o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni, č. j. C 34015/RD18/KSPL, Fj 52972/2021/KSPL ze dne 22. listopadu 2021
JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 18. 7. 2022
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka, v právní věci
navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozen [Datum narození navrhovatele]
bytem [Adresa navrhovatele]
zastoupen [Jméno Zástupce A], advokátem
sídlem [adresa]
za účasti: [Jméno advokáta]., IČO [IČO advokáta]
sídlem [Adresa advokáta]
zastoupen [Jméno Zástupce B], advokátem
sídlem [adresa]
o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni, č. j. C 34015/RD18/KSPL, Fj 52972/2021/KSPL ze dne 22. listopadu 2021
I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se zamítá návrh na zápis změny v obchodním rejstříku, vedeném u Krajského soudu v Plzni v oddílu C, vložce číslo 34015 ve znění: „Se vymazává: Společníci: U osoby: [Anonymizováno], r.č. [RČ], Podíl Vklad 5100,- Kč, Splaceno 100%, Obchodní podíl 51%, Druh podílu: základní, Společník [Jméno navrhovatele], dat.nar.[Datum narození navrhovatele], r.č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], Podíl: Vklad 1900,- Kč, Splaceno 100%, Obchodní podíl 19%, Druh podílu: základní, Se zapisuje: Společníci: U osoby: [Anonymizováno], r.č. [RČ], Podíl Vklad 7 000,- Kč, Splaceno 100%, Obchodní podíl 70%, Druh podílu: základní.“
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku vyhověl návrhu na zápis změny v obchodním rejstříku s tím, že den zápisu změny je dnem nabytí právní moci. V bodě II. výroku soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
2. Jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí, návrhem, doručeným soudu dne 15. 11. 2021, se navrhovatel domáhal zápisu ve výroku popsané změn v obchodním rejstříku. Jako listinné důkazy soudu předložil Smlouvu o převodu obchodního podílu, uzavřenou dne 21. 8. 2018 mezi převodcem [Anonymizováno] a nabyvatelem [Jméno navrhovatele], Dovolání se relativní neplatnosti smlouvy o převodu podílu [Anonymizováno] ze dne 16. srpna 2021, dále listiny o doručení zásilek [Anonymizováno], společnosti [právnická osoba]., [Jméno navrhovatele]. Soudu byly dále předloženy plné moci, udělené [Jméno navrhovatele] právnímu zástupci [Jméno Zástupce A] a udělené [Anonymizováno] [tituly před jménem] [Anonymizováno] a průvodní dopis k návrhu. Soud návrhu vyhověl a požadované změny zapsal. O nákladech řízení rozhodl postupem dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb.
3. Ve včas podaném odvolání účastník namítal, že smlouvu o převodu obchodního podílu považuje za platnou a účinnou, námitku relativní neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu, učiněnou paní [Anonymizováno], považuje za nedůvodnou. Současně uvádí, že námitka relativní neplatnosti byla vznesena po uplynutí lhůty 3 let. Smlouva o převodu obchodního podílu byla uzavřena dne 21. 8. 2018 mezi navrhovatelem a společníkem [Anonymizováno]. Námitka relativní neplatnosti učinila paní Vargová přípisem ze dne 16. 8. 2021, ten byl doručen [Anonymizováno] dne 26. 8. 2021, jak vyplývá z doloženého podacího lístku. Účastník tedy vznáší námitku promlčení. [Anonymizováno] odmítá, že by přípis s námitkou relativní neplatnosti převzal 18. 8. 2021, jak navrhovatel uvádí ve svém Průvodním dopise k návrhu na zápis změn v obchodním rejstříku, respektive odmítá, že mu tento přípis byl v daný den doručen. [Anonymizováno] v té době byl na dovolené mimo bydliště. Datum doručení je vyznačeno na dodejce, navrhovatelem předložené, a to 26. 8. 2021. Dle účastníka je dále sporné, zda byla námitka relativní neplatnosti doručena všem účastníkům příslušné smlouvy.
4. Dále účastník zdůraznil, že paní Vargová o uzavření příslušné smlouvy o převodu obchodního podílu věděla, dozvěděla se to bezprostředně po jejím uzavření, kdy došlo ke společné oslavě o převodu tohoto obchodního podílu. Toto je účastník schopen prokázat výslechem [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kteří se dané oslavy zúčastnili, fotografiemi z dané oslavy, případně výslechem dalších hostů dané oslavy. Aktuální uplatnění námitky relativní neplatnosti učinila paní [Anonymizováno] účelově z důvodu, že došlo k ukončení pracovní spolupráce navrhovatele a společnosti [právnická osoba]., jejímž jediným společníkem je účastník. Na základě této spolupráce užíval navrhovatel mimo jiné osobní vozidlo [Anonymizováno]. Toto vozidlo užíval navrhovatel i pro osobní potřebu a dle informací jednatele účastníka i paní [Anonymizováno] daný vůz užívala spolu se svým manželem pro soukromé jízdy. Do doby, než došlo k ukončení spolupráce společnosti [právnická osoba]. a pana [Anonymizováno], neměla paní [Anonymizováno] s účastenstvím svého manžela jako společníka v účastníkovi žádný problém a vyřizovala pro něj jisté záležitosti a užívala výhody z toho plynoucí. „Jednání je tak zcela účelové, když navrhovatel neplní své povinnosti z uzavřené smlouvy o převodu obchodního podílu a plnit do budoucna nechce.“
5. Účastník je tak přesvědčen, že námitka relativní neplatnosti byla učiněna manželkou navrhovatele po uplynutí promlčecí lhůty, a tedy je neplatná. Navrhovaný zápis změn do obchodního rejstříku tak nemůže být proveden, neboť smlouva o převodu obchodního podílu č. [Anonymizováno] je platná a nejsou tak splněny podmínky pro zápis změn do obchodního rejstříku. Účastník navrhuje změnu napadeného usnesení ve smyslu zamítnutí návrhu na zápis změn, případně zrušení rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
6. Navrhovatel ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že registrační řízení vychází z registračního principu s omezením vyšetřovací zásady, což vyplývá z ustanovení § 90 zákona č. 304/2013 Sb. Soud neprovádí dokazování, ale pouze ověřuje, zda zapisované údaje vyplývají z doložených listin. Vyplývají-li údaje o skutečnostech zapisovaných do obchodního rejstříku z doložených písemností, nelze je zpochybnit nedoloženým tvrzením o opaku. V daném případě skutečnosti navrhované navrhovatelem k zápisu jednoznačně vyplývají z doložených listin. Z nich je nepochybné, že došlo k situaci, předvídané ustanovením § 714 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.: manžel uzavřel smlouvu o převodu obchodního podílu bez souhlasu druhého manžela a ten se řádně dovolal relativní neplatnosti této smlouvy. Rozhodné skutečnosti navrhovatel popsal ve svém průvodním dopise ze dne 1. listopadu 2021 k přiloženému návrhu, na něž odkazuje. Jestliže tedy na takto doloženém podkladě soud neshledal důvody k odmítnutí návrhu / 86 zákona č. 304/2013 Sb./ ani důvody k zamítnutí návrhu / § 90 tohoto zákona /, postupoval přesně tak, jak mu zákon ukládá.
7. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. §§ 212, 212a o. s. ř., bez provedení jednání / § 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. /, a dospěl k závěru o důvodnosti odvolání.
8. Pro účely vyhodnocení podaného návrhu na zápis změny odkazuje odvolací soud na příslušnou pasáž ustanovení § 90 zákona č. 304/2013 Sb. kde se praví: Nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy.
9. Soud požadovanou změnu zapsal, vyšel z listin, jak je specifikoval v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Lze usuzovat, že smlouvu o převodu obchodního podílu považoval za neplatnou v důsledku vznesené námitky relativní neplatnosti. K tomu odvolací soud konstatuje, že z listiny, označené jako „ Dovolání se relativní neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu“, datované dnem 16. srpna 2021, nevyplývá, že smlouva o převodu obchodního podílu je neplatná, vyplývá z ní, že námitku relativní neplatnosti [Anonymizováno] vznesla.
10. Je třeba vyjít z toho, že je zde dána sporná otázka platnosti smlouvy o převodu obchodního smlouvy, uzavřené dne 16. 8. 2018, v kontextu dovolání se relativní neplatnosti, adresované [Anonymizováno], účastníkovi smlouvy, jemuž uvedená písemnost dle dodejky ve spise a dalšího dokladu / sledování zásilek Pošta Online / byla „dodána“ dne 26. 6. 2021. V řízení o zápisu změn do obchodního rejstříku nelze přitom uvedenou spornou otázku řešit.
11. Tzv. „ spornou otázkou“ v režimu rejstříkového řízení se Vrchní soud v Praze zabýval např. ve svém usnesení sp. zn. 14 Cmo 221/2017 ze dne 27. 4. 2018. V odstavci 7 a 8 odůvodnění rozhodnutí zaujal stanovisko, že „řízení ve věcech veřejných rejstříků je ovládané tzv. registračním principem, dle něhož rejstříkový soud rozhoduje toliko na základě předložených listin, z nichž musí údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, jednoznačně vyplývat - pak je možné zápis do veřejného rejstříku provést. Rejstříkový soud tedy, až na výjimky stanovené zákonem, podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává toliko splnění předepsaných formálních náležitostí. V rejstříkovém řízení není dán procesní prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je běžné v občanskoprávním /ať už sporném či nesporném/ řízení. Shledá-li rejstříkový soud, že údaje o zapisovaných skutečnostech jsou sporné a je-li zřejmé, že ke zjištění těchto skutečností bude třeba provést dokazování, pak nemůže takové řízení vést rejstříkový soud, a takový návrh musí být zamítnut. Odvolací soud v tomto ohledu odkazuje na shodné závěry Nejvyššího soudu např. v usnesení ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 29 Cdo 1759/2008, v usnesení ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4753/2009, či v usnesení ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3564/2013 /usnesení jsou dostupná na webových stránkách www.nsoud.cz)/ které se uplatní i v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014. Je tomu tak i proto, že účastníkem řízení ve věcech veřejného rejstříku je podle § 84 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob /dále jen „z. v. r.“/ osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba. Podle § 84 z. v. r. se zapsanou osobou rozumí osoba, o které se vede rejstříkový spis, nikoliv osoba zapsaná do veřejného rejstříku teprve v rámci takové osoby. Z vymezeného účastenství v rejstříkovém řízení je zřejmé, že v rejstříkovém řízení není dán prostor dalším osobám brojit proti podanému návrhu na zápis skutečností, které se jich bezprostředně týkají. Namítne-li však osoba, která se podle jiného zákona zapisuje do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, že nesouhlasí se svým zápisem či výmazem z veřejného rejstříku a sdělí skutečnosti, které jsou schopny vzbudit pochybnosti o pravdivosti k zápisu navržených změn, musí se rejstříkový soud v rámci úvah o nespornosti k zápisu navrhovaných skutečností těmito námitkami zabývat a zvážit s ohledem na výklad uvedený v předchozím odstavci, zda jsou tyto námitky řešitelné v rejstříkovém řízení.“ Vrchní soud v Praze v odůvodnění daného rozhodnutí doplnil svou argumentaci tak, že musí být dán odpovídající prostor k objasnění dané sporné skutečnosti, přičemž odpovídajícím procesním prostorem je nalézací řízení, za předpokladu ovšem, že příslušný návrh bude podán, přičemž účastníkem takového řízení budou vedle navrhovatele a společnosti také všechny osoby, o jejichž právech a povinnostech se bude v řízení jednat.
12. Odvolací soud se v poměrech dané věci hlásí k předestřené argumentaci, jež zazněla v odůvodnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 221/2017. A je třeba říci, že v rámci podaného odvolání účastník argumentoval tím, že [Anonymizováno] ve své podstatě zpochybňuje důvodnost zápisu změny, jak byla ve výsledku ve vztahu k němu navrhována.
13. Tedy, v předmětném rejstříkovém řízení je dána sporná otázka, již v tomto řízení nelze řešit. Z tohoto pohledu nelze uzavřít, že údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z navrhovatelem předložených listin.
14. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil podle ustanovení § 220 o. s. ř. tak, že návrh zamítl.
15. Výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů vychází z ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. / z. ř. s. / ve spojení ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak / § 237 o. s. ř. /. Dovolání lze podat u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. / § 240 odst. 1 věta prvá o. s. ř. /. Přípustnost dovolání je dle § 239 o. s. ř. oprávněn zkoumat jen dovolací soud.