o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 7.1.2022, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 72 Cm 19/2022-61 ze dne 30. května 2023

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého mimo valnou hromadu účastníka [Jméno advokáta]. ze dne 7. 1. 2022, kterým valná hromada rozhodla, že účast navrhovatele v účastníkovi bude ukončena podle čl. 11.1 a 11.3 společenské smlouvy účastníka a dále, že bude uzavřena dohoda o ukončení účasti navrhovatele v účastníkovi a bude mu vyplacen vypořádací podíl, přičemž výše vypořádacího podílu bude stanovena v souladu s čl. 12 společenské smlouvy účastníka, se zamítá.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi [Jméno advokáta]. náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce účastníka.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že nárok, jak o něm bylo rozhodnuto v bodě I. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, a jenž navrhovatel, coby společník účastníka o velikosti 4,5% podílu, uplatnil návrhem ze dne 26.1.2022 / došlým soudu téhož dne /, je odůvodněn tvrzením, že navrhovateli byl účastníkem zaslán návrh na rozhodnutí valné hromady mimo její zasedání ve formě notářského zápisu ze dne 9. 12. 2021. Šlo o návrh usnesení valné hromady účastníka, kterým mělo být určeno, že valná hromada rozhoduje o tom, že účast navrhovatele v účastníkovi bude ukončena podle čl. 11.1 a 11.3 společenské smlouvy účastníka, že bude uzavřena dohoda o ukončení účasti navrhovatele v účastníkovi a že mu bude vyplacen vypořádací podíl ve výši, jež bude stanovena v souladu s čl. 12 společenské smlouvy účastnice. Dne 22. 12. 2021 doručil navrhovatel účastníkovi své hlasování o návrhu na ukončení účasti, kde hlasoval proti návrhu. Rozhodnutím ze dne 7. 1. 2022 byl návrh na ukončení účasti navrhovatele přijat ve znění, jak je o něm rozhodnuto v bodě I. výroku. Dále, dne 15. 1. 2022 byl navrhovateli doručen návrh dohody o ukončení jeho účasti v účastníkovi za protiplnění ve výši 0 Kč.

3. Z odůvodnění rozhodnutí je dále zřejmé, že důvod neplatnosti napadeného usnesení valné hromady spatřuje navrhovatel v tom, že k návrhu na usnesení, o němž měla valná hromada hlasovat, nebyly připojeny podklady potřebné pro jeho posouzení a přijetí, tyto podklady, nebyly navrhovateli poskytnuty ani na základě opakovaných žádostí. Návrh na ukončení účasti neobsahoval jakékoliv odůvodnění. Napadené rozhodnutí je neurčité, neobsahuje jasné a srozumitelné vylíčení, v jakých skutečnostech je spatřováno porušování povinností ze strany navrhovatele, není z něho zřejmé, podle jakých konkrétních ustanovení společenské smlouvy účastníka by mělo být postupováno. Napadené rozhodnutí bylo přijato v rozporu se zákonem, objektivně nebyly naplněny předpoklady pro jeho přijetí, když navrhovatel se nedopustil žádného jednání, které by umožňovalo přijetí takového usnesení. Usnesení je v rozporu s dobrými mravy, neboť zbývajícím dvěma společníkům umožňuje silou jejich hlasů prosadit rozhodnutí, na jehož základě by jim měl navrhovatel de facto „odevzdat“ za cenu 0 Kč svůj podíl, který nabyl za 2 000 000 Kč.

4. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že účastník ve svém vyjádření k návrhu navrhoval jeho zamítnutí coby nedůvodného, když napadené usnesení valné hromady není v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou ani dobrými mravy. Navrhovatel k podání návrhu ani není aktivně věcně legitimován, neboť byl v mezidobí /dočasně/ na základě vlastního jednání vyškrtnut ze seznamu advokátů, účast v účastníkovi mu tak zanikla podle zákona. Navrhovatel ke dni podání návrhu ztratil postavení osoby oprávněné k jeho podání.

5. V reakci na podání účastníka navrhovatel s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR uváděl, že přestože již není společníkem účastníka, má právní zájem na určení neplatnosti přijatého návrhu, neboť ten má dopad na jeho majetkové poměry, konkrétně na výši vypořádacího podílu za ukončení účasti v účastníkovi.

6. Účastník má za to, že i kdyby byla následně vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, postavení navrhovatele by se nezměnilo. Navrhovatel byl ke své žádosti dočasně vyškrtnut ze seznamu advokátů. Z tohoto důvodu nemůže být dán právní zájem navrhovatele na vyslovení neplatnosti daného usnesení.

7. Soud v odůvodnění rozhodnutí poukázal na nesporné tvrzení účastníků řízení o tom, že navrhovatel byl ke dni 31.1.2022 vyškrtnut ze seznamu advokátů České advokátní komory / odst. 11 odůvodnění /, a konstatoval dále zjištění, učiněná na základě provedeného dokazování / odst. 6-10, 12-14 odůvodnění /. V odstavci 15 odůvodnění popsal svůj závěr o skutkovém stavu takto: „Dne 7. 1. 2022 přijala valná hromada účastníka rozhodnutí per rollam, přijala napadené rozhodnutí, usnesení, že účast navrhovatele v účastníkovi bude ukončena podle čl. 11.1 a 11.3 společenské smlouvy účastníka a dále přijala usnesení, že bude uzavřena dohoda o ukončení účasti navrhovatele v účastníkovi a bude mu vyplacen vypořádací podíl, přičemž výše vypořádacího podílu bude stanovena v souladu s čl. 12 společenské smlouvy účastníka. Napadené rozhodnutí bylo přijato společníky majícími 905 hlasů, proti návrhu hlasovali společníci mající 45 hlasů. Navrhovatel hlasoval proti napadenému rozhodnutí a podal proti němu protest. Navrhovatel byl ke dni 31. 1. 2022 vyškrtnut ze seznamu advokátů České advokátní komory. Dne 4. 3. 2022 byl navrhovatel vymazán jako společník účastníka z obchodního rejstříku.“

8. Poté soud odkázal na související právní úpravu, danou ustanovením § 80 o.s.ř., § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., § 15 odst. 6 zákona č. 85/1996 Sb. / o advokacii /, § 258 zákona č. 89/2012 Sb. / odstavec 17.-20. odůvodnění /, dovodil včasnost podaného návrhu / odstavec 22 odůvodnění /.

9. Dále se soud zabýval otázkou věcné legitimace navrhovatele k podání daného návrhu:

Jednak s odkazem na ustanovení § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. poukázal na skutečnost, že navrhovatel byl ke dni 31.1.2022 vyškrtnut ze seznamu advokátů České advokátní komory.

10. V odstavci 25 odůvodnění pak konstatoval: „Navrhovateli zanikla účast společníka v účastníkovi dle § 15 odst. 6 zákona o advokacii a současně navrhovateli vzniklo právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zákona o obchodních korporacích. Tím, že navrhovateli ze zákona zanikla jeho účast v účastníkovi, ztratil tím své postavení jako osoby aktivně legitimované k návrhu. Ke stejnému názoru dospěl již v minulosti Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 1. 8. 2002, č. j. 29 Odo 11/2002 Sb., kdy učinil závěr, že ‚ztrátou postavení opravňujícího určitou osobu k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle § 131 odst. 1 obch. zák. ztrácí oprávněná osoba zásadně i aktivní věcnou legitimaci v řízení podle § 131 obch. zák. To neplatí, jestliže prokáže, že v době rozhodování trvá její právní zájem na vydání požadovaného rozhodnutí, protože může mít dopad na její poměry založené jejím vztahem ke společnosti.‘ “

11. Soud se dále zabýval otázkou, zda navrhovateli trvá jeho právní zájem na vyslovení neplatnosti daného usnesení valné hromady. K tomu v odstavci 27, 28, odůvodnění konstatoval: „Účast navrhovatele v účastníkovi skončila k datu 31. 1. 2022, a to jeho vyškrtnutím ze seznamu advokátů České advokátní komory. K následnému uzavření dohody o vypořádacím podílu nikdy nedošlo, neboť napadené rozhodnutí nemohlo vyvolat zamýšlené právní účinky a z tohoto důvodu se soud nemohl ztotožnit s navrhovatelovým tvrzením ohledně trvání jeho naléhavého právního zájmu na požadovaném určení neplatnosti napadeného rozhodnutí. Pakliže napadené rozhodnutí v části, že účast navrhovatele v účastníkovi bude ukončena podle čl. 11.1 a 11.3 společenské smlouvy, mělo vyvolat následky, že navrhovatelova účast ‚bude ukončena‘ a zároveň účast navrhovatele v účastníkovi byla následně ukončena vyškrtnutím navrhovatele ze seznamu advokátů, pak jeho účast v navrhovateli nemohla být ukončena dle společenské smlouvy. Soud tento svůj názor opírá o rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1180/2009: ‚O naléhavý právní zájem může jít zásadně jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobce, nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým. To znamená, že u žalobce musí jít buď o právní vztah /právo/ již existující /alespoň v době vydání rozhodnutí/ nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen; případně pro své nejisté postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě.‘ “

12. Soud zdůraznil „Navrhovatel se může, a také tak učinil, domáhat plnění proti účastníkovi o výši vypořádacího podílu v důsledku ukončení účasti navrhovatele v účastnici. Navrhovatel zahájil u Městského soudu v Praze řízení o peněžité plnění, o výši vypořádacího podílu, řízení je vedeno pod sp. zn. 77 Cm 112/2022 /známo soudu z vlastní činnosti – pozn. Soudu/.“ / odstavec 29 odůvodnění /

13. Soud návrh zamítl s tím, že není dána věcná legitimace navrhovatele k podanému návrh.

14. O nákladech řízení rozhodl postupem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Neshledal předpoklady pro použití ustanovení § 150 o.s.ř., rovněž neshledal důvodnou námitku navrhovatele, že účastníkovi náklady řízení nevznikly. Soud zdůraznil, že právní zástupce účastníka není jeho společníkem, nýbrž spolupracujícím advokátem.

15. Ve včas podaném odvolání, v němž navrhoval změnu usnesení ve smyslu vyhovění návrhu, navrhovatel poukázal na skutečnost, že soud návrh zamítl s tím, že navrhovatel nemá na vyslovení neplatnosti usnesení naléhavý právní zájem. Dle navrhovatele je rozhodnutí soudu v daném směru nepřezkoumatelné, soud se nijak nevypořádal s argumentací navrhovatele o tom, že usnesení valné hromady zasahuje do majetkových práv navrhovatele, že ponechání napadeného usnesení valné hromady v platnosti může mít význam v řízení o výši vypořádacího podílu, jež je vedeno u Městského soudu za situace, že účastník tvrdí, že navrhovatel právo na vypořádací podíl z důvodu porušení smluvních povinností nemá.

16. Dále odvolatel soudu vytýká, že se nezabýval navrhovatelem vznesenou námitkou ohledně neexistence nákladů řízení účastníka, kdy navrhovatel namítal, že účastník požaduje náklady řízení, které mu nevznikly. Účastník nehradil svému zástupci v tomto řízení jakoukoli odměnu, neboť ta mu byla kompenzována v rámci odměny kterou mu účastník vyplácí na měsíční bázi. Zástupce účastníka byl advokátem trvale spolupracujícím s účastníkem.

17. Účastník ve svém vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení usnesení soudu prvního stupně jako věcně správného.

18. Dle účastníka soud správně uzavřel, že absence aktivní věcné legitimace navrhovatele vyplývá ze skutečnosti, že v průběhu řízení před soudem prvního stupně přestal být společníkem účastníka a přestal tak být osobou, která se může dovolávat vyslovení neplatnosti valné hromady podle ustanovení § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., u navrhovatele rovněž není dán žádný právní zájem na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení valné hromady účastníka, který by trval i po ukončení jeho účasti v účastníkovi. Jednak napadené usnesení svým obsahem nijak nezasahuje do majetkových poměrů navrhovatele vyplývajících z jeho účasti ve zúčastněné společnosti, dále, nikdy nedošlo a už ani nedojde k naplnění napadeného usnesení valné hromady zúčastněné společnosti. Napadené usnesení je tak zcela bez relevance pro právní poměry navrhovatele, vyplývající z jeho účasti v účastníkovi. Dohoda společníků ohledně ukončení účasti navrhovatele v účastníkovi, předvídaná napadeným usnesením valné hromady účastníka, nikdy uzavřena nebyla a už uzavřena ani nebude, neboť účast navrhovatele v účastníkovi skončila ke dni 31. 1. 2022, kdy se navrhovatel nechal vyškrtnout ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou ve smyslu ustanovení § 15 odst. 6 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Navíc, z textu napadeného usnesení by nebylo možné dovodit jakýkoliv zásah do práv navrhovatele ani v případě, kdy by napadené rozhodnutí bylo pro navrhovatele nadále relevantní, což není. Usnesení valné hromady pouze stanoví, že účast navrhovatele bude ukončena dohodou společníků účastníka /takové rozhodnutí valné hromady není společenskou smlouvou účastníka podmíněno porušením jakékoliv povinnosti ze strany společníka/ a že vypořádací podíl navrhovatele bude určen podle čl. 12 společenské smlouvy účastníka. Z tohoto ustanovení společenské smlouvy účastníka se při určení výše vypořádacího podílu v souvislosti s ukončením účasti v účastníkovi vychází v každém případě. Vypořádací podíl navrhovatele byl účastníkem určen na základě uvedeného článku společenské smlouvy v návaznosti na zánik účasti navrhovatele ve společnosti v důsledku vyškrtnutí navrhovatele ze seznamu advokátů České advokátní komory, nikoliv v návaznosti na napadené usnesení valné hromady.

19. V dané souvislosti účastník doplnil, že v otázce nároku na vypořádacího podílu mají navrhovatel a účastník odlišné názory, navrhovatel se údajného nároku na vypořádací podíl domáhá v řízení, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 112/2022., přičemž o oprávněnosti tohoto nároku navrhovatele bude dle účastníka rozhodnuto v daném soudním řízení bez ohledu na napadené usnesení valné hromady účastníka.

20. Pokud navrhovatel usnesení soudu prvního stupně vytýká nepřezkoumatelnost, tak z odůvodnění rozhodnutí jasně vyplývá, z čeho soud prvního stupně vycházel, když dospěl k závěru, že napadené usnesení valné hromady účastníka nepředstavuje zásah do majetkových práv navrhovatele vyplývajících z jeho účasti v účastníkovi, jenž by mohl znamenat to, že přes ukončení účasti navrhovatele v účastníkovi jeho právní zájem na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení nadále trvá.

21. Dle účastníka postupoval soud prvního stupně zcela správně, když návrh navrhovatele z popsaných důvodu zamítl. Ale ani v případě, kdy by soud dospěl k závěru, že právní zájem navrhovatele na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení z nějakého důvodu trvá, není důvod neplatnost napadeného usnesení valné hromady účastníka vyslovit, neboť napadené usnesení valné hromady bylo přijato v souladu se zákonem a společenskou smlouvou účastníka.

22. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. §§ 212, 212a o.s.ř. za souhlasu účastníků řízení bez nařízení jednání / § 115a ve spojení s § 211 o.s.ř. / a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

23. Podle ustanovení § 191 zákona č. 90/2012 Sb. každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník. / odst. 1 /. Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy. / odst. 2/.

24. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně, učiněnými soudem za užití přiléhavé argumentace, na něž odvolací soud odkazuje. Současně odvolací soud konstatuje, že odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně naprosto vyhoví dikci ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř.

25. K věci samé lze shrnout, že napadené rozhodnutí valné hromady účastníka nezpůsobilo zánik účasti navrhovatele ve společnosti a ani nerozhodlo o výši vypořádacího podílu. Otázka platnosti napadeného rozhodnutí je nerozhodná pro nárok na zaplacení vypořádacího podílu, navrhovatel tak nemá na podaném návrhu právní zájem. Pokud jde o aktivní legitimaci z titulu společníka účastníka, tu navrhovatel pozbyl ještě před zahájením řízení.

26. Pokud soud návrh zamítl, nelze tomuto postupu vytknout pochybení.

27. Pokud jde o argumentaci navrhovatele ve vztahu k nákladům řízení za řízení před soudem prvního stupně, k tomu je třeba říci, že soud rozhoduje o nákladech řízení, spočívajících v nákladech právního zastoupení / v souvislosti s poskytováním právních služeb / dle vyhlášky č.177/1996 Sb. / advokátního tarifu /. Při rozhodování o nákladech řízení soud nezkoumá, jaká je interní dohoda mezi advokátem a jeho klientem. Samotné účastníkovi přiznané náklady, jak o nich rozhodl soud prvního stupně / 3x odměna advokáta ve výši 3 100 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč + 21% DPH /nelze považovat z hlediska jejich struktury, rozsahu a výše sumy za jednotlivou položku za nadsazené a z hlediska výpočtu za nesprávné.

28. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

29. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o.s.ř. Odvolací soud přiznal procesně úspěšnému účastníkovi ve vztahu k navrhovateli účelně vynaložené náklady, představované náklady právního zastoupení celkem v částce 6 352 Kč / 1x odměna za úkon právní služby po 3 100 Kč za vyjádření k odvolání, 1x odměna v rozsahu 50 % z částky 3 100 Kč za vyjádření k výzvě soudu, 2x režijní paušál po 300 Kč, 21 % DPH ve výši 1 102,50 Kč /.