkovi č.1/ navrhovatelka uvedla, že je akcionářkou společnosti, a to vlastníkem 100 ks listinných kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 10 000 Kč a 5 ks listinných kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 2 500 000 Kč, představujících 50 % základního kapitálu společnosti. Druhým akcionářem společnosti s podílem o velikosti 50 % základního kapitálu je [Jméno advokáta B]. Společnost nemá v současné době obsazený statutární orgán, když funkce jediného člena představenstva zanikla [tituly před jménem] [Jméno] ve smyslu ustanovení usnesení Městského soudu v Praze čj. B 9769/RD64/MSPH, Fj 26465/2023/MSPH ke dni 5. 10. 2021. Nový člen představenstva dosud nebyl zvolen, rozpory mezi akcionáři společnosti neumožňují zvolit nového člena představenstva. Společnost je tak ochromena v jednání a hrozí jí tak majetková újma, neboť není schopna spravovat své zájmy.

3. Je zřejmé, že [Jméno advokáta B] navrhoval zamítnutí návrhu. Učinil nesporným, že je 50% akcionářem účastníka č.1/, dalším 50% akcionářem je navrhovatelka. Není pravdou, že mezi akcionáři jsou takové rozpory, které neumožňují zvolit nového člena představenstva. [Jméno advokáta B] inicioval svolání valné hromady, valná hromada za účasti 100 % akcionářů se konala dne 25. 1. 2023. Na valné hromadě bylo [adresa] navrženo, aby byly zvoleni 2 členové představenstva, kdy každý akcionář si navrhne jednoho, avšak se společný právem zastupovat společnost. Právní zástupce navrhovatelky si ponechal lhůtu 2 měsíce na zvážení tohoto návrhu. [Jméno advokáta B] je přesvědčen, že žádné rozpory mezi účastníky nejsou, když byl valnou hromadou odsouhlasen konkrétní postup pro zvolení nových členů představenstva. Účastník dále navrhl, aby byl opatrovníkem společnosti jmenován [Jméno advokáta F], narozený [Datum narození advokáta F], [adresa].

4. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že společnost prostřednictvím ustanoveného procesního opatrovníka navrhovala zamítnutí návrhu s tím, že jmenování opatrovníka soudem je krajním řešením, k němuž je na místě přikročit tehdy, nemůže-li chybějícího člena v přiměřené době jmenovat příslušný orgán společnosti. Z obsahu návrhu navíc vyplývá, že není zřejmé, zda navrhovatelka před podáním návrhu vyčerpala veškeré prostředky, které má jako kvalifikovaná akcionářka k dispozici, dále, dle ustálené judikatury platí, že institut opatrovníka neslouží k řešení sporů mezi společníky.

5. Je zřejmé, že soud za souhlasu účastníků řízení rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovením § 115a o.s.ř.

6. V odůvodnění rozhodnutí soud konstatoval nesporné skutečnosti, jež nebyly předmětem dokazování / odstavec 5 odůvodnění /.

7. V odstavci 6 odůvodnění se praví: „ Ze zápisu z jednání valné hromady, která se uskutečnila dne 25. 1. 2023, vzal soud za prokázané, že této valné hromady se účastnili oba akcionáři. Valná hromada vzala na vědomí odstoupení [tituly před jménem] [Jméno] z funkce člena představenstva společnosti. Akcionář [Jméno] navrhl zvolit do představenstva svoji osobu, návrh nebyl přijat, navrhovatelka navrhla jmenovat jako nového člena představenstva [tituly před jménem] [Jméno], návrh opět nebyl přijat. Následně [Jméno advokáta B] navrhl, aby na příští valné hromadě byly změněny stanovy společnosti tak, že počet členů představenstva bude 2 členové s tím, že každý z akcionářů bude mít právo obsadit pozici jednoho člena představenstva.“

8. Dále je z odůvodnění rozhodnutí zřejmé, že z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že v současné době nemá společnost žádného zapsaného člena statutárního orgánu.

9. Soud odkázal na související právní úpravu, mimo jiné na dikci ustanovení § 165 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. a § 443 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. a v odstavci 19 věta in fine odůvodnění učinil závěr, že „použití ust. § 165 odst.1 OZ o ustanovení opatrovníka je vyloučeno pro akciovou společnost speciálním ustanovením § 443 ZOK, jež ustanovení opatrovníka neumožňuje (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 9. 2015, sp. zn. 7 Cmo 67/2015).“

10. Dle soudu je na akcionářích společnosti, aby se snažili situaci, kdy společnost nemá žádného člena statutárního orgánu vyřešit a pokusili se dosáhnout shody na osobě, kterou valná hromada zvolí, či případně stanovili jiný mechanismus obsazování statutárního orgánu změnou stanov, jak navrhuje jeden z akcionářů. Pokud k takové shodě nedojde, je na místě situaci řešit v souladu s ustanovením § 443 ZOK a podat návrh na jmenování člena představenstva soudem.

11. Soud návrh na jmenování hmotněprávního opatrovníka zamítl, neboť neshledal předpoklady pro jeho ustanovení.

12. V odůvodnění soud / v odstavci 19/ rovněž poukázal na skutečnost, že účastníkovi č.1/ ustanovil opatrovníkem [Jméno opatrovníka], advokáta, postupem dle ustanovení § 29 odst. 2 o.s.ř. s tím, že ustanovenému opatrovníkovi přiznal odměnu ve výši 8 228 Kč / s vyčíslením jednotlivých položek /.

13. Výrok o nákladech řízení státu je soudem v odstavci 20 odůvodněn s odkazem na ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., když navrhovatelé zavdali příčinu pro vznik nákladů státu.

14. O nákladech řízení mezi účastníky řízení soud rozhodl postupem dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb.

15. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně, /a to podle § 212, § 212a o.s.ř./, aniž za tím účelem nařizoval jednání, /§ 214 odst. 2 písm. d/ o.s.ř./, a dospěl k závěru, že rozhodnutí, pokud jím bylo rozhodnuto ve věci samé, nemůže obstát.

16. Podle ustanovení § 165 zákona č. 89/2012 Sb. nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání, jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví. / odst. 1/. Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat / odst. 2/.

17. Odvolací soud obecně uvádí, že řízení o ustanovení hmotněprávního opatrovníka dle ustanovení § 165 odst. 1, 2, zákona č. 89/2012 Sb. je ve smyslu ustanovení § 85 písm. d/ z.ř.s. řízením ve věci opatrovnictví právnických osob.

18. Účastníky řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka podle ustanovení § 165 odst.1 či odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. jsou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 z.ř.s. navrhovatel, pokud bylo řízení zahájeno na návrh, dále právnická osoba, jíž má být opatrovník jmenován, a rovněž osoba jež má být opatrovníkem jmenována, neboť o jejích právech a povinnostech je v řízení jednáno.

19. Z obsahu spisu vyplývá, že v podání, datovaném dnem 8.3.2023, [Jméno advokáta B] coby 50% akcionář účastníka č.1/ vyjádřil s odkazem na ustanovení § 6 odst. 1 z.ř.s. přesvědčení o tom, že je účastníkem tohoto řízení, neboť o jeho právech a povinnostech v tomto řízení má být jednáno. „Tato jeho práva a povinnosti jsou stejná, jako má navrhovatelka předmětného návrhu. “ V dané souvislosti [Jméno advokáta B] uvedl, že navrhovatelka je dalším 50% akcionářem účastníka č.1/. Dále uvedl, že není pravdou, že mezi akcionáři prozatím jsou rozpory, které neumožňují zvolit nového člena představenstva. Na poslední valné hromadě, konané dne 25.1.2023, byl [adresa] navržen postup, aby do statutárního orgánu byli zvoleni dva akcionáři, kdy každý akcionář si navrhne jednoho, avšak se společným právem zastupovat předmětnou společnost, přičemž právní zástupce navrhovatelky si ponechal lhůtu 2 měsíce, aby tento návrh mohl potvrdit a odsouhlasit jménem druhé akcionářky, navrhovatelky. Protože [Jméno advokáta B] nesouhlasí, aby byl [Jméno advokáta E] opatrovníkem účastníka č.1/, navrhuje, aby opatrovníkem společnosti byl [Jméno advokáta F] / s identifikačními údaji zde popsanými /.

20. Odvolací soud v dané souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1875/2018 ze dne 29.11.2018, kde se v odstavci 35,36 odůvodnění praví: „ Jak Nejvyšší soud dovodil již v usnesení ze dne 2.9.2009, sp. zn. 29 Cdo 1202/2009, je-li řízení o jmenování člena představenstva akciové společnosti soudem podle ustanovení § 194 odst. 2 obch. zák. zahájeno návrhem prvního navrhovatele, je nutno další návrh na jmenování představenstva soudem, podaný osobou odlišnou od původního navrhovatele ohledně téže společnosti a téhož skutkového stavu před pravomocným skončením řízení o původním návrhu, považovat za přistoupení do řízení zahájeného tímto původním návrhem. Byť byl přijat v poměrech akciové společnosti v režimu obchodního zákoníku, tento závěr se obdobně uplatní i v poměrech společnosti s ručením omezeným v režimu právní úpravy účinné od 1.1.2014. Společník se tudíž řízení může účastnit v pozici / dalšího/ navrhovatele.“

21. Odvolací soud dále odkazuje na odstavec 34 daného usnesení Nejvyššího soudu, kde se praví „ Pro úplnost má Nejvyšší soud za potřebné doplnit, že společník bez dalšího /jen proto, že je společníkem/ účastníkem řízení o jmenování jednatele společnosti s ručením omezeným není / jeho práva a povinnosti řízením nejsou dotčeny.“

22. Dané teze, jak vyplývají z odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR, se uplatní i v poměrech dané věci, tedy v předmětném řízení o návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka akciové společnosti. Akcionář, pokud nepodá vlastní návrh, není účastníkem řízení a pokud by ho soud do řízení přibral, jednalo by se o nesprávný postup, jenž by bylo nutno napravit tím, že by soudem byla účast takovému akcionáři v řízení ukončena. Pokud ovšem akcionář podá vlastní návrh na ustanovení opatrovníka, v duchu citované judikatury Nejvyššího soudu ČR přistoupil tím do řízení zahájeného původním návrhem a účastní se řízení v pozici dalšího navrhovatele. Jinak řečeno, rozhodnutí soudu, jímž byl [Jméno advokáta B] přibrán do řízení jako další účastník, je nesprávné. [Jméno advokáta B] se v souvislosti s podaným návrhem řízení účastní jako další navrhovatel. V této souvislosti lze ovšem podotknout, že byť evidentně byl soud veden nesprávnou úvahou, pokud [adresa] přibral jako dalšího účastníka do řízení, tak mu nicméně správně vyměřil soudní poplatek z podaného návrhu a v tomto směru s ním zacházel jako s navrhovatelem.

23. Dále, soud své zamítavé rozhodnutí / body I., II. výroku /postavil na svém právním názoru, že v případě akciové společnosti je ustanovení opatrovníka postupem dle ustanovení § 165 odst. 1 o.s.ř. vyloučeno ustanovením § 443 ZOK. Tomuto stanovisku ovšem nelze přisvědčit, neboť je v rozporu s již ustálenou judikaturou. Danou otázkou se zabývá komentář k ustanovení § 443 / Zákon o obchodních korporacích, 3. vydání, 2020, s. 941-944, I. Štenglová, zdroj: Beck on line /. Zde se mimo jiné praví: „ V teorii i praxi se objevovaly pochybnosti, zda - vzhledem k speciálné úpravě v § 443- lze jmenovat opatrovníka akciové společnosti, nemá-li její představenstvo dostatečný počet členů potřebný k rozhodování. Nejvyšší soud tuto otázku zodpověděl / pro poměry akciové společnosti / v usnesení 29 Cdo 396/2016 / Rc 123/2017 /, v němž uzavřel, že soud může akciové společnosti jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 1 obč.Z, nemá-li společnost člena představenstva či zanikla-li funkce některému z členů představenstva a zbývající členové nejsou z důvodu zániku funkce některého z nich schopni plnit své funkce, nezvolil-li příslušný orgán ve lhůtě podle § 443 nového člena představenstva a současně nebyl podán návrh na jmenování chybějícího člena představenstva soudem, popřípadě nebylo-li takovému návrhu vyhověno.“

24. Je zřejmé, že s ohledem na svůj nesprávný názor o vyloučení použití § 165 odst. 1 občanského zákoníku, se soud fakticky návrhem na jmenování hmotněprávního opatrovníka nezabýval. Nehodnotil naplnění předpokladů pro tento postup, nezabýval se konkrétně ani naplněním předpokladů pro jmenování navržené osoby / [Jméno advokáta E], resp. [Jméno advokáta F], /.

25. Pro úplnost lze podotknout, že z obsahu spisu nevyplývá, že by byl podán návrh na jmenování chybějícího člena představenstva soudem.

26. Jinak rovněž pro úplnost lze v dané souvislosti lze konstatovat, že institut opatrovníka je nástrojem ochrany zájmů dotčené právnické osoby, jinak řečeno, účel právní úpravy jmenování opatrovníka sleduje ochranu zájmů právnické osoby / respektive veřejného zájmu /, přičemž opatrovníka soud ustanoví, jakmile zjistí, že jsou splněny předpoklady pro jeho jmenování. Obecně pak platí, že jmenování opatrovníka je z povahy věci opatřením toliko dočasné povahy. Na rozdíl od statutárního orgánu, jehož kompetence, práva a povinnosti jsou dány zákonem, je rozsah práv a povinností opatrovníka určen rozhodnutím soudu o jmenování o opatrovníka / § 463 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb. Činnost opatrovníka se tedy realizuje v mezích, jak jsou soudem stanoveny. Právní režim opatrovnictví pak je dán ustanovením § 457-464 a dále § 486-483 zákona č. 89/2012 Sb.

27. Vzhledem k tomu, že důvodnost návrhu soud nevyhodnocoval, své rozhodnutí postavil na nesprávných předpokladech a lze říci, že rozhodnutí je stiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž v odvolacím řízení nemohla být zjednána náprava, přičemž současně další vada v postupu soudu spočívá v tom, že soud nejednal s navrženým kandidátem na opatrovníka jako s účastníkem řízení, nezbylo odvolacímu soudu než rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a / o.s.ř. zrušit a věc vrátit podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a to pokud jde o věc samu a související výroky o nákladech řízení. V tomto novém řízení bude soud jednat navrženým kandidátem na opatrovníka [Jméno advokáta F] jako s účastníkem řízení, návrhem na ustanovení opatrovníka je na místě se zabývat se optikou naplnění předpokladů, jak jsou stanoveny v ustanovení § 165 zákona č. 89/2012 Sb., v kontextu ustanovení § 443 ZOK zákona č. 90/2012 Sb. / ve světle citované judikatury/, s přihlédnutím k úpravě opatrovnictví, jak vyplývá z dikce ustanovení § 457-464 a § 486-488 zákona č. 89/2012 Sb.

28. Rozhodnutí o poplatkové povinnosti / bod III. výroku / odvolací soud podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

29. Pokud jde o odvolání [adresa], mířící do výroku, jímž soud přiznal odměnu opatrovníkovi / bod IV. výroku /, toto odvolací soud odmítl postupem dle ustanovení § 218 písm. b/ o.s.ř., daným výrokem není rozhodnuto o právech a povinnostech [adresa].

30. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž řízení u něho skončí / § 151 odst. 1 věta prvá o.s.ř. /.