o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, o odvolání účastníka a společnosti IC - Waste Management a.s., IČO 07596286, sídlem Zagarolská 381, 277 51 Nelahozeves, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. C 303492/RD49/MSPH, Fj 107375/2022/MSPH ze dne 27. dubna 2022

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku vyhověl návrhu na zápis změny v obchodním rejstříku s tím, že den zápisu změny je dnem nabytí právní moci.

2. Jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí, návrhem, doručeným soudu dne 21. 3. 2022 pod Fj 107375/2022, se navrhovatel domáhal zápisu ve výroku popsané změny v obchodním rejstříku. K návrhu předložil odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu, právní moc pro [Jméno Zástupce A], potvrzení o doručení odstoupení od smlouvy společnosti [Jméno účastníka]., oznámení o odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu společnosti [Jméno advokáta]. a potvrzení o doručení tohoto oznámení společnosti.

3. Soud odkázal na dikci ustanovení § 11 odst. 1, 2, 3 zákona č. 304/2013 Sb. a v odstavci 7 odůvodnění rozhodnutí konstatoval: „Dle ust. § 6 odst. 1 ve spojení s § 208 a § 209 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, musí mít smlouva o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným písemnou formu s úředně ověřeným podpisem účastníků této smlouvy, a tak musí mít i projev převodce, jímž od této smlouvy odstupuje, písemnou formu s úředně ověřeným podpisem, přičemž převodcovo vlastnictví podílu ve společnosti s ručením omezeným se obnovuje okamžikem, kdy bylo toto odstoupení doručeno původnímu nabyvateli uvedenému ve smlouvě o převodu obchodního podílu.“

4. Z odstavce 8 odůvodnění rozhodnutí se podává, že „ Z doložených listin soud zjistil, že navrhovatel odstoupil od smlouvy o převodu obchodního podílu dne 3.3.2022 z důvodu, že nebyla zaplacena cena za převod obchodního podílu. Toto odstoupení má písemnou formu a obsahuje podpis právního zástupce [Jméno Zástupce A], který je řádně ověřen, přičemž z předložené plné moci udělené [Anonymizováno] uvedenému zástupci plyne, že tento byl oprávněn k uvedenému právnímu jednání. Odstoupení od smlouvy bylo původnímu nabyvateli obchodního podílu doručeno dne 8.4.2022.“

5. Soud návrhu vyhověl a provedl zápis navrhovaných změn za situace, že účastník nepodal návrh na zápis změn společníka a návrh podala osoba, jíž svědčí právní zájem. Přitom příslušné odstoupení, vykazující úředně ověřený podpis, bylo řádně doručeno.

6. Účastník ve včas podaném odvolání navrhoval změnu usnesení soudu prvního stupně ve smyslu zamítnutí návrhu. Uvedl, že mu „byla dne 26.5.2021 doručena smlouva o převodu podílu o velikosti 20% odpovídající vkladu do základního kapitálu této společnosti ve výši 8.000,- Kč /dále jen ‚smlouva o převodu podílu‘/, na základě které navrhovatel [Jméno navrhovatele] převedl tento podíl na společnost [Jméno účastníka]. /dříve [Anonymizováno]./, IČ [IČO účastníka]. Z předmětné kupní smlouvy je zřejmé, že splatnost kupní ceny za podíl byla sjednána na 10 dní od uzavření smlouvy /26.5.2021/, tj. 5.6.2021. Dopisem z 22.4.2022 sdělil právní zástupce navrhovatel [Anonymizováno] společnosti [Jméno advokáta]., že navrhovatel odstoupil od shora uvedené smlouvy o převodu obchodního podílu z důvodu nezaplacení kupní ceny a že žádá o zápis do seznamu společníků. Z odstoupení navrhovatele od smlouvy o převodu obchodního podílu označeného datem 3.3.2022 je zřejmé, že k podpisu tohoto odstoupení navrhovatelem /resp. jeho právním zástupcem/ došlo dne 7.4.2022. Následně společnost [Jméno advokáta]. obdržela vyjádření společnosti [Jméno účastníka]. ze dne 3.5.2022, ve kterém je uvedeno, že kupní cena za převod podílu byla ze strany [Jméno účastníka] uhrazena /doklad se předkládá/ a že k odstoupení od smlouvy ze strany navrhovatele nedošlo bez zbytečného odkladu poté, co mělo údajně dojít k prodlení s úhradou kupní ceny, kdy splatnost nastala 5.6.2021.“

7. Ve svém odvolání s odkazem na dikci ustanovení § 2002 a § 1977 zákona č. 89/2012 Sb. účastník dále namítal, že „ rejstříkový soud postupoval při přezkumu listin předložených navrhovatelem nesprávně, neboť z jemu dostupných listin bylo zcela zřejmé, že navrhovatel nevyužil svého práva na odstoupení od smlouvy o převodu podílu bez zbytečného odkladu, když splatnost kupní ceny nastala dne 5.6.2021 /smlouvu o převodu podílu musí mít rejstříkový soud založen ve spise/ a navrhovatel podepsal odstoupení od smlouvy o převodu podílu až dne 7.4.2022.“

8. V dané souvislosti odvolatel vyjádřil přesvědčení o tom, že právo navrhovatele na odstoupení od smluv zaniklo již několik / nejméně 8 / měsíců před tím, než bylo odstoupení učiněno a napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci a na nesprávných skutkových zjištěních soudu, „ když je zcela zřejmé, že se soud vůbec nezabýval tím, zda bylo odstoupení učiněno bez zbytečného odkladu, ačkoli mu tato skutečnost musela být z jeho činnosti známa, neboť rejstříkový soud měl k dispozici smlouvou, od níž navrhovatel odstoupil, přinejmenším z předchozího řízení o zápisu odvolatele jakožto společníka společnosti.“

9. Uvedl dále, že posoudil záležitost s péčí řádného hospodáře a shodně jako společnost [Anonymizováno]. má za to, že odstoupení od smlouvy o převodu podílu zaslané navrhovatelem je neplatné a neúčinné a z tohoto důvodu podává toto odvolání.

10. Dále odvolatel poukázal na skutečnost že u Krajského soudu v Praze je vedeno řízení pod sp. zn. 79 Cm 5/2022, kde se navrhovatel / [Anonymizováno] / podanou žalobou domáhá určení, že je vlastníkem podílu o velikosti 20 % ve společnosti [Jméno advokáta]. Jedná se o týž podíl, ohledně něhož se domáhá svého zápisu v obchodním rejstříku a ohledně něhož mu bylo napadeným usnesením vyhověno. Odvolatel je přesvědčen, že požadovaný zápis není možno provést, neboť probíhá jiné soudní řízení, v rámci něhož bude příslušný soud přezkoumávat platnost odstoupení od smlouvy o převodu podílu, a sám navrhovatel tak považuje otázku platnosti jeho odstoupení od smlouvy o převodu podílu za spornou. V dané souvislosti odvolatel poukázal na odůvodnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 138/2018, z něhož zejména citoval „ Z vymezeného účastenství v rejstříkovém řízení je zřejmé, že v rejstříkovém řízení není dán prostor jakýmkoliv dalším osobám brojit proti podanému návrhu na zápis skutečností, které se jich bezprostředně týkají… V poměrech projednávané věci vyšel v průběhu řízení najevo spor o to, zda došlo k platnému odstoupení navrhovatele od převodní smlouvy, a zda tedy je navrhovatel společníkem společnosti s obchodním podílem…či nikoliv… Odpovídajícím procesním prostorem pro řešení toho sporu je nalézací řízení.“

11. Dále odvolatel poukázal na odůvodnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 14 Cmo 35/2019 ze dne 27. 2. 2019, kde se mimo jiné praví: „Shledá-li rejstříkový soud, že údaje o zapisovaných skutečnostech jsou sporné a je-li zřejmé, že ke zjištění těchto skutečností bude třeba provést dokazování, pak nemůže takové řízení vést rejstříkový soud, a takový návrh musí být zamítnut.“

12. Odvolatel rovněž namítal, že návrh na zápis své osoby jakožto společníka podal navrhovatel dne 21. 3. 2022, ačkoliv odstoupení od smlouvy podepsal až dne 7. 4. 2022.

13. Ke svým tvrzením navrhl účastník č.1/ tyto důkazy: smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 26. 5. 2021, odstoupení navrhovatele od smlouvy o převodu obchodního podílu vč. ověřovací doložky, dopis právního zástupce navrhovatele ze dne 22. 4. 2022, vyjádření společnosti [Anonymizováno]. ze dne 3. 5. 2022, dopis o úhradě ceny za obchodní podíl, spis KS Praha sp. zn. 79 Cm 5/ 2022.

14. Odvolání podala rovněž společnost [Jméno účastníka] a.s. a navrhovala zamítnutí návrhu.

15. Tento odvolatel uvedl, že „uzavřel dne 26.5.2021 smlouvu o převodu podílu o velikosti 20% odpovídající vkladu do základního kapitálu této společnosti ve výši 8.000,- Kč/dále jen ‚smlouva o převodu podílu‘/, na základě které navrhovatel [Jméno navrhovatele] převedl tento podíl na společnost odvolatele /dříve [Anonymizováno]/. Z předmětné kupní smlouvy je zřejmé, že splatnost kupní ceny za podíl byla sjednána na 10 dní od uzavření smlouvy /26.5.2021/, tj. 5.6.2021. Následně navrhovatel zaslal odvolateli bez předchozího upozornění dokument označený jako odstoupení navrhovatele od smlouvy o převodu obchodního podílu, přičemž dokument byl označen datem 3.3.2022 a z ověřovací doložky je zřejmé, že k podpisu tohoto odstoupení došlo dne 7.4.2022. Následně společnost odvolatele zaslala vyjádření společnosti [Jméno advokáta]. dne 3.5.2022, kde jednak sdělil, že kupní cenu za převod podílu navrhovateli uhradil a že k odstoupení od smlouvy ze strany navrhovatele nedošlo bez zbytečného odkladu poté, co mělo údajně dojít k prodlení s úhradou kupní ceny, kdy splatnost nastala 5.6.2021 s tím, že odvolatel sdělil, že trvá na tom, že je i nadále jediným společníkem společnosti [Jméno advokáta].“

16. Odvolatel má ve shodě s [právnická osoba] za to, že soudu z jemu dostupných listin bylo zřejmé, že k odstoupení od smlouvy ze strany navrhovatele nedošlo bez zbytečného odkladu poté, co mělo údajně dojít k prodlení s úhradou kupní ceny.

17. Dále uvedený odvolatel shodně jako účastník argumentoval odkazem na dikci ustanovení § 2020 a § 1977 zákona č. 89/2012 Sb., odkazem na probíhající řízení sp. zn. 79 Cm 5/2022 o žalobě na určení, že navrhovatel je vlastníkem podílu o velikosti 20 % v účastníkovi č.1/, a dále odkazem na účastníkem č.1/ citované závěry, vysvítající z odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 14 Cmo 138/2018, 14 Cmo 35/2019 a rovněž poukazem na předčasnost podaného návrhu a odkazem na shodné důkazy.

18. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. §§ 212, 212a o. s. ř., bez provedení jednání / § 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. /, a dospěl k závěru o důvodnosti odvolání účastníka. Pokud jde o odvolání společnosti [Jméno účastníka], toto je nepřípustné.

19. Podle ustanovení § 11 zákona č. 304/2013 Sb. nestanoví-li zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně. / odst. 1/. Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti / odst. 2/. Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku / odst. 3/.

20. Podle ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 42.

21. Podle ustanovení § 42 zákona č. 304/2013 Sb. do obchodního rejstříku se zapisují a/ obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev. b/ fyzické osoby, 1. které jsou podnikateli, mají bydliště v České republice a požádají o zápis a 2. uvedené v § 43, které podnikají na území České republiky a požádají o zápis a e/ další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu tento nebo jiný zákon.

22. Podle ustanovení § 84 zákona č. 304/2013 Sb. účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.

23. Pro účely vyhodnocení podaného návrhu na zápis změny odkazuje odvolací soud na příslušnou pasáž ustanovení § 90 zákona č. 304/2013 Sb. kde se praví: Nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy.

24. Návrh na zápis změny do obchodního rejstříku, došlý soudu dne 21. 3. 2022, jak byl popsán ve výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, měl v rubrice IV. Přílohy, coby předkládané listiny uvedeno: odstoupení od smlouvy, doručenka- odstoupení od smlouvy, oznámení společnosti, doručenka – odstoupení od smlouvy, dále plná moc, procesní plná moc.

25. Soud usnesením ze dne 6. dubna 2022 navrhovatele vyzval / s odkazem na ustanovení § 19, § 86 písm. e/ zákona č. 304/2013 Sb. a § 43 o. s. ř. /, aby návrh na zápis změny do obchodního rejstříku doplnil a soudu doložil „oboustranné odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu, podepsané oběma smluvními stranami s úředně ověřenými podpisy.“

26. Na výzvu soudu reagoval navrhovatel podáním, datovaným dnem 22. 4. 2022, označeným jako „Doplnění“, v němž uvedl: „ Co se týče požadavku soudu na doručení oboustranného odstoupení podepsaného oběma smluvními stranami, tak navrhovateli není zřejmé, co má soud na mysli. Odstoupení od smlouvy je jednostranným právním úkonem. Jako takové nabývá účinnosti doručením druhé smluvní strany, akceptace druhou smluvní stranou se neprovádí ani není vyžadována. Pro účinnost tedy postačí doručení druhé smluvní straně a existence důvodu odstoupení, což bylo v daném případě naplněno. Za této situace tedy navrhovatel nemůže z logiky věci soudu doložit oboustranné odstoupení, protože takový právní úkon neexistuje.“

27. K podání navrhovatel připojil kopii „ Odstoupení od smlouvy“, datovaného dnem 3. 3. 2022, s ověřením podpisu ze dne 7. 4. 2022. K podanému návrhu byla připojena daná kopie bez kopie ověřovací doložky.

28. Soud požadovanou změnu zapsal, vyšel z listin, jak je specifikoval v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

29. Soudu lze především vytknout, že navrhovatele nevyzval k doložení smlouvy, od níž bylo odstupováno. Bez příslušné smlouvy nelze ani vzdáleně činit závěry o tom, zda případně šlo o oprávněné odstoupení. Bez dalšího nepostačuje, že „ odstoupení“ obsahuje do jisté míry popis pasáží smlouvy, / v daném případě ovšem chybí jeden z podstatných údajů pro identifikaci smlouvy, a to údaj data jejího uzavření/. Z principu nebylo ze samotného textu odstoupení, bez porovnání se smluvními ujednáními, možno učinit závěr o tom, že jsou naplněny předpoklady, dané ustanovením § 90 zákona č. 304/2013 Sb., tedy že údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. Jinak řečeno, ze samotného odstoupení od smlouvy, byť by bylo řádně doručeno, nebylo možno uzavřít, že navrhovatel je v důsledku odstoupení společníkem účastníka č.1/, nebylo možno jen ze samotného textu odstoupení / byť doručeného / uzavřít, že odstoupení mělo / mohlo mít / právní účinky. Rozhodnutí soudu je z tohoto důvodu nesprávné, pro zápis požadované změny nebyly naplněny zákonné předpoklady.

30. V odvolacím řízení účastník vedle dalších listin předložil smlouvu o převodu obchodního podílu ze dne 26. 5. 2021, uzavřenou navrhovatelem, coby společníkem společnosti [Jméno advokáta]., vlastníkem 20% podílu ve společnosti, odpovídajícím vkladu do základního kapitálu této společnosti ve výši 8 000 Kč, jako převodcem, a společností [Jméno účastníka]. jako nabyvatelem, kdy předmětem smlouvy je převod obchodního podílu ve výši 20 %, odpovídající vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 8 000 Kč, do vlastnictví nabyvatele. Cenové ujednání zní takto: „ Smluvní strany se dohody, že převod podílu je úplatný a cena podílu odpovídá vkladu převodce do základního kapitálu, tj. 8000 Kč. Cena podílu bude uhrazena do 10 dní ode dne uzavření této smlouvy.“

31. Samo odstoupení od smlouvy, učiněné vůči společnosti [Jméno účastníka]., jak bylo připojeno k návrhu, popisuje smlouvu, od níž je odstupováno, tak, že jí byl převeden obchodní podíl ve společnosti [Jméno advokáta]. ve výši 20 %, odpovídající vkladu do základního kapitálu této společnosti ve výši 8 000 Kč, kupní cena za tento podíl byla sjednána ve výši 8 000 Kč a měla být uhrazena do 10 dnů. V odstoupení se mimo jiné praví, že kupní cena nebyla uhrazena, což lze považovat za porušení smlouvy podstatným způsobem ve smyslu ustanovení § 2002 zákona č. 89/2012 Sb., proto [Jméno navrhovatele] odstupuje od smlouvy o převodu obchodního podílu pro nezaplacení kupní ceny za převedený obchodní podíl.

32. Odvolací soud konstatuje, že v odvolacím řízení o identitě smlouvy, od níž bylo odstoupeno, není pochyb.

33. Nicméně je třeba vyjít z toho, že je zde dána sporná otázka platnosti odstoupení od smlouvy o převodu obchodního smlouvy, uzavřené dne 26. 5. 2021, kdy je sporné, zda předmětné odstoupení mělo / mohlo mít /v kontextu znění předmětné smlouvy právní účinky. V řízení o zápisu změn do obchodního rejstříku nelze přitom uvedenou spornou otázku řešit.

34. Tzv. „ spornou otázkou“ v režimu rejstříkového řízení se Vrchní soud v Praze zabýval např. ve svém usnesení sp. zn. 14 Cmo 221/2017 ze dne 27. 4. 2018. V odstavci 7 a 8 odůvodnění rozhodnutí zaujal stanovisko, že „řízení ve věcech veřejných rejstříků je ovládané tzv. registračním principem, dle něhož rejstříkový soud rozhoduje toliko na základě předložených listin, z nichž musí údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, jednoznačně vyplývat - pak je možné zápis do veřejného rejstříku provést. Rejstříkový soud tedy, až na výjimky stanovené zákonem, podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává toliko splnění předepsaných formálních náležitostí. V rejstříkovém řízení není dán procesní prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je běžné v občanskoprávním /ať už sporném či nesporném/ řízení. Shledá-li rejstříkový soud, že údaje o zapisovaných skutečnostech jsou sporné a je-li zřejmé, že ke zjištění těchto skutečností bude třeba provést dokazování, pak nemůže takové řízení vést rejstříkový soud, a takový návrh musí být zamítnut. Odvolací soud v tomto ohledu odkazuje na shodné závěry Nejvyššího soudu např. v usnesení ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 29 Cdo 1759/2008, v usnesení ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4753/2009, či v usnesení ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3564/2013 /usnesení jsou dostupná na webových stránkách www.nsoud.cz)/ které se uplatní i v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014. Je tomu tak i proto, že účastníkem řízení ve věcech veřejného rejstříku je podle § 84 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob /dále jen „z. v. r.“/ osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba. Podle § 84 z. v. r. se zapsanou osobou rozumí osoba, o které se vede rejstříkový spis, nikoliv osoba zapsaná do veřejného rejstříku teprve v rámci takové osoby. Z vymezeného účastenství v rejstříkovém řízení je zřejmé, že v rejstříkovém řízení není dán prostor dalším osobám brojit proti podanému návrhu na zápis skutečností, které se jich bezprostředně týkají. Namítne-li však osoba, která se podle jiného zákona zapisuje do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, že nesouhlasí se svým zápisem či výmazem z veřejného rejstříku a sdělí skutečnosti, které jsou schopny vzbudit pochybnosti o pravdivosti k zápisu navržených změn, musí se rejstříkový soud v rámci úvah o nespornosti k zápisu navrhovaných skutečností těmito námitkami zabývat a zvážit s ohledem na výklad uvedený v předchozím odstavci, zda jsou tyto námitky řešitelné v rejstříkovém řízení.“ Vrchní soud v Praze v odůvodnění daného rozhodnutí doplnil svou argumentaci tak, že musí být dán odpovídající prostor k objasnění dané sporné skutečnosti, přičemž odpovídajícím procesním prostorem je nalézací řízení, za předpokladu ovšem, že příslušný návrh bude podán, přičemž účastníkem takového řízení budou vedle navrhovatele a společnosti také všechny osoby, o jejichž právech a povinnostech se bude v řízení jednat.

35. Odvolací soud se v poměrech dané věci hlásí k předestřené argumentaci, jež zazněla v odůvodnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 221/2017. A je třeba říci, že v odvolacím řízení je zřejmé, že společnost [Jméno účastníka]. byť je její odvolání nutno odmítnout coby podané neoprávněnou osobou, zpochybňuje důvodnost zápisu změny, jak byla ve výsledku ve vztahu k ní navrhována.

36. Tedy, v předmětném rejstříkovém řízení je dána sporná otázka, již v tomto řízení nelze řešit. Z tohoto pohledu z principu nelze uzavřít, že údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z předložených listin, odhlédnuto od toho, že smlouvu o převodu obchodního podílu měl předložit navrhovatel, k čemuž měl soudem být vyzván. Na závěru, že návrh na zápis změny do obchodního rejstříku je třeba zamítnout, by v poměrech dané věci ve výsledku ničeho neměnila okolnost, že by v odvolacím řízení danou smlouvu případně předložil navrhovatel.

37. Pro úplnost odvolací soud podotýká, že se lze jen domýšlet, že soud svou výzvou k doložení oboustranného odstoupení snad jen neobratně formuloval požadavek na souhlasné prohlášení smluvních stran o tom, že účinně došlo k odstoupení od smlouvy. Jinak řečeno, že odstoupení od smlouvy druhá strana nezpochybňuje. Že je ale daná otázka sporná, je nyní nepochybné. A samozřejmě, [právnická osoba] oboustranné odstoupení od smlouvy / ledaže by se obecně vzato jednalo o nějaký typ dohody /, samozřejmě neexistuje.

38. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně k odvolání účastníka změnil podle ustanovení § 220 o. s. ř. tak, že návrh zamítl.

39. Pokud jde o odvolání společnosti [Jméno účastníka]., toto odvolání odvolací soud postupem dle ustanovení § 218 písm. b/ o. s. ř. odmítl jako podané neoprávněnou osobou., jak zaznělo výše. Uvedená společnost není v daném případě navrhovatelem, nemá ani postavení zapsané osoby ve smyslu ustanovení § 42 zákona č. 304/2013 Sb.

40. Rovněž pro úplnost odvolací soud podotýká, že jestliže je sporné, zda došlo k platnému odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu, ve výsledku vlastně není dán prostor pro posouzení naplnění předpokladů, daných ustanovením § 11 zákona č. 304/2013 Sb. v otázce aktivní legitimace navrhovatele. Na závěru, že předmětný návrh je třeba / z popsaných důvodů /zamítnout, se tím ničeho nemění.

41. Výrok o nákladech řízení / viz / vychází z ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. / z. ř. s. / ve spojení ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř.