o vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání účastníka č.1/ proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. 44 Cm 51/2022-123 ze dne 10. května 2022

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně s odkazem na § 102 odst. 1 o. s. ř. a § 76 odst. 1 písm. e/ o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s. / zákona č. 292/2013 Sb./, nařídil ve výroku popsané předběžné opatření.

2. V rozhodnutí soud uvedl: „Toto usnesení dle ust. § 169 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. a v souladu s usnesením Ústavního soudu ze dne 1. 8. 2016 sp. zn. II. ÚS 1263/16 neobsahuje odůvodnění.“

3. Ve včas podaném odvolání, učiněném prostřednictvím právního zástupce, doručeném soudu dne 3.6.2022, v němž navrhoval změnu napadeného rozhodnutí ve smyslu zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, účastník č.1/ připustil, že soud není povinen rozhodnutí o nařízení předběžného opatření odůvodnit, v daném případě se nicméně jedná o významný zásah do právní sféry účastníka č.1/, jenž je takto zcela a na poměrně dlouhou dobu vyloučen z funkce jednatele společnosti. Účastník č.1/ má za to, že za daných okolností by bylo přinejmenším vhodné, aby soud napadené usnesení odůvodnil.

4. Dále odvolatel poukázal na zákonné předpoklady pro vydání předběžného opatření, coby výjimečného institutu, jenž by měl být využíván pouze v mimořádných případech. Navrhovatel je povinen v návrhu na nařízení předběžného opatření nejen tvrdit, ale i osvědčit svůj nárok, současně musí být prokázány skutečnosti, jež odůvodňují potřebu zatímní úpravy. V daném případě tyto podmínky splněny ovšem nebyly, navrhovatelovo zdůvodnění potřeby naléhavé potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků řízení je založeno na spekulacích. Existenci naléhavé potřeby a tedy opodstatněnost navrženého předběžného opatření vylučuje okolnost, že počátek jednání účastníka č.1/, představujícího porušování povinností jednatele společnosti, odvíjí navrhovatel od ataky duševní nemoci účastníka č.1/ v květnu 2019. Vytýkaná jednání přiřazuje k roku 2020, některá k roku 2021 s tím, že toto jednání trvá dosud. Navrhovatel se tedy domáhá ochrany s velkým časovým odstupem.

5. Dále účastník č.1/ zdůraznil, že při nařízení předběžného opatření musí být respektována zásada přiměřenosti, tedy zásah do práv účastníka v podobě nařízeného předběžného opatření musí být přiměřený navrhovatelem osvědčenému porušení jeho práv či právem chráněných zájmů. Tato podmínka v daném případě splněna nebyla, neboť účastníkovi č.1/ byl zakázán výkon funkce jednatele ve společnosti, kde je jediným jednatelem. Výkon funkce jednatele je spojen s plněním zákonných povinností, a to nejen vůči společníkům, jak zdůrazňuje ve svém návrhu navrhovatel, ale i vůči třetím osobám, těchto povinností se nemůže jednatel bez dalšího zprostit. Pokud se navrhovatel dovolává toho, že dotčená společnost udělila prokuru, tak nelze prokuristu stavět na úroveň jednatele a ztotožňovat okruh jejich působnosti. „ Účastník č.1/ namítá, že ochrany údajně porušovaných práv navrhovatele či dotčené obchodní korporace lze dosáhnout mírnějšími a mnohem konkrétnějšími opatřeními, než je úplný zákaz výkonu funkce jednatele.“

6. Odvolatel svou odvolací argumentaci shrnul tak, že v daném případě důvody pro nařízení předběžného opatření nebyly dány.

7. Navrhovatel ve svém vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení napadeného rozhodnutí. Vyjádřil přesvědčení o tom, že postup soudu prvního stupně, pokud s odkazem na ustanovení § 169 odst. 2 o.s.ř. soud neodůvodní rozhodnutí, jímž vyhoví návrhu na nařízení předběžného opatření, není v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Dále, navrhovatel má za to, že skutková tvrzení a k nim nabídnuté prostředky jsou ve vztahu k rozhodování o návrhu na vydání předběžného opatření naprosto dostačující. V této souvislosti odkazuje na článek X., obsažený na stranách 22 a 23 návrhu.

8. Dále navrhovatel upozornil na aktuální posun ve skutkovém stavu, který popsal ve svém podání ze dne 22.6.2022 a doložil další listinou, svědčící o naprosté nezbytnosti vydání předběžného opatření. Navrhovatel má za to, že „ již jen přečtení písemného podání samotného odvolatele předloženého na osmi stranách procesnímu soudu současně se samotným odvoláním proti předběžnému opatření, jednoznačně dokládá aktuální nezpůsobilost odvolatele k výkonu funkce statutárního orgánu a dokládá i ohrožení, které by to pro dotčenou společnost znamenalo. Odvolatel je navíc v současné době hospitalizován v [adresa], kdy navrhovateli není známo, zda se jedná o hospitalizaci dobrovolnou či nedobrovolnou, každopádně však již tento fakt znamená, že odvolatel ani funkci jednatele vykonávat nemůže.“

9. Navrhovatel dále zdůraznil, že k podání návrhu obsahujícím též návrh na vydání předběžného opatření, přistoupil v situaci, kdy již bylo nepochybné, že se jedná o jedinou možnost, jak zabránit zásadnímu poškození společnosti. Mírnější opatření selhávala, sám odvolatel jednoznačně potvrdil své závěry spočívající ve zbavení společnosti [Jméno advokáta B]. její jádrové činnosti na společnost ve stoprocentním držení odvolatele.

10. Jinak navrhovatel souhlasí s odvolatelem, že prokurista nemůže jednatele společnosti v plném rozsahu ve výkonu jeho funkce nahradit, neboť jeho oprávnění jsou právně postavena úžeji. Zajistit běžné každodenní fungování společnosti, její výrobu, plnění zakázek, plnění povinností z pracovněprávních vztahů, však prokurista bez obtíží může.

11. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení §§ 212, 212a o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4, § 28 z.ř.s. , aniž by nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s./, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

12. Podle ust. § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

13. Podle ust. § 102 odst. 3 o.s.ř. věta in fine, ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b/ až d/, § 77 odst.2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

14. Ve smyslu ustanovení § 75c o.s.ř. / odst. 1 písm. a/ o.s.ř. předseda senátu nařídí předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

15. Podle ustanovení § 75 odst.3 o.s.ř. navrhovatel je povinen připojit k návrhu, jichž se dovolává.

16. Podle ustanovení § 75c odst. 4 o.s.ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení / vydání/ usnesení soudu prvního stupně.

17. Podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. e/ o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

18. V daném případě byl návrh na nařízení předběžného opatření podán z důvodu naléhavé potřeby zatímní úpravy mezi účastníky řízení v prostředí situace, že byl podán návrh na vyloučení účastníka č.1/ z výkonu funkce jednatele účastníka č.2/,

19. V rámci posouzení předmětného návrhu na nařízení předběžného opatření je třeba úvodem říci, že aby mohl být návrh na nařízení předběžného opatření úspěšný, a to platí obecně, vždy se musí jednat o současné naplnění kumulativních zákonných předpokladů pro vyhovění tomuto návrhu. V případě, že je podán návrh na nařízení předběžného opatření z důvodu potřeby zatímní úpravy, musí být naléhavá potřeba zatímní úpravy prokázána a osvědčen rovněž nárok ve věci samé. Pokud není splněn jen jeden z těchto zákonných předpokladů, návrhu na nařízení předběžného opatření by v zásadě nemohlo být vyhověno, byť druhý z předpokladů by došel svého naplnění.

20. Ovšem kromě těchto zákonných předpokladů, musí být rovněž naplněno hledisko proporcionality. Obecně je třeba na návrh na nařízení předběžného opatření pohlédnout optikou toho, zda zásah do práv žalovaného / účastníka /, učiněný předběžným opatřením, není ve zjevném nepoměru ve vztahu k žalobcem / navrhovatelem /uplatněnému a osvědčenému nároku ve věci samé, respektive zda nařízením předběžného opatření nedojde k nezhojitelnému porušení základního práva žalovaného / účastníka /.

21. Dále, v rámci rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření pochopitelně nelze předjímat rozhodnutí ve věci samé, a proto není prostor pro hodnocení věcného nároku.

22. Ve smyslu ustanovení § 169 odst. 2 o.s.ř. vyhotovení usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, nemusí obsahovat odůvodnění.

23. Obecně platí, a platí to ostatně i v tomto případě, že již ze samotného faktu, že soud návrhu na vydání předběžného opatření vyhoví, nutno usuzovat, že předpoklady, rozhodné pro vyhovění návrhu na vydání předběžného opatření, považoval za naplněné.

24. A v daném případě je současně třeba říci, že v samotném faktu, že soud předmětné rozhodnutí neodůvodnil, nelze shledat pochybení.

25. Pokud jde o návrh ve věci a z něho vycházející návrh na nařízení předběžného opatření z důvodu naléhavé potřeby zatímní úpravy mezi účastníky řízení, zde navrhovatel uváděl, že účastník č.1/ je většinový společník s podílem 60%, navrhovatel je 40% společník účastníka č.2/. Účastník č.1/ se od svého založení věnoval v rámci své podnikatelské činnosti výrobě rozvaděčů a vývoji a výrobě software. Společnost si za dobu své existence vybudovala velmi dobrou reputaci a získala značnou klientelu. Dosahovaný obrat podle účetní závěrky za rok 2020 představoval 132 299 000 Kč, podíl na zisku byl společníkům naposledy vyplácen v roce 2019 a to dohromady v částce 45 000 000 Kč.

26. Navrhovatel rovněž uváděl, že 29.6.2006 byla do obchodního rejstříku zapsána společnost [Anonymizováno], jednalo se o společnost jediného společníka a jednatele, kterým byl účastník č.1/. ke dni 21.9.2020 došlo k zápisu obchodní firmy, jež nyní zní „[právnická osoba].“ Z listin za období roku 2018, 2019, 2020 založených ve Sbírce listin, vyplývá, že společnost v tomto období nevyvíjela žádnou činnost. Dále, v průběhu května 2019 prodělal účastník č.1/ ataku u něj v tu dobu diagnostikovaného onemocnění, řízení o zbavení svéprávnosti nebylo zahájeno. Duševní porucha se projevila tak, že účastník č.1/ rozšiřoval informaci o spiknutí, vypracoval rovněž zprávu o spiknutí. Ve čtvrtek 9.5.2019 předal tuto zprávu účastníkovi č.2/. Kolem 17. hod manželka účastníka č.1/ požádala bratra navrhovatele, [tituly před jménem] [Anonymizováno] o pomoc, protože se cítila účastníkem č.1/ v jejich bydlišti ohrožována. Protože se účastníka č.1/ nepodařilo přesvědčit k souhlasu s hospitalizací, byl účastník č.1/ v poutech za asistence Policie ČR odvezen na [adresa] a následně hospitalizovaný na [Anonymizováno]. Účastník č. 1/ se hospitalizace podrobil až na základě rozhodnutí soudu. Později podepsal souhlas s hospitalizací, načež odešel z léčení na základě vlastní žádosti. K opětovné hospitalizaci došlo ještě v roce 2021, věc byla šetřena Policií ČR bez zahájení trestního stíhání. Účastník č.1/ tehdy vyjádřil se svou opětovnou hospitalizací na [Anonymizováno]. Situace se pak po této stránce uklidnila, výhružky ustaly, a účastník č.1/ se začal soustředit na eliminaci navrhovatele a jeho bratra z vlivu na podnikání účastníka č.2/, od počátku roku 2021 účastník č.1/ začal rozvíjet svůj plán. A aby naplnil svoji vizi o přenesení de facto veškerých produkčních činností účastníka č.2/ na účastníka č.3/ s tím, že subjektivita účastníka č.2/ a jeho smluvní vztahy s odběrateli a dodavateli materiálu by zůstaly zachovány, účastník č.2/ však nebude sám vyvíjet již žádnou produkční činnost, nebude zaměstnávat žádné osoby a produkovat žádné výrobky a služby, přičemž veškeré tyto činnosti budou zajišťovány účastníkem č.3/ jako subdodavatelem a jako subjektem, který je zcela pod vlivem účastníka č. 1/ samotného. / patrně jde o písařskou chybu, pokud se v návrhu mluví o vlivu žalobce, zde navrhovatele/.

27. Uvedená tvrzení doplnil navrhovatel tak, že kroky účastníka č. 1/ jako jednatele účastníka č.2/ lze shrnout takto:

a/ Oživení do té doby 6 let zcela „ spící“ společnosti [Anonymizováno], jejímž byl a je jediným společníkem a jednatelem.

b/ Přejmenování společnosti [Anonymizováno]. na [právnická osoba]., tedy tak, aby obchodní firma budila dojem blízké souvislosti s účastníkem č.2/

c/ Postupné převádění zaměstnanců a spolupracujících dodavatelů z řad OSVČ z účastníka č.2/ k účastníkovi č.3/, a to i za použití hrubého nátlaku.

d/ Sjednání podnájmu prostor v sídle účastníka č.2/ ve prospěch účastníka č.3/ a následující neustálé rozšiřování rozsahu předmětu podnájmu v prospěch účastníka č.3/

e/ Masivní fakturace ze strany účastníka č.3/, účastníka č.2/ v milionových sumách, a to bez jasně doložitelného smluvního podkladu.

f/ Provozování webových stránek „ [Anonymizováno]“, kde účastník č.2/ a účastník č.3/ vystupují vedle sebe jako „ sesterské“ společnosti, aniž by bylo možno rozlišit jejich původ, historii a smysl existence.

g/ Deklarace údajného koncernu mezi účastníkem č.2/ a účastníkem č.3/ na webových stránkách „ [Anonymizováno]“, která má pro bezprecedentní poškozování účastníka č.2/ ze strany účastníka č.1/ vytvořit zcela uměle právní rámec.

h/ Vše výše uvedené bylo činěno

- bez oznámení valné hromadě účastníka č.2/

- bez jakéhokoli projednání na valné hromadě společnosti

- bez vědomí navrhovatele jako 40% společníka účastníka č.2/

- bez jakéhokoliv širšího smluvního rámce, když údajně byla uzavřena toliko podnájemní smlouva na prostory

- naprosto svévolné rozhodování samotného účastníka č.1/ jako jednatele účastníka č.2/

28. Navrhovatel rovněž namítal, že konstrukce účastníka č.1/ o existujícím koncernu, činěná bez souhlasu valné hromady, bez projednání na valné hromadě a bez vědomí navrhovatele jako 40% společníka č.2/ , je ryze účelová, mající za cíl exculpovat účastníka č.1/ odpovědnosti za jinak zcela zjevně protiprávní jednání. Navrhovatel tvrdí, že cílem účastníka č. 1/ je „vytunelovat“ účastníka č.2/ a získat tak veškerou jeho činnost pod vlastní křídla. Účastník č.1/ jako osoba vykonávající funkci člena statutárního orgánu účastníka č.2/ při tom porušuje pravidla o střetu zájmů, zákaz konkurence, zákaz nekalosoutěžního jednání, povinnost péče řádného hospodáře, povinnost nezbytné loajality.

29. Svou argumentaci v daném směru shrnul navrhovatel tak, že pokud by se připustilo, že kroky účastníka č.1/ pozbývají protiprávnosti z důvodu existence koncernu mezi účastníkem č.2/ a č 3/, znamenalo by to, že de facto každý jednatel či většinový společník společnosti s ručením omezeným může zcela libovolně zlikvidovat její veškerou jádrovou ekonomickou činnost takovým způsobem, že si sám založí jinou společnost s ručením omezeným se stejným předmětem podnikání a postupně veškeré činnosti první společnosti na druhou převede. Takové jednání nemůže požívat ochrany, jednalo by se o hrubé zneužití práva a výklad práva jdoucí proti smyslu právní úpravy i proti ústavně zaručeným principům.

30. K uplatněnému nároku navrhovatel dále doplnil, že využil svého práva kvalifikovaného společníka domoci se u jednatele společnosti svolání valné hromady a navrhl odvolání účastníka č.1/ z funkce jednatele, účastník č.1/ využil svých hlasovacích práv, hlasoval proti návrhu a z funkce jednatele odvolán proto nebyl.

31. K podání daného návrhu je navrhovatel dle svého přesvědčení legitimován dle ustanovení § 63 zákona č. 90/2012 Sb. Současně je přesvědčen, že je zde dána naléhavá potřeba zatímně upravit poměry účastníků formou navrženého předběžného opatření, aby nebyl zmařen účel a smysl vedeného řízení. Byť je účastník č.1/ jediným jednatelem společnosti, nebude vydání předběžného opatření žádným rizikem pro obchodní činnost účastníka č.2/ s ohledem na skutečnost, že je v obchodním rejstříku zapsána prokuristka. Navrhovatel zdůrazňuje, že pokud nebude jeho návrhu vyhověno, z řízení se stane akademický spor, účastník č.2/ se stane prázdnou skořápkou a daný nepříznivý stav bude nejspíše nevratný a neodčinitelný.

32. Odvolací soud uvádí, že shrneme-li ve stručnosti argumentaci navrhovatele, tak návrh ve věci, a potažmo na nařízení předběžného opatření, je podáván z důvodu, že účastník č.1/ není z důvodu [Anonymizováno], respektive choroby, schopen vykonávat funkci jednatele účastníka č.2/. Dalším důvodem je „ tunelování“ účastníka č.2/ účastníkem č.1/ v pozici jednatele a „ přesun“ aktivit a „ byznysu“ na účastníka č.3/, jehož je účastník č.1/ jediným jednatelem a jediným společníkem.

33. Pokud navrhovatel svým popisem [Anonymizováno] a souvisejícího vývoje této zdravotní indispozice účastníka č.1/ hodlal tvrdit, že z důvodu své duševní poruchy není účastník č.1/ pojmově schopen vykonávat funkci jednatele, tak je třeba říci, že toto tvrzení není pro účely nařízení předběžného opatření osvědčeno. V rámci řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření se neprovádí dokazování, nepřicházejí v úvahu provádět výslechy svědků a obstarávání důkazů soudem, jak je to navrženo v návrhu. Odvolací soud doplňuje, že pokud navrhovatel odkazuje na posun ve skutkovém stavu a v souvislosti s tím jím učiněné podání, datované dnem 22.6.2022, tak rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vydáno dne 10. 5. 2022 a tedy pokud následně došlo k posunu ve skutkovému stavu, je tato okolnost ve smyslu ustanovení § 75c odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. bez významu. Pro úplnost v daném směru pak odvolací soud uvádí, že soudu nenáleží činit odborné závěry, tím méně z lékařských oborů / zde psychiatrie/ na základy analýzy textu podání účastníka č.1/, jak se snad domnívá navrhovatel. Kromě toho, pokud má být obsáhlé podání / vyjádření/ účastníka č.1/, došlé soudu samostatným podáním, označeným jako „ Situace [Anonymizováno] ke dni 17.6.2022,“ odeslaným z datové schránky účastníka č.1/ dne 17.6. 2022, „ důkazem“ aktuální nezpůsobilosti účastníka vykonávat funkci jednatele, rovněž v této souvislosti je třeba / obecně vzato / odkázat na dikci ustanovení § 75c odst. 4 o.s.ř.

34. Pokud je obsahem spisu / č.l. 160/ lékařská zpráva [Anonymizováno], adresovaná soudu prvního stupně, týkající se účastníka č.1/, datovaná dnem 30.6.2022, tak jednak jde pro účely rozhodování o předmětném návrhu na nařízení předběžného opatření o listinu, z níž v tomto řízení z principu nelze vycházet / § 75c odst. 4 o.s.ř. /, jednak je v ní uvedeno: „ K Vašemu dotazu sdělujeme, že výše jmenovaný je hospitalizovaný v naší nemocnici od 21.6.2022. podnět na zahájení řízení o omezení svéprávnosti nebyl podán .“ Ani kdyby popsaný stav existoval v době rozhodování soudu prvního stupně, listina bez dalšího by nemohla osvědčit tvrzení navrhovatele, že účastník č.1/, [Jméno advokáta A], není z důvodu duševní poruchy či choroby schopen vykonávat funkci jednatele.“

35. Pokud jde o další důvod podaného návrhu ve věci, potažmo na nařízení předběžného opatření, ve vztahu tomuto důvodu / tunelování za současného porušování právních předpisů / již v poloze tvrzení považuje odvolací soud navržené předběžné opatření rozporným se zásadou proporcionality. Účastník č.1/ má jednoho jednatele, je disproporční předběžným opatřením kompletně ho vyřadit z činnosti. Argumentem v prospěch takového zákazu bez dalšího není okolnost, že účastník č.2/ má prokuristu. Oprávnění prokuristy jsou nepochybně užší / § 450 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. / než jsou pravomoci jednatele. Prokurista nemůže jednatele plnohodnotně nahradit.

36. S ohledem na výše učiněné závěry o disproporčnosti navrženého předběžného opatření, se odvolací soud již nezabýval otázkou, zda byl navrhovatelem osvědčen nárok ve věci samé z hlediska dalších navrhovatelem nastolených důvodů / protiprávní jednání účastníka č.1/, vedoucí k tunelování /, nezpůsobilost účastníka č.1/ z důvodu duševní poruchy či choroby osvědčena není.

37. Závěrem: Návrh na nařízení předmětného předběžného opatření nelze shledat důvodným.

38. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil podle ustanovení § 220odst. 1 ve spojení s ustanovením § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.

39. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že pokud by měly být předběžným opatřením jednateli případně zakázány jednotlivé konkrétní aktivity / činnosti/, tak, aby případný zákaz měl potenciál vyhovět hledisku proporcionality, /je třeba říci, že ovšem takový návrh nebyl podán/, musela být prokázána potřeba zatímní úpravy ve vztahu ke každé jednotlivé konkrétní činnosti, jež by měla být jednateli zakázána, a to v prostředí osvědčeného nároku ve věci samé.