o vyslovení neplatnosti usnesení přijatého mimo valnou hromadu, o návrhu na vydání předběžného opatření, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2024, č. j. 62 Cm 424/2024-14,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, jímž soud uloží „zdržet se vykonání usnesení přijatého dne 23. 11. 2024 mimo valnou hromadu (per rollam) účastníka 1. ve znění: Usnesení č. 1: Auditorem společnosti pro povinný audit účetní závěrky společnosti sestavené k 31. 12. 2022, dle zákona č. 93/2009 o auditorech, se určuje [právnická osoba]., [adresa], IČO [IČO]. Usnesení č. 2: Auditorem společnosti pro povinný audit účetní závěrky společnosti sestavené k 31. 12. 2023, dle zákona č. 93/2009 o auditorech, se určuje [právnická osoba]., [adresa], IČO [IČO], a to zejména uzavření smlouvy se společností [právnická osoba]., sídlem [adresa], IČO [IČO], o provedení auditu účetní závěrky společnosti [Jméno navrhovatelky B]. sestavené k 31. 12. 2022 a smlouvy o provedení auditu účetní závěrky společnosti [Jméno navrhovatelky B]. sestavené k 31. 12. 2023, přičemž v případě, že takové smlouvy již byly uzavřeny, ukládá se účastníkovi 1. zdržet se jakéhokoli jednání v rámci takto založeného závazkového vztahu se společností [právnická osoba]., [adresa], IČO [IČO], a to do právní moci rozhodnutí Městského soudu v Praze o návrhu navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého dne 23. 11. 2024 mimo valnou hromadu (per rollam) obchodní společnosti [Jméno navrhovatelky B]., se sídlem [Adresa navrhovatelky A], IČO [IČO]“ (výrok I.). Výrokem II. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit České republice – Městskému soudu v Praze soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na bankovní účet soudu č. [č. účtu], vedený u České národní banky, konstantní symbol: [konst. symbol], variabilní symbol: [var. symbol]. Výrokem III. rozhodl, že se navrhovatelce po právní moci tohoto usnesení vrací složená jistota ve výši 50 000 Kč, a to prostřednictvím účtárny Městského soudu v Praze. Výrokem IV. vyzval navrhovatelku, aby sdělila bankovní spojení pro účely vrácení jistoty ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Výrokem V. vyzval navrhovatelku, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za návrh na zahájení řízení, který činí podle položky č. 4 bod 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků 2 000 Kč, a to na bankovní účet soudu - č. účtu [č. účtu], vedený u České národní banky, konstantní symbol: [konst. symbol], variabilní symbol: [var. symbol].

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že navrhovatelka je společníkem společnosti [Jméno navrhovatelky B]., IČO [IČO navrhovatelky B] [dále jen „společnost“] s podílem o velikosti 49 %. Dalším společníkem společnosti, s podílem o velikosti 51 %, je účastník 2. Jednateli společnosti jsou v obchodním rejstříku zapsáni [tituly před jménem] [Jméno], narozený dne [dat. nar.], a [tituly před jménem] [Jméno], narozený dne [dat. nar.], oba s datem vzniku funkce dne 31. 10. 2024. Ode dne 2. 2. 2022 do 1. 11. 2024 byl jako jednatel společnosti zapsán [Jméno], narozený dne [dat. nar.], a ode dne 26. 3. 2021 do 1. 11. 2024 [Jméno], narozený dne [dat. nar.]. U obou je zapsán zánik funkce dne 31. 10. 2024. Každý z jednatelů zastupuje společnost samostatně. Ve sbírce listin společnosti je založeno rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu (per rollam) společnosti ze dne 31. 10. 2024 podepsané [tituly před jménem] [Jméno] o odvolání z funkce jednatele [Jméno] a [Jméno] a jmenování do této funkce [tituly před jménem] [Jméno] a [tituly před jménem] [Jméno]. [tituly před jménem] [Jméno] je v obchodním rejstříku zapsán jako jediný společník a jednatel účastníka 2. Jednateli navrhovatelky jsou v obchodním rejstříku zapsáni [Jméno], narozená dne [dat. nar.], a [Jméno], narozený dne [dat. nar.], který je zároveň jediným společníkem navrhovatelky. Dne 24. 5. 2023 vypracovala společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], zprávu o provedení auditu účetní závěrky společnosti sestavené ke dni 31. 12. 2022. Dne 7. 11. 2024 byl do datové schránky navrhovatelky doručen návrh rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu (per rollam) společnosti. Návrh byl odůvodněn tím, že společnost dosud nepřijala rozhodnutí o určení auditora pro povinný audit účetních závěrek společnosti sestavených k 31. 12. 2022 a 31. 12. 2023. Navrhováno bylo přijetí usnesení, aby auditorem společnosti pro povinný audit účetní závěrky sestavené k 31. 12. 2022 a 31. 12. 2023 byla určena společnost [právnická osoba]., IČO [IČO] (usnesení č. 1 a 2). Návrh je podepsán [tituly před jménem] [Jméno] jednajícím za společnost. Lhůta pro vyjádření společníka k uvedenému návrhu rozhodnutí byla stanovena 15 dnů od doručení návrhu. Součástí návrhu jsou hlasovací lístky. [Jméno], jednající za navrhovatelku, vyjádřil protest proti přijetí uvedeních usnesení, který podrobně odůvodnil zejména tím, že návrh činí jednatelé, kteří nebyli řádně zvoleni, dále je odůvodněn nespecifikovaným rozporem navrhovaného usnesení se zákonem, případně zakladatelskou listinou a stížností, kterou podal na navrhovanou auditorskou společnost.

3. Soud prvního stupně uzavřel, že nemá za prokázanou potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků ani ohrožení výkonu rozhodnutí (§ 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), které jsou předpokladem pro nařízení předběžného opatření, ačkoliv navrhovatelka osvědčila, že je menšinovým společníkem společnosti, že došlo ke změně v osobě jednatelů společnosti a že navrhovatelka obdržela návrh na přijetí rozhodnutí per rollam o určení společnosti [právnická osoba]. auditorem pro účetní závěrku společnosti za rok 2022 a 2023, byť není zcela jasné, jak hlasoval většinový společník. Soudu prvního stupně není zřejmé, jaká konkrétní škoda by měla společnosti, potažmo navrhovatelce hrozit či vzniknout pouhým určením auditorské společnosti k provedení auditu, eventuálně uzavřením smlouvy o provedení auditu. Výše ceny za jeho provedení (třeba i neúčelné) se soudu prvního stupně nejeví jako dostatečný důvod pro nařízení požadovaného předběžného opatření. Navrhovatelka ji ostatně ani neuvádí, tím spíše nedokládá. Návrhem předběžného opatření se navíc snaží dosáhnout stejného rozhodnutí jako o věci samé. Skutečnost, že navrhovatelka nesouhlasí s postupy či závěry uvedené auditorské společnosti (ani to, že na ni podala stížnost) rovněž sama o sobě důvodem pro nařízení předběžného opatření není. Důvodem samo o sobě není ani to, že auditorská společnost byla vybrána nově zvolenými jednateli, neboť auditor je ze svého postavení nezávislý a stejně tak odpovídá za případnou škodu. V neposlední řadě není vůbec zřejmé, jak by i negativní zpráva auditora mohla přispět k neplnění závazků společnosti či dokonce snad jeho insolvenci. Ze shora uvedených důvodů soud prvního stupně návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Výrok II. usnesení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 4 odst. 1 písm. h) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZoSOP“). Soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření činí podle položky 5 Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč. S ohledem na zamítnutí návrhu soud prvního stupně ve výroku III. usnesení rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 50 000 Kč. Podáním návrhu ve věci samé vznikla navrhovatelce poplatková povinnost [§ 4 odst. 1 písm. a) ZoSOP], který však s podaným návrhem zaplacen nebyl. Výše poplatku je určena podle položky 4 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků v částce 2 000 Kč. Soud prvního stupně tedy vyzval výrokem V. navrhovatelku k jeho zaplacení podle § 9 odst. 1 ZoSOP.

4. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, a to do výroků I. – IV., v němž navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu v celém rozsahu vyhověl.

5. Odvolatelka nesdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že vyhověním navrhovaného předběžného opatření by soud nahrazoval rozhodnutí ve věci samé. Navrhovatelka se domáhala pouze toho, aby do doby pravomocného rozhodnutí soudu o jejím návrhu na vyslovení neplatnosti předmětného usnesení nebylo toto usnesení vykonáváno a aby nebyly činěny kroky ve vztahu k provedení předmětného auditu. Vzhledem k tomu, že soudní řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí může trvat i několik let, je zřejmé, že jeho výsledek, byť pro navrhovatelku příznivý, může přijít v době, kdy již bude napadené rozhodnutí vykonáno a nebude možné zpětně zhojit škody, které budou s jeho výkonem souviset. Druhý společník společnosti, [Jméno navrhovatelky C]., jehož jednatelem je [tituly před jménem] [Jméno], v průběhu roku 2024 učinil jednání zcela jednoznačně směřující ke způsobení újmy společnosti, a to zejména co se týká uplatnění značně problematické směnky zajišťující úvěr, dále účasti ve směnečném řízení, v němž bylo navrženo schválení soudního smíru, avšak zcela zjevně nikoli ve prospěch a v zájmu společnosti. Navrhovatelka je přesvědčena, že při vykonání přijatého rozhodnutí hrozí společnosti závažná újma a může to mít nezvratné následky. [právnická osoba] společnost audituje již několik let a z jednání auditorské kanceláře i [Jméno navrhovatelky C]. a [tituly před jménem] [Jméno] je zřejmé, že jejich společné a koordinované jednání je činěno za účelem zkreslení ekonomické situace společnosti, a tedy za účelem znevěrohodnění skutečného stavu společnosti, odlivu klientů a znevěrohodnění pověsti společnosti a tím za účelem likvidace jejího podnikání. Výsledkem provedeného auditu ze strany auditorské kanceláře [právnická osoba]. bude zjištění údajného špatného ekonomického stavu společnosti nebo údajného neřádného vedení účetnictví ze strany původních jednatelů, a to právě za účelem učinění dalších kroků ze strany současných jednatelů společnosti ve snaze o vyvedení finančních prostředků ze společnosti a ve snaze o likvidaci společnosti, čímž bude způsobena nenávratná újma nejen společnosti, ale i navrhovatelce, jakožto jejímu společníkovi, neboť dojde k zásadnímu propadu hodnoty jejího obchodního podílu. Účastník 2. zneužívá svého postavení většinového společníka a současní jednatelé se snaží očerňovat bývalé jednatele společnosti a prezentovat společnost jako společnost v extrémně špatné hospodářské kondici, ačkoli tomu tak není. Tento dojem byl navozen zcela účelově odčerpáváním prostředků ve prospěch [Jméno navrhovatelky C]., nad kterým neměli dosavadní jednatelé žádnou kontrolu, a následně také uplatněním předmětné směnky v hodnotě téměř půl miliardy Kč. Zejména jednatel [tituly před jménem] [Jméno] bude pokračovat v neoprávněném čerpání finančních prostředků společnosti ve prospěch [Jméno navrhovatelky C]., a vzhledem k tomu, že navrhovatelka nemá nad společností ani jednateli jakoukoli kontrolu, nemůže toto jednání sledovat či zakročit, aby odvrátila případnou škodu.

6. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v napadených výrocích I. až IV., aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelky není zčásti přípustné a zčásti důvodné.

7. Řízení v dané věci je řízením v otázce týkající se statusové věci právnické osoby dle § 85 písm. b) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

8. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

9. Podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. není odvolání přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.

10. Výzva k zaplacení soudního poplatku za návrh na nařízení předběžného opatření a výzva navrhovatelce, ať sdělí bankovní spojení pro účely vrácení jistoty jsou usneseními, jímž se upravuje vedení řízení, odvolání proti nim tak přípustné není, jak vyplývá z § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Je na místě dodat, že nesprávné poučení účastníků řízení o přípustnosti odvolání na zákonem stanovené nepřípustnosti tohoto opravného prostředku nic nemění. Odvolací soud tedy odvolání do výroků II. a IV. jako nepřípustné odmítl dle § 218 písm. c) o. s. ř. za současné aplikace § 218c o. s. ř.

11. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo jeli po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

12. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

13. Podle § 75c odst. 1 písm. a) o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a odst. 1 nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

14. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

15. Z uvedeného je zřejmé, že pro nařízení předběžného opatření musí současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok (k problematice srov. např. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01).

16. Prvotním předpokladem pro nařízení předběžného opatření je osvědčení nároku ve věci samé tak, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným [zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, neboť zde převládá požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. 28 Cdo 766/2019, či ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].

17. Rozhodovací (korporátní) soudní praxe je ustálena v posouzení, že nařízení předběžného opatření (§ 74 odst. 1, § 75c odst. 1 o. s. ř.) musí vždy obstát z hlediska principu proporcionality jakožto obecné zásady právní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2516/2009; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na webové stránce www.nsoud.cz). Z tohoto principu vyplývá požadavek na poměřování újmy, jež by mohla vzniknout navrhovateli nevyhověním jeho návrhu s újmou, jež by vznikla účastníkovi, jemuž má být předběžným opatřením uložena povinnost, pokud by návrhu naopak vyhověno bylo. Takový postup v sobě nutně zahrnuje posouzení míry důvodnosti návrhu ve věci samé, neboť jestliže se nejeví jako pravděpodobné, že návrh ve věci samé bude úspěšný, pak není zásadně důvodu účastníkovi ukládat navržené právní povinnosti (podobně J. Jirsa a kol., Občanský soudní řád, 1. část, Soudcovský komentář, Wolters Kluwer, 2019, komentář k § 75 a § 75c), což znamená, že potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení o předběžném opatření je nutné posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 2020, sp. zn. 14 Cmo 423/2019, ze dne 17. 12. 2018, sp. zn. 14 Cmo 322/2018, ze dne 9. 3. 2020, sp. zn. 3 Cmo 30/2018, ze dne 20. 1. 2020, sp. zn. 7 Cmo 7/2020-38, nebo ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. 6 Cmo 1/2021).

18. Odvolatelka v odvolání netvrdí žádnou konkrétní skutečnost, ze které by bylo zřejmé, jakou konkrétní škodu by přivodilo „vykonání navrhovatelkou napadeného usnesení“, pokud by předběžné opatření nebylo soudem nařízeno. Pokud navrhovatelka v odvolání argumentuje tím, že při vykonání přijatého rozhodnutí hrozí společnosti závažná újma a může to mít nezvratné následky, neuvádí, jaká konkrétní závažná újma společnosti hrozí pouhým určením auditorské společnosti k provedení auditu, eventuálně uzavřením smlouvy o provedení auditu společnosti a jaké konkrétní nezvratné následky mohou nastat. Obava, že společnosti hrozí závažná újma, je tvrzena jen obecně. Škodou přitom nemůže být to, že ze strany auditorské kanceláře [právnická osoba]. bude zjištěn špatný ekonomický stav společnosti nebo neřádné vedení účetnictví, jak navrhovatelka namítá v odvolání.

19. Odvolací soud má za to, že práva navrhovatelky jsou dostatečně chráněna institutem neplatnosti usnesení valné hromady dle § 428 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, (na jehož podkladě také podala návrh ve věci samé) tak, jak je tomu u kteréhokoliv jiného usnesení valné hromady.

20. V zájmu úplnosti lze dodat, že na tomto závěru nemění ničeho ani tvrzení (uplatněné v návrhu na nařízení předběžného opatření a rovněž v odvolání) o obsahu: „Druhý společník společnosti, [Jméno navrhovatelky C]., jehož jednatelem je [tituly před jménem] [Jméno], v průběhu roku 2024 učinil jednání zcela jednoznačně směřující ke způsobení újmy společnosti, a to zejména co se týká uplatnění značně problematické směnky, dále účasti ve směnečném řízení, v němž bylo navrženo schválení soudního smíru, avšak zcela zjevně nikoli ve prospěch a v zájmu společnosti,“ neboť jde o tvrzení neurčité (není jasné, jaký má vztah k předmětu věci samé), aniž by bylo namístě tuto neurčitost odstraňovat (§ 75a ve spojení s § 102 odst. 3 o. s. ř.). Rovněž tvrzení navrhovatelky, že „účastník 2. zneužívá svého postavení většinového společníka a současní jednatelé se snaží očerňovat bývalé jednatele společnosti a prezentovat společnost jako společnost v extrémně špatné hospodářské kondici, ačkoli tomu tak není“ postrádá jakoukoliv souvislost s navrženým předběžným opatřením. Návrh na vydání předběžného opatření proto nemůže již jen z tohoto důvodu obstát, neboť představuje neproporcionální požadavek.

21. Ve vztahu k auditu účetní závěrky společnosti sestavené k 31. 12. 2022 by ani nebylo možné uložit povinnost zdržet se výkonu usnesení, neboť dne 24. 5. 2023 již vypracovala společnost [právnická osoba]., IČO [IČO] zprávu o provedení auditu účetní závěrky společnosti sestavené ke dni 31. 12. 2022. Tato zpráva o provedení auditu účetní závěrky byla převzata tehdejším jednatelem společnosti, panem [Jméno], tehdejším jednatelem společnosti a současným jednatelem navrhovatelky, a je již od 30. 10. 2023 součástí sbírky listin. Tuto zprávu ostatně navrhovatelka sama k návrhu připojila a uvedla, že považuje tento bod usnesení za nedůvodný a nadbytečný, neboť o auditorovi pro účetní závěrku sestavenou ke dni 31. 12. 2022 již rozhodnuto bylo a tato účetní závěrka je již zpracována. Jestliže v době rozhodování soudu prvního stupně o předmětném předběžném opatření již došlo ke zpracování auditu společnosti společností [právnická osoba]., IČO [IČO], nemůže být dán prostor v tomto rozsahu pro nařízení předběžného opatření.

22. Ze všech shora uvedených důvodů nemohlo být návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověno, odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil včetně závislého výroku III., který je odůvodněn ustanovením § 75b odst. 4 o. s. ř.

23. O náhradě nákladů předběžného opatření včetně nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé (§ 211, § 145 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.).