Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 19 Cmo 21/2022-1 ECLI:CZ:VSPH:2022:19.Cmo.21.2022.1 Usnesení

o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, č. j. C 35457/RD97/KSHK, Fj 63860/2021/KSHK ze dne 9. května 2022

JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 15. 10. 2022

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka, v právní věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele]

sídlem [Adresa navrhovatele]

zastoupen [Jméno Zástupce], advokátem

sídlem [adresa]

za účasti: [Jméno advokáta]., IČO [IČO advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, č. j. C 35457/RD97/KSHK, Fj 63860/2021/KSHK ze dne 9. května 2022


I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „Návrh na zápis změn ze dne 14. října 2021 pod Fj 63860/2021 KSHK se zamítá.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že soud vyšel ze závazného právního názoru, jak byl vyjádřen v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 355/2021 ze dne 13. 4. 2022 a sice, že „ bude tak na soudu, aby se zabýval otázkou, zda došlo ke skutečnosti, která se obligatorně bude zapisovat do obchodního rejstříku, a pokud ano, zda je navrhovatel aktivně legitimován k podání návrhu z pohledu ustanovení § 11 Zákona č. 304/2013 Sb., tedy zda marně uplynula příslušná lhůta k podání návrhu zapsanou osobou a zda navrhovatel coby společník má právní zájem na podaném návrhu.“

3. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že návrh na zápis změn ze dne 14. 10. 2021, kterým je navrhován výmaz jednatele [adresa], narozeného [Anonymizováno], z funkce jednatele, je doložen notářským zápisem [Anonymizováno] [Anonymizováno], jenž v bodě I. obsahuje text: „ Osvědčuji, že valná hromada společnosti [Jméno advokáta]., která se konala dne 17.9.2021 od 10 hodin v mé notářské kanceláři v [adresa], [adresa], přijala toto rozhodnutí: ‚Valná hromada odvolává [adresa], narozeného 19.5.1976, bytem [adresa], z funkce jednatele společnosti [Jméno advokáta]., se sídlem [Adresa navrhovatele], identifikační číslo [IČO advokáta], pro porušení povinností při výkonu funkce.‘

4. Z odůvodnění rozhodnutí se dále podává, že „ soudem bylo ověřeno, že bylo vydáno předběžné opatření Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, dle kterého ‚Do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 54 Cm 158/2021, je [Anonymizováno] jednatelem společnosti [Jméno advokáta]., pokud nedojde k zániku jeho funkce jednatele jiným způsobem, než rozhodnutím valné hromady, učiněným dne 17.9.2021. Usnesení je vykonatelné dne 15.10.2021.‘ Osobním dotazem bylo ověřeno na obchodním oddělením zdejšího soudu, že toto rozhodnutí je k dnešnímu dni stále platné.“

5. Poté, co vymezil okolnosti, vyplývající z Notářského zápisu / odvolání [adresa] z funkce jednatele společnosti [právnická osoba] / a vymezil obsah popsaného předběžného opatření, soud konstatoval: „ Předběžné opatření zdejšího soudu zn. 54 Cm 148/2021 ovšem vylučuje, aby byl jednatel [Anonymizováno], do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu, jako jednatel společnosti shora, vymazán na základě rozhodnutí valné hromady ze dne 17.9.2021.“

6. S odkazem na dikci ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. soud návrh zamítl.

7. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně se navrhovatel prostřednictvím svého právního zástupce včas odvolal a navrhoval jeho zrušení a vrácení soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že rozhodnutí soudu je v rozporu se zákonem i jeho výkladem. Soud svým postupem ve vztahu k navrhovateli porušuje ústavním pořádkem garantované právo na spravedlivý proces.

8. Navrhovatel poukázal na skutečnost, že soud opětovně zamítl jeho návrh coby společníka na zápis změn ze dne 14. 10. 2021, přičemž jediným argumentem zamítavého rozhodnutí je skutečnost, že nadepsaný soud vydal předběžné opatření, jež je vykonatelné dne 15. 10. 2021, dle něhož „ Do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 54 Cm 148/2021, je [Anonymizováno], jednatelem společnosti [Jméno advokáta]., pokud nedojde k zániku jeho funkce jednatele jiným způsobem, než rozhodnutím valné hromady, učiněným dne 17.9.2021.“

9. Odvolatel ve svém odvolání dále učinil rekapitulaci dosavadního procesního vývoje tak, že návrh podal jako společník účastníka, jak to bylo i výslovně uvedeno v plné moci. „ Stav zápisů u obchodní společnosti [Jméno advokáta]. / dále společnost / ke dni podání návrhu byl / a stále je / takový, že jediným jednatelem společnosti je [Anonymizováno].“

10. Navrhovatel dále uvedl, že k návrhu připojil stejnopis notářského zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno], sepsaný dne 24. 9. 2021. Z tohoto notářského zápisu vyplývá, že [Anonymizováno], narozený dne [Anonymizováno], byl odvolán z funkce jednatele na valné hromadě společnosti, která se konala dne 17. 9. 2021. Funkce jednatele této osobě k tomuto dni zanikla.

11. „Navrhovatel předpokládal, že soud zhodnotí situaci ve společnosti tak, že společnost nemá žádného jednatele / dosud zapsaný jednatel byl odvolán / a společnost tak není schopna podat návrh na zápis ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 zákona, od vyhotovení notářského zápisu zcela jistě uplynula lhůta bez zbytečného odkladu ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 zákona i lhůta 15ti dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 zákona. / Z tohoto důvodu podával návrh navrhovatel tak, že soudu došel až 14. října 2021. Přitom lhůty počítal navrhovatel od 24.9. 2021, kdy byl vyhotoven shora uvedený notářský zápis a bylo možné jej společně s návrhem podat soudu. Pokud by ovšem společnost měla jednatele. Kromě zákonných ustanovení navrhovatel vycházel též z Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2017, sp. zn. 29 Cdo 2624/2016./“

12. Ve svém odvolání navrhovatel poukázal dále na skutečnost, že soud návrh původně odmítl s tím, že navrhovatel není jednatelem společnosti, a není proto oprávněn za společnost jednat.

13. Poté, co odvolatel učinil předmětnou rekapitulaci, namítal, že soud prvního stupně nerespektoval právní názor odvolacího soudu. A ačkoli se soud dovolává registračního principu, neřídí se jím. „ Již samo předběžné opatření, proti kterému právní řád navrhovateli neposkytuje žádnou právní obranu, zasáhlo velmi vážným způsobem do rozhodovací autonomie právnické osoby, v níž je navrhovatel společníkem s 50% (!) obchodním podílem. Přitom situace, kdy jsou odvoláni všichni jednatelé společnosti, je již v rozhodovací praxi vyřešena- např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3899/2015. V tomto konkrétním způsobem se však soud rozhodl namísto jmenování opatrovníka společnosti vydat shora uvedené předběžné opatření./“

14. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. §§ 212, 212a o. s. ř., bez provedení jednání / § 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. / a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [Jméno advokáta]. ke dni 19. října 2021, vyplývá, že [Jméno navrhovatele] byl jako jednatel společnosti ke dni 8. září 2021 z obchodního rejstříku vymazán.

16. Z plné moci, datované dnem 8. 10. 2021, již udělil [Jméno navrhovatele] coby společník obchodní společnosti [právnická osoba], advokátovi [Jméno Zástupce], se podává, že advokát byl zmocněn mimo jiné k návrhu na změnu zápisů v OR na základě notářského zápisu [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne 17. 9. 2011, [Anonymizováno] / valná hromada uvedené společnosti z téhož dne /.

17. Návrh předmětné změny podal [Jméno navrhovatele], zastoupený advokátem [Jméno Zástupce] podáním, došlým soudu dne 14. 10. 2021.

18. Z notářského zápisu č. [Anonymizováno], sepsaného [Anonymizováno], notářkou v [adresa] dne 24. 9. 2021, vyplývá, že notářka osvědčila, že valná hromada společnosti [Jméno advokáta]., která se konala dne 17. 9. 2021 / v místě a čase v notářském zápise uvedeném/, přijala toto rozhodnutí: „ Valná hromada odvolává [adresa], narozeného [Anonymizováno], bytem [Adresa advokáta], z funkce jednatele společnosti [právnická osoba], se sídlem [Adresa navrhovatele], identifikační číslo [IČO], pro porušení povinností při výkonu funkce.“

19. Z notářského zápisu dále vyplývá, že společníky ke dni konání valné hromady byli [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele], narozen [Anonymizováno], oba coby společníci s 50 % podílem, v notářském zápisu se dále konstatují zjištění z dalších dokumentů, mimo jiné „ z předložené pozvánky na valnou hromadu ze dne 25.8.2021, která obsahuje předepsané zákonné náležitosti a z níž vyplývá, že valnou hromadu svolal jednatel a společník [Jméno navrhovatele].“

20. Obsahem rejstříkového spisu je rovněž stejnopis usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 54 Cm 148/2021-109 ze dne 14. října 2021, vydaného v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti [Jméno advokáta]. / č.l.99 spisu/, jehož vykonatelnost nastala dne 15. 10. 2021 a právní moc dne 2. 11. 2021. V bodě I. výroku soud rozhodl takto: „ Nařizuje se předběžné opatření: Do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu po sp. zn. 54 Cm 148/2021 je [Anonymizováno], narozen [Anonymizováno], bytem [Adresa advokáta], jednatelem společnosti [Jméno advokáta]., IČO [Anonymizováno], se sídlem [Adresa advokáta], jiným způsobem, než rozhodnutím valné hromady společnosti [Jméno advokáta]., IČO [Anonymizováno], se sídlem [Adresa advokáta], učiněný dne 17.9.2021.“

21. S ohledem na popsané okolnosti je zřejmé, že valnou hromadu svolal [Jméno navrhovatele] v pozici jednatele, v době podání návrhu na zápis změny v osobě jednatele, již jednatelem nebyl.

22. Podle ustanovení § 11 zákona č. 304/2013 Sb. nestanoví-li zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně. / odst. 1/. Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti / odst.2/. Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku / odst.3/.

23. Podle ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 42.

24. Podle ustanovení § 42 zákona č. 304/2013 Sb. do obchodního rejstříku se zapisují a/ obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev b/ fyzické osoby,1. které jsou podnikateli, mají bydliště v České republice a požádají o zápis a 2. uvedené v § 43, které podnikají na území České republiky a požádají o zápis a e/ další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu tento nebo jiný zákon.

25. Podle ustanovení § 84 zákona č. 304/2013 Sb. účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.

26. Pro účely vyhodnocení podaného návrhu na zápis změny odkazuje odvolací soud na příslušnou pasáž ustanovení § 90 zákona č. 304/2013 Sb. kde se praví: Nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy.

27. Dále odvolací soud odkazuje na ustálenou judikaturu, jež stojí na pozici, že dokud není vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, je třeba na usnesení pohlížet jako na platné.

28. V daném případě je třeba konstatovat, že jelikož z notářského zápisu č. NZ 157/2021, sepsaného [Anonymizováno], notářkou v [adresa] dne 24. 9. 2021, vyplývá, že notářka osvědčila, že valná hromada společnosti [Jméno advokáta]., která se konala dne 17. 9. 2021 / v místě a čase v notářském zápise uvedeném/, přijala rozhodnutí o odvolání [adresa], narozeného [Anonymizováno], bytem [adresa], z funkce jednatele společnosti [právnická osoba], se sídlem [Adresa navrhovatele], identifikační číslo [IČO], je třeba danou situaci v duchu ustálené judikatury vyhodnotit tak, že [Anonymizováno] byl z funkce jednatele platně odvolán. A že tedy z notářského zápisu vyplývá skutečnost, jejíž zápis je navrhován.

29. Je zde však další listina, jež brání navrhovanému zápisu, a to je dané předběžné opatření. I zde platí, že rejstříkový soud nemůže zkoumat dané rozhodnutí např. z hlediska jeho zákonnosti. A je třeba říci, že dokud vydané předběžné opatření existuje, má právní účinky. Současně ovšem je třeba říci, že kromě toho, že zákon upravuje otázku zániku předběžného opatření, existuje rovněž institut zrušení předběžného opatření soudem / § 77 odst. 2 o. s. ř./. Ustálená soudní praxe pod případy pominutí důvodů, pro něž bylo předběžné opatření nařízeno, řadí i situaci, kdy se zjistí, že předpoklady pro nařízení předběžného opatření vůbec nebyly dány, přičemž o zrušení předběžného opatření, jež má z principu povahu zatímní úpravy, může soud rozhodnout na návrh i bez návrhu.

30. Lze podotknout, že usnesení o předběžném opatření obsahuje výše popsaný výrok rozhodnutí, přičemž k otázce odůvodnění je v předběžném opatření uvedeno: „Vzhledem k tomu, že návrhu na předběžné opatření bylo zcela vyhověno, usnesení neobsahuje odůvodnění / § 169 odst. 2 o.s.ř. /“

31. Aktuálně nezbývá než konstatovat, že připojené listiny neumožňují provedení navrhovaného zápisu změny.

32. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako ve výroku věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

33. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soudu podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. / z. ř. s./ ve spojení s ustanovením 224 odst. 1 o. s. ř. Okolnosti případu, odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků řízení, odvolací soud neshledal.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak / § 237 o. s. ř./. Dovolání lze podat u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu / § 240 odst. 1 věta prvá o. s. ř. /. Přípustnost dovolání je dle § 239 o. s. ř. oprávněn zkoumat jen dovolací soud.