o zaplacení 7 285 491,61 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 79 Cm 9/ 2022-158 ze dne 13. dubna 2023

1. Rozsudkem shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „ Žaloba, dle které by žalovaný byl povinen žalobci uhradit částku ve výši 7 285 491,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 18.11.2021 do zaplacení, se zamítá.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „ Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 349 657,60 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.“

2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že nárok, jak o něm soud rozhodl v bodě I. výroku rozsudku, žalobce uplatnil coby slevu z kupní ceny. Jak vyplývá ze žalobních tvrzení, jimiž žalobce odůvodnil svůj nárok, základem uplatněného nároku jsou tyto smluvní vztahy: Rámcové podmínky ohledně převodu obchodního podílu ve výši 25% ve společnosti [právnická osoba], / dále i [právnická osoba], dále i Společnost /, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dnem 14.5.2021, / zkratka Hot/. Současně žalovaný prohlásil, že účetnictví společnosti ukazuje věcný a poctivý obraz o účetním stavu společnosti a že nese plnou odpovědnost za stav účetnictví společnosti. Následně byla uzavřena dne 11.6.2021 Rámcová smlouva o převodu podílu a zřízení práva opce ve společnosti / SPA / jejímž obsahem bylo promítnutí Hot do práv a povinností plynoucích z převodu obchodního podílu. K převodu obchodního podílu ve výši 25% došlo dne 11.6.2021 uzavřením Smlouvy o převodu obchodního podílu, cena za podíl činila 16 000 000 Kč. V rámci SPA se žalovaný zavázal, že část kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč poskytne Společnosti jakožto dobrovolný příplatek mimo základní kapitál Společnosti, a to výlučně za účelem úhrady části závazků, které jsou k datu uzavření SPA po splatnosti, a u kterých Společnosti nesjednala s věřiteli splátkový kalendář /dále jen „Příplatek č. 1“/. Dále, rovněž v rámci SPA, se žalovaný společně s [tituly před jménem] [Jméno] a [Jméno] /dále jen „Koncoví vlastníci“/ zavázali poskytnout Společnosti příplatek mimo základní kapitál Společnosti ve výši až do výše 3 600 000 Kč, a to výlučně za účelem uhrazení pohledávek věřitelů Společnosti, u kterých Společnost sjednala s věřiteli splátkové kalendáře /dále jen „Příplatek č. 2“/.

3. Je zřejmé, že v žalobě uplatněná suma, jejíhož zaplacení se žalobce po žalovaném domáhá, je tvořena několika položkami. Suma 4 000 000 Kč se dle žalobních tvrzení odvíjí od nesplněné povinnosti uhradit příplatek mimo základní kapitál, ,kdy žalovaný ani koncoví vlastníci neuhradili jedinou splátku dle sjednaného splátkového kalendáře ani neposkytli příplatek přímo společnosti, dále, částka 2 768267,70 Kč představuje závazky společnosti [právnická osoba], které žalovaný nesdělil žalobci při jednání a uzavírání smlouvy o převodu obchodního podílu, v tomto rozsahu má žalobce dle svého přesvědčení nárok na slevu z kupní ceny. Částka 517 223,91 Kč představuje ztrátu, jež vznikla v přímé souvislosti s porušením prohlášení o stavu společnosti. Tato suma společnosti chybí a je tvořena částkami 271 044 Kč a 246 179,91 Kč, představující závazky, jež vznikly a staly se splatnými před 11.6.2021. Dané závazky společnost uhradila bez vědomí žalobce prostřednictvím koncových vlastníků, jakožto jednatelů společnosti. Žalobce dne 6.1.2022 vyzval žalovaného k úhradě slevy z kupní ceny ve výši 7 285491,61 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od doručení, avšak ani žalovaný ani koncoví vlastníci ničeho nezaplatili.

4. Z odůvodnění rozsudku soud rekapituloval vyjádření žalovaného k žalobě tak, že žalovaný „žalobní nárok považuje za neoprávněný a nedůvodný. Žalovaný v prvé řadě činí nesporným, že spolu se žalobcem uzavřeli dne 11. 6. 2021 SPA. Dále poukazuje na to, že z komunikace, zejména mezi panem [Jméno] /jako finančním ředitelem společnosti [právnická osoba]/ a manželi [Jméno] /jako jednateli žalovaného/, je zřejmé, že se příprava dokumentů neobešla bez dispozice s velmi obsáhlými a podrobnými daty o hospodaření Společnosti, čímž současně zdůrazňuje, že žalobce o závazcích Společnosti řádně a včas informoval, přestože je příloha č. 2 SPA prázdná, avšak nejspíše z důvodu administrativních nedopatření. Žalovaný poskytl dne 14. 6. 2021, tj. po převodu obchodního podílu o velikosti 25 % na základním kapitálu, Společnosti Příplatek č. 1 mimo základní kapitál Společnosti ve výši 4 000 000 Kč a následně dne 15. 6. 2021 Příplatek č. 2 mimo základní kapitál ve výši 790 000 Kč, který sloužil k naplnění povinností dle čl. 3.5 SPA. Žalovaný se dohodl se žalobcem na odkupu zbývající dohodnuté části obchodního podílu ve výši 65 % na základním kapitálu Společnosti, přestože měl možnost tuto část podílu prodat jiným zájemcům, pročež o tom byl žalobce rovněž informován. Žalovaný prodal žalobci obchodní podíl ve výši 65 % na základním kapitálu Společnosti za 16 000 000 Kč, ačkoli z počátku byla cena stanovena ve výši 18 000 000 Kč /prvotní požadavek žalovaného byl dokonce 25 000 000 Kč/, tedy se slevou několika milionů Kč, a to především z důvodu, že žalobce převezme závazky ze splátkových kalendářů, které byly dříve dojednány s jednotlivými věřiteli /tyto závazky byly uvedeny v příloze č. 2 a dne 15. 11. 2021 byly obsahem e-mailové korespondence mezi smluvními stranami/. K právu na úhradu slevy z kupní ceny z titulu neuhrazených příplatků žalovaný sděluje, že Příplatek č. 1 byl uhrazen dne 14. 6. 2021 a dne 15. 6. 2021 poskytl do Společnosti v rámci Příplatku č. 2 částku ve výši 790 000 Kč, která nepochybně postačovala k úhradě splátek v nejbližších měsících, přičemž při uzavření SPA /tj. 11. 6. 2021/ byl např. splátkový kalendář s věřitelem Pražská správa sociálního zabezpečení nastaven až do 15. 3. 2024. Žalovaný v tomto směru žádnou svou povinnost neporušil, neboť se nedostal do prodlení s úhradami jednotlivých splátek za období od 11. 6. 2021 do 18. 11. 2021, a proto žalobci nemohl vzniknout nárok na úhradu slevy z kupní ceny. V tomto směru žalovaný z opatrnosti namítá neplatnost čl. 3.5 SPA z důvodu jeho neurčitosti. K právu na slevu z kupní ceny z titulu Neoznámených závazků uvedl, že z žalobního návrhu není zřejmé, o jaké konkrétní závazky se jedná, neboť tam nejsou konkrétně identifikovány. Dále má za to, že tento nárok žalobce není uplatňován po právu, nýbrž v rozporu s čl. 7.5 SPA, a navíc má za to, že oznámení učiněné dne 6. 1. 2022 je opožděné dle čl. 7.3 písm. a/ SPA, neboť se žalobce k účetnictví Společnosti dostal již dne 12. 8. 2021, resp. 1. 9. 2021. Z opatrnosti žalovaný doplnil, že i pokud by měl existovat nějaký závazek, o kterém žalobce nevěděl, nejpozději při prodeji zbývajícího dohodnutého podílu ve výši 65 % na základním kapitálu Společnosti od žalobce v listopadu 2021 musel žalobce vědět o stavu Společnosti naprosto detailně. K právu na úhradu Ztráty žalovaný uvedl, že nerozumí, z jakého titulu by měl být žalobce k tomuto nároku oprávněn, když jednak o existenci z toho vyplývajících závazků prokazatelně věděl, a jednak žalobce neprokazuje důvod ani výši vzniku tohoto závazku.

5. V reakci na vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že co se týče Neuhrazených příplatků, tak součet splatných splátek jednotlivých splátkových kalendářů za období do 18. 11. 2021 činí 875 769 Kč. Žalovaný poukázal na účet Společnosti částku ve výši 790 000 Kč, avšak vzápětí z eurového účtu Společnosti převedl na svůj účet částku ve výši 30 060 EUR, což činí ekvivalent 765 027 Kč /ke dni 15. 6. 2021/. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného o tom, že žalobce měl převodem podílu ve výši 65 % na základním kapitálu Společnosti na sebe převzít zbývající část splátkových kalendářů, neboť to není ani v souladu s čl. 3.5 SPA a rovněž nesouhlasí s tím, že by povinnost žalovaného poskytnout dobrovolný příplatek podle téhož článku SPA měla skončit dnem 18. 11. 2021. Pokud žalovaný namítá neplatnosti čl. 3.5 SPA, tak v posuzovaném případě je zřejmé, co je obsahem závazku a jaká byla vůle žalovaného. Pokud jde o právo na slevu z kupní ceny z titulu Neoznámených závazků, tak poskytnutím Příplatku č. 1 dojde k očištění Společnosti od všech závazků po splatnosti, ke kterým Společnost nesjednala splátkové kalendáře, a proto jakékoliv závazky po splatnosti by měly být považovány za neodhalené závazky ve smyslu čl. 7.10 SPA. Kompletní účetnictví žalobce obdržel až dne 15. 11. 2021, nelze proto považovat oznámení učiněné dne 6. 1. 2022 za opožděné, tedy v rozporu s čl. 7.3 SPA. Pokud jde o právo na úhradu Ztráty, žalobce po předání účetnictví, tj. 15. 11. 2022, zjistil, že v účetnictví Společnosti se nacházejí úhrady či platby zdravotním pojišťovnám a příslušné správě sociálního zabezpečení, které mají pozdější datum než 11. 6. 2021, avšak neodpovídají přehledům plateb či záloh na sociální či zdravotní pojištění u příslušných zaměstnanců.

6. V odstavci 4 odůvodnění soud konstatoval podrobná zjištění, učiněná z rozsáhlého dokazování listinami, jež našla odraz ve vymezení skutkového stavu soudem a v dalších pasážích odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, přičemž, pokud se argumentace váže ke kupní ceně druhého z převáděných podílů soud v rámci výčtu svých zjištění rovněž konstatoval: „ Z e-mailové korespondence mezi [Jméno] a [Jméno] ze dne 27. 1. 2022 bylo zjištěno, že 6. 1. 2022 žalobce vyzval žalovaného, aby vyřešili nesrovnalosti, s tím, že konečná částka za 65 % podíl na základním kapitálu Společnosti byla dohodnuta ve výši 16 000 000 Kč, namísto původních 25 500 000 Kč, z důvodu promítnutí veškerých nezaplacených závazků či jiných nesrovnalostí v pokladně Společnosti.“

7. V odstavci 5 odůvodnění soud vymezil na základě provedeného dokazování zjištěný skutkový stav takto: „Žalobce uzavřel s žalovaným dne 14. 5. 2021 rámcové podmínky ohledně převodu obchodního podílu ve výši 25 % na základním kapitálu Společnosti, jakož i ohledně práv a povinností účastníků týkající se řízení a vedení Společnosti s názvem [právnická osoba] /dále jen „HoT“/, kdy současně žalovaný prohlásil, že účetnictví Společnosti ukazuje věcný a poctivý obraz o účetním stavu Společnosti, a že nese plnou odpovědnost za stav účetnictví Společnosti. Společnost [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] spojuje osoba [Jméno], rovněž od 11. 6. 2021 jednatele [právnická osoba]. Následně účastníci dne 11. 6. 2021 uzavřeli Rámcovou smlouvu o převodu podílu a zřízení práva opce ve Společnosti /dále jen „SPA“/, jejímž obsahem bylo promítnutí HoT do práv a povinností plynoucích z převodu podílu ve Společnosti. K převodu podílu ve výši 25 % na základním kapitálu ve Společnosti došlo uzavřením Smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 11. 6. 2021 /dále jen „SPP“/, kdy kupní cena za podíl byla ve výši 16 000 000 Kč. SPP a SPA jsou závislé smlouvy do té míry, že podrobná práva a povinnosti ohledně převodu podílu a právních vztahů mezi účastníky se řídí SPA. V rámci SPA se žalovaný zavázal, že část kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč poskytne Společnosti, jakožto dobrovolný příplatek mimo základní kapitál Společnosti, a to výlučně za účelem úhrady části závazků, které jsou k datu uzavření SPA po splatnosti, a u kterých Společnosti nesjednala s věřiteli splátkový kalendář. Tato částka nebyla účastníky sporována a byla dnem 14. 6. 2021 žalovaným uhrazena. Dále, rovněž v rámci SPA, se žalovaný společně s [tituly před jménem] [Jméno], nar. [dat. nar.], bytem [adresa] a [Jméno], nar. [dat. nar.], bytem [adresa] /dále jen „Koncoví vlastníci“/ zavázali poskytnout Společnosti příplatek mimo základní kapitál Společnosti až do výše 3 600 000 Kč, a to výlučně za účelem uhrazení pohledávek věřitelů Společnosti, u kterých Společnost sjednala s věřiteli splátkové kalendáře. Žalovaný uhradil částku 790 000 Kč. Seznam závazků, který měl být přílohou č. 2 shora uvedené smlouvy, byl však prázdný. Dle čl. 7 odst. 7.10 SPA platí, že v případě, že se po vypořádání transakce předvídané SPA, ukáže, že Společnost má další závazky po splatnosti, které žalovaný/anebo Koncoví vlastníci nesdělili žalobci, vzniká žalobci právo na slevu z kupní ceny ve výši odpovídající souhrnné částce takovýchto neodhalených závazků. Dne 6. 10. 2021 obdržel žalobce obratovou předvahu, která dle něj obsahovala neodhalené závazky v souhrnné výši 1 884 413,57 Kč. Následně dne 15. 11. 22021 obdržel žalobce novou obratovou předvahu s tím, že obratová předvaha ze dne 6. 10. 2021 neplatí. Tato obratová předvaha obsahovala dle žalobce neodhalené závazky v celkové výši 2 768 267,70 Kč. Žalovaný rovněž prohlásil, že ke dni podpisu SPA Společnost uhradila veškeré závazky plynoucí z plateb sociálního pojištění nebo zdravotního pojištění, včetně jakýchkoli záloh, a že nemá žádné neuhrazené povinnosti po splatnosti či si není vědom jakýchkoli nedoplatků na povinných platbách sociálního či zdravotního pojištění. Z obratové předvahy ze dne 15. 11. 2021 však žalobce zjistil, že v účetnictví Společnosti chybí částka 517 223,91 Kč. Dne 18. 11. 2021 pak žalobce uzavřel Smlouvu o převodu obchodního podílu o velikosti 65 % za částku 16 000 000 Kč. Tato částka byla mezi stranami ujednána, ačkoli byla původně stanovena ve výši 25 000 000 Kč.“

8. Poté, co soud předestřel své skutkové závěry a zdůraznil, že žalobce uplatňuje právo na úhradu slevy z kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč dle čl. 3 SPA, právo na slevu z kupní ceny ve výši 2 768 267,70 Kč za neodhalené závazky dle čl. 7.10 SPA a právo na úhradu ztráty ve výši 517 223,91 Kč dle čl. 5.1 SPA, kdy dle čl. 7.2 SPA platí, že úhrada ztráty nebo jakékoliv jiné plnění zaplacené kupujícím prodávající podle této Smlouvy se považuje za slevu z kupní ceny, přistoupil soud k hodnocení námitky opožděnosti uplatněného nároku / odst. 6- 11 odůvodnění /, přičemž dovodil, že předmětný nárok byl uplatněn včas. Odkázal přitom na dikci ustanovení § 1916 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. / občanského zákoníku /,, přičemž zdůraznil, že „ soukromé právo ovládané zásadami autonomie vůle a smluvní svobody, umožňuje zákonnou odpovědnost za vady ve smlouvě upravit odlišně, nicméně modifikace není bezbřehá“, odkázal rovněž na znění článku 7.5 SPA, 7.2 SPA , 7.3 SPA, 5.1 SPA , kdy „Podle článku 7.5 SPA platí, že prodávající je za Škodnou událost odpovědna pouze v případě, doručí-li jí Kupující oznámení podle čl. 7.2 SPA do tří měsíců po zjištění ztráty a zároveň: a) nejpozději v den pátého výročí ode Dne vypořádání této Smlouvy, vyplývá-li Ztráta z porušení prohlášení uvedených v článku 5.1; b) nejpozději uplynutím šesti měsíců po uplynutí zákonné lhůty pro vyměření Daně, vyplývá-li Ztráta z porušení prohlášení týkajících se předmětné Daně; a c) nejpozději osmnácti měsíců ode Dne vypořádání této Smlouvy, jedná-li se o jinou ztrátu.“/ , zabýval se během příslušných lhůt / v odstavci 12 a 13 odůvodnění / a v daném směru uzavřel, že „pokud pak žalobce zaslal dne 6. 1. 2022 oznámení v souladu s čl. 7 odst. 7.3 SPA /a žalovaný ho potvrdil emailem ze dne 27. 1. 2022/, ve kterém oznámil žalovanému, že došlo ke vzniku Ztráty a rovněž vyzval k vydání slevy z kupní ceny, učinil tak řádně a včas. Soud se totiž neztotožnil s námitkou žalovaného, že by oznámení ze dne 6. 1. 2022 mělo nedostatky ve smyslu čl. 7.3 SPA či bylo opožděné.“

9. Pokud jde o uplatněný nárok na slevu z kupní ceny v rozsahu 4 000 000 Kč dle čl. 3.8. SPA., k tomu soud / v odstavci 15,16, 17 odůvodnění /poukázal na skutečnost, že „ dle čl. 3.5 SPA platí, že prodávající a koncový vlastník 1 a koncový vlastník 2 se dále společně zavazují poskytnout společnosti FFP dobrovolný příplatek mimo základní kapitál, a to až do celkové výše 3 600 000 Kč k uhrazení části Závazků, které jsou po splatnosti a u kterých je s věřiteli sjednán splátkový kalendář či jiná forma dohody k uhrazení pohledávek po splatnosti /příplatek mimo základní kapitál 2/. Dle čl. 3.6 jsou prodávající, koncový vlastník 1 a koncový vlastník 2 oprávněni poskytovat Společnosti po částech, a to tak, že budou odpovídat nejméně výši splátky splatné příslušného dne podle splátkového kalendáře příslušného věřitele, a to až do úplného splacení příslušné pohledávky, která tvoří Závazky. Podle čl. 3.8 SPA platí, že v případě, že prodávající, koncový vlastník 1 a koncový vlastník 2 nesplní povinnost dle čl. 3.4 nebo 3.5 Smlouvy, tj. neposkytne Společnosti příplatek mimo základní kapitál 1 anebo příplatek mimo základní kapitál 2, vzniká kupujícímu právo na slevu z kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč.“

10. Soud se v odůvodnění svého rozhodnutí zabýval dále otázkou výkladu právních jednání / odst. 18,19,20 /, odkázal přitom na ustanovení § 553 odst. 1 / občanského zákoníku /, rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1845/2008, a na základě provedené dokazování a za použití výkladu předmětných právních jednání soud v odstavci 21-24 uvedl, že „sice Seznam závazků tvořící přílohu č. 2 SPA je prázdný, avšak z vůle stran je zřejmé, že žalobce byl srozuměn se závazky, ohledně nichž jsou sjednány splátkové kalendáře /emailová korespondence v období 4/2021 – 6/2021/. Tyto závazky jsou vůči [právnická osoba] ve výši 73 897 Kč, vůči Odborové zdravotní pojišťovně zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví ve výši 92 652 Kč, vůči [právnická osoba] ve výši 354 187 Kč, vůči [právnická osoba] ve výši 118 039 Kč a vůči Pražské správě sociálního zabezpečení výši 3 116 262 Kč. Celkem 3 755 037 Kč. Splátky pak byly stanoveny od 31. 1. 2021 do 15. 3. 2024. Součet splátek předmětných splátkových kalendářů za období od 31. 1. 2021 do 18. 11. 2021 činil částku 962 226 Kč. Součet splátek předmětných kalendářů za období od 11. 6. 2021 do 18. 11. 2021 činil částku 722 727 Kč. Žalovaný uhradil dne 15. 6. 2021 částku 790 000 Kč. Soud je toho názoru, že do předmětné částky v souladu s čl. 3.6 SPA lze započítat pouze splátky splatné od okamžiku uzavření SPA. Z ustanovení SPA totiž nevyplývá, že by se do výše předmětného příplatku, resp. jeho průběžně poskytovaných částí, měly zohlednit i splátky před uzavřením SPA. Tomuto odpovídá i skutečnost, že celkový součet splatných od uzavření SPA odpovídá po zaokrouhlení výši předmětného příplatku, tj. částce 3 600 000 Kč. Přičemž povinnost poskytnout předmětný příplatek zanikla na základě uzavření rámcové smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 18. 11. 2021 uzavřené mezi [právnická osoba] a [právnická osoba]. S poukazem na shora uvedený výklad právních jednání vyplývá ze samotné textace smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 18. 11. 2021, že vůle stran při uzavírání druhé smlouvy o převodu podílu směřovala i k vyrovnání závazků Společnosti, které byly známy či vyšly najevo, když výše kupní ceny zohledňovala existenci závazků na straně společnosti, které jsou součástí její přílohy. Těmito závazky byly i ony zmiňované splátkové kalendáře.“

11. Poté soud s odkazem na dikci ustanovení § 6 zákona č. 89/2012 Sb. / občanského zákoníku v odstavci 26,27 odůvodnění uvedl: „Pokud žalovaný uhradil částku 790 000 Kč, pokryla tak veškeré splátky dle sjednaných splátkových kalendářů od 11. 6. 2021 do 18. 11. 2021 ve výši 722 727 Kč, ke kterým měl ve smyslu čl. 3.6 SPA povinnost, a tudíž nemohl žalobci vzniknout nárok na slevu z kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč. Je totiž nepoctivé, aby žalobce požadoval slevu z kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč ohledně SPA a rovněž mu byla ohledně stejných závazků poskytnuta sleva z kupní ceny při uzavření rámcové smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 18. 11. 2021.“

12. Ve vztahu k další argumentaci žalobce, kdy žalobce odkazoval na ustanovení čl. 11.2 rámcové smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 18.11.2021, soud zdůraznil, že i v tomto případě je nutno přihlédnout k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. / odst. 29 odůvodnění /.

13. Soud v daném směru uzavřel, že rámcová smlouva ze dne 18.11.2021 měla vyřešit veškeré závazky, tedy i splátkové kalendáře. „ Tato skutečnost je i logická, neboť si strany s konečnou platností vyřešily potenciální práva a povinnosti stran vyplývající ze SPA vzhledem ke stavu společnosti [právnická osoba], což odráží i sjednaná výše kupní ceny ve výši 16 000 000 Kč za 65 % obchodního podílu, tj. ve stejné výši jako původní kupní cena pouze za 25 % obchodního podílu.“

14. Dále z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud neshledal důvodnou námitku žalobce, že částka 790 000 Kč nepředstavovala platbu příplatku, jelikož toho dne byla převedena v eurovém účtu na účet žalovaného částky 30 060 EUR, za situace, že k této platbě nebyl právní důvod. Daná námitka se týká jiných práv a povinností mezi účastníky, nikoliv na základě SPA, uzavřel soud.

15. Dále se soud zabýval požadavkem na slevu z kupní ceny v rozsahu 2 768 267, 70 Kč, odpovídající výši neodhalených závazků a učinil závěr, že „nárok žalobce na případnou ztrátu za tvz. neodhalené závazky zanikl uzavřením smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 18. 11. 2021, neboť vůle stran při uzavírání druhé smlouvy o převodu podílu směřovala i k vyrovnání závazků Společnosti, které byly známy či vyšly najevo, když výše kupní ceny zohledňovala existenci závazků na straně společnosti, které jsou součástí její přílohy. Těmito závazky bylo i saldo podle přehledu závazků k 31. 8. 2021 od účetní [Jméno] ve výši 2 751 520 Kč. Je totiž nepoctivé, aby žalobkyně požadovala slevu z kupní ceny ve výši 2 768 267,70 Kč ohledně SPA a rovněž ji byla ohledně stejných závazků poskytnuta sleva z kupní ceny při uzavření rámcové smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 18. 11. 2021.“

16. Z odůvodnění rozsudku, pokud jde o slevu z kupní ceny ve výši 2 751 520 Kč / viz výše / rovněž vyplývá / odst. 32 -42 /, že požadovaná sleva v předmětné výši má představovat ztrátu v podobě tzv. neodhalených závazků, a to 1 714 432,39 Kč z inventarizace účetnictví společnosti [právnická osoba], dále částky 70 543, 39 Kč a 1 009 432,39 Kč, vyplývající z faktur, doručených společnosti po 11.6.2021. „Podle čl. 7.10 SPA platí, že v případě, že se po vypořádání transakce předvídané SPA, tj. po 11. 6. 2021 ukáže, že společnost má další závazky po splatnosti, které žalovaný anebo koncoví vlastníci nesdělili žalobci, vzniká žalobci právo na slevu z kupní ceny ve výši odpovídající souhrnné částce takovýchto neodhalených závazků.“ / odst. 33 odůvodnění /.

17. V této souvislosti soud poukázal na skutečnost, že v dané věci nebylo před převodem obchodního podílu zpravováno due diligence, přestože se to jeví jako nutným předpokladem k požadavku jednat informovaně. Soud předestřel podrobnou argumentaci v daném směru včetně odkazu na odbornou literaturu a zdůraznil, že due diligence poskytuje podrobný vhled do obchodní korporace pro učinění / správného / rozhodnutí, zda danou transakci uskutečnit či nikoliv. „ Žalobce nevyužil možnosti zpracovat due dilegence, čímž se případně vystavil riziku ohledně prohlášení týkající se účetnictví, finanční a hospodářské situace. Článek 7.10 proto jen obecně hovoří o tzv. neodhalených závazcích, aniž by blíže vysvětloval, o jaké závazky v souvislosti na prohlášení účastníků se má jednat. Z předmětných účetních deníků je patrné, že veškeré pohledávky z let 2018 -2020 byly řádně zaúčtovány, a tím, že žalobce měl k dispozici veškeré informace o finančním stavu společnosti [právnická osoba] před uzavřením SPA, nemůže se jednat o tzv. neodhalené závazky. Tomuto odpovídá právě i ujednání účastníků ohledně příplatku mimo základní kapitál ve výši 7 600 000 Kč, z čehož 3 600 000 Kč připadá na splátkové kalendáře, tudíž žalobce věděl o existenci dluhů společnosti [právnická osoba] vůči dodavatelům minimálně ve výši 4 000 000 Kč. Ohledně případných závazků za rok 2021 SPA, resp. prohlášení účastníků pak nehovoří, když v čl. 5.2 SPA je uvedeno: „neexistují žádné závazky /dluhy/ společnosti existující k příslušnému rozvahovému dni, které by nebyly náležitě uvedeny ve Výkazech 2019 a ve Výkazech 2020.“ V návaznosti na toto prohlášení může být čl. 7.10 uplatněn pouze na závazky existující do posledního rozvahového dne, tj. 31. 12. 2020.“ / odst. 38, 39, 40 odůvodnění /.

18. Je zřejmé, že požadavek na slevu z kupní ceny ve výši 2 768 267,70 Kč soud shledal nedůvodným.

19. Pokud jde o požadavek na sumu 70 543,39 Kč, tato částka nenaplňuje znaky tzv. neodhaleného závazku, konstatoval soud, v účetnictví pro tuto částku není založen žádný relevantní podklad, není zřejmé, o jaký závazek se má jednat. Pokud jde o požadavek na slevu z ceny v rozsahu sumy 517 223,91 Kč, tvořené částkou 271 044 Kč a 246 179,91 Kč, tak „Částka 246 179,91 Kč má představovat závazek, který byl evidován v účetnictví již před vstupem žalobce do společnosti [právnická osoba], ale ke kterému není ve společnosti [právnická osoba] žádná informace. Takový závazek proto nemůže představovat tzv. neodhalený závazek, když opět není ani zřejmé, o jaký závazek se má jednat. Částka 271 044 Kč pak představuje platbu, kterou společnost [právnická osoba] provedla 31. 8. 2021 ve prospěch VZP, přičemž tato částka nekryla žádnou platbu podle žádného předpisu VZP. Vzhledem k datu provedené platby nemůže být, s poukazem na shora uvedená zjištění ohledně prohlášení účastníků, uplatňován nárok dle SPA.“ / odst. 45, 46 odůvodnění /.

20. Soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl postupem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.

22. Žalobce ve včas podaném odvolání, v němž navrhoval změnu rozsudku soudu prvního stupně ve smyslu vyhovění žalobě, úvodem shrnul své žalobní nároky a dále shrnul odůvodnění rozsudku. Rozsudek žalobce považuje za nesprávný.

23. Pokud jde o sumu 4 000 000 Kč, žalobce namítá, že uhrazená částka 790 000 Kč není poskytnutím dobrovolného příplatku mimo základní kapitál, tato částka je zaúčtována na jiný účet v účetnictví společnosti, soud neposuzoval vzájemnost s odeslanou částkou 30 060 EUR na účet žalovaného. Dále, z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný poskytl slevu z kupní ceny z podílu převáděného v rámci druhé smlouvy o převodu obchodního podílu z částky 25 000 000 Kč na 16 000 000 Kč. Oba převody obchodního podílu jsou dvě samostatné věci s rozdílnými vlastnostmi, převod byl uskutečněn v jiné době, společnost při jednotlivých převodech byla v rozdílném stavu. Kupní cena v rámci prvního převodu vycházela z finančního plánu a byla stanovena na základě předpokládané hodnoty v budoucnu po očištění od dluhů a závazků po splatnosti s předpokladem pozitivních ekonomických výsledků společnosti, oproti tomu kupní cena za další podíl vycházela z aktuálního stavu společnosti ke dni převodu. Odvolatel zdůraznil, že „Příplatek mimo základní kapitál sice může poskytnout výlučně společník společnosti, avšak vystoupením společníka ze společnosti závazek k poskytnutí dobrovolného příplatku nezaniká.“

24. V otázce sumy 2 768 267,10 Kč odvolatel namítá, že právní řád nestanoví sankci při neprovedení právní prověrky, která by měla za následek zánik nároku plynoucího ze smlouvy o převodu obchodního podílu. Neuskutečnění právní prověrky nahradila prohlášení a záruky žalovaného, článek 7.10 SPA 1 měl právě v této souvislosti postihovat veškeré závazky společnosti, které žalovaný zatajil. Z daného ujednání nevyplývá, že žalovaný není povinen splnit příslušnou povinnost na základě nároku, který vznikl po 31. prosinci 2020. „Limitace, o kterou svůj závěr opřel prvostupňový soud, se týká prohlášení a záruk ohledně údajů a jejich pravosti a úplnosti uvedených v příslušné účetní dokumentaci a výkazech.“ Žalobce ve svém odvolání namítal, že uzavřením další smlouvy o převodu obchodního podílu nemohlo dojít k vypořádání závazků mezi účastníky, a zdůraznil, že se domáhá sankčních nároků z titulu porušení prohlášení žalovaného v první smlouvě o převodu obchodního podílu, a nikoliv z titulu povinností žalovaného uhradit příslušné závazky za Společnost či jiného nároku regresivní povahy.

25. Pokud jde o nárok na zaplacení 517 233, 91 Kč, zde se jedná o nárok z titulu porušení prohlášení žalovaného o tom, že společnost řádně a včas ke dni uzavření SPA 1 splnila veškeré závazky vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám, když prohlášení se následně ukázalo jako nepravdivé. Uhrazení příslušné částky dotyčným subjektům po datu uzavření SPA 1 samo o sobě prokazuje porušení prohlášení a záruk žalovaným.

26. Odvolatel namítá, že bylo povinností soudu zjistit skutkový stav ohledně poskytnutí příplatku mimo základní kapitál, za situace, že dle Účetní osnovy platí, že příplatek mimo základní kapitál je účetní jednotka povinna evidovat na účtu č.41- tzv. kapitálové fondy, avšak příchozí platba ve výši 790 000 Kč od žalovaného, byla koncovými vlastníky, jednateli společnosti, zaúčtována na účet 379100 s popisem půjčka VR. Na stejném účtu společnost evidovala úhradu platby žalovanému ve výši 30 060 EUR s popisem vrácení VR. Z popsaných skutkových okolností plyne, že platba ve výši 790 000 Kč nepředstavuje příplatek mimo základní kapitál dle smlouvy, nýbrž půjčku společníka společnosti, kterou následně společnost vrátila ve shodný den, ale v jiné měně. Odvolatel uvádí, že „Pokud by prvostupňový soud dostál svým povinnostem a blíže zkoumal okolnosti a skutkový stav ohledně těchto dvou transakcí, musel by dojít k závěru, že buď tyto transakce zcela nesouvisí s povinnostmi dle SPA 1, a proto je nelze posuzovat v rámci tohoto řízení v části o splnění příplatkové povinnosti, anebo uzavřít, že tyto dvě účetní operace spolu souvisí, a že došlo sice k úhradě příplatku mimo základní kapitál, který však žalovaný opět vybral, čímž by se sám dopustil nepoctivého jednání, když se snažil zastřít poskytnutí příplatku, který pak vybral jen v jiné měně.“ Soudu odvolatel dále vytýká, že se nezabýval dalšími okolnostmi, když pouze z poskytnutí platby nelze dovodit, zda byl příplatek poskytnut.

27. Dále odvolatel namítá nepřezkoumatelnost rozsudku, pokud soud uzavřel , že by bylo nepoctivé přiznat žalobci nárok na částku ve výši 4 000 000 Kč, když mu žalovaný poskytl slevu z kupní ceny podílu převáděného prostřednictvím SPA 2. Druhým důvodem nepoctivosti dle prvostupňového soudu je, že cena podílu převáděného podle SPA 1 je rovna podílu převáděného SPA 2. Protichůdnost názorů soudu spočívá dále v tom, že soud na jedné straně uvádí, že příplatek byl poskytnut, dále dochází k závěru, že cena za podíl dle další smlouvy /SPA 2/ je upravena o nesplněnou příplatkovou povinnost.

28. Dále odvolatel soudu vytýká, že nezjišťoval hodnotu převáděných podílů a stav společnosti v době uzavření SPA 1 a SPA 2. Přitom žalobce tvrdil a prokazoval, že kupní cena za podíl převáděného podílu dle SPA 1 odpovídala budoucí hodnotě za předpokladu, že by společnost dosáhla finančního zisku EBITVA alespoň 13 000 000 Kč, jak je uvedeno ve finančním plánu, k čemuž se zavázali tehdy většinoví společníci vyvinout maximální úsilí. Tato kupní cena byla účastníky sjednána právě proto, aby mohlo dojít k očištění Společnosti od dluhů, přičemž žalobce v době uzavírání SPA 1 měl mít pouze pozici minoritního společníka, kdy jeho role měla být kontrolní a podpůrná, avšak řízení a vedení Společnosti mělo nadále zůstat žalovanému. V rámci této transakce tak došlo k vyplacení budoucí hodnoty za 25% podíl právě z důvodů, aby existence Společnosti a prevence její insolvence byla skutečně realizovatelná. Žalobce přeplatil při úhradě kupní ceny aktuální tržní hodnotu nejméně o částku, kterou žalovaný použije výlučně na úhradu všech dluhů a pohledávek třetích stran. K tomu měli právě sloužit dobrovolné příplatky mimo základní kapitál. Faktická kupní cena byla tedy nižší a činila by 8 400 000 Kč. Tato částka vyplývala z výpočtu uvedeného ve finančním plánu, tedy z hodnoty, který by měl převáděný podíl o velikosti 25 % v případě, že by Společnost byla očištěna od veškerých splatných dluhů či závazků a současně by počala generovat zisk projektovaný právě finančním plánem. Kupní cena za další podíl /převáděný podle SPA 2 /však vycházela z toho, že žalovaný, resp. jeho koncoví vlastníci sdělili žalobci, že chtějí ukončit svou účast a praktickou činnost ve Společnosti, a tedy nemají zájem na plnění finančního plánu. Z tohoto důvodu kupní cena odpovídala skutečnému stavu a vycházela z běžného ocenění, zohledňující aktuální stav Společnosti ke dni 18. listopadu 2021.

29. Soudu odvolatel dále vytýká, že se nevypořádal s argumentací odvolatele, že zánikem účasti žalovaného ve společnosti nezaniká jeho povinnost příslušný příplatek poskytnout.

30. V článku 7 odvolání předestřel žalobce argumentaci na podporu svého přesvědčení o oprávněnosti požadavku na zaplacení 2 768 267,70 Kč. Mimo jiné poukázal na skutečnost, že mu žalovaný poskytl kompletní účetnictví až dne 15. listopadu 2021. Z toho žalobce zjistil, že saldo závazků a pohledávek vykazuje ke dni 11. června 2021 splatné dluhy společnosti ve výši 2 768 267,70 Kč. Tedy společnost je povinna k úhradě dalších závazků nad rámec závazků, na které žalobce poskytl žalovanému prostředky v rámci úhrady kupní ceny za podíl v rámci prvního převodu. V dané souvislosti žalobce odkázal na prohlášení a záruky dle čl. 5.1 v SPA 1 / smlouva o prvním z převodů/, jež měly žalobci poskytnout záruku, že po poskytnutí příplatku bude společnost bezdlužná nebo že případné veškeré závazky nad hodnotu příplatku uhradí žalovaný či jeho koncoví vlastníci. SPA 1 neobsahuje žádné ujednání či limitaci ohledně prohlášení a záruk, že tyto se vztahují výlučně na závazky uvedené ve výkazech za období roku 2019 a 2020. S ohledem na neprovedení právní či účetní prověrky / DD/ nebylo možné zjistit faktický stav zadluženosti společnosti po 31.12.2020, ke kterémužto datu byla provedena účetní závěrka. Účastníci se dohodli, že pohledávky věřitelů, se kterými není sjednaný splátkový kalendář, představují v souhrnu částku odpovídající dobrovolnému příplatku podle čl. 3.[právnická osoba] 1 a že pohledávky věřitelů, se kterými je sjednaný splátkový kalendář, představují v souhrnu částku odpovídající dobrovolnému příplatku podle čl. 3.5 SPA 2. Prohlášení a záruky žalovaného ohledně smluvních závazků pak tedy měly pokrývat jakékoliv závazky, které by se ve Společnosti objevily a byly fakticky splatné před 11. červnem 2021 a které Společnost uhradí po vstupu žalobce, čímž vznikne ztráta. Vzhledem k tomu, že pohledávka ve výši 2 768 267,70 Kč vznikla a toto prvostupňový soud zjistil, pak vzniklo žalobci právo na úhradu částky v této výši.

31. Dle odvolatele dále není zřejmé, jak prvostupňový soud došel k závěru, že žalovaný poskytl slevu z kupní ceny podílu převáděného dle SPA 2, když tato byla stanovena a odpovídala právě tržní hodnotě podílu o velikosti 65 % ve Společnosti.

32. V článku 8 odvolání předestřel žalobce argumentaci na podporu svého přesvědčení o oprávněnosti požadavku na zaplacení 517 233,91 Kč. Zdůraznil, že splatnost částek tuto sumu tvořících, nastala před vstupem žalobce do společnosti a jsou předmětem práv a nároků žalobce z titulu SPA 1. Společnost tyto závazky uhradila a vznikla jí tím ztráta.

33. Svou argumentaci žalobce shrnul tak, pokud soud učinil nesprávný skutkový závěr, že žalovaný poskytl společnosti dobrovolný příplatek mimo základní kapitál, porušil tím právo žalobce na spravedlivý proces a právo žalobce na nevydání překvapivých rozhodnutí soudem. Dále soud nesprávně uzavřel, že SPA 2 vypořádává nároky z SPA1, soud nesprávně uzavřel, že záruky a prohlášení se vztahují pouze na pohledávky a závazky, vzniklé do 31. prosince 2020. prohlášení a záruky v čl. SPA 1 mají pokrývat ty závazky, jejichž splatnost nastala po tomto datu. Princip spočívá v tom, že na všechny závazky společnosti žalobce poskytl prostředky tak, že žalovaný byl povinen ze zaplacené části kupní ceny poskytnout společnosti prostředky pro úhradu závazků prostřednictvím příplatků mimo základní kapitál, i jejichž splatnost nastala po datu 31. prosince 2020 a k nimž neměla společnost sjednaný splátkový kalendář. Ostatní závazky jsou předmětem této žaloby. Dále, SPA 2 neměla žádný vliv na závazky dle SPA 1.

34. Dále, rozsudek v části, která se týká sumy 517 233,91 Kč, je nepřezkoumatelný.

35. V doplnění odvolání žalobce uvedl, že znalecký posudek, jenž předkládá, vyvrací tvrzení, že by žalovaný poskytl slevu z kupní ceny z podílu převáděného v rámci SPA 2. Požadovat slevu z kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč v rámci převodu SPA 1 tak nemůže být nepoctivé. Ze znaleckého posudku vyplývá, že kupní cena za podíl ve výši 25% byla počítána nikoliv na základě skutečné hodnoty tohoto podílu v té době, ale na základě budoucí hodnoty podílu za předpokladu, že žalovaní poskytnou požadované příplatky. Společnost nebude z toho důvodu zatížena dluhy a společnost dosáhne finančního zisku EBITTDA alespoň 13 000 000 Kč, jak je uvedeno rovněž ve finančním plánu. Oproti tomu kupní cena za podíl ve výši 65 % převáděný na základě SPA 2 odpovídala skutečnému stavu a vycházela z běžného ocenění zohledňující stav společnosti ke dni 18.1.2021.

36. Žalobce je přesvědčen o přípustnosti znaleckého posudku coby nového důkazu, když až do vyhlášení překvapivého rozsudku soudu prvního stupně nepovažoval otázku hodnocení obou kupních cen podílů za rozhodující.

37. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení napadeného rozsudku. Poukázal na taktiku žalobce, jenž se snaží domoci ovládnutí společnosti [právnická osoba] / dále jen [právnická osoba] / bez úhrady adekvátní kupní ceny. Pokud žalobce ve svém odvolání odkazuje na zachycení splnění příplatkové povinnosti v účetnictví [právnická osoba], tak toto zachycení není pro právní podstatu věci rozhodné, neboť je žalovaný nemohl ovlivnit a zaúčtování v obecné rovině nevypovídá nic o skutečné podstatě právního jednání. Sám žalovaný nikdy předmětnou platbu příplatku neoznačil jako půjčku. „ Jednatelem [právnická osoba] odpovědným za vedení účetnictví byl navíc v rozhodné době již pan [Jméno].“

38. Dále, pokud šlo o platbu ve výši 30 060 EUR, provedenou v předmětném období ze strany [právnická osoba] ve prospěch žalovaného, tato je pro posouzení splnění povinnosti poskytnout příplatek nerozhodná. Jednalo se o úhradu dluhu [právnická osoba] vůči žalovanému z titulu podnájemného za období duben až červen 2021 podle podnájemní smlouvy, a to na základě faktury č. 2021019. Předmětná částka byla použita na úhradu nájemného ve prospěch vlastníka předmětných prostor. Přitom žalobce podnájemné nikdy nezpochybňoval. Učinil tak až po půl roce ve snaze vyfabulovat nároky proti žalovanému.

39. Dále žalovaný poukázal na skutečnost, že k poskytnutí příplatku se zavázal toliko vůči žalobci v rámci SPA 1. Vůle stran ohledně zániku tohoto závazku na základě uzavření SPA2, respektive na základě ukončení účasti žalovaného v [právnická osoba] je zcela zřejmá, když si žalobce v SPA 2 trvání tohoto závazku nevyjednal.

40. Kromě toho právo na slevu z kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč podle odst. 3.8 SPA 1 nemohlo žalobci vzniknout v žádném případě. Z předmětného ustanovení ve spojení s odst. 3.5. SPA 1vyplývá, že právo na slevu z kupní ceny vzniká, pokud žalovaný neposkytne Společnost příplatek mimo základní kapitál 2 ve výši 3 600 000 Kč. A právo na slevu z kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč by žalobci mohlo vzniknout až v případě, kdy by byl žalovaný v prodlení s poskytnutím, resp. nesplnil povinnost poskytnout celý předmětný příplatek, tj. celou částku ve výši 3 600 000 Kč. I kdyby povinnost žalovaného poskytovat příplatek skutečně trvala, nebyl by žalovaný v prodlení, neboť příslušné splátky, které měly být z přípatku hrazeny, nejsou splatné, a právo na smluvní pokutu by žalobci tak jako tak nevzniklo. Oproti tvrzením žalobce považuje žalovaný za zcela zřejmé, prokázané a rozsudkem řádně odůvodněné, že nejen povinnost poskytnout předmětný příplatek ale i další potenciálně sporné nároky zanikly na základě uzavření SPA 2, když výměnou za snížení kupní ceny zbývajícího podílů na [právnická osoba] z původních 25 mil. Kč na 16 mil. Kč měly být dle dohody stran všechny potencionální sporné nároky vyřešeny. Přitom důvodem pro ústupek z požadované výše kupní ceny byl zejména sílící tlak ze strany skupiny kolem pana [právnická osoba] zneužívající skutečnost, že na základě administrativního pochybení došlo při vyhotovování SPA 1 k opomenutí přiložení přílohy č. 2, a související právní nejistota na straně žalovaného. „Skupina kolem pana [právnická osoba] po odkupu zbývajícího podílu na [právnická osoba] obratem přesto předmětná sporná práva uplatnila a zažalovala, což žalovaný považuje za bezprecedentní porušení všech dohod a zcela nemravné jednání.“

41. Dále, pokud odvolatel ve svém odvolání namítal, že ze strany soudu nebyl dostatečně poučen, tak není povinností soudu poskytovat žalobci, nadto zastoupenému advokátem, návod či pomoc v tom, co by žalobce měl nebo mohl v dané fázi procesu činit.

42. Pokud jde o údajný nárok ve výši 2 768 267,70 Kč, zde se žalobce snaží vyvolat dojem, že by snad měly existovat tzv. neodhalené závazky. „Žalovaný v rámci řízení před soudem prvního stupně prokázal, že žalobce o namítaných závazcích věděl / předmětné pohledávky byly řádně zaúčtovány a účetní dokumentace byla žalobci předána. Nadto vědomost o některých závazcích žalobce dokonce explicitně uznal / ve svém podání ze dne 9.2.2023 /“.

43. V dané souvislosti žalovaný dále uvedl, že „ je plně správný i názor soudu, že tzv neodhalené závazky ve smyslu SPA 1 je nutné interpretovat v souvislosti s prohlášením žalovaného v odst. 5.2.SPA 1, že ‚neexistují žádné závazky / dluhy / Společnosti existující k příslušnému rozvahovému dni, které by nebyly náležitě uvedeny ve Výkazech 2019 a Výkazech 2020.‘ “

44. Dále, pokud žalobce trvá na vymáhání částky 517 233,91 Kč, tak ale žádným způsobem neprokazuje existenci a splatnost těchto údajných dluhů a ani skutečnosti, na základě kterých by právo na slevu z kupní ceny mělo vzniknout.

45. Dále žalovaný zdůraznil, že i pokud by související nároky dle SPA 1 skutečně vznikly, tak zanikly na základě uzavření SPA 2. Tato skutečnost vyplývá i ze samotné SPA 2, „když podle čl. 11,2 SPA 2 se SPA 2 nedotýká pouze práv neupravených SPA 2. Existence mj předmětných závazků a jejich přijetí žalobcem přitom v SPA 2 vysloveně upraveno je“.

46. Při jednání před odvolacím soudem účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích a odkázali na svá písemná podání, učiněná v odvolacím řízení.

47. Žalovaný se dále vyjádřil k návrhu na důkaz znaleckým posudkem, respektive k znaleckému posudku samotnému. Jednak má za to, že se jedná o nepřípustný důkaz. Přípustnost by mohla být založena pouze na absenci nějakého řádného poučení ze strany soudu, žalovaný má za to, že k takové situaci nedošlo. Posudek samotný je zcela tendenční, vychází pouze z tvrzení žalobce a jím poskytnutých dokladů. Navíc důvod, proč žalobce daný důkazní návrh vznáší, je zcela irelevantní. Cena za první převod byla sjednána na základě svobodné vůle stran. A pokud znalecký posudek hovoří o tom, že se cena společnosti v období mezi prvním a druhým převodem nezměnila, tak ale ze znaleckého posudku nevyplývají žádné závěry, které by zpochybnily posouzení věci soudem. Pokud by ovšem tento znalecký posudek měl být relevantní, žalovaný by byl nucen navrhnout revizní posudek, v krátkém časovém období nebyl žalovaný schopen opatřit si vlastní znalecký posudek. Navíc má žalovaný za to, že coby základ pro závěry soudu by bylo třeba jmenovat znalce soudem.

48. Žalobce v průběhu jednání odvolacího soudu akcentoval své přesvědčení, že v řízení nebylo prokázáno, že příplatek byl skutečně poskytnut, v podstatě se pouze jedná o tvrzení žalovaného v daném směru.

49. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle ust. §§ 212, 212a o.s.ř., a po provedení jednání / § 214 odst. 1 o.s.ř. /, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

50. Odvolací soud se ztotožnil a na ně odkazuje, se skutkovými závěry soudu, jež se opírají o podrobná zjištění, učiněná soudem na základě rozsáhlého dokazování, rovněž se ztotožnil a na ně odkazuje, s právními závěry, soudem předestřenými za užití přiléhavé argumentace. Pokud jde o konkrétní skutková zjištění, odvolací soud v podrobnostech odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně v rozsahu jeho odstavce 4.

51. Pouze k argumentaci soudu, jež zazněla v odstavci 29 odůvodnění rozsudku, kde se v závěru praví: „ zejména vezmeme-li v úvahu, že příplatek mimo základní kapitál ve smyslu § 163 odst. 1 zákona o obchodních korporacích může poskytnout pouze společník společnosti“, lze odkázat na komentářovou literaturu: Zákon o obchodních korporacích, 2.vydání 2017 /Štenglová, Havel, Cileček, Kuhn, ŠUK /, zdroj Beck- on line, kde se v komentáři k ustanovení § 163 / autor Bohumil Havel /mimo jiné praví: „Zatímco u povinného příplatku je již ze zákona zřejmé, že ten je součástí podílu /s výjimkou práva na vrácení, srov. komentář k § 166/, u dobrovolného je to předmětem diskuse. J. Dědič s P. Šukem dovozují, v případě převodu podílu poté, kdy převodce převzal závazek poskytnout příplatek podle § 163, ale dříve, než jej poskytl, zůstává povinnost poskytnout předmět příplatku převodci /bývalému společníku/, nicméně příplatek bude následně vrácen /při splnění podmínek § 166/ nabyvateli podílu.“

52. Každopádně je zřejmé, že soud shora popsaný názor v otázce příplatkové povinnosti bývalého společníka vyslovil, nicméně své rozhodnutí na tomto názoru evidentně přímo nepostavil.

53. Dále lze k argumentaci odvolatele lze uvést, že soud prvního stupně nezamítl žalobu na základě skutečnosti, že před prodejem obchodního podílu nebylo uskutečněno due diligence, nic takového z odůvodnění rozsudku nevyplývá. Soud jednoduše vyzdvihl přínos takového obezřetného postupu, který bývá v praxi běžně naplňován.

54. Dále, pokud je namítána částečná nepřezkoumatelnost rozsudku, tak odvolací soud konstatuje, že odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně naprosto vyhoví dikci ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř.

55. Pokud jde o návrh žalobce na provedení důkazu znaleckým posudkem, tomu odvolací soud nevyhověl. Odhlédneme-li od otázky, zda by se z principu případně mohlo jednat o nepřípustný důkaz, tak každopádně není zřejmé, co by vlastně mohlo být tímto důkazem pro účely daného řízení prokázáno, aby to mělo, vůbec mohlo mít, relevanci. Je totiž zřejmé, že kupní cena původního převáděného podílu / kupní cena v rámci prvního z převodů /, nevycházela z nějakých objektivizovaných dat pro období převodu, tedy že podkladem převodu nebyl znalecký posudek, stanovící hodnotu obchodního podílu či hodnotu společnosti a podobně, nebyla uskutečněna prověrka DD / due diligence /. A jestliže základem kupní ceny nebyla tržní hodnota, je bez významu zpětně zjišťovat, jaká v době převodu tržní hodnota byla. Jinak řečeno, na uplatněný nárok by nemohly mít závěry znaleckého posudku, jež se týkají tržní hodnoty společnosti a tržní hodnoty obchodních podílů / a poměrů kupní ceny k tržní hodnotě / v období jednotlivých převodů, obecně vzato jakýkoliv dopad.

56. K otázce právního posouzení lze doplnit, že pojem a podstata řádného plnění a pojem a podstata vadného plnění a úprava souvisejících práv a povinností je obecně upravena v ustanovení § 1914 - 1925 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

57. Pro případ nároků z vadného plnění z kupní smlouvy obsahuje občanský zákoník speciální úpravu. Práva z vadného plnění a postup při jejich uplatnění jsou upraveny v ustanovení § 2099 a následujících občanského zákoníku. Soud správně a zřetelně vyšel z toho, že právo na slevu z kupní ceny je jedno z práv z vadného plnění / jak o tom hovoří ustanovení §§ 2106, § 2107 občanského zákoníku / a tak se jím i zabýval. A to včetně otázky včasnosti jeho uplatnění. Přihlížel přitom ke skutečnosti, že právo na slevu z kupní ceny včetně časových relací k jeho uplatnění, si účastníci výslovně upravili ve smlouvě. / odst. 7 - 13 odůvodnění /.

58. A možno rovněž doplnit, že se soud správně zabýval výkladem právních jednání. Mimo jiné evidentně vycházel z dikce ustanovení § 556 odst. 2 občanského zákoníku, kde je stanoveno: „Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.“

59. Shrnuto: Pokud soud prvního stupně žalobu zamítl, nelze tomuto postupu vytknout pochybení.

60. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

61. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud postupem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 211 o.s.ř. a přiznal procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení, představované náklady právního zastoupení ve výši 91 379,20 Kč / 2x odměna advokáta za úkon právní služby po 37 460 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč, 21% DPH ve výši 15 859,20 Kč.