Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 19 Cmo 39/2023-33 ECLI:CZ:VSPH:2024:19.Cmo.39.2023.1 Usnesení

o zrušení výmazu právnické osoby a rozhodnutí o likvidaci společnosti WINTER-HAAS spol. s r.o., v likvidaci, IČO 49096737, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 22/2023-9 ze dne 24. dubna 2023

JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 12. 1. 2024

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Ing. Blanky Trávníkové, v právní věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele A]., IČO [IČO navrhovatele A]

sídlem [Adresa navrhovatele A]

o zrušení výmazu právnické osoby a rozhodnutí o likvidaci společnosti [Jméno navrhovatele B]., v likvidaci, IČO [IČO navrhovatele B], o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 22/2023-9 ze dne 24. dubna 2023


Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Řízení ve věci návrhu na zrušení výmazu společnosti [právnická osoba]., v likvidaci, IČO [IČO navrhovatele B], se sídlem [adresa], nařízení její likvidace a jmenování likvidátora se zastavuje.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ V bodě III. výroku rozhodl takto: „Navrhovatelce se po právní moci tohoto usnesení vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že tak soud rozhodl postupem dle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. pro neodstranitelnou překážku řízení v podobě rei iudicate. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 146 odst. 1 písm. b/ o.s.ř., o vrácení části zaplaceného soudního poplatku dle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb.

3. Soud prvního stupně v odstavci 1 a odstavci 2 odůvodnění konstatoval, že „Zaniklá společnost [právnická osoba]., v likvidaci, IČO [IČO navrhovatele B], se sídlem [adresa], které se věc týká, byla zapsaná ve veřejném rejstříku, vedeném zdejším soudem pod sp. zn. C 5342 a dne 11.5.2021 byla z obchodního rejstříku vymazána. Návrhem na zahájení řízení ze dne 13.3.2023 se navrhovatel domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil výmaz společnosti [právnická osoba]., v likvidaci, IČO [IČO], nařídil její likvidaci a jmenoval likvidátora.“

4. V odstavci 3 odůvodnění soud rekapituloval tvrzení navrhovatele, odůvodňující navrhovatelův návrh. Navrhovatel uváděl, že dosud běží exekuční řízení, v němž navrhovatel coby oprávněný, vymáhá svou pohledávku vůči společnosti [právnická osoba]., v likvidaci jako povinnému, tato pohledávka dosud nebyla v likvidaci uspokojena. Navrhovatel tak má právní zájem na zrušení výmazu společnosti [právnická osoba]., v likvidaci, je zde zájem hodný právní ochrany i neznámý majetek společnosti [právnická osoba]., v likvidaci. Tímto neznámým majetkem společnosti [právnická osoba]. jsou nemovitosti, konkrétně pozemek parc.č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 2586 m2, jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], stavba občanského vybavení, pozemek parc.č. [Anonymizováno], ostatní plocha, manipulační plocha, o výměře 2023 m2, pozemek parc.č. [Anonymizováno], o výměře 32 m2, všechny zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [Anonymizováno] vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], [adresa]. V katastru nemovitostí je jako vlastník nemovitostí uvedena [Jméno], narozená dne [dat. nar.], ta však není jejich skutečným vlastníkem. Smlouva ze dne 15.9.2003, na základě níž měla nemovitosti nabýt, je neplatná, neboť za společnost [právnická osoba]. ji měl uzavřít [právnická osoba], jak ale vyplynulo z trestního řízení, v době uzavření smlouvy již nebyl jednatelem společnosti [Jméno navrhovatele B]. a smlouvu ani nepodepsal. [Jméno] není vlastníkem předmětných nemovitosti, přestože je takto zapsána v katastru nemovitostí, toto vlastnictví nemohla nabýt ani vydržením, protože od počátku věděla a musela vědět, že předmětné nemovitosti nikdy řádně nenabyla, není vlastníkem uvedených nemovitostí, přestože je takto zapsána v katastru nemovitostí. Důvodem podaného návrhu je i to, že navrhovatel měl jako věřitel zapsáno zástavní právo na daných nemovitostech, kterým byla zajištěna jeho pohledávka ve výši 311 708 226,73 Kč s příslušenstvím vůči [právnická osoba]. [Jméno] dosáhla toho, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 9 C 281/2013, jehož nebyla účastníkem, bylo rozhodnuto, že zástavní právo k nemovitostem neexistuje. Následně bylo zástavní právo k nemovitostem pro navrhovatele z katastru nemovitostí vymazáno. Na straně navrhovatele je dán zájem hodný zvláštní ochrany, aby zaniklá společnost [právnická osoba]. byla obnovena a mohla se domáhat určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí.

5. V odstavci 4,5,6,7 odůvodnění soud učiněná zjištění vymezil takto:

6. „Z rejstříkové spisu ohledně společnosti [právnická osoba]. vyplynulo, že k jejímu původnímu výmazu z obchodního rejstříku došlo dne 14.8.2010.“

7. Lustrací věcí bylo zjištěno, že u zdejšího soudu bylo pod sp. zn. 39 Cm 47/2011 vedeno řízení o zrušení výmazu společnosti [právnická osoba]., a to právě z důvodu, že tato zaniklá společnost je skutečným vlastníkem předmětných nemovitostí, kdy návrhu bylo vyhověno a usnesením ze dne 2.5.2011, č.j. 39 Cm 47/2011-11, jež nabylo právní moc dne 24.5.2011, bylo rozhodnuto o zrušení výmazu společnosti [právnická osoba]. z obchodního rejstříku, o jejím vstupu do likvidace a likvidátorem byla jmenovaná společnost [právnická osoba]., jako osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců.

8. Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 39 Cm 47/2011 bylo zjištěno, že likvidátor společnosti [právnická osoba]. [právnická osoba]. ukončil likvidaci dne 8.5.2021, že řízení o určení vlastnictví k nemovitostem vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 5 C 169/2010 bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby navrhovatelkou, že tak žádný majetek společnosti [právnická osoba]. nebyl dohledán, a že náklady a odměnu likvidátora hradil stát.

9. Dále bylo lustrací zjištěno, že navrhovatelka již dne 23.7.2021 podala u zdejšího soudu návrh na zrušení výmazu společnosti [právnická osoba]., nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, a to ze stejných důvodů, jako je tomu v tomto řízením, že řízení o tomto návrhu bylo vedeno pod sp. zn. 39 Cm 63/2021, a že toto řízení bylo usnesením ze dne 17.8.2021, č.j. 39 Cm 63/2021-45, které nabylo právní moc 6.12.2021, zastaveno pro překážku res iudicata, tedy věci pravomocně rozhodnuté, když prvostupňové usnesení ze dne 17.8.2021, č.j. 39 Cm 63/2021-45, bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 10.11.2021, č.j. 7 Cmo 268/2021-52, a navrhovatelka nebyla úspěšná ani s podaným dovoláním.“

10. Soud dále s odkazem na související právní úpravu, danou ustanovením § 209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. /o.z./, § 103, § 104 odst. 1 o.s.ř., § 27 z.ř.s. , konstatoval v odstavci 12 odůvodnění: „ Rozhodování o zrušení výmazu právnické osoby a její likvidaci dle ustanovení § 209 odst. 1 o.z. je rozhodnutím ve statusové věci právnické osoby /§ 3 odst. 2 písm. a/ z.ř.s./, neboť jeho podstatou je rozhodnutí o znovuobnovení její právní osobnosti /§ 27 z.ř.s., § 15 odst. 1, § 20 odst. 1 o.z./, v důsledku čehož je výrok pravomocného rozhodnutí o zrušení výmazu právnické osoby, jež bylo předmětem usnesení zdejšího soudu jako soudu prvního stupně ze dne 2.5.2011, č.j. 39 Cm 47/2011-11, z důvodu dohledání předmětných nemovitostí je závazný pro každého, tedy i pro navrhovatelku.“

11. V odstavci 13 odůvodnění pak soud dovodil, že „Pokud byly předmětné nemovitosti důvodem pro vydání rozhodnutí o zrušení výmazu právnické osoby a o její likvidaci, tedy pro vydání usnesení ze dne 2.5.2011, č.j. 39 Cm 47/2011-11, má to za následek, že takovýto majetek právnické osoby byl následně jmenovanému likvidátorovi právnické osoby, tedy společnosti [právnická osoba]., znám a byl /objektivně/ předmětem proběhlé likvidace. Existence předmětných nemovitostí, třebaže by se vlastnické právo společnosti [právnická osoba]. k nim jevilo jako jisté, však v poměrech dané věci neopodstatňuje z tohoto důvodu opětovné rozhodnutí o zrušení výmazu společnosti [právnická osoba]. a o její likvidaci tak, jak se navrhovatel domáhá.“

12. Proti usnesení soudu prvního stupně se navrhovatel včas odvolal a navrhoval jeho změnu tak, že řízení se nezastavuje, případně zrušení rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Rozhodnutí soudu je dle odvolatele nezákonné a nesprávné, odvolatel nesouhlasí s formalistickým postupem soudu prvního stupně a v důsledku toho s tím, že se soud návrhem věcně vůbec nezabýval. Přitom změna situace oproti stavu v době vyhlášení rozhodnutí může odůvodňovat nové uplatnění žalobního nároku.

13. Z odvolání je zřejmé, že navrhovatel nesouhlasí se závěrem soudu, že po ukončení obnovené likvidace a opětovném výmazu společnosti z obchodního rejstříku se jedná o věc pravomocně rozhodnutou, která nemůže být projednávána znovu. Navrhovatel má za to, že zjištění neznámého majetku společnosti / respektive objeví-li se zájem hodný právní ochrany / je v souladu s ustanovením § 209 zákona č. 89/2012 Sb. vždy dán důvod ke zrušení výmazu společnosti, rozhodnutí o její likvidaci a jmenování likvidátora. V daném případě došlo postupem soudu k odepřením práva vlastnit majetek a rovněž odepřením práva na spravedlivý proces. Dle navrhovatele soud svým postupem vlastně posvěcuje protiprávní nabytí nemovitostí prospěch [Jméno], která se na úkor společnosti obohatila o významný majetek daleko převyšující částku 5 milionů Kč.

14. V dané souvislosti navrhovatel uvedl, že majetek, o který jde, jím byl specifikován tak, že jde o nemovitosti, zapsané na LV č. [Anonymizováno] v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území jablonecké [adresa], obec [adresa], [adresa]. Tyto nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví společnosti [Jméno navrhovatele B]., v likvidaci, byť jsou nesprávně zapsány ve vlastnictví [Jméno], nar. [dat. nar.], bytem trvale [adresa]. Tyto nemovitosti nabyla [Jméno] do vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne 15.9.2003 od prodávajícího - společnosti [Jméno navrhovatele B]., zastoupené [Jméno]. [Jméno] však není a nikdy nebyla pravým a hodnověrným vlastníkem nemovitosti. Navrhovatel je přesvědčen, že je nutné obnovit zápis společnosti [Jméno navrhovatele B]., v likvidaci v obchodním rejstříku a domáhat se určení, že tato společnost je vlastníkem nemovitostí, které z jejího vlastnictví nikdy nebyly legálně převedeny do vlastnictví [Jméno].

15. V dané souvislosti navrhovatel odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem- pobočka Liberec č.j. 53 T 8/2017-1375 ze dne 12. února 2020, vydaný v trestním řízení, v němž byla obžalovaná [Jméno] zproštěna obžaloby, a z bodu 101 rozsudku citoval: „ převod nemovitostí na obžalovanou byl nepochybně protiprávní. [právnická osoba] nebyl oprávněn nemovitost prodat, neboť již od 7.8.2001 pozbyl postavení jednatele v důsledku pravomocného odsouzení za úmyslné trestné činy k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Kupní smlouvu sám ani nepodepsal, byť vůli k jejímu uzavření opakovaně projevil. K uzavření kupní smlouvy tedy chyběl projev vůle prodávajícího, a dále nebylo zjištěno, že by se kupní cena dostala do dispozice údajného prodávajícího, tedy společnosti [právnická osoba] Uvedené společnosti tak byla zápisem vlastnického práva k nemovitosti ve prospěch obžalované způsobena škoda v hodnotě nemovitosti, která výrazně přesáhla hranici 5 milionů Kč, a současně došlo k bezdůvodnému obohacení obžalované o tuto nemovitost.“

16. Dále navrhovatel citoval z bodu 3 usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem- pobočka Liberec č.j. 53 T 8/2017-1386 ze dne 12. února 2020: „ Přestože bylo zjištěno, že převod vlastnického práva byl protiprávní, nebylo prokázáno úmyslné zavinění ze strany obžalované, aby skutek mohl být kvalifikován jako trestný čin.“

17. Navrhovatel popsal další okolnosti, jež vyšly najevo v trestním řízení, mimo jiné to, že [právnická osoba] kupní smlouvu nepodepsal / znalecké zkoumání z oboru grafologie, čestné prohlášení [Jméno] /. I kdyby kupní smlouvu podepsal, byla by neplatná, neboť v době jejího podpisu již nebyl ve funkci jednatele. Dle navrhovatele vlastnické právo na [Jméno] nepřešlo. [Jméno] si musela být vědoma toho, že zde nebyla osoba, oprávněná smlouvu za společnost podepsat.

18. Navrhovatel shrnul, že je zde majetek společnosti [Jméno navrhovatele B]. v likvidaci, je zde jiný zájem hodný právní ochrany, a to uspokojení neuspokojených pohledávek věřitelů společnosti a ochrana práv navrhovatele. Je dán právní zájem navrhovatele a společnosti na zrušení výmazu v obchodním rejstříku.

19. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212, § 212a o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, /§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř./, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

20. Podle ustanovení § 209 odst. 1 o. z., zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla.

21. Podle ustanovení § 159a odst. 4 o.s.ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

22. Podle ustanovení § 167 odst. 2 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.

23. Podle ustanovení § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení, za nichž může rozhodnout ve věci samé / podmínky řízení/.

24. Podle ust. § 104 odst. 1 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

25. Teorie procesního práva a ve shodě s ní soudní praxe tradičně mezi tzv. negativní procesní podmínky řadí překážku res iudicata / § 159 odst. 4 o.s.ř. /. Je-li taková procesní situace dána, soudu nezbyde, než řízení zastavit.

26. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí odkazoval mimo jiné na usnesení č. j. 7 Cmo 268/2021–52 ze dne 10. listopadu 2021, jímž Vrchní soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberce č.j. 39 Cm 63/2021-45 ze dne 17.8.2021, jímž soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 159 odst. 4 o.s.ř. zastavil řízení o zrušení výmazu společnosti [právnická osoba]., kdy návrh shodného navrhovatele / [Jméno navrhovatele A], IČO [IČO navrhovatele A] / byl podán dne 30.3. 2021 s tím, že navrhovatel dohledal dosud neznámý majetek , a to nemovitosti, zapsané na LV 6141 jako vlastnictví [Jméno], jež nemovitosti měla nabýt na základě neplatně uzavřené kupní smlouvy. Z odůvodnění usnesení odvolacího soudu je mimo jiné zřejmé, že z konečné zprávy likvidátora ze dne 8.5.2021 soud prvního stupně zjistil, že řízení o předmětných nemovitostech, vedená před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 5 C 169/2010 a 14 C 65/2011, byla zastavena a [Jméno] byla zproštěna obžaloby rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem- pobočka v Liberci č.j. 53 T 8/207-1375 ze dne 12.2.2020.

27. Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu / odstavec 2 / je mimo jiné dále zřejmé, že likvidace společnosti byla ukončena ke dni 8.5.2021 a ke dni 11.5.2021 byla Společnost podruhé vymazána z obchodního rejstříku. Navrhovatel se domáhá zrušení výmazu Společnosti ze stejných důvodů, pro které byl již v roce 2011 výmaz společnosti zrušen na návrh jiného navrhovatele. Protože ze stejných důvodů již jednou soud zrušil výmaz Společnosti a po 10 let trvající obnovené likvidace bylo zjištěno, že Společnost žádný neznámý majetek nemá, likvidace byla ukončena a společnost vymazána. Jde tak o věc pravomocně rozhodnutou a v souladu s § 159 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění o.s.ř. nemůže být věc projednávána znovu. Z tohoto důvodu soud řízení zastavil. Není však splněna ani podmínka novosti neznámého majetku, neboť předmětné nemovitosti byly před druhým výmazem Společnosti z obchodního rejstříku Společnosti známy, jak odvolací soud rekapituloval obsah odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně.

28. Navrhovatelem coby odvolatelem, jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu bylo s odkazem na rozsudek v trestní věci č.j. 53 T 8/2017-1375 argumentováno tím, že [Jméno] je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník nemovitostí, jež nikdy řádně nenabyla a že vlastníkem je společnost [právnická osoba]. Kupní smlouva ze dne 15.9. 2003 o převodu nemovitostí na [Jméno] je neplatná, neboť [právnická osoba] tuto smlouvu nepodepsal. [Jméno] jako nevlastník dosáhla výmazu zástavního práva, zapsaného ve prospěch navrhovatele jako zástavního věřitele, tím jsou významně poškozena práva navrhovatele, čímž osvědčuje jeho právní zájem na obnovení likvidace.

29. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud mimo jiné konstatoval, že předmětný majetek byl společnosti znám a byl objektivně předmětem proběhlé likvidace. V odstavci 8 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR tam specifikovanou mimo jiné praví, že „ předmětné nemovitosti, třebaže by se vlastnické právo společnosti k nim jevilo jako jisté, však v poměrech dané věci neopodstatňuje z tohoto důvodu opětovné rozhodnutí o zrušení výmazu společnosti a o její likvidaci, tak, jak se odvolatel domáhá. Je tomu tak proto, že soudní praxe je dlouhodobě ustálena v posouzení, dle něhož, byl-li majetek společnosti znám / především likvidátorovi jako fyzické osobě povolané zastupovat společnost v rámci likvidace ve smyslu § 193, §196 odst. 1 o.z./, ale nebyl vypořádán, není to důvodem pro obnovní likvidace nebo o rozhodnutí o vstupu do ní.“

30. V odstavci 9 odůvodnění odvolací soud předestřel úvahy ve vztahu k možné odpovědnosti likvidátora.

31. V odstavci 10 odůvodnění se pak praví: „Jestliže tak bylo likvidátorovi Společnosti známo, že řízení o určení vlastnictví k Předmětným nemovitostem byla zastavena a obžalovaná [Jméno] byla obžaloby s odkazem na rozsudek č. j. 53 T 8/2017-1375 ve věci jejich převodu zproštěna, což uvedl v konečné zprávě (§ 205 odst. 1 o. z.), čímž také Předmětné nemovitosti (v rámci své odpovědnosti likvidátora) posoudil jako majetek, který nebude předmětem zpeněžení, a Společnost byla následně ke dni 11. 5. 2021 podruhé vymazána z obchodního rejstříku, nepředstavuje navrhovatelem předestřený odlišný výklad odůvodnění trestního rozsudku a jeho dopadů skutečnost, která by vyhovění návrhu opodstatnila. Stejně tak nepředstavují odvolatelem tvrzené skutečnosti jiný zájem právní ochrany /§ 209 odst. 1 o. z./, neboť věcně jde stále o tvrzení, jejich podstatou je existence Předmětných nemovitosti jako majetku Společnosti, tedy o tvrzení zahrnutelné jen pod hypotézu neznámého majetku /§ 209 odst. 1 o. z./.“

32. Tolik stručně k odůvodnění usnesení Vrchního soudu sp. zn. 7 Cmo 268/2021-52 ze dne 10. listopadu 2021.

33. Pokud jde o napadené usnesení, zde odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně správně dospěl k závěru, že je zde dána překážka věci rei iudicate a správně řízení postupem dle ustanovení § 104 odst. odst. 1 o.s.ř. zastavil. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, jež stojí na obdobných argumentačních principech a tezích, jak vyplývají z citovaných i dalších pasáží usnesení odvolacího soudu sp. zn. 7 Cmo 268/2021-52 ze dne 10. listopadu 2021, a jež obdobně zazněly v odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu č.j. 27 Cdo 929/2022-95 ze dne 7.9.2022, jímž bylo odmítnuto dovolání proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Praze.

34. A lze konstatovat, že celkově není důvodu se odchýlit od argumentace, jež ze strany Vrchního soudu v Praze v odůvodnění jeho předchozího rozhodnutí zazněla. Akcentovat lze mimo jiné text odstavce 10, jak byl odvolacím soudem v nyní posuzované věci výše citován a jenž je svým obsahem naprosto přiléhavý i v aktuálním řízení.

35. Pokud navrhovatel akcentuje závěry soudu vyplývající z rozsudku vydaného v trestní věci obžalované [Jméno], tak ten byl vydán dne 12.února 2020 a nepředstavuje změnu skutkových okolností. Je třeba říci, že ani v rovině tvrzení nezaznělo ze strany navrhovatele ničeho, co by bylo s to zvrátit závěr soudu prvního stupně o tom, že je dána překážka postupu v řízení v podobě rei iudicate.

36. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné postupem dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně výroku o nákladech řízení a výroku o vrácení části zaplaceného soudního poplatku.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak / § 237 o.s.ř./. Dovolání lze podat u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu / § 240 odst.1 věta prvá o.s.ř. /. Přípustnost dovolání je dle § 239 o.s.ř. oprávněn zkoumat jen dovolací soud.