Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 19 Cmo 30/2023-16 ECLI:CZ:VSPH:2023:19.Cmo.30.2023.1 Usnesení

o nesrovnalosti v evidenci skutečných majitelů, o odvolání evidující osoby proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 71 Cm 2/2023-5 ze dne 17. února 2023

JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 22. 9. 2023

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci

evidující osoby: [právnická osoba]., IČO [IČO]

sídlem [adresa]

o nesrovnalosti v evidenci skutečných majitelů, o odvolání evidující osoby proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 71 Cm 2/2023-5 ze dne 17. února 2023


Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a řízení se zastavuje.

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud rozhodl takto: „Byla zjištěna nesrovnalost v evidenci skutečných majitelů u evidující osoby [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa] spočívající v tom, že v evidenci skutečných majitelů nejsou zapsány žádné údaje. Den vzniku nesrovnalosti: 1.6.2021.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí / odstavec 1 / vyplývá, že „soud zjistil, že evidující osoba nemá zapsaného skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů, vedené zdejším soudem podle ust. § 19 odst. 1 ZESM. Soud vyzval evidující osobu dle § 43 ZESM usnesením č.j. Fj 413289/2022/MSPH, sp. zn. C 130908/RD43/MSPH ze dne 18.11.2022 ve lhůtě 30 dnů od doručení k odstranění nesrovnalosti v evidenci skutečných majitelů tak, že podá návrh na zápis skutečného majitele do evidence skutečných majitelů. Výzva byla evidující osobě doručena dne 24.11.2022 do datové schránky. K odstranění nesrovnalosti nedošlo.“

3. V odůvodnění rozhodnutí soud dále odkázal na související právní úpravu, danou ustanovením § 2, odst. 1, § 9 odst. 1, § 20, § 44, § 48 zákona č. 37/2021 Sb., konstatoval že evidující osoba návrh na zápis do evidence skutečných majitelů nepodala a potvrzená nesrovnalost, jež spočívá v tom, že v evidenci skutečných majitelů nejsou uvedeny žádné údaje, jak je patrno z veřejných zdrojů, odstraněna nebyla. S ohledem na zřejmost nesrovnalosti, jež nemůže být v řízení ničím vyvrácena, soud v dané věci nenařídil jednání.

4. Z odůvodnění rozhodnutí / odst. 10/ se dále podává, že „Pokud jde o den vzniku nesrovnalosti, vyšel soud z výpisu z obchodního rejstříku vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. C 130908, kde zjistil, že evidující osoba vznikla 31.10.2007. Podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob /kterým se evidence skutečných majitelů řídila před nabytím účinnosti ZESM/ měly právnické osoby zapsané k 1. lednu 2018 v obchodním rejstříku povinnost zapsat svého skutečného majitele do 1. ledna 2019. Tuto povinnost evidující osoba nesplnila /takto zapsané údaje by byly považovány za údaje o skutečnostech zakládajících postavení skutečného majitele podle ZESM ve smyslu podle § 59 odst. 4 ZESM a evidující osoba by měla povinnost podle ust. § 60 odst. 3 ZESM do šesti měsíců od nabytí účinnosti ZESM zajistit, aby platné údaje odpovídaly požadavkům tohoto zákona/. Evidující osoba povinnost zapsat do evidence skutečných majitelů platné údaje nesplnila ani po nabytí účinnosti ZESM. Soud tedy stanovil jako den vzniku nesrovnalosti den nabytí účinnosti ZESM, tedy 1.6.2021.“

5. Ve včas podaném odvolání, v němž navrhovala zrušení usnesení soudu prvního stupně, vyjádřila zapisující osoba přesvědčení o tom, že „ § 14 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb. , dle kterého je každému umožněn z internetových stránek ministerstva spravedlnosti získat výpis údajů z evidence skutečných majitelů, v rozporu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. listopadu 2022, ve spojených věcech C-37/20 a C-601/20, [právnická osoba] proti [právnická osoba], který konstatoval, že neomezený přístup do evidence skutečných majitelů představuje nepřiměřený a nevyvážený zásah do základních práv dotčených fyzických osob, které jsou v evidenci skutečných majitelů vedeny. Pakliže je stávající právní úprava vedení evidence skutečných majitelů v rozporu s judikaturou Soudního dvora evropské unie, nelze na podkladě takto vadné právní úpravy konstatovat, že došlo k nesrovnalosti v evidenci skutečných majitelů.“

6. V odstavci 12 odůvodnění soud uvedl: „O náhradě nákladů řízení dle ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, soud nerozhodoval, neboť evidující osoba je v dané věci jediným účastníkem řízení o nesrovnalosti /§ 44 odst. 3 ZESM/, a proto je z povahy věci nadbytečné rozhodovat o náhradě nákladů řízení.“

7. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212, § 212a o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř./, a dospěl k závěru o důvodnosti odvolání.

8. Podle ustanovení § 58 zákona č. 37/2021 Sb. není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o zápisu a řízení o nesrovnalosti ustanovení zákona upravujícího zvláštní řízení soudní.

9. Podle ustanovení § 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy právní věci stanovené v tomto zákoně / odst. 1/. Obecná část tohoto zákona se použije také na řízení podle části první hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže, řízení podle zákona upravující evidenci skutečných majitelů, řízení podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii a řízení podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, nestanoví-li tyto zákony jinak / odst. 2 /. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád / odst. 3 /. Nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu / odst. 4/.

10. Podle ustanovení § 211 o.s.ř. pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno něco jiného.

11. Podle ustanovení § 224 odst. 2 o.s.ř. změní-li odvolací soud rozhodnutí, rozhodne i o nákladech řízení u soudu prvního stupně.

12. Podle ustanovení § 154 odst. 1 o.s.ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

13. Podle ustanovení § 167 odst. 2 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.

14. Podle ustanovení § 28 odst. 1 věta in fine zákona č. 292/2013 Sb. k novým skutečnostem nebo důkazům odvolací soud přihlédne, i když nebyly uplatněny.

15. Podle ustanovení § 16 zákona č. 292/2013 Sb. odpadne-li důvod pro vedení řízení, soud řízení zastaví i bez návrhu.

16. HLAVA VI. zákona č. 37/2021 Sb. je označena jako NESROVNALOSTI V EVIDENCI SKUTEČNÝCH MAJITELŮ a přičemž danou problematiku tento zákon upravuje v § 42 až 54, příslušný procesní postup soudu je vymezen v jeho ustanovení §§ 42 až 51.

17. Podle ust. § 44 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb. soud, který je příslušný k zápisu, zahájí řízení o nesrovnalosti, je-li to vhodné k ochraně práv třetích osob, a to na základě oznámení nesrovnalosti podle § 42 nebo i z vlastního podnětu. Soud řízení o nesrovnalosti zahájí zpravidla až po marné výzvě podle § 43 /odst. 1/.

18. Podle ustanovení § 45 zákona č. 37/2021 Sb. soud spolu s vydáním usnesení o zahájení řízení o nesrovnalosti zapíše do evidence skutečných majitelů poznámku o nesrovnalosti, soud zápis poznámky provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí / odst. 1/. Byla-li evidující osoba vyzvána k odstranění nesrovnalosti spočívající v tom, že do evidence skutečných majitelů nebyl zajištěn zápis žádného údaje, zapíše soud poznámku o nesrovnalosti, aniž by o tom vydával rozhodnutí, již po marné výzvě podle § 43 / odst. 2/. V rámci poznámky o nesrovnalosti se zapíše, v čem je nesrovnalost spatřována, a den zahájení řízení o nesrovnalosti / odst. 3/.

19. Podle ust. § 48 zákona č. 37/2021 Sb. soud rozhodne o nesrovnalosti zpravidla bez jednání. Soud nařídí jednání, považuje-li to za potřebné k potvrzení nebo vyvrácení nesrovnalosti /odstavec 1/. Soud v rozhodnutí uvede den vzniku nesrovnalosti a které údaje v evidenci skutečných majitelů neodpovídají nebo neodpovídaly skutečnému stavu, popřípadě uvede údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšly-li v řízení najevo. Lze-li skutečný den vzniku nesrovnalosti zjistit jen s velkými obtížemi nebo nelze-li jej zjistit vůbec, uvede soud jako den vzniku nesrovnalosti den, ve kterém nesrovnalost s přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem existovala nejdříve /odstavec 2/.

20. Podle ustanovení § 49 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb. je-li nesrovnalost vyvrácena, soud po nabytí právní moci rozhodnutí a/ zapíše v rámci poznámky o nesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto, a b/ vymaže poznámku o nesrovnalosti z evidence skutečných majitelů.

21. Podle ustanovení § 50 zákona č. 37/2021 Sb. zastaví-li soud řízení o nesrovnalosti, poznámku o nesrovnalosti vymaže. Soud výmaz poznámky provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí.

22. K odvolací argumentaci odvolatele lze je třeba uvést, že z dikce ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb. vyplývá, že ministerstvo umožní komukoli na svých internetových stránkách získat z evidence skutečných majitelů částečný výpis platných údajů o skutečném majiteli právnické osoby v rozsahu, jak je vymezen v bodech a/ až e/ daného zákonného ustanovení.

23. Je zřejmé, že sama o sobě argumentace neomezeným přístupem, jenž má vyplývat z ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb. neobstojí, neboť neomezený přístup do evidence skutečných majitelů z dikce daného zákonného ustanovení nevyplývá, hovoří se zde o „částečném výpisu platných údajů.“

24. Dále, i kdyby se jednalo o neomezený přístup, tak tomu ovšem není, i tak by bylo třeba vyjít z toho, že Rozsudek Soudního dvora Evropské unie nemůže derogovat platnou právní úpravu, danou zákonem č. 37/2021 Sb.

25. Odvolací argumentace odvolatele je tedy lichá.

26. Pokud jde o procesní postup soudu v daném případě, tak soud usnesením č.j. 71 Cm 2/2023-2 ze dne 9.1.2023 správně rozhodl takto: „ I. Soud zahajuje řízení o nesrovnalosti dle § 44 odst. 2 zákona č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů / dále jen ZESM/. II. Soud ukládá evidující osobě, aby odstranila nesrovnalost v evidenci skutečných majitelů spočívající v tom, že v evidenci skutečných majitelů není uveden žádný údaj, a to do 30 dnů od doručení tohoto usnesení.“

27. Z obsahu spisu vyplývá, že společnosti [právnická osoba]. / evidující osobě, odvolateli /, bylo usnesení doručeno do datové schránky dne 10.1.2023, současně je zřejmé, že uvedená společnost na výzvu k odstranění nesrovnalosti nijak před vydáním napadeného rozhodnutí nereagovala / ve lhůtě ani později /.

28. Dále je zřejmé, že soud přistoupil k zápisu poznámky o nesrovnalosti do evidence skutečných majitelů - nepochybně postupem dle ustanovení § 45 zákona č. 37/2021 Sb. / č.l. 4 spisu /.

29. Poté soud rozhodl napadeným usnesením.

30. Lze uvést, že byť je odvolací argumentace odvolatele lichá a byť lze konstatovat, že soud zvolil odpovídající procesní postup, jak je popsán v odůvodnění jeho rozhodnutí, a jež reflektuje právní úpravu, danou zákonem č. 37/2021 Sb., tak z veřejně dostupného, částečného výpisu platných údajů z evidence skutečných majitelů, vedené Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [Anonymizováno], s tím, že jde o grafický náhled na strukturu vztahů, se aktuálně podává údaj skutečného majitele podle § 4 zákona č. 37/2021 Sb. a další údaje, zapsané dne 5. června 2023. Mimo jiné jde o zápis: Struktura vztahů: Řetězec: automaticky propsáno: První článek řetězce: [právnická osoba]. / identifikační číslo [IČO]/, prostřední článek, Typ článku: Obchodní korporace, název: [právnická osoba]. Identifikační číslo: [IČO]. Skutečný majitel, Jméno [Jméno], příjmení [Jméno], datum narození [dat. nar.].

31. Částečný výpis platných údajů obsahuje další identifikační údaje, údaje o povaze postavení skutečného majitele, velikost podílu, podíl na hlasovacích právech a povahu postavení skutečného majitele / Tyto údaje byly zapsány po vydání napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně, v průběhu odvolacího řízení.

32. Odvolací soud uzavírá, že nesrovnalost, spočívající v tom, že v evidenci skutečných majitelů nejsou zapsány žádné údaje, je třeba mít v odvolacím řízení za vyvrácenu. Ve výsledku došlo k nápravě závadného stavu, odpadl tak důvod pro vedení daného řízení.

33. Odvolací soud podle ustanovení § 16 zákona č. 292/2013 Sb. řízení zastavil / jednalo se o řízení, zahájené bez návrhu /, současně ve smyslu ustálené soudní praxe zrušil analogicky podle ustanovení § 222a odst. 1 o.s.ř. rozhodnutí soudu prvního stupně.

34. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud nerozhodoval, neboť není ve vztahu mezi kým rozhodovat za situace, že dané řízení má jediného účastníka řízení. Takové rozhodování je pojmově vyloučeno, / nikoliv nadbytečné, jak o tom hovoří soud prvního stupně/.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak / § 237 o.s.ř./. Dovolání lze podat u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu / § 240 odst.1 věta prvá o.s.ř. /. Přípustnost dovolání je dle § 239 o.s.ř. oprávněn zkoumat jen dovolací soud.