o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 12.1.2021, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 79 Cm 74/2021-51 ze dne 6. června 2022

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady účastníka, konané dne 12. 1. 2021, jímž bylo rozhodnuto o zvolení jednatele [Anonymizováno], se zamítá.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů 12 342 Kč k rukám jeho zástupkyně [Jméno Zástupce B], advokátky, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že svůj nárok na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka, jak o něm soud rozhodl v bodě I. výroku rozhodnutí, navrhovatelka odůvodnila tvrzením, že valné hromady se účastnily osoby, které nejsou jejími společníky, tedy rozhodnutí bylo přijato osobami, které nejsou společníky, navíc valná hromada ani nemohla být řádně svolána, když pozvánka byla zaslána i osobám mimo okruh společníků. Účast a hlasování osob mimo společníky je v rozporu s dobrými mravy. V dané souvislosti navrhovatelka uvedla, že účastník je společností o dvou společnících, a to navrhovatelky a [Anonymizováno], / [Anonymizováno] starší/. Valné hromady, konané dne 12.1.2021, se zúčastnil [Anonymizováno] starší a dále [Anonymizováno], na valné hromadě bylo přijato usnesení, jímž byl [Anonymizováno] / [Anonymizováno] mladší /, zvolen jednatelem. Probíhá řízení u Krajského soudu nad Labem sp. zn. 18 Cm 39/2020, v němž se navrhovatelka domáhá určení, že rozdělení obchodního podílu [Anonymizováno] staršího a následný převod části obchodního podílu na [Anonymizováno], je absolutně neplatný, neboť rozdělení obchodního podílu a převod části podílu nebyl schválen valnou hromadou účastníka. Namítá dále, že k zápisu nového podílu [Anonymizováno] do obchodního rejstříku nebyl doložen doklad o zúžení společného jmění manželů, když že se jednalo o převod mezi manžely. [Anonymizováno] je jako společník zapsána v obchodním rejstříku chybně.

3. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že návrh byl odůvodněn rovněž tvrzením, že vzhledem k nepřítomnosti navrhovatelky na valné hromadě, nebylo třeba podat protest, navrhovatelka má za to, že jako obecná forma protestu postačuje návrh podaný u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Navrhovatelka uvádí, že pokud by se předmětné valné hromady zúčastnila, legitimizovala by status [Anonymizováno] jako společníka, navíc se obávala o své zdraví vzhledem k pandemii Covid- 19. Navrhovatelka je přesvědčena, že je jako předběžnou otázku třeba posoudit, zda je [Anonymizováno] společníkem, aby následně soud mohl posoudit, zda valná hromada účastníka mohla být řádně svolána a platně přijmout rozhodnutí.

4. Z odůvodnění dále vyplývá, že účastník poukazoval na skutečnost, že obchodní podíl patřil do společného jmění manželů a převod části obchodního podílu na [Anonymizováno] byl součástí majetkového vyrovnání v souvislosti s nesporným rozvodem manželství. Pokud jde o návrh podaný u Krajského soudu v Ústí nad Labem, ten nemůže být považován za protest. Dle účastníka je podaný návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účelové jednání ze strany navrhovatelky, kdy navrhovatelce ani tak nejde o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, jako o ukončení její pozice účastníka, neboť o to již v minulosti účastníka žádala. Účastník navrhuje zamítnutí návrhu.

5. Soud v odůvodnění konstatoval zjištění, učiněná na základě provedeného dokazování, včetně zjištění z důkazů, vážících se k rozvodu manželů [Anonymizováno] a [Anonymizováno] staršího, k vypořádání společného jmění manželů, ze smlouvy o převodu obchodního podílu, dále zjištění, učiněná ze zápisů z jednotlivých předchozích valných hromad účastníka.

6. Pokud jde o napadenou valnou hromadu, k tomu soud učinil zjištění, jak je vymezil v odstavci 23, 24 odůvodnění: „ Z pozvánky na valnou hromadu společnosti ze dne 21. 12. 2020 včetně poštovní podací stvrzenky z 21. 12. 2020 a informace o sledování zásilky od [právnická osoba] o zásilce rekomando č. RR [Anonymizováno], soud zjistil, že obsahuje následující program: 1) volba orgánů valné hromady, 2) odstoupení jednatele z funkce, 3) volba nového jednatele, 4) diskuze, 5) závěr, přílohami pozvánky jsou pak návrhy jednatele společnosti na přijetí rozhodnutí k bodu 2 a 3 programu valné hromady společnosti. Pozvánka je adresována [Anonymizováno] staršímu, [Anonymizováno], přičemž oba ji osobně převzali, a to včetně příloh dne 22. 12. 2020. Rovněž je adresována navrhovatelce a té pak dle informace o sledování zásilky byla doručena dne 23. 12. 2020. Z notářského zápisu N 5/2021, NZ 11/2021, sepsaného dne 12. 1. 2021 [Anonymizováno], notářkou v [Anonymizováno], o rozhodnutí valné hromady společnosti, soud zjistil, že bylo přijato usnesení, že jednatelem předmětné společnosti je zvolen [Anonymizováno] mladší, a to hlasy přítomných společníků, tj. 174 hlasy, když pro přijetí usnesení byla třeba nadpoloviční většina hlasů přítomných společníků, to jest 87 hlasů z celkových přítomných 174.“

7. Dále soud v odstavci 26 odůvodnění vymezil zjištění, učiněná z nepravomocného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 18 Cm 39/2020-122 ze dne 4. 10. 2021, o určení neplatnosti převodu podílu ve společnosti. „Soud zjistil, že Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl návrh, aby bylo určeno, že rozdělení podílu [Anonymizováno] /staršího/ ve společnosti, jakož i následné převedení části tohoto podílu ve výši 72/286 na paní [Anonymizováno] je absolutně neplatné, se zamítá, jakož i návrh, aby bylo určeno, že společníky společnosti jsou pouze pan [Anonymizováno] /starší/, s podílem ve výši 174/286, a navrhovatelka, s podílem ve výši 102/286, se zamítá, přičemž uvedené odůvodnil tak, že souhlas valné hromady nebyl pro převod na manželku třeba, neboť manželství trvalo do 7. 12. 2012, a tedy platí výjimka uvedená ve společenské smlouvě v jejím čl. XIII, bodě 3/, a sice že souhlas valné hromady nebyl třeba, a tedy tato klíčová námitka navrhovatelky je zjevně neplatná. Jakož dále že i pokud by převod nebyl platný, tak by došlo k vydržení obchodního podílu, a to s ohledem na plynutí času a dobrou víru [Anonymizováno]. Nad to soud neshledal naléhavý právní zájem navrhovatelky na daném určení, zejména proto, že je zřejmé, že rozdělení a převod obchodního podílu z [Anonymizováno] na [Anonymizováno] se nemohlo nijak dotknout práv navrhovatelky, a společenská smlouva výslovně vyjímá uvedený druh dispozice s obchodním podílem kontrole valné hromady, zvláštně když navrhovatelka tvrdí naléhavý zájem na takovém určení až po řadě let od chvíle, kdy k dispozici s obchodním podílem došlo.“

8. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že navrhovatelka v roce 2016 „dala najevo své přání svou účast na společnosti ukončit a v tomto se společností jednala.“ Dále, v souvislosti s majetkovým vypořádáním společného jmění manželů, kdy manželství bylo rozvedeno, se navrhovatelka / prostřednictvím svých zástupců / i [Anonymizováno] v letech 2012 až 2020 zúčastňovaly valných hromad účastníka, aniž by navrhovatelka legitimitu [Anonymizováno] zpochybňovala. Pokud jde o napadenou valnou hromadu, té se navrhovatelka nezúčastnila, přestože jí dne 23.12.2020 byla pozvánka doručena.

9. Soud odkázal na související právní úpravu, včetně právní úpravy, dané aktuálním zněním dikce ustanovení § 191 a 192 zákona č. 90/2012 Sb. a v odstavci 37 odůvodnění dovodil včasnost podaného návrhu za situace, že valná hromada se konala dne 12.1.2021 a návrh byl soudu doručen dne 14.4.2021, s tím, že „aktivní legitimace navrhovatelky pak vyplývá z jejího postavení jako společníka účastníka.“ Dále soud dovodil, že převod obchodního podílu mezi manželi nepodléhal schválení valné hromady a tedy „účast [Anonymizováno] na hlasování valné hromady ani zaslání pozvánky na její adresu tak může představovat důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení přijatého na této valné hromadě.“

10. V odstavci 39 a 40 se soud zabýval otázkou protestu s dopadem na danou věc. Uvedl: „ Dále soud uvádí, že s ohledem na datum konání valné hromady a přijetí usnesení na ní, je rozhodným znění zákona o obchodních korporacích/zejména co do vztahu k § 192 odst. 2 ZOK/ to, které je účinné od 1. 1. 2021, a tedy že neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu. Uvedené vyplývá z toho, že právním jednáním vedoucím k rozhodnutí orgánu obchodní korporace je takový projev vůle společníků navenek, který je způsobilý vyvolat právní následky, a sice hlasování na valné hromadě, nikoli obdržení či rozeslání pozvánek na takovou valnou hromadu. Soud tedy shledal, že navrhovatelka se může domáhat vyslovení neplatnosti usnesení, jen pokud protest podala, či jej nepodala ze závažného důvodu. To však rovněž není okolnost, která by v této věci nastala. Navrhovatelkou podaný návrh v řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem zcela jistě za takovou formu protestu považovat nelze, mimo jiné i proto, že účastníkem daného řízení společnost vůbec nebyla, a tak by takový protest nebyl činěn vůči ní, neboť protest, jak dále uvedeno, má mimo jiné umožnit společnosti v průběhu valné hromady na námitky společníka reagovat. Taková funkce protestu však zcela jistě nemůže být považována za splněnou podáním návrhu na zahájení řízení, kterého nadto není společnost účastna.“

11. V odstavci 41 pak soud předestřel podrobnou argumentaci na téma odůvodnění protestu a v odstavci 42 mimo jiné uvedl, že naplnění důležitého důvodu pro nepodání protestu nelze spatřovat v tom, že se navrhovatelka s ohledem na podaný návrh rozhodla valné hromady nezúčastnit. K argumentaci ohledně neúčasti na valné hromadě soud konstatoval, že „není možné spatřovat důležitý důvod v neúčasti na valné hromadě její osobní obavy z nemoci Covid-19, zvláště když tou dobou již byly známy prostředky možné ochrany před jejím šířením, jakož i bylo možno se nechat na valné hromadě zastoupit. Nadto se jednalo o valnou hromadu společnosti s ručením omezeným o 3 společnících, nikoli setkání širokého okruhu osob. Avšak i pro případ, že by bylo možné předpokládat, že navrhovatelka podmínku podání protestu naplnila, i tehdy by z důvodů popsaných výše – a sice neexistující pochybnosti o účasti [Anonymizováno] na společnosti, nebylo na místě neplatnost unesení přijatého na valné hromadě vyslovit.“

12. Soud uzavřel, že nejen že nebyl navrhovatelkou podán řádný protest ani nebyl naplněn závažný důvod pro jeho nepodání, ale i kdyby tomu tak bylo, tak účastník neporušil ani právní předpis, ani stanovy, ani nejednal v rozporu s dobrými mravy, když pozvánka na valnou hromadu byla zaslána nejen navrhovatelce, ale i [Anonymizováno], jako společnici účastnice, a tato na valné hromadě rovněž hlasovala.

13. Soud návrh v plném rozsahu zamítl.

14. O nákladech řízení rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.

15. Ve včas podaném odvolání, v němž navrhovala změnu usnesení soudu prvního stupně ve smyslu vyhovění návrhu, shrnula navrhovatelka důvody, jež soud vedly k zamítnutí návrhu. Má za to, že ale závěry ve vztahu k riziku šíření nemoci Covid 19 na valné hromadě jsou odbornou otázkou, jež přísluší znalci a „jestliže tedy soud nepřistoupil k posouzení věci zadáním znaleckého posudku, a přesto činil závěry, které ovlivnily jeho právní úvahu a konečné rozhodnutí, pak soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci / § 205 odst. 2 písm. d/ o.s.ř. /.“ Navrhovatelka poukazuje na skutečnost, že v době konání valné hromady nebylo ještě dostupné očkování, valná hromada přitom se konala v notářské kanceláři v centru Prahy, kam se lze nejlépe dopravit veřejnou hromadnou dopravou. A pokud by se navrhovatelka měla na valné hromadě nechat zastoupit, omezovalo by to její práva. Jinak navrhovatelka má za to, že ve smyslu ustanovení čl. II bod 12 zákona č. 33/2020 Sb. na danou věc dopadá předchozí právní úprava, z čehož vyplývá, že při nepřítomnosti na valné hromadě nebylo třeba podávat protest, jak vyplývá z § 192 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb.

16. Dále, soud nijak nezdůvodnil svůj závěr, že kdyby protest podán byl, nebylo by na místě vyslovit neplatnost napadeného usnesení valné hromady.

17. Účastník ve vyjádření k odvolání poukázal na odvolací argumentaci navrhovatelky a uvedl, že subjektivní obava navrhovatelky z nákazy nemocí Covid 19, jež dle jejího přesvědčení omlouvala její absenci při jednání valné hromady, není z hlediska hodnocení otázky platnosti valné hromady relevantní. Ostatně v samotném návrhu navrhovatelka navíc zdůvodňovala svou absenci na valné hromadě nesprávným vymezením společníků účastníka a svou obavou, že by nesprávný okruh účastníků mohla svou přítomností na valné hromadě legitimizovat.

18. Dále účastník uvedl, že je správný postup soudu, pokud neustanovil znalce, neboť žádný z účastníků provedení znaleckého posudku jako důkazu nenavrhoval a ani žádný z účastníků neformuloval žádnou odbornou otázku, která by měla být znalcem zodpovězena. Dále, je správný postup soudu, pokud aplikoval právní úpravu, účinnou od 1.1.2021. A správný je závěr soudu o tom, že navrhovatelka nepodala odůvodněný protest, když v návrhu samotném uváděla, že jejím protestem je žaloba, kterou zahájila řízení o neplatnost převodu obchodního podílu a určení společníků účastníka, vedené před Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 18 Cm 39/2020.

19. V průběhu odvolacího řízení účastník předložil odvolacímu soudu rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 14 Cmo 15/2022-147 ze dne 6 září 2022, jímž byl rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 18 Cm 39/2020-122 ze dne 4. října 2021 potvrzen.

20. Při jednání, které proběhlo před odvolacím soudem, účastníci řízení setrvali na své dosavadní argumentaci v řízení, navrhovatelka rozváděla dále svou argumentaci ve vztahu ke struktuře společníků v účastníkovi, s odkazem na otázku rozdělení, obchodního podílu a převod, jak jsou zakotveny ve stanovách. Uvedla rovněž, že žaloba v řízení sp. zn. 18 Cm 39/2020, vedeném před Krajským soudem v Ústí nad Labem, byla zamítnuta pro nedostatek právního zájmu.

21. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. §§ 212, 212a o.s.ř., a po provedeném jednání / § 214 odst. 1 o.s.ř. /, dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání.

22. Podle ustanovení čl. II. / přechodná ustanovení / odst. 12 zákona č. 33/2020 Sb. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona učiněno právní jednání, vedoucí k rozhodnutí orgánu obchodní korporace, dokončí se takto zahájený proces podle zákona č. 90/2012 Sb. ve znění, účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

23. Lze konstatovat, že pozvánka na předmětnou valnou hromadu je datována dnem 21.12.2020 a téhož dne odeslána, jak soud zjistil z pozvánky a poštovní podací stvrzenky a informace o sledování zásilky / rekomando č. RR [Anonymizováno], a tedy na danou věc je třeba aplikovat předchozí právní úpravu, danou zákonem č. 90/2012 Sb. ve znění účinném do 31.12.2020.

24. Podle ustanovení § 191 zákona č.191 zákona č. 90/2012 Sb. ve znění, účinném v rozhodném období, každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník. / odst. 1/. Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy. / odst. 2/.

25. Podle ustanovení § 192 uvedeného zákona nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. / odst. 1/. Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebylo-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. / odst.2/. Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl. / odst. 3/.

26. Podle ustanovení § 19 odst. 1 věta prvá zákona č. 191/2020 Sb. orgán právnické osoby může rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání.

27. V daném případě navrhovatelka nepodala protest a ani se jednání valné hromady nezúčastnila. Pokud navrhovatelka namítá, že soud neměl sám posuzovat otázku rizika šíření nemoci Covid na valné hromadě, neboť se jedná o odbornou otázku, jejíž hodnocení přísluší znalci, odvolací soud konstatuje, že tak jak byl důvod pro nepodání protestu konstruován, nepředstavuje závažný důvod pro nepodání protestu. Pokud navrhovatelka argumentuje pandemií Covid, tak je třeba říci, že valná hromada se konala za situace, že žádný právní předpis konání valné hromady nezakazoval. A nezakazoval to tedy ani zákon č.191/2020 Sb. ze dne 17.dubna 2020, na nějž, a to konkrétně na jeho ustanovení § 19 odst. 1, odvolatelka poukazuje. Zákon pouze umožňoval rozhodování i valné hromady v jiné než prezenční formě, ale nenařizoval to, respektive prezenční formu nezakazoval. Dále, navrhovatelka netvrdí, že v době konání valné hromady měla onemocnění Covid 19, nařízenou karanténu či že byla v souvislosti s danou pandemií v izolaci. Dále ani netvrdí, že patří k rizikové skupině, že má vážné onemocnění, pro které by bylo riskantní v době pandemie opustit domov. Tedy neuvedla žádný vážný důvod, proč se neúčastnila zasedání valné hromady, neuvedla žádný vážný /omluvitelný/ důvod, proč nepodala protest.

28. Navrhovatelka se mýlí, pokud usuzuje, že za předchozí právní úpravy nebylo třeba v případě nepřítomnosti navrhovatelky na valné hromadě protest podávat. Stanovisko k dané otázce zaujala judikatura Nejvyššího soudu ČR, v tomto směru odvolací soud odkazuje na rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 787/2018, ze dne 17.12.2019, 27 Cdo 2363/2019 ze dne 20.11.2019 a 27 Cdo 3885/2017 ze dne 27.3.2019 / Rc 9/2020/.

29. Z popsané judikatury vyplývá významný závěr: Společník, bez ohledu na to, zda byl na jednání valné hromady přítomen / účasten / se může domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady z důvodů, uplatněných / lhostejno, zda jím osobně či jinou oprávněnou osobou formou protestu, ledaže protest nemohl uplatnit z vážného důvodu. U nepřítomného společníka to bude zpravidla tehdy, pokud se nemohl valné hromady zúčastnit z / vážného / omluvitelného důvodu.

30. Shrnuto: vzhledem k tomu, že nebyl prodán protest a navrhovatelka neuvedla žádný závažný důvod pro jeho nepodání, předmětný návrh na vyslovení neplatnosti valné hromady účastníka ze dne 12.1.2021 je třeba zamítnout. A není tak zde procesní prostor pro hodnocení navrhovatelkou vznesených věcných argumentů, vážících se k napadenému usnesení valné hromady.

31. Jinak lze říci, že samozřejmě nepodání odůvodněného protestu bez vážného / závažného / důvodu by v režimu aktuální právní úpravy, dané ustanovením § 192 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., mělo stejný dopad. Nebylo by možné se domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Pro úplnost pak lze doplnit, že nutnost uvést důvody protestu / nutnost ho odůvodnit /, dovozovala i judikatura, vážící se k protestu / viz výše / i v režimu právní úpravy, účinné do 31.12.2020.

32. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako ve výroku věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

33. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o.s.ř. Odvolací soud přiznal procesně úspěšnému účastníkovi ve vztahu k navrhovateli účelně vynaložené náklady, představované náklady právního zastoupení celkem v částce 8 228 Kč / 2x odměna advokáta za úkon právní služby ve výši 3 100 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč, 21% DPH ve výši 1428 Kč. /