Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 19 Cmo 22/2023-259 ECLI:CZ:VSPH:2023:19.Cmo.22.2023.1 Usnesení

o vyloučení účastníka č.1/ z výkonu funkce člena statutárního orgánu, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání účastníka č.1/ proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 44 Cm 51/2022- 232 ze dne 7. února 2023

JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 25. 4. 2023

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Blanky Trávníkové, v právní věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozen [Datum narození navrhovatele]

bytem [Adresa navrhovatele]

zastoupen [Jméno Zástupce A], advokátem

sídlem [adresa]

za účasti: č.1/ [Jméno advokáta A], narozen [Datum narození advokáta A]

bytem [Adresa advokáta A]

zastoupen [Jméno Zástupce B], advokátem

sídlem [adresa]

č.2/ [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]

sídlem [Adresa advokáta B]

č.3/ [Jméno advokáta C]., IČO [IČO advokáta C]

sídlem [Adresa advokáta C]

o vyloučení účastníka č.1/ z výkonu funkce člena statutárního orgánu, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání účastníka č.1/ proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 44 Cm 51/2022- 232 ze dne 7. února 2023


Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl takto:

Soud podle § 102 odst. 1 o. s. ř. a § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. nařizuje toto předběžné opatření:

Účastníku řízení [Anonymizováno], narozenému [Datum narození advokáta A] s.r.o., IČO [IČO advokáta B], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Plzni, oddílu C, vložka 18759,

(i) činit právní jednání směřující ke změně nebo zániku pracovněprávních vztahů pracovníků společnosti [Jméno advokáta B]. a dále

(ii) činit právní jednání za společnost [Jméno advokáta B]. ve vztahu k obchodní společnosti [Jméno advokáta C]., IČO [IČO advokáta C], se sídlem [adresa], jakož i poskytovat za obchodní společnost [Jméno advokáta B]. vůči společnosti [Jméno advokáta C]. jakákoliv plnění,

a to do pravomocného skončení řízení vedeného Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 44 Cm 51/2022.

2. Z odůvodnění rozhodnutí soud popisuje tvrzení, obsažená v návrhu ve věci a v původním návrhu na nařízení předběžného opatření / odst. 1 odůvodnění /. Je zřejmé, že návrhem ze dne 6. 5. 2022 se navrhovatel domáhá vyloučení účastníka č.1/ z výkonu funkce jednatele společnosti účastníka č.2/. Navrhovatel je od 12. 8. 2014 společníkem účastníka č.2/ s obchodním podílem 40 %, účastník č. 1/ společníkem s podílem 60 %. Účastník č. 2/ si za dobu své existence vybudoval velmi dobrou reputaci a získal značnou klientelu. Účastník č.3/ je obchodní společností jediného společníka a jednatele, kterým byl a je účastník č.1/ Nejméně od roku 2014 účastník č.3/ nevykonává činnost odpovídající předmětu podnikání zapsanému v obchodním rejstříku a jeho činnost byla utlumena. Dále navrhovatel poukazuje na ataku duševní onemocnění účastníka č.1/, na incident, vyvolaný psychotickými příznaky účastníka č.1/ a jeho následnou hospitalizaci, na následný vývoj, kdy účastník č.1/ činí kroky k tomu, aby veškeré činnosti účastníka č.2/ byly převedeny na účastníka č.3/, včetně přesunu pracovníků. Tímto svévolným postupem se účastník č.1/ dopouští porušování povinností jednatele, nedává přednost zájmům účastníka č.2/ před zájmy vlastními, respektive před zájmy účastníka č.3/. Předběžným opatřením navrhuje navrhovatel zákaz vykonávat funkci jednatele účastníka.

3. Dále soud poukázal na jím původně nařízené předběžné opatření a v dané souvislosti v odstavci 2 odůvodnění uvedl: „Usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 5. 2022, č. j. 44 Cm 51/2022-123 bylo návrhu na vydání předběžného opatření obsaženému v návrhu ze dne 6. 5. 2022 vyhověno a účastníkovi č.1/ bylo zakázáno vykonávat funkci jednatele obchodní společnosti účastníka č.2/ do pravomocného skončení tohoto řízení. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 8. 2022, č. j. 19 Cmo 28/2022-166 bylo usnesení soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření změněno a návrh na nařízení předběžného opatření byl zamítnut. V odůvodnění odvolací soud uvedl, že pokud navrhovatel hodlal tvrdit, že z důvodu duševní poruchy není účastník č.1/ pojmově schopen vykonávat funkci jednatele, toto tvrzení nebylo pro účely nařízení předběžného opatření osvědčeno, soudu přitom nenáleží činit odborné závěry na základě analýzy předloženého textu. Ve vztahu k tvrzenému tunelování za současného porušování právních předpisů pak odvolací soud považoval navržené předběžné opatření za rozporné se zásadou proporcionality. Nařízení předběžného opatření by účastníka č.2/ kompletně vyřadilo z činnosti, přičemž argumentem ve prospěch zákazu bez dalšího není okolnost, že účastník má prokuristu, jehož oprávnění je nepochybně užší, než pravomoci jednatele, a prokurista nemůže jednatele plnohodnotně nahradit. Ve vztahu k namítanému nedostatku odůvodnění s poukazem na § 169 odst. 2 o.s.ř. pak odvolací soud konstatoval, že v samotném faktu, že soud předmětné rozhodnutí neodůvodnil, nelze shledat pochybení. Již ze samotného faktu, že soud návrhu na vydání předběžného opatření vyhoví, nutno usuzovat, že předpoklady, rozhodné pro vyhovění návrhu na vydání předběžného opatření, považoval za naplněné.“

4. Z odstavce 3 odůvodnění vyplývá, že navrhovatel podal další návrh na nařízení předběžného opatření ve znění, jak je o něm rozhodnuto ve výroku rozhodnutí soudu prvního stupně. Z tvrzení v návrhu, jak je soud rekapituloval v daném odstavci odůvodnění, vyplývá, že po propuštění z hospitalizace účastník č.1/ „zjevně se rozhodl uspíšit realizaci svého záměru popsaného již v návrhu na zahájení řízení, spočívajícího v naprostém převodu veškerých činností výrobního a obchodního charakteru ze společnosti účastníka č.2/, jejímž je navrhovatel 40% společníkem, na společnost účastníka č.3/, jejímž jediným společníkem je účastník č. 1/. Dne 9. 11. 2022 dal účastník č. 1 výpověď z pracovního poměru prokuristce společnosti paní [Anonymizováno], odůvodněnou nadbytečností pro organizační změnu podle § 52 písm. c/ zákoníku práce, spolu s touto výpovědí z pracovního poměru obdržela paní [Anonymizováno] též dokument bez názvu datovaný 9. 11. 2022, podepsaný účastníkem č.1/ jako jednatelem společnosti účastníka č.2/, z něhož vyplývá, že realizuje svůj záměr, aby nejdéle do poloviny roku 2023 byli všichni pracovníci ve firmě účastníka č. 3 /a ve firmě účastníka č.2/ zůstal na částečný úvazek pouze jednatel. Vedle převodu zaměstnanců pak účastník č.1/ dále realizuje netransparentní a právně nepodložené převody peněžních prostředků z účastníka č.2/ na účastníka č.3/, což navazuje na podobné jednání popsané již v samotném návrhu na zahájení řízení. Navrhovatel dále poukázal na to, že u Okresního soudu Plzeň-jih došlo k zahájení řízení o omezení svéprávnosti účastníka 1, řízení je vedeno pod sp. zn. 3 Nc 1041/2022 a navrhovatel je přesvědčen, že jednání účastníka č.1/ je projevem jeho závažné duševní poruchy, s níž je spojeno paranoidní vnímání jeho okolí, ale současně i pocit beztrestnosti a všemocnosti. Vzhledem k uvedenému je navrhovatel přesvědčen, že zde je situace, kdy je naléhavě třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků v tom směru, aby bylo zabráněno účastníkovi jednat v dalším poškozování zájmu účastníka č. 2/, resp. nyní zcela jednoznačně jeho úplném a nevratném vyloučení z obchodních vztahů a trvalém a neodčinitelném znehodnocení. Je totiž zjevné, že protiprávní jednání účastníka č.1/ trvá a bez vydání předběžného opatření bude pokračovat. Účastník č.1/ je odhodlán svůj záměr ve velmi krátké době dokončit. Navrhovatel pak nebude mít možnost tyto provedené kroky zvrátit a obnovení bezproblémového fungování společnosti účastníka č.2/ bude v podstatě vyloučené.“

5. V odstavci 4 odůvodnění pak soud poukázal na skutečnost, že novému návrhu vyhověl usnesením č.j. 44 Cm 51/2022-203 ze dne 30.11.2022, načež Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, k odvolání účastníka č.1/ uvedené rozhodnutí zrušil usnesením ze dne 26. 1. 2023, č.j. 19 Cmo 7/2023-223 „ s tím, že pro postup dle § 169 odst. 2 o.s.ř. zde nebyl procesní prostor vzhledem k nesouhlasu účastníka č.1/ s uplatněným nárokem ve věci samé a odvolací soud není schopen dovodit důvody, na jejichž základě soud prvního stupně návrhu vyhověl /mj. jaké úvahy vedly soud k závěru, že navrhovatelem tvrzená jednání účastníka č.1/1 a okolnosti na jeho straně naplňují předpoklady ve smyslu ustanovení § 63 zákona o obchodních korporacích a rovněž např. jaké úvahy vedly soud k tomu, že je třeba účastníkovi č. 1/ zakázat plnit již uzavřené závazky/.

6. V odstavci 5 až 12 odůvodnění soud shrnul obsah navrhovatelem doplněných či dříve předložených listin, respektive obsah sdělení účastníka č.1/ soudu ze dne 17.6.2022 / odstavec 11, z něhož se podává, že účastník č.1/ uvedl, že v účastníkovi č.2/ zůstanou jen 2 lidé na částečný úvazek a dále obchodní kontrakty, materiál a kapitál, ostatní lidé zůstanou v bezpečí u účastníka č. 3/. Dále uvedl, že má poškozený mozek a diagnózu organická manická porucha s psychotickými příznaky F06.3/.

7. Z čestného prohlášení [Anonymizováno], opatřeném jejím úředně ověřeným podpisem, vyplývá rušení pracovních pozic v účastníkovi č.2/ z důvodu organizačních změn, dále výpověď z pracovního poměru pro [Anonymizováno] s tím, že jí ústně byla účastníkem č.1/ nabídnuta pracovní pozice v účastníkovi č.3/, dále z prohlášení vyplývá, že účastník č.1/ v pozici jednatele účastníka č.2/ vystavoval v prospěch účastníka č.3/ vysoké částky, jež [Anonymizováno] rozporovala.

8. Z dalších listin vyplývá, že v sídle účastníků č.2/ a č.3/ není rozlišení užívání prostor pro každého z nich, mezi těmito účastníky není rozlišeno ani při použití pracovních sil.

9. Z odstavce 9 odůvodnění rozhodnutí se podává: „ Navrhovatel jako společník účastníka č.2, prostřednictvím svého zmocněnce [Anonymizováno], požádal účastníka č.1/ jako jednatele účastníka č.2/ o poskytnutí informací dle § 155 zákona o obchodních korporacích /žádost ze dne 20. 1. 2022/, z písemného vyjádření účastníka č.1/ v rámci reakce na uvedenou žádost mj. vyplývá, že žádné písemné smlouvy, vyjma smlouvy podnájemní, nebyly mezi účastníkem č.2/ a účastníkem č.3/ uzavřeny, neexistují a není předpokládána nutnost jejich vzniku, obě společnosti mají úzce spolupracovat na bázi koncernu /sdělení ze dne 18. 2. 2022/. Z doplnění informací k žádosti společníka dále vyplývá, že účastník č.3/ v období od 1. 1. 2022 do 1. 4. 2022 navázal smluvní vztah s významným počtem zaměstnanců a dodavatelů, zároveň je uveden jmenný seznam zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr u účastníka č.2/, kdy za dobu od 31. 12. 2021 do 31. 3. 2022 se jedná o 10 osob.“

10. Ze zápisu ze dne 4.3.2022 účastník č.1/ zejména uvedl, že se všichni pracovníci účastníka č.2/ přesunou do účastníka č.3/.

11. V odstavci 12 odůvodnění je uvedeno: „Okresním soudem Plzeň – jih bylo pod sp. zn. 3 Nc 1041/2022 dne 18. 7. 2022 zahájeno řízení o svéprávnosti účastníka 1, z lékařské zprávy v uvedeném řízení opatřené vyplývá, že účastník č.1/ trpí duševní poruchou, která není přechodného rázu, a to poruchou s trvalými bludy a zároveň mírnou kognitivní deteriorací. Řízení dosud není skončeno.“

12. Poté, co soud odkázal na související právní úpravu a vymezil obecné teze, jež musí být naplněny, aby návrhu na nařízení předběžného opatření bylo možno vyhovět, v odstavci 18-20 odůvodnění soud předestřel ve vztahu k podanému návrhu na nařízení předběžného opatření své podrobně z argumentované závěry. Uvedl: „ Prvním procesním předpokladem umožňujícím nařízení předběžného opatření podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř., je tedy osvědčení existence nároku, a to v intenzitě /míře/ dostatečné pro zásah do práv a právem chráněných zájmů účastníků soudního řízení užitím institutu předběžného opatření. Dle názoru soudu lze tento předpoklad považovat za splněný, byť ve věci dosud nebylo prováděno dokazování. Již z tvrzení navrhovatele obsažených v návrhu na zahájení řízení a připojených listin, jakož i z obsahu nového návrhu na vydání předběžného opatření a připojeného čestného prohlášení [Anonymizováno], vyplývá, že účastník 1 činí kroky k ukončení činnosti společnosti účastníka č.2/2 a převedení jeho činnosti včetně personálního substrátu na účastníka č.[právnická osoba]. Takové jednání, bude-li v řízení prokázáno, může být hodnoceno jako porušení povinnosti loajality vůči účastníkovi č.2/, které může být důvodem pro postup dle § 63 zákona o obchodních korporacích. Ačkoli tedy soud v této fázi řízení nemůže činit byť jen předběžný meritorní závěr o tom, zda podmínky ust. § 63 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, tedy opakované nebo závažné porušení povinností při výkonu funkce, jsou splněny, pro účely řízení dle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. tyto skutečnosti umožňují soudu uzavřít, že potřebné je osvědčeno v míře dostatečné pro účely nařízení předběžného opatření. Na překážku tomuto závěru není nesouhlas účastníka č.1/ s návrhem ve věci samé. Pokud pak se jedná o druhou podmínku § 102 odst. 1 o. s. ř., dle nového návrhu na nařízení předběžného opatření je třeba zatímně upravit poměry účastníků, tato potřeba musí být prokázána. I v tomto případě má soud za to, že tento požadavek navrhovatel splnil. Aktivní činnost účastníka č. 1/ směřující k omezení činnosti účastníka č.2/ ve prospěch účastníka č.3/ vyplývá jak z čestného prohlášení [Anonymizováno], které byl ukončen pracovní poměr ve společnosti účastníka č.2/ pro nadbytečnost a zároveň jí byl nabídnut pracovní poměr ve společnosti účastníka č.3/, tak z prohlášení účastníka č.1/ jako jednatele účastníků č.2/ a č.3/ ze dne 9. 11. 2022, kterým deklaruje svůj záměr v brzké době utlumit činnost účastníka č.2/ prostřednictvím postupného rušení jednotlivých pracovních pozic za současné tvorby nových pracovních pozic ve firmě účastníka č.3/ tak, aby nejdéle do poloviny roku 2023 byli všichni pracovníci ve společnosti účastníka č.3/ a ve společnosti účastníka č.2/ tak zůstal na částečný úvazek pouze jednatel. Tento záměr ostatně účastník č.1/ deklaroval i v předchozí době, jak vyplývá jak z jeho vyjádření ze dne 17. 6. 2022, tak např. ze zápisu ze schůzky dne 4. 3. 2022. S uvedeným jednáním souvisí též fakturace neobvykle vysokých částek ze strany účastníka č.3/ na vrub účastníka č.2/, aniž by byl zjištěn její smluvní podklad, kdy lze mít pochybnosti o důvodnosti fakturovaných částek vzhledem ke spornosti samotné existence uvedených závazků mezi účastníky č.2/ a č.3/ i jejich výše /jak vyplývá z čestného prohlášení [Anonymizováno] a přiložené emailové korespondence, ještě v srpnu 2022 nebyla uzavřena smlouva ve věci správy a údržby informačního systému a IT podpora uživatelů mezi účastníky č./2 a č.3/, přesto na tyto služby byly na vrub účastníka č.2/ vystaveny faktury ve výši pro účastníka č.2/ likvidační, k jejichž proplacení dal účastník č.1/ pokyn/. Vzhledem k tomu, že uvedené kroky činí účastník č.1/ jako jednatel společností účastníka č.2/ a účastníka č.3/, a to bez souhlasu valné hromady účastníka č.2/, lze považovat za opodstatněnou obavu navrhovatele, týkající se nenávratného poškození zájmu společnosti účastníka č.2/ a s tím souvisejícího majetkového poškození jak účastníka č.2/, tak navrhovatele jako druhého společníka účastníka č.2/. Vzhledem ke znění nově navrhovaného předběžného opatření má soud za to, že je naplněna i zásada přiměřenosti, kdy předběžné opatření v navrhované podobě je pouze nutným minimem tak, aby jednání účastníka č.1/ poškozující účastníka č.2/ bylo eliminováno a stav společnosti účastníka č. 2 byl zachován ve funkčním stavu do doby vydání rozhodnutí v této věci. Soud se ztotožňuje s názorem navrhovatele, že jakékoli úžeji vymezené omezení jednatelských oprávnění účastníka č.1/ by bylo nefunkční a nezajistilo by ochranu společnosti účastníka č.2/ před uvedeným jednáním účastníka č.1/. Navrhované předběžné opatření v bodě (i) tak je způsobilé zajistit zachování společnosti účastníka č.2/ ve funkčním stavu, tedy s vlastními zaměstnanci, jejichž prostřednictvím realizuje účastník č.2/ svoji podnikatelskou činnost, v bodě (ii) pak zakazuje pouze činění právních jednání za účastníka č.2/ vůči účastníkovi č.3/ a poskytování plnění ze strany účastníka č.2/ vůči účastníkovi č.3 /ostatní obchodní vztahy účastníků č.2/ a č.3/ tedy zůstanou nedotčeny/. V návaznosti na neobvyklou výši fakturovaných částek účastníkem č.3/v neprospěch účastníka č.2/ bez smluvního podkladu a za účelem zamezení vyvedení aktiv z účastníka č.2/ soud považuje navržené předběžné opatření za zcela přiměřené hrozícímu poškození účastníka č.2/ a potažmo navrhovatele /spočívajícího v nesporném snížení hodnoty účastníka č.2/ v důsledku omezení podnikatelské činnosti a tím i snížení hodnoty obchodního podílu navrhovatele/. Omezení jednatelského oprávnění účastníka č.1/ v uvedeném nezbytně nutném rozsahu, tedy týkajícím se právních jednání směřujících ke změně nebo zániku pracovněprávních vztahů pracovníků společnosti účastníka č.2/, právních jednání účastníka č.2/ ve vztahu k účastníkovi č.3/ a poskytování plnění za účastníka č./2 vůči účastníkovi č.3/, je tedy dle názoru soudu namístě a je zcela přiměřené následkům, které by jinak hrozily, pokud by toto předběžné opatření vydáno nebylo.“

13. Ve včas podaném odvolání, učiněném prostřednictvím právního zástupce, účastník č.1/ navrhoval změnu napadeného rozhodnutí ve smyslu zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření. Ve svém odvolání poukázal účastník č.1/ na skutečnost, že jde již o třetí rozhodnutí soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření. První rozhodnutí Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením č.j. 19 Cmo 28/2022-199 ze dne 22.8.2022 změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, když nařízené předběžné opatření shledal rozporným se zásadou proporcionality, neboť účastník č.1/ by byl tímto předběžným opatřením kompletně vyřazen z funkce jednatele u společnosti, jíž je jediným jednatelem. Vrchní soud v Praze rovněž uvedl, že pokud by případně měly být účastníkovi č.1/ dočasně zakázány konkrétní aktivity tak, aby byl splněn požadavek proporcionality, musela by být prokázána potřeba zatímní úpravy ve vztahu ke každé jednotlivé konkrétní činnosti, a to v prostředí osvědčeného nároku ve věci samé.

14. Pokud jde o druhé nařízené předběžné opatření, toto Vrchní soud svým usnesením č.j. 19 Cmo 7/2023-223 ze dne 26.1.2023 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť zde nebyl prostor pro neodůvodnění rozhodnutí postupem dle ustanovení § 169 odst. 2 o.s.ř., neboť nešlo o návrh, jemuž nikdo neodporoval, jelikož již byl znám nesouhlas účastníka č.1/. Odvolací soud shledal nepřezkoumatelnost napadeného usnesení soudu prvního stupně pro nedostatek odůvodnění, uložil soudu prvního stupně, aby tento nedostatek napravil a zároveň aby vzal v úvahu stěžejní obecné teze, významné pro posuzování návrhů na předběžné opatření, které byly obsaženy v předchozím rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 8. 2022.

15. Pokud jde o napadené usnesení , zde soud prvního stupně dovozuje, že byly splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření, konkrétně že byl osvědčen nárok navrhovatele, že navrhovatel prokázal potřebu zatímně upravit poměry účastníků a že byla naplněna zásada přiměřenosti. Soud prvního stupně v tomto směru odkázal především na čestné prohlášení bývalé zaměstnankyně společnosti [právnická osoba] [Anonymizováno] a tvrzení navrhovatele obsažená jak v návrhu na zahájení řízení, tak v návrhu na nařízení předběžného opatření. Účastník č.1/ namítá, že napadeným usnesením opět byla porušena zásada přiměřenosti. Pokud jde o zákaz právních jednání, směřujících ke změně nebo zániku pracovněprávních vztahů pracovníků účastníka č.2/, tak dle účastníka č.1/ navrhovatel neosvědčil, že by existovala naléhavá potřeba všechna tato jednání účastníkovi č.1/ zakázat, např. nemůže akceptovat dohodu o ukončení pracovního poměru, ve výsledku je tímto zákazem zasahováno do práv osob odlišných od účastníků řízení.

16. Pokud je účastníkovi č.1/ zakázáno činit právní jednání a poskytovat plnění za účastníka č.2/ ve vztahu k účastníkovi č.3/, tak dojde k porušování již uzavřených smluv za situace, že závěr o neexistenci smluv nebyl nijak osvědčen.

17. Dále účastník č.1/ poukázal na skutečnost, že se navrhovatel domáhá ochrany v podobě předběžného opatření s velkým časovým odstupem od doby, kdy měl účastník č.1/ s vytýkaným jednáním začít, což vylučuje existenci naléhavé potřeby zatímní úpravy a tím i opodstatněnost nařízení předběžného opatření.

18. Navrhovatel se k podanému odvolání vyjádřil tak, že odvolání proti v pořadí již třetímu usnesení o nařízení předběžného opatření je ze strany odvolatele motivováno snahou protahovat meritorní projednání věci a získat čas pro dokončení svých záměrů k faktické likvidaci účastníka č.2/. Dále navrhovatel odkazuje na svou dosavadní argumentaci, jež z jeho strany v řízení zazněla, a poukazuje na další listiny, jež obdržel od účastníka č.1/ coby jednatele účastníka č.2/ na základě výzvy ze dne 22.12.2022. Z nich je zřejmé, že gradují snahy o dokončení převodu faktických činností na účastníka č.[právnická osoba] poskytnutého vysvětlení jednatelem je patrno, že za období od 1.1.2022 do 31.12.2022 došlo k přechodu nejméně dalších devíti zaměstnanců do účastníka č.[právnická osoba] faktur, vystavených účastníkem č.3/, jež účastník č.1/ předložil, pak vyplývá, že součet fakturovaných částek účastníkovi č.2/ za období roku 2022, přesahuje sumu 21 700 000 Kč. Účastník č.1/ uvedl, že písemná smlouva uzavřena mezi těmito subjekty není, účastník č.1/ coby jednatel navrhovateli nesdělil, že by nějaká smlouva, upravující takto fakturované plnění, byla uzavřena. Dle názoru navrhovatele se nejspíše jedná o jednoduchý způsob, jakým jednatel účastníka č.2/ převádí peněžní prostředky z majetku účastníka č.2/ do majetku účastníka č.3/.

19. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení §§ 212, 212a o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4, § 28 z.ř.s., aniž by nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s./, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

20. Podle ust. § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

21. Podle ust. § 102 odst. 3 o.s.ř. věta in fine, ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d,76e,76f, 76g, § 77 odst.1 písm. b/ až d/, § 77 odst.2 ,§ 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

22. Ve smyslu ustanovení § 75c o.s.ř. / odst. 1 písm. a/ o.s.ř. předseda senátu nařídí předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

23. Podle ustanovení § 75 odst.3 o.s.ř. navrhovatel je povinen připojit k návrhu, jichž se dovolává.

24. Podle ustanovení § 75c odst. 4 o.s.ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení / vydání/ usnesení soudu prvního stupně.

25. Podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. e/ o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

26. V daném případě byl návrh na nařízení předběžného opatření podán z důvodu naléhavé potřeby zatímní úpravy mezi účastníky řízení v prostředí situace, že byl podán návrh na vyloučení účastníka č.1/ z výkonu funkce jednatele účastníka č.2/.

27. V rámci posouzení předmětného návrhu na nařízení předběžného opatření je třeba úvodem říci, že aby mohl být návrh na nařízení předběžného opatření úspěšný, a to platí obecně, vždy se musí jednat o současné naplnění kumulativních zákonných předpokladů pro vyhovění tomuto návrhu. V případě, že je podán návrh na nařízení předběžného opatření z důvodu potřeby zatímní úpravy, musí být naléhavá potřeba zatímní úpravy prokázána a osvědčen rovněž nárok ve věci samé. Pokud není splněn jen jeden z těchto zákonných předpokladů, návrhu na nařízení předběžného opatření by v zásadě nemohlo být vyhověno, byť druhý z předpokladů by došel svého naplnění.

28. Ovšem kromě těchto zákonných předpokladů, musí být rovněž naplněno hledisko proporcionality. Obecně je třeba na návrh na nařízení předběžného opatření pohlédnout optikou toho, zda zásah do práv žalovaného / účastníka /, učiněný předběžným opatřením, není ve zjevném nepoměru ve vztahu k žalobcem / navrhovatelem /uplatněnému a osvědčenému nároku ve věci samé, respektive zda nařízením předběžného opatření nedojde k nezhojitelnému porušení základního práva žalovaného / účastníka /.

29. Dále, v rámci rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření pochopitelně nelze předjímat rozhodnutí ve věci samé, a proto není prostor pro hodnocení věcného nároku.

30. Lze konstatovat, že v daném případě soud své rozhodnutí řádně odůvodnil. Z odůvodnění je zřejmé, z jakých konkrétních okolností dovozuje osvědčení, respektive prokázání předpokladů pro nařízení předběžného opatření. Odvolací soud se ztotožňuje s vývody a závěry soudu prvního stupně v daném směru, na něž odkazuje.

31. Odvolací soud uzavírá, že soudem prvního stupně nařízené předběžné opatření coby zatímní úprava poměrů mezi účastníky řízení vyhoví principu proporcionality, není jím vysloven zákaz výkonu funkce jednatele / jako tomu bylo v případě prvního soudem v této věci nařízeného předběžného opatření /, jednatel tedy není zcela vyřazen z činnosti, ale jde o zákaz konkrétních aktivit jednateli, které jsou relevantní v poměrech dané věci, a současně aktivity účastníka ve výsledku neochromí. S ohledem na osvědčené skutečnosti v pracovněprávní oblasti a s ohledem na osvědčený přesun podnikatelských aktivit a transfer finančních prostředků z účastníka č.2/ na účastníka č.3/, jehož je účastník č.1/ jediným společníkem a jednatelem, tedy skutečnosti, osvědčující tvrzení o absenci povinné loajality vůči účastníkovi č.2/, je naléhavá potřeba zatímní úpravy v podobě, jak o ní soud rozhodl, prokázána.

32. Odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.