o poskytnutí informací, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 72 Cm 152/2020-43 ze dne 31.5.2022

1. Rozsudkem soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku rozhodl takto: „ Žalovaný je povinen zpřístupnit a předložit žalobci, včetně pořízení kopií, podklady o hospodaření žalované za období od 2015 do roku 2021, a to:

- výpisy z bankovních účtů vedených na jméno žalovaného u bankovních institucí na území ČR,

- faktury přijaté od dodavatelů služeb či zboží pro žalovaného, včetně objednávek či smluv uzavřených s jednotlivými dodavateli a dodacích listů o dodání takového zboží či služeb, jakož i pokladních dokladů o provedení hotovostních úhrad či potvrzení o platbách kartou těchto faktur jednotlivým dodavatelům,

- faktury vydané žalovaným pro příjemce služeb či dodávku zboží od žalovaného, včetně objednávek či smluv uzavřených s jednotlivými zákazníky /odběrateli zboží či služeb/ a dodacích listů a dodání takového zboží či služeb zákazníkovi /odběrateli/, jakož i pokladních dokladů o provedení hotovostních úhrad či potvrzení o platbách kartou provedených u faktur vystavených žalovaným,

- peněžní deník popřípadě účetní evidenci k pokladně se záznamy o hotovostních příjmech a výdajích žalovaného, včetně pokladních dokladů či stvrzenek o takových platbách,

- vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním nemovitostí, a to jednotky č. [Anonymizováno], bytu, a jednotky č. [Anonymizováno], garáže, vymezených v budově č.p. [Anonymizováno] bytového domu v části obce [adresa], postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [Anonymizováno], LV č. [Anonymizováno] a LV č. [Anonymizováno] pro k. ú. a obec [adresa], jednotky č. [Anonymizováno], bytu, a jednotky č. [Anonymizováno], garáže, vymezených v budově č.p. [Anonymizováno], bytového domu, v části obce [adresa], postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [Anonymizováno] a LV č. [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] a obec [adresa], a pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [Anonymizováno] pro k. ú. a obec [adresa], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 30 798 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.“

2. Z odůvodnění rozsudku / odst. 1 odůvodnění / vyplývá, že žalobou došlou soudu dne 6. 10. 2020, doplněnou dalšími podáními, se žalobce domáhal po žalovaném poskytnutí informací o žalovaném s tím, že je společníkem žalovaného s 30% obchodním podílem v žalovaném. Od roku 2015, kdy vedení žalovaného převzal jednatel [tituly před jménem] [Jméno], jeho bratr, nemá žádné povědomí o stavu a hospodaření žalované. Žalobce opakovaně žádal žalovaného o poskytnutí informací, a to žádostmi adresovanými bratrovi, společnosti [právnická osoba]., která vede žalovanému účetnictví i správci pozůstalosti po otci, jenž byl v minulosti jednatelem a společníkem žalovaného. Naposledy vyzval žalobce žalovaného /oba její jednatele/ o zpřístupnění specifikovaných podkladů o hospodaření žalované za období let 2015 až 2020, a to dopisem ze dne 28. 8. 2020. Žalovaný na jeho žádost nereagoval.

3. Vyjádření žalovaného k žalobě soud rekapituloval v odstavci 2 odůvodnění. Soud uvedl, že žalovaný má za to, že žaloba je ze strany žalobce šikanózní a minimálně předčasná. Žalobce se neúčastní valných hromad, jednatelem žalovaného byl až do 26. 2. 2018, informace v období, kdy byl jednatelem, si mohl zjistit sám. Žalobce byl dlouhodobě společnosti dlouhodobě nikdy se nepodílel na fungování žalovaného, nesestavoval účetní závěrky. Žalobce se pokouší získat informace za účelem občanskoprávního řízení, které zahájil proti žalovanému, řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 7 C 172/2020. Mezi žalobcem a žalovaným je tedy konflikt, jednatelé žalovaného nesmějí jednat v rozporu s péčí řádného hospodáře a žalovaný se nesmí podle § 52 ZOK sebepoškozovat.

4. Z odůvodnění rozsudku dále vyplývá, že soud připustil změnu žaloby, Bod I. výroku rozsudku odráží uplatněný nárok ve změněné podobě / odst. 3 odůvodnění /.

5. V odůvodnění rozsudku soud dále popsal zjištění, učiněná z provedeného dokazování / listinnými důkazy a výslechem žalobce / případně na základě shodného tvrzení účastníků / odst. 5- 14 /.

6. Zjištěný skutkový stav popsal soud v odst. 17 odůvodnění takto: „Žalobce je společníkem žalovaného s podílem 30 % na základním kapitálu. Žalobce byl zapsán od 31. 3. 2004 do 24. 4. 2018 jako jednatel žalovaného /z funkce jednatele žalovaného byl odvolán dne 26. 2. 2017/. Současnými jednateli žalovaného jsou [tituly před jménem] [Jméno], nar. [dat. nar.] /ve funkci od 21. 11. 2014/ a [tituly před jménem] [Jméno], nar. [dat. nar.] /ve funkci od 26. 2. 2018/. Žalobce požádal žalovaného o zpřístupnění dokladů o hospodaření žalovaného dopisem ze dne 28. 8. 2020, a to k předložení podkladů o hospodaření /účetnictví/ žalovaného za období let 2015 do konce měsíce června 2020 a pořízení kopií. Žádost o zpřístupnění byla zaslána oběma současným jednatelům žalovaného. Žalobce žádal o zpřístupnění podkladů o hospodaření společnosti společnost [právnická osoba]., která vede účetnictví prostřednictvím účetního [Jméno], a to dopisem ze dne 23. 5. 2017. Žalobce žádal o zpřístupnění podkladů o hospodaření společnosti i [tituly před jménem] [Jméno] dopisem ze dne 20. 7. 2017. Po smrti otce žalobce dne 11. 10. 2014 se jeho bratr [tituly před jménem] [Jméno] chtěl stát jednatelem žalovaného. Žalobce se snažil o přístup k účetnictví v době, kdy byl jednatelem žalovaného. Ze strany jednatele [tituly před jménem] [Jméno] mu přístup odpírán. Když byl žalobce jednatelem žalovaného, tak byl jednatelem pouze formálně, jeho bratr [tituly před jménem] [Jméno] podepisoval veškeré listiny za žalovaného sám a za žalovaného i sám jednal. Žalobce telefonicky kontaktoval účetního žalovaného [Jméno], aby mu byly zpřístupněny doklady o hospodaření žalovaného. Vždy mu bylo sděleno, že se musí zeptat bratra, [Jméno] nerespektoval žalobce jako jednatele, přístup mu odmítl poskytnout. Od roku 2015 řídil žalovaného výhradně bratr žalobce, který byl sice ve vazbě, ale žalovaného řídil spolu se svou ženou. Vztahy žalobce s bratrem byly špatné poté, co bratr předložil závěť od otce, resp. údajně od otce, neboť tuto závěť zpochybnil v rámci soudního řízení. Za dobu, co byl žalobce jednatelem spolu se svým bratrem, mu jeho bratr nepředložil ke schválení žádné doklady či něco týkající se žalovaného. Původně dělala účetnictví žalovaného paní [Jméno], matka [Jméno]. [Jméno] převzal účetnictví někdy okolo smrti otce. Do smrti otce neměl žalobce problém s nahlížením do účetnictví žalovaného. Žalobce vede spory se žalovaným, neboť některé finanční prostředky, které měly patřit do dědictví, jsou nyní v žalovaném.“

7. Poté, co soud vymezil svůj závěr o skutkovém stavu, zabýval se otázkou právního režimu, dopadajícího na danou věc. / odst. 19 odůvodnění /. V tomto směru učinil závěr, že žalovaný svou společenskou smlouvu nepodřídil právní úpravě zákona o obchodních korporacích / zákon č. 90/2012 Sb., ZOK /, dle ustanovení § 777 odst. 5 ZOK, na danou věc tedy dopadá ustanovení § 777 odst. 4 ZOK, neboť právo společníka požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti, nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje je právem společníka, nikoliv statusovou věcí právnické osoby. Práva a povinnosti společníků reflektovaná ust. § 777 odst. 4 ZOK jsou práva a povinnosti společníků společnosti s ručením omezeným uvedená či vyplývající z ust. § 113 – 124 obch. zák. Ustanovení § 155 a § 156 z. o. k. jsou kogentní /donucující/. Ustanovení § 122 obch. zák. je s ustanoveními § 155 a § 156 z. o. k. ve zjevném rozporu /.

8. Soud odkázal na dikci ustanovení § 155, § 156 odst. 1, 2, § 167 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. / ZOK/., dále na dikci ustanovení § 6 odst. 1, § 8 zákona ř. 89/2012 Sb. / o.z. / / odst. 20-25 odůvodnění /.

9. V odstavci 26 odůvodnění soud dovodil včasnost podané žaloby:“ Lhůta k podání žaloby je zachována, neboť řízení bylo zahájeno žalobou ze dne 6. 10. 2020 a žalobce žádal o poskytnutí informací žádostí o zpřístupnění ze dne 28. 8. 2020, odeslanou stejného dne, žalovaný na žádost o zpřístupnění nereagoval.“

10. Uplatněný nárok poté, co v odstavci 27 konstatoval, že právo společníka není sice bezbřehé, avšak žalobcem žádané poskytnutí informací po žalovaném nevybočuje ze zákonného rámce, když společník žádat může takové informace, které potřebuje pro řádný výkon svých práv společníka, soud vyhodnotil jako důvodný v odstavci 28 odůvodnění, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by šlo o utajované informace podle jiného právního předpisu anebo že by požadované informace byly veřejně dostupné.

11. Dle soudu rovněž neobstojí argumentace žalovaného, že se žalobce s ohledem na konflikt mezi účastníky, pokouší získat informace o žalovaném za účelem občanskoprávního řízení zahájené žalobcem. V dané souvislosti soud odkázal na dikci ustanovení § 212, § 6 odst. 1, § 8 zákona č. 89/2012 Sb. / o.z. / a z nich vyplývající povinnost loajality a čestného chování vůči společnosti. / odst. 29 odůvodnění /

12. V odstavci 30 odůvodnění pak soud shrnul důvody, proč žalobě vyhověl i za období, kdy byl žalobce jednatelem a teoreticky si mohl informace opatřit sám. Je zřejmé, že v tomto směru soud vyšel z výslechu žalobce, jenž uvedl, jak soudem zde rekapitulováno, že „druhý společník a současný jednatel [tituly před jménem] [Jméno], který je jeho bratrem, mu informace o žalovaném nepodával, stejně jako mu znemožnil nahlížet do dokumentů žalovaného. Žalobce se snažil zajistit přístup k účetnictví i v době, kdy byl jednatelem žalovaného, avšak ze strany jednatele [tituly před jménem] [Jméno] mu byl přístup odpírán, žalobce byl jednatelem pouze formálně a jeho bratr podepisoval za žalovaného veškeré listiny sám. Žalobce uvedl, že telefonicky kontaktoval účetního žalovaného [Jméno], aby mu byly doklady o hospodaření žalované zpřístupněny, avšak bezvýsledně. [Jméno] jako účetní žalované mu na jeho žádost, aby mu bylo zpřístupněno účetnictví, o což jej žádal i dopisem ze dne 23. 5. 2017, rovněž nevyhověl. Vždy mu sděleno, že se musí zeptat bratra.“

13. Soud žalobě vyhověl.

14. O nákladech řízení rozhodl s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Pokud jde o odměny advokáta a související paušály, těch soud přiznal 7, mimo jiné odměnu za předžalobní výzvu.

15. Ve včas podaném odvolání, v němž navrhoval změnu rozsudku soudu prvního stupně ve smyslu zamítnutí žaloby, přičemž se rovněž výslovně odvolal do výroku o nákladů řízení, kdy rozporoval oprávněnost 7 úkonů právní služby, žalovaný namítal žalovaný, že soud omezil možnost odmítnout poskytnutí informací pouze odkazem na ustanovení § 156 zákona č.90/2012 Sb. / ZOK /, aniž by zohlednil další zákonná ustanovení, z nichž například ustanovení § 6 odst. 1 a § 212 zákona č. 89/2012 Sb. /o.z. / sám cituje. Soud se nevyrovnal s argumentací žalovaného, že žaloba je šikanózní a minimálně předčasná, přičemž především žalobce svou nečinností a tím, že dlouhodobě odmítá informace o žalovaném, například se úmyslně neúčastní valných hromad žalovaného, sám způsobil, že nebylo možné jakkoli řešit historickou situaci vzniklou předchozí dohodou žalobce a žalovaného a dalších spolupracovníků ohledně správy společných nemovitostí. Soudu odvolatel rovněž vytýká, že nezohlednil, že se žalovaný nepodřídil zákonu č.90/2012 Sb. a tedy věc nesprávně právně posoudil. S odkazem na povinnost společníka zachovávat loajalitu rovněž s odkazem na ustanovení § 8 o.z. označil žalobce za nesprávný závěr soudu, že „ Rovněž neobstojí argumentace žalovaného, že se žalobce s ohledem na konflikt mezi účastníky pokouší získat informace o žalovaném za účelem občanskoprávního řízení zahájené žalobcem“. Žalovaný má za to, že poskytování informací protistraně v rámci soudního sporu je nesouladné s povinností jednatele dle § 51 ZOK. Dále, pokud jde o požadavek na poskytnutí informací za období, kdy byl žalobce jednatelem žalovaného, a naopak [tituly před jménem] [Jméno] ani [tituly před jménem] [Jméno] jednateli, soud nezohlednil, že žalobce při svém výslechu výslovně uvedl, že si své povinnosti jednatele nevykonával a o žalovanou společnost, její účetnictví ani hospodaření se nezajímal. Pokud soud vyhověl požadavku žalobce za dané období, opřel své rozhodnutí o vadný závěr.

16. Odvolatel dále namítá, že „ soud první instance rovněž nijak nezohlednil, že žalobce sám v rámci svého výslechu přiznal, že valných hromad žalovaného se záměrně neúčastnil, ačkoliv byl informován i správcem dědictví po [tituly před jménem] [Jméno], že všechny jím požadované údaje obdrží právě na zasedání valné hromady a přítomnými jednateli i zástupcem účetní firmy mu budou zodpovězeny veškeré jeho dotazy. Ačkoli tedy žalobce záměrně a úmyslně odmítá získat jakékoli informace o žalovaném a jeho hospodaření na valných hromadách, kde jsou tyto informace v souladu s čl. 4 společenské smlouvy závazné i pro žalobce, k dispozici, přesto soud první instance vyhověl šikanózní žalobě, kterou se žalobce těchto informací domáhá.“

17. Dále odvolatel soudu vytýká, že porušil zásadu rovnosti stran řízení, když nevyhověl důkazním návrhům žalovaného na výslech [tituly před jménem] [Jméno], výslech [tituly před jménem] [Jméno], [tituly před jménem] [Jméno], a naopak vyslechl samotného žalobce, který uváděl nepravdivá a ničím neprokázaná tvrzení.

18. Dále odvolatel namítá, že nebyla naplněna součást pojmu právního státu, jež je představována povinností soudu rozsudky řádně odůvodnit způsobem zakotveným v ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř., jak zdůraznil Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí. Povinnost řádného odůvodnění soud nesplnil, „ neboť neuvádí, ze kterých důkazních prostředků vyplývají skutková tvrzení, uvedená soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku.“

19. Odvolatel považuje za „ jednoznačně zjevné, že rozsudek soudu první instance je licoměrný, právně i skutkově vadný, nespravedlivý a nesprávný.“

20. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Uvedl, že je společníkem žalovaného s podílem o velikosti 30%, a proto mu náleží právo na informace, jak správně dovodil soud. Dále žalobce uvedl, že byť se společnost nepodřídila úpravě ZOK, pak s odkazem na rozpor ustanovení čl. 4 stanov společnosti s kogentním ustanovením § 155 ZOK platí úprava práv společníka dle ZOK. „ Navíc v konečném důsledku měl i dle předchozí úpravy společník právo na informace o záležitostech společnosti a s tím související právo nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje, kdy žalovaný výkon těchto práv žalobci vědomě a zcela protiprávně odmítá.“

21. Dále, pokud se žalovaný dovolává loajality společníka vůči společnosti, tak tato argumentace je účelová, ve snaze odůvodnit nezákonný postup. Žalovaný navíc zaměňuje práva společníka a práva účastníka soudního řízení. „ Předmětem řízení je získání informací o hospodaření společnosti, tj. jaké prostředky společnost při výkonu podnikatelské činnosti získala a jak s těmito naložila. Pokud žalovaný namítá, že soud nezohlednil jednatelství žalobce až do 26.2.2018, pak toto nelze než považovat za pokračování dehonestace žalobce ze strany žalovaného. Z provedeného dokazování dle žalobce jasně vyplynulo, že žalobce v období 1.1.2015 až 26.2. 2018 neměl možnost se na chodu společnosti podílet, protože za společnost měli jednat vždy dva jednatelé společnosti společně, kdy druhý jednatel [tituly před jménem] [Jméno] prováděl úkony za společnost bez vědomí žalobce a odmítl mu jakékoli doklady ke společnosti zpřístupnit.“

22. V daném směru žalobce doplnil, „ opakovaně vyzýval účetního společnosti, druhého jednatele , tak i posléze správce pozůstalosti po [tituly před jménem] [Jméno] / správce podílu ve společnosti žalovaného / ke zpřístupnění dokladů o hospodaření společnosti, nicméně tyto výzvy zůstaly buď bez odpovědi či skončily osočováním žalobce.“

23. Žalobce je přesvědčen, že jako společník má nepochybně právo nahlížet do dokladů i za období, kdy byl jednatelem, pokud tak učinil po skončení výkonu této funkce.

24. Při jednání odvolacího soudu žalovaný uvedl, že má za to, že společník, který se neúčastní valných hromad a nepožadoval informace a nevyužil svého práva, nemůže požadovat nyní to, co nepožadoval. Dle žalovaného se současně nabízí otázka, zda se mají poskytovat informace i v situaci, kdy společníkem je vymáhán nárok vůči společnosti za období, kdy společník byl jednatelem. Žalovaný setrval na svých důkazních návrzích, jimž ze strany soudu prvního stupně nebylo vyhověno.

25. Žalobce při jednání odvolacího soudu zdůraznil, že informace, jež požaduje, mají sloužit k tomu, aby zjistil, jakým způsobem společnost naložila se ziskem, pokud ho měla. Poukázal přitom na skutečnost, že v době, kdy byl jednatelem, byla povinnost, aby dva jednatelé jednali současně, k tomu ovšem nedocházelo. Uvádí dále, že došlo k nakládání s majetkem ve spoluvlastnictví žalobce. Pokud je argumentováno jeho neúčastí na valných hromadách, tak některých valných hromad se zúčastnil, tam kde byl pozván. Později se již valných hromad nezúčastňoval, protože pokud by měly být schvalovány hospodářské výsledky a nebyly mu poskytnuty podklady, jež vyžadoval, neměla jeho účast na valné hromadě smysl.

26. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a řízení, které předcházelo jeho vydání / §212,§212a o.s.ř./ a po provedeném jednání /§ 214 odst.1 o.s.ř. /, v jehož průběhu bylo provedeno dokazování listinami: „ sledování zásilek“ s koncovým číslem 260 a 242, / jedna ze zásilek byla dodána 8.9.2020, druhá uložena 31.8.2020/, kopie dodejky / číslo končící 242 / adresované [tituly před jménem] [Jméno] na adresu v [adresa], dále listina označená jako Žádost o zpřístupnění dokladů hospodaření společnosti [Jméno žalovaného]. , datovaná dnem 28.8.2020, adresovaná [tituly před jménem] [Jméno] a [tituly před jménem] [Jméno] na adrese [adresa] jednatelům společnosti [Jméno žalovaného]., dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání, pokud jde o věc samu, odvolání do výroku o nákladech řízení je důvodné.

27. Podle ustanovení § 777 odst. 4 zákona č. 90/2012 Sb. má se za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností tohoto zákona, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona nebo se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě.

28. Podle ustanovení § 122 odst. 2 zákona č.513/1991 Sb. / obchodní zákoník / společníci mají zejména právo požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce.

29. Podle ustanovení § 155 zákona č. 90/2012 Sb. má společník právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou, to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

30. Podle ustanovení § 156 zákona č. 90/2012 Sb. mohou jednatelé poskytnutí informace podle ustanovení § 155 zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy, pokud a/ jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu, b/ požadovaná informace je veřejně dostupná / odst. 1/. V případě sporu rozhodne na návrh společníka o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud, k právu uplatněnému po uplynutí jednoho měsíce o odmítnutí oznámení se nepřihlíží / odst. 2/. Po dobu řízení podle odstavce 2 neběží promlčecí lhůta pro uplatnění práv, která jsou na požadovaných vysvětleních závislá / odst. 3/.

31. Nejvyšší soud ČR v odůvodnění svého rozsudku č.j. 27 Cdo 2708/2018 ze dne 15.5.2020 se podrobně zabývá právem společníka s ručením omezeným na právo na informace. V odstavci 23 odůvodnění se praví: „Právo požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech (§ 155 z. o. k.) představuje jedno ze základních práv plynoucích z účasti ve společnosti s ručením omezeným (§ 31 z. o. k.). Jeho účelem je umožnit společníkovi podílet se na řízení společnosti (§ 167 odst. 1 z. o. k.), resp. realizovat další práva, jež zákon společníkovi dává (právo hlasovat o návrzích usnesení valné hromady, právo podat společnickou žalobu atd.).“

32. V odstavci 25, 26, 27 odůvodnění je pak vysvětleno, že „Společníkovi s ručením omezeným zákon garantuje širší právo na informace, než jaké má společník akciové společnosti coby typické kapitálové společnosti. Společníci společnosti s ručením omezeným je mohou (na rozdíl od akcionářů) vykonávat i mimo zasedání valné hromady a nejsou vázáni pořadem jednání takového zasedání (srov. v poměrech akciové společnosti tzv. právo na vysvětlení dle § 357 odst. 1 z. o. k.). Jednatelé společnosti s ručením omezeným nemohou odmítnout poskytnutí informace jen proto, že by její zpřístupnění společníkovi mohlo způsobit společnosti či jí ovládaným osobám újmu [srov. v akciové společnosti § 359 písm. a) z. o. k.]. Důvod pro odmítnutí požadované informace naplní ex lege toliko skutečnosti uvedené v § 156 odst. 1 z. o. k. Společníkovi společnosti s ručením omezeným pak zákon zakládá i právo nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat údaje v nich obsažené; akcionáři takové právo zákon nedává / odst. 25 /. Důvodem odlišného rozsahu práva na informace je především skutečnost, že ve společnosti s ručením omezeným (jež nemá kontrolní orgán, neukládá-li jí výjimečně zvláštní zákon, aby povinně zřídila dozorčí radu, popř. nezřizuje-li dozorčí radu dobrovolně společenská smlouva – srov. § 201 odst. 1 z. o. k.) je to právě (každý) společník, kdo (bez ohledu na výši svého podílu) vykonává kontrolu nad tím, jak je společnost řízena a jak jsou spravovány její záležitosti (tedy kontrolu nad činností statutárního orgánu). V akciové společnosti plní kontrolní funkci zásadně dozorčí (§ 446 a § 447 z. o. k.) či správní rada (§ 460 z. o. k.). / odst. 26/. Jelikož společnost s ručením omezeným nemůže odmítnout poskytnutí informace či nahlédnutí do dokladu jen proto, že by to mohlo jí či osobě jí ovládané přivodit újmu, nemůže být důvodem pro odmítnutí informace či umožnění nahlédnout do dokladů ani skutečnost, že požadovaná informace či údaje plynoucí z obsahu dokladu jsou chráněny jako obchodní tajemství (§ 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále též jen „o. z.“). Z povinnosti loajality společníka (srov. § 212 odst. 1 větu první o. z. a v judikatuře např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1436/2014) se přitom podává, že ten nesmí zpřístupnit třetím osobám žádné informace, jež se dozvěděl v souvislosti se svým postavením společníka (a výkonem práv plynoucích z účasti ve společnosti, zejm. práva na informace) a jejichž zpřístupnění třetím osobám by mohlo způsobit společnosti újmu (stejný závěr je třeba vztáhnout na případy, ve kterých by újma hrozila osobám ovládaným společností).“ / odst. 27/.

33. V odstavci 28 odůvodnění se Nejvyšší soud zabývá možnosti ve společenské smlouvě upravit právo na informace odlišně od zákona.

34. V odstavci 29 odůvodnění je nastoleno hledisko proporcionality při poskytování informací společníkovi.

35. V odstavci 30 odůvodnění se Nejvyšší soud zabývá otázkou smyslu a účelu právní úpravy práva na informace.

36. V odstavci 31 odůvodnění se Nejvyšší soud zabývá otázkou míry konkrétnosti, s jakou společník může svůj požadavek specifikovat.

37. V odstavci 32 odůvodnění je konstatováno: „K obdobným závěrům přijatým ve vztahu k předchozí právní úpravě (§ 122 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku) srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3704/2009, ze dne 20. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2189/2012, či ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2779/2014.“

38. Odvolací soud odkazuje na odstavec 34 odůvodnění rozsudku, /kdy je s přihlédnutím ke znění odstavce 33 zřejmé, že Nejvyšší soud řeší otázku zákonnosti neposkytnutí té které konkrétní informace, tedy toho, co je předmětem dovolacího řízení /, v odstavci 34 se praví: „Ve vztahu k popsané informaci Nejvyšší soud považuje za zcela zjevné, že se dovolatelka svým požadavkem na její sdělení domáhá toho, aby jí společnost (žalovaná) poskytla informace o ‚osudu‘ plnění, jež společnost obdržela za prodej specifikovaných nemovitostí, tj. o tom, kde toto plnění ‚skončilo‘ a jak s ním společnost nyní nakládá (jak je spravuje), případně i o tom, že společnost dosud žádné protiplnění za tyto nemovitosti neobdržela, když i taková informace by mohla vypovídat o stavu a struktuře jmění společnosti a jejích případných nárocích za dalšími osobami; společníkovi tudíž právo na ni svědčí. Závěr odvolacího soudu, podle něhož na tuto otázku nelze poskytnout odpověď, proto není správný.“

39. Odvolací soud poukazuje na z principu obdobou argumentaci/ jako vysvítá z odstavce 34 odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu / jíž žalobce mimo jiné odůvodňuje uplatněný nárok.

40. A lze uzavřít, že argumenty, jimiž žalovaný odůvodňuje neposkytnutí požadovaných informací, nejsou relevantní, nezazněla zde žádná argumentace, jež by byla s to vyvrátit závěr soudu o oprávněnosti požadavku žalobce. Takovým argumentem není ani skutečnost, že se žalobce nezúčastňoval valných hromad. V tomto směru odvolací soud odkazuje na shora citované pasáže rozsudku Nejvyššího soudu / odst. 25-27 /. Jinak žalovaný např. netvrdí, že žalobce požadované informace vynáší konkurenci / viz odstavec 27 odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu /. Rovněž okolnost, že žalobce v určitém období působil ve funkci jednatele žalovaného bez dalšího neomezuje žalobce coby společníka v jeho právu na informace ve smyslu ustanovení § 155 zákona č. 90/2012 Sb. / z.o.k., ZOK /

41. A lze doplnit, že ani v rovině tvrzení nezaznělo ničeho, co by ve světle citované judikatury Nejvyššího soudu bylo možno považovat za relevantní argument proti vyhovění uplatněnému nároku. Pokud v rovině tvrzení nezazněla taková argumentace, nebylo by k čemu vést dokazování žalovaným navrženým výslechy / [tituly před jménem] [Jméno], [tituly před jménem] [Jméno], [tituly před jménem] [právnická osoba]/.

42. Pokud je ze strany žalovaného argumentováno tím, že se společnost nepodřídila zákonu č. 90/2012 Sb. / ZOK/, tak je třeba říci, že dikce ustanovení § 122 odst. 2 obchodního zákoníku, jak byla vyložena judikaturou, není v rozporu s ustanovení § 155 zákona č. 90/2012 Sb. Dikce ustanovení § 777 odst. 4 zákona č. 90/2012 Sb. se nepoužije, skutečnost, že se žalovaný nepodřídil zákonu č.90/2012 Sb., zde nemá žádný význam. V dané souvislosti lze doplnit, že Společenská smlouva žalovaného, založená ve Sbírce listin obchodního rejstříku, neobsahuje v daném směru úpravu odchylnou od úpravy zákonné.

43. Odvolací soud uzavírá, že žalobcem uplatněný nárok je po právu, i z toho hlediska , že z provedeného dokazování, učiněného před soudem prvního stupně, je zřejmé, že návrh, došlý soudu dne 6.10.2020, byl podán včas, nikoliv po uplynutí jednoměsíční lhůty dle ustanovení § 156 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb. Toto lze konstatovat s ohledem na zjištěný postup při doručování zásilky jednatelům žalovaného, jak vyplývá ze „ sledování zásilky“ ,respektive příslušné dodejky- viz výše, a z těchto důkazů vyplývajících časových relací. Sama výzva k poskytnutí informací je datována dnem 28.8.2020, jak zjistil i soud prvního stupně.

44. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, pokud jde o věc samu, potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správný, a to ve vyprecizovaném znění / žalobce při jednání odvolacího soudu upřesnil svůj požadavek, pokud jde o pořízení kopií listin /.

45. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, lze přisvědčit odvolateli, že přiznaných 7 úkonů právní služby nemá oporu v obsahu spisu. Výzvu k poskytnutí informací nelze považovat za náklad řízení. Správně je na místě žalobci přiznat v řízení před soudem prvního stupně sumu nákladů řízení ve výši 24 684 Kč / jde o snížení o jednu odměnu advokáta, jeden režijní paušál a příslušnou DPH. /. V tomto směru odvolací soud předmětný bod výroku rozsudku soudu prvního stupně změnil postupem dle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř.

46. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodl odvolací dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně úspěšnému žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 8 228 Kč, představované náklady právního zastoupení: 2x odměna advokáta po 3 100 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč, 21% DPH ve výši 1428 Kč.