o ustanovení hmotněprávního opatrovníka účastníkovi, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 71 Cm 61/2022- 11 ze dne 30. května 2022
JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 29. 3. 2023
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka, ve věci
navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozen [Datum narození navrhovatele]
bytem [Adresa navrhovatele]
zastoupen [Jméno Zástupce], advokátem
sídlem [adresa]
za účasti: [Jméno advokáta]., IČO [IČO advokáta]
sídlem [Adresa advokáta]
o ustanovení hmotněprávního opatrovníka účastníkovi, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 71 Cm 61/2022- 11 ze dne 30. května 2022
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud v bodě I. výroku rozhodl takto „ Návrh na jmenování opatrovníka ze seznamu insolvenčních správců společnosti [Jméno advokáta]., IČ: [IČO advokáta], se sídlem [adresa] se zamítá.“ V bodě II. výroku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že navrhovatel svůj návrh odůvodnil tvrzením, že je jednatelem a jedním ze dvou společníků účastníka. Vlastní podíl o velikosti 50 %, což odpovídá vkladu společníka do základního kapitálu ve výši 10 000 Kč. Druhý společník, [Anonymizováno], vlastní podíl o velikosti 50 %, což odpovídá vkladu společníka do základního kapitálu ve výši 10 000 Kč.
3. Ve svém návrhu navrhovatel poukázal dále na skutečnost, že účastník podal návrh na zápis změny do obchodního rejstříku, s tím, aby bylo rozhodnuto tak, že se vymazává navrhovatel coby jednatel účastníka a zapisuje se jako jednatel [Anonymizováno]. K tomuto návrhu byl přiložen zápis z jednání valné hromady ze dne 1. 2. 2022. Ze zápisu vyplývá, že tato valná hromada byla svolána panem [Anonymizováno] jakožto společníkem účastníka. Navrhovatel o údajném konání valné hromady jakožto společník a jednatel účastníka nebyl informován, neobdržel pozvánku, a ani účastník nebyl nikým o konání valné hromady dne 1. 2. 2022 informován. Dle zápisu z valné hromady dne 1. 2. 2022 přiloženého k návrhu pana [Anonymizováno] na zápis do obchodního rejstříku mělo být na této valné hromadě hlasováno o odvolání navrhovatele jakožto jednatele účastníka a zvolení [Anonymizováno] jednatelem účastníka. Dle výše uvedeného zápisu měli být na předmětné valné hromadě přítomni všichni společníci, tzn. navrhovatel a [Anonymizováno], kteří odhlasovali 100% hlasy výše uvedený návrh. Rejstříkový soud vydal dne 4. 3. 2022 usnesení č. j. C 276771/RD39/MSPH, Fj 67191/2022/MSPH, kterým bylo návrhu vyhověno. Navrhovatel podal k Městskému soudu v Praze žalobu na určení neplatnosti usnesení valné hromady, /z důvodů, jak jsou specifikovány v odstavci 3 odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně/ s tím, že navrhovatel coby jediný jednatel účastníka se údajné valné hromady ze dne 1.2.2022 nezúčastnil. Současně navrhovatel podal návrh na nařízení předběžného opatření podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. e/ spočívajícího v uložení povinnosti panu [Anonymizováno] zdržet se výkonu funkce jednatele.
4. Z odstavce 4 odůvodnění se podává, že „dále navrhovatel uvedl, že zájmy pana [Anonymizováno] jsou zcela v rozporu se zájmy účastníka. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že pan [Anonymizováno] požádal o zápis změny údajů zapsaných v obchodním rejstříku směřující k jeho zápisu jako jednatele účastníka, ačkoliv si musel být vědom, že předmětné usnesení valné hromady je stiženo neplatností, zápis z jejího konání neodpovídá skutečnosti, a on tak nebyl nikdy platně zvolen jednatelem. Zájem pana [Anonymizováno] očividně spočívá v tom, aby se v rozporu se zákonem a společenskou smlouvou stal jednatelem účastníka a zastupoval ji. Naopak zájmem účastníka je, aby jeho záležitosti byly spravovány řádně a v souladu s právem a aby jej zastupoval platně zvolený jednatel. Vzhledem k tomu je zřejmé, že zájmy pana [Anonymizováno] jsou v konfliktu se zájmy účastníka, a taková osoba přitom dle ustanovení § 437 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“) nemůže jako jednatel zastupovat účastníka.“
5. Z odůvodnění rozhodnutí je dále zřejmé přesvědčení navrhovatele, že bez jmenování opatrovníka by došlo k ochromení činnosti účastníka a není ve vlastních silách samotného účastníka tuto situaci řešit, v účastníkovi není jiný další člen statutárního orgánu, který by hájil jeho zájmy. K tomu, aby byl [Anonymizováno] odvolán z funkce jednatele a byl zvolen jiný jednatel, je podle společenské smlouvy potřeba nadpoloviční většina hlasů, kterou ovšem navrhovatel nedisponuje. „S ohledem na to, že není možné důsledky rozporu mezi zájmy pana [Anonymizováno] a účastníka / řešit / jinak, je navrhovatel toho názoru, že jediným možným řešením je ustanovení opatrovníka účastníku.“
6. Dále navrhovatel uvedl, že nesouhlasí s tím, že [Anonymizováno] je jednatelem účastníka, neboť jeho oprávnění nevzniklo, a pokud vzniklo, tak na základě neplatného rozhodnutí valné hromady. Dle ustanovení § 486 odst. 1 o.z. je dán naléhavý právní zájem na tom, aby byl účastníkovi soudem jmenován opatrovník. [Anonymizováno], ačkoli ještě nebyl v obchodním rejstříku jako jednatel zapsán, již činí jménem účastníka právní jednání vůči třetím osobám, konkrétně vůči [právnická osoba]. Dle přesvědčení navrhovatele jsou naplněny podmínky, dané ustanovením §§ 165 odst. 2 a 486 zákona č. 89/2012 Sb. Navrhovatel tedy navrhuje jmenování opatrovníka ze seznamu insolvenčních správců do doby, než bude rozhodnuto o neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 1.2.2022.
7. Poté, co soud rekapituloval tvrzení, jimiž navrhovatel odůvodnil svůj návrh, odkázal na související právní úpravu, danou ustanovením § 165 a § 486 zákona č. 89/2012 Sb. / o.z. / V odstavci 15 odůvodnění pak vymezil skutečnosti známé mu z úřední činnosti coby soudu, jenž vede obchodní rejstřík. Mimo jiné konstatoval, že „usnesením Městského soudu v Praze jako soudu rejstříkového č.j. Fj 67191/2022/MSPH ze dne 4.3.2022 bylo rozhodnuto o výmazu jednatele účastníka – navrhovatele – s dnem zániku funkce: 1.2.2022, a o zápisu jednatele: [Anonymizováno] s dnem vzniku funkce: 1.2.2022. Dále je soudu známo z jeho úřední činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík, že toto usnesení nenabylo právní moci, neboť proti němu podal účastník zastoupený [Jméno navrhovatele] (navrhovatel v tomto řízení) odvolání, a to dne 23.4.2022. Dále účastník, rovněž zastoupený [Jméno navrhovatele], vzal návrh na zápis skutečností obsažených v usnesení rejstříkového soudu č.j. Fj 67191/2022/MSPH ze dne 4.3.2022 zpět. V současné době probíhá řízení u odvolacího soudu. Konečně je soudu známo z jeho úřední činnosti, že pod sp.zn. 72 Cm 77/2022 bylo zahájeno řízení o vyslovení neplatnosti valné hromady účastníka ze dne 1.2.2022. Současně byl podán návrh na nařízení předběžného opatření, který byl zamítnut a následně jej navrhovatel vzal zpět.“
8. Z odstavce 17 odůvodnění se podává, že „Soud ve věci nenařídil jednání právě proto, že veškeré pro řízení rozhodné skutečnosti /jak jsou shora zrekapitulovány/ jsou soudu známy z jeho úřední činnosti, provádění dokazování tak není třeba. Tento postup umožňuje ust. § 89 odst. 1 z.v.r., dle kterého neprovádí-li soud dokazování, není ve věcech uvedených v § 85 třeba jednání nařizovat.“
9. K učiněnému návrhu pak soud / v odstavci 18 odůvodnění / s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1870/2010 ze dne 19. října 2011 uvedl, že platnost rozhodnutí valné hromady nemůže zkoumat ani jako otázku předběžnou, s tím, že uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakkoli bylo přijato za předchozí právní úpravy, je zcela použitelné i v novém právním prostředí. Platnost předmětné valné hromady není soud oprávněn v daném řízení řešit.
10. Dále soud poukázal na deklaratelnost zápisu osoby jednatele do obchodního rejstříku s tím, že je bez významu, zda je v obchodním rejstříku stále zapsán navrhovatel jako jednatel, jakkoli valná hromada rozhodla o jeho odvolání a volbě jednatele jiného.
11. Z odstavce 19 odůvodnění mimo jiné vyplývá závěr soudu, že „ Soudu ovšem přísluší zabývat se otázkou, zda jednání valné hromady ze dne 1.2.2022 je jednáním právnické osoby; tedy zda je či není dána „nicotnost“ /srv. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3397/2010), sp. zn. 29 Odo 1138/2005, uveřejněné pod číslem 55/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3656/2012/. Soud uzavřel, že nejsou dány důvody, s nimiž zákon spojuje závěr o nicotnosti rozhodnutí nejvyššího orgánu právnické osoby; soud vyšel u z ust. § 245 o.z., který upravuje důvody "nicotnosti" rozhodnutí orgánu pro spolky, z § 45 z. o. k., který upravuje odchylky od obecné úpravy pro rozhodnutí orgánu obchodní korporace. Ustanovení § 245 o.z. rozlišuje následující důvody, pro které lze usnesení valné hromady označit za nicotné: (i.) případ, kdy bylo přijato usnesení v záležitosti, kterou valná hromada nemá v působnosti; (ii.) případ, kde se mění stanovy akciové společnosti, jejichž obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona; (iii.) usnesení odporuje dobrým mravům. K takovému rozhodování na napadené valné hromadě nedošlo.“
12. Soud v této souvislosti mimo jiné uvedl, že rozpor mezi společníky nezakládá rozpor napadeného rozhodnutí valné hromady s dobrými mravy. „ Rovněž napadené usnesení valné hromady ze dne 1.2.2022 netrpí neurčitostí či nesrozumitelností, ani nevyžaduje osvědčení veřejnou listinou, což by zakládalo fikci nepřijetí s ohledem na absenci právních účinků ve smyslu ust. § 45 z.o.k., obsah rozhodnutí je soudu znám z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík.“
13. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že soud předpoklady pro ustanovení dle ustanovení § 165 zákona č. 89/2012 Sb. neshledal. Touto otázkou se výslovně zabýval v odstavci 20 až 27 odůvodnění. Konstatoval, že zde je zjevný spor mezi společníky, s tím ale, že „ nelze dovodit rozpor zájmů jednatele a společnosti z toho, že jednatelem byl zvolen druhý společník, jehož zájmy /možná/ nejsou v souladu se zájmy navrhovatele. Rozpory společníků nezakládají rozpor zájmů jednatele a společnosti. Rozpor zájmů společnosti a nového jednatele nelze dovodit ani z jednání nového jednatele, který oslovil banku a prokázal se zápisem z jednání valné hromady, kde byl zvolen.“
14. Soud se návrhem zabýval i z pohledu dikce ustanovení § 486 zákona č. 89/2012 Sb., ale uzavřel v daném směru, že dané ustanovení na předmětnou situaci nedopadá, je použitelné tehdy, pokud jsou členové statutárního orgánu neaktivní ve vztahu k výkonu své funkce. Taková situace zde není dána.
15. Dále soud konstatoval, že v daném případě ani nejde o situaci, že by nebylo jisté, která z více osob je statutárním orgánem. Zde je platné rozhodnutí valné hromady, na jehož základě je jednatelem [Anonymizováno]. Opatrovníka podle ustanovení § 165 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. nelze jmenovat.
16. V odstavci 24 odůvodnění soud uvedl: „Při výkladu § 165 odst. 2 o. z. je nezbytné mít na zřeteli, že jmenování opatrovníka představuje zásah soudu do vnitřních poměrů právnické osoby, který je krajním řešením /ultima ratio/, k němuž je na místě přikročit až tehdy, není-li možné důsledky rozporu mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby překlenout jinak /zůstala-li by jinak právnická osoba bez zástupce oprávněného za ni právně jednat/ [srov. obdobně důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2015, sp. zn. 29 Cdo 4235/2013]“. Rozpor zájmů shledán nebyl, soud se znovu vrací k otázce vztahů mezi společníky, které jsou zjevně nesouladné a nemohou být řešeny tím, že soud jmenuje opatrovníka.“
17. V odstavci 26 pak soud předestřel obecné úvahy ve vztahu k rozsahu oprávnění opatrovníka, pokud jde ustanoven.
18. Závěrem soud konstatoval, že navrhovatel sice přiléhavě odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, nicméně v daném případě nejsou předpoklady pro ustanovení opatrovníka dány, institut opatrovníka není určen k tomu, aby byly řešeny rozpory mezi společníky.
19. Soud návrh zamítl.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb.
21. Ve včas podaném odvolání, v němž navrhoval změnu rozhodnutí ve smyslu vyhovění návrhu, navrhovatel úvodem rekapituloval důvody, jež soud vedly k zamítavému rozhodnutí. Uvedl, že soud „ důvody ustanovení opatrovníka podle ust. § 165 odst. 1 o.z. neshledal s ohledem na dosud platné usnesení valné hromady, konané dne 1.2.2022, na základě kterého pohlížel na účastníka tak, že je zde platně zvolen jednatel, pan [Anonymizováno]. Dále pak podle § 165 odst. 2 o.z. soud neshledal ani další podmínku: rozpor zájmů člena statutárního orgánu se zájmy právnické osoby a /současně/ ani skutečnost, že právnická osoba nemá jiného člena orgánu schopného ji zastupovat. Zde soud konstatoval, že dovozuje-li navrhovatel rozpor zájmů z toho, že zvolenému jednateli musel být znám důvod neplatnosti rozhodnutí valné hromady ze dne 1.2.2022, pak mu přisvědčit nelze. Dále soud konstatoval, že skutečnost, zda valná hromada byla svolána neplatně, souvisí s otázkou vyslovení platnosti či neplatnosti této valné hromady, ale především z této skutečnosti nelze existenci rozporu tvrzeného navrhovatelem dovodit.“
22. Ve svém odvolání zdůraznil navrhovatel existující rozpor mezi účastníky, dále vyjádřil přesvědčení o tom, že jako předběžnou otázku si měl soud vyřešit namítanou neplatnost usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta]. / Společnosti / ze dne 1.2.2022. Pokud soud uvádí, že otázkou nicotnosti by se zabývat sice mohl, ale tuto neshledal, tak navrhovatel namítá, že své závěry, že nejsou dány důvody nicotnosti, soud řádně nezdůvodnil. Navrhovatel je přesvědčen, že jsou dány důvody nicotnosti dle ustanovení § 245 zákona č. 89/2012 Sb. pro rozpor s dobrými mravy. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že „společník [Anonymizováno], jednal zcela účelově, když bez jakýchkoli náležitostí daných společenskou smlouvou a zákonem, svolal jako společník valnou hromadu za účelem převzetí řízení Společnosti.“
23. V dané souvislosti navrhovatel dále poukázal na svůj návrh na vyslovení neplatnosti valné hromady konané dne 1.2.2022, kde argumentoval tím, že ze zápisu z této valné hromady vyplývá, že valná hromada byla svolána panem [Anonymizováno] jakožto společníkem Společnosti. Navrhovatel nebyl o údajném konání valné hromady Společnosti dne 1. 2. 2022 jakožto společník a jednatel Společnosti informován prokazatelně neobdržel pozvánku na valnou hromadu, a ani Společnost nebyla nikým o konání valné hromady dne 1. 2. 2022 informována, také dokumenty nikdy [Anonymizováno] rejstříkovému soudu nepředložil a to i přesto, že jsou nedílnou součástí procesu svolání valné hromady Společnosti. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že [Anonymizováno] jako společník s 50 % podílem na hlasovacích právech nikdy před svoláním valné hromady na den 1.2.2022 nepožádal v souladu s ustanovením § 187 z.o.k. o svolání valné hromady jednatelem společnosti navrhovatelem. Navrhovatel nikdy takovou žádost neobdržel a za daného stavu [Anonymizováno] jako společník neměl oprávnění valnou hromadu svolat v souladu s ustanovením § 187 odst. 2 z.o.k, soud tuto skutečnost zcela opominul vyhodnotit jako další skutečnost, která zásadně ukazuje na účelovost jednání [Anonymizováno].
24. Navrhovatel nesouhlasí s konstatováním soudu, který se spokojil s tím, že volba a odvolání jednatele je výslovně zákoně stanovena do záležitostí, o kterých rozhoduje valné hromada /§ 190 odst. 2 písm. c/ z.o.k./ a pokud jde o rozpor s dobrými mravy, nelze tento shledat, pokud bylo rozhodnuto o volbě jednatele splňujícího veškeré podmínky, které zákon s funkcí jednatele spojuje. Dále, neplatná valná hromada sice zvolila nového jednatele, ale zápis do obchodního rejstříku doposud nebyl proveden, o navrhovaném zápisu nového jednatele dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Momentálně zapsaný jednatel nemůže na základě vydaného předběžného opatření usnesením Městského soudu v Praze č. j. 80 Cm 49/2022- 48 jednat jménem společnosti a nový jednatel [Anonymizováno] není doposud v obchodním rejstříku zapsán. V postupu [Anonymizováno] navrhovatel spatřuje a prokázal předpoklady pro postup dle § 165 odst. 2 o.z. Úkolem opatrovníka by podle tohoto ustanovení bylo zastupovat právnickou osobu v rozsahu, v němž tak nemohou činit- pro rozpor v zájmech- členové jejího statutárního orgánu / § 437 o.z. /. S ohledem na nicotnost usnesení valné hromady nemá právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat. Zásah do poměrů společnosti je nutný.
25. Závěrem navrhovatel zdůraznil, že zapsaný jednatel není v důsledku vydaného předběžného opatření oprávněn jednat za Společnost a „ sporně zvolený jednatel [Anonymizováno] není doposud v obchodním rejstříku zapsaný a probíhá řízení o vyslovení neplatnosti valné hromady společnosti ze dne 1.2.2022, tedy potažmo by ani [Anonymizováno] do doby rozhodnutí soudu o zápisu do obchodního rejstříku a o vyslovení neplatnosti valné hromady neměl jednat se třetími osobami /včetně banky Společnosti/ pouze na základě předložení usnesení valné hromady.“
26. Účastník odvolacímu soudu sdělil, že souhlasí s postupem dle §115a o. s. ř. tedy s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, neboť považuje rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2022, za věcně správné.
27. Dále se účastník vyjádřil k podanému odvolání. Jednak uvedl, že po vydání usnesení Městského soudu v Praze č.j. 71 C 61/2022-11ze dne 30.5.2022, nabylo právní moci usnesení Městského soudu v Praze jako rejstříkového soudu č.j. Fj 67191/2022/MSPH ze dne 4.3.2022, kterým bylo rozhodnuto o výmazu jednatele účastníka - navrhovatele – s datem zániku funkce: 1.2.2022 a o zápisu jednatele: [Anonymizováno] s datem vzniku funkce: 1.2.2022. V této souvislosti má účastník řízení i za to, že je dán důvod pro zastavení řízení o odvolání navrhovatele.
28. Ve svém vyjádření účastník dále uvedl, že navrhovatel způsobil účastníku, za dobu svého působení ve funkci jednatele, řadu problémů, které je současný jednatel, je nucen řešit, nejen dovnitř společnosti /například nesvolávání valné hromady poslední 3 roky, nedokládání účetních závěrek aj./, ale rovněž problémy se zákazníky, z nichž někteří po společnosti vymáhali či vymáhají v soudním řízení smluvní pokuty za nedodržení povinností z uzavřených kupních smluv.
29. Právě pro porušení zákonem taxativně vymezených povinností navrhovatele jako jednatele účastníka /a dalších společností/ při výkonu funkce, byl podán dne 8.3.2022 [Anonymizováno] návrh na vyloučení navrhovatele jako člena statutárního orgánu z výkonu funkce ve všech společnostech, včetně účastníka. Řízení je vedeno u Městského soudu v Praze, sp. zn. 80 Cm 49/2022. Mezi porušení povinností, která jsou navrhovateli vytýkána, patří: nesvolávání valné hromady poslední 3 roky, nezpracování daňového přiznání, nedokládání účetních závěrek, porušení práva [Anonymizováno] na informace, nekomunikace s obchodními partnery účastníka, upadnutí společnosti do exekuce pro pohledávku vůči Finančnímu úřadu, nečinnost vůči bankám, úvěrovým povinnostem, které musel [Anonymizováno] v té době řešit z vlastních zdrojů aj.
30. Účastník se ztotožňuje se závěry Městského soudu v Praze ve vztahu k možnosti posouzení platnosti valné hromady v daném řízení, jakož i se závěry, že nejsou dány důvody nicotnosti rozhodnutí nejvyššího orgánu právnické osoby a že usnesení valné hromady netrpí neurčitostí či nesrozumitelností. Účastník považuje přijaté závěry Městského soudu v Praze za správné a souladné s konstantní judikaturou. Pokud jde o posouzení podmínek pro ustanovení opatrovníka, jak je soud učinil v odstavci 20 až 27 odůvodnění, toto je rovněž správné, zájmy účastníka a zájmy současného jednatele nejsou ve vzájemném rozporu. Naopak navrhovatel nejednal s péčí řádného hospodáře a odpovídá účastníkovi za škodu, kterou mu porušením této povinnosti způsobil. „Rovněž i účastník je toho názoru, že nebyly splněny podmínky pro ustanovení hmotněprávního opatrovníka ve smyslu §165 odst. 1, či §486 o. z. a ostatně nebyly ani navrhovatelem tvrzeny.“
31. Závěrem účastník navrhl zastavení odvolacího řízení, popřípadě potvrzení usnesení Městského soudu v Praze.
32. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 212, § 212a o.s.ř., za souhlasu účastníků řízení bez nařízení jednání / § 115a o.s.ř. /, a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání.
33. Odvolací soud konstatuje, že souhlas navrhovatele s rozhodnutím bez nařízení jednání dovodil postupem dle ustanovení § 101 o.s.ř. / příslušná výzva odvolacího soudu na č.l. 24 spisu /.
34. Podle ustanovení § 165 zákona č. 89/2012 Sb. nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání, jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví / odst. 1/. Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat / odst. 2/.
35. Podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. v jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky, to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům.
36. Pokud odvolatel s odkazem na ustanovení § 245 zákona č. 89/2012 Sb. namítá, že se měl soud zabývat otázkou, zda usnesení valné hromady účastníka, konané dne 1.2.2022, není nicotné pro rozpor s dobrými mravy, tak tato argumentace je lichá. I kdyby, obecně vzato, to které rozhodnutí valné hromady bylo rozporné s dobrými mravy, mohla by tato okolnost zakládat neplatnost takového rozhodnutí, nikoliv jeho nicotnost. V tomto směru odkazuje odvolací soud na dikci ustanovení § 191 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., kde se praví, že „důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.“
37. Pokud odvolatel ve svém odvolání uvádí, že se neztotožňuje se závěrem soudu, že s ohledem na dosud platné usnesení valné hromady, konané dne 1.2.2022, nutno na věc pohlížet tak, že je zde platně zvolen jednatel účastníka, [Anonymizováno], a pokud odvolatel v této souvislosti namítá, že „soud měl jako předběžnou otázku vyřešit právě namítanou neplatnost usnesení valné hromady společnosti ze dne 1.2.2022“, tak odkazuje odvolací soud na teze, vyslovené Vrchním soudem v Praze v odstavci 29 odůvodnění rozhodnutí č.j. 14 Cmo 127/2022 ze dne 20. července 2022, jež mají obecnou platnost. Vrchní soud zde vyslovil:
„Nutno zdůraznit, že pro rozhodnutí valné hromady o odvolání či jmenování člena statutárního orgánu platí obecný princip, podle něhož neodloží-li valná hromada výslovně účinnost svého rozhodnutí, nabývá její rozhodnutí účinků zásadně dnem, kdy bylo přijato. Pro vznik (zánik) funkce statutárního orgánu není vyžadován zápis (výmaz) statutárního orgánu (jeho člena) do (z) obchodního rejstříku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2016, sp. zn. 29 Cdo 94/2016, dostupné na www.nsoud.cz). Jinak řečeno, zápis (výmaz) statutárního orgánu má pouze deklaratorní povahu. Rozhodovací praxe soudů je ustálená na tom, že jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (§ 191 a násl. z. o. k.); v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (za mnohá rozhodnutí srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).“
38. Jinak k odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně / a související odvolací argumentaci navrhovatele/ odvolací soud podotýká, že pokud soud hovoří o tom, že byť valná hromada, konaná dne 1.2. 2022, rozhodla o odvolání navrhovatele z funkce jednatele a jmenování [Anonymizováno] novým jednatelem, je v obchodním rejstříku coby jednatel doposud zapsán navrhovatel, tak aktuální situace je taková, že [Anonymizováno] je zapsán v obchodním rejstříku účastníka coby jednatel, a to s datem vzniku funkce dne 1.2.2022, přičemž k témuž datu zániku funkce je vymazán navrhovatel coby jednatel. V dané souvislosti lze doplnit, že ovšem zápis jednatele do obchodního rejstříku nemá konstitutivní účinky.
39. Pokud soud konstatoval, že je vedeno řízení sp. zn. 72 Cm 77/2022 o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 1.2.2022, a správně v této souvislosti poukázal na související judikaturu, a jak i zaznělo v citované pasáži rozhodnutí vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 127/2022, dokud není vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, je třeba na usnesení pohlížet jako na platné. Nahlédneme-li do „aplikace “ Infosoud / na stránkách Justice.cz /, je zřejmé, že dané řízení ještě není pravomocně skončeno.
40. Tedy, účastník má jednatele, přičemž vedle okolnosti, že návrhem na vyslovení neplatnosti je napadeno usnesení valné hromady, kde byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele a coby jednatel jmenován [Anonymizováno], namítá navrhovatel rozpor mezi společníky jako důvod pro ustanovení opatrovníka účastníkovi. Prezentované důvody, respektive související argumentace, se ovšem míjí s dikcí ustanovení § 165 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Není zde totiž situace, že by účastník neměl statutární orgán, současně je třeba říci, že rozpor mezi účastníky není totéž, co rozpor jednatele a účastníka, jak je předvídán ustanovením § 165 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. A lze podotknout , že dokonce i případné vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 1.2.2022 bez dalšího nenavodí stav, že účastník nebude mít statutární orgán.
41. Pokud soud uzavřel, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení opatrovníka účastníkovi dle ustanovení § 165 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., nelze tomuto závěru vytknout pochybení. Soud v této souvislosti přiléhavě odkázal na související judikaturu Nejvyššího soudu ČR.
42. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako ve výroku věcně správné potvrdil.
43. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb. / z.ř.s./ Okolnosti případu, odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků řízení, odvolací soud neshledal.
Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak / § 237 o.s.ř./. Dovolání lze podat u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu / § 240 odst. 1 věta prvá o.s.ř./. Přípustnost dovolání je dle § 239 o.s.ř. oprávněn zkoumat jen dovolací soud.