o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce, o odvolání účastníka č. 3/, č. 6/, č. 8/ proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 72 Cm 58/2020-85 ze dne 11. ledna 2022

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl takto: „Soud ustanovuje podle § 29 odst. 2 o. s. ř. účastníkovi č. 3/ [Jméno opatrovníka B], IČO [IČO opatrovníka B] [adresa], účastníkovi č. 6/ [Jméno Zástupce B], IČO [IČO Zástupce B], sídlem [Adresa opatrovníka A], a účastníkovi č. 8/ [Jméno Zástupce D]., IČO [IČO Zástupce D], sídlem [Adresa Zástupce D], opatrovníka [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa], neboť účastníci č. 3/, č. 6/ a č. 8/ nemají jiného člena orgánu schopného je v řízení zastupovat.“

2. V rámci poučení soud uvedl: „Toto usnesení neobsahuje v souladu s § 169 odst. 2 větou druhou o. s. ř. odůvodnění, neboť nejde o usnesení ve věci samé, jeho povaha to připouští a z obsahu spisu je zřejmé, na základě jakých skutečností soud rozhodl.“

3. Proti usnesení soudu prvního stupně byla podána včasná odvolání, učiněná [Jméno navrhovatele B], dle obsahu odvolání podaná v zastoupení za účastníka č. 3/, č. 6/, č. 8/.

4. Ve všech učiněných odvoláních odvolatel namítal, že nejsou naplněny předpoklady dle ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. pro ustanovení opatrovníka, účastník má řádně ustanovený statutární orgán, který je oprávněn za něho jednat, tato skutečnost není nijak sporná. Odvolatel navrhuje zrušení napadeného usnesení, případně změnu rozhodnutí v osobě opatrovníka. Namítá, vedle poukazu na složitost sporu, že by soud měl nejprve posoudit, zda navrhovatel v okamžiku podání návrhu osvědčil naléhavý právní zájem na vyloučení osoby [Jméno navrhovatele B] z výkonu statutárního orgánu, což neosvědčil.

5. Dále je v odvoláních namítáno, že ustanovený opatrovník není seznámen s podnikáním ani hospodařením žádného z účastníků ani s činností [Jméno navrhovatele B] ve funkci statutára účastníků, těžko se může k žalobě a celé věci vyjadřovat. [tituly před jménem] [Anonymizováno] není vhodnou osobou k výkonu funkce opatrovníka.

6. V odvolání, dle obsahu formulovaném jako odvolání za účastníka č. 3/, se uvádí, že vhodnou osobou pro funkci opatrovníka je [Anonymizováno], ředitel [právnická osoba]., která je zakládajícím členem družstva, ten by měl být opatrovníkem jmenován. [Anonymizováno] je obeznámen s podnikáním a hospodařením účastníka [Jméno opatrovníka B] i s činností [Jméno navrhovatele B] ve funkci statutára. Odvolatel jinak rovněž poukazuje na skutečnost, že navrhovatel ve svém návrhu nezmiňuje účastníka [Jméno opatrovníka B], přesto soud toho účastníka do sporu zapojil, ačkoliv pro to neexistuje žádný právní důvod/souvislost. Postup soudu v tomto případě je pro účastníka nepochopitelný a měl by být odvolacím soudem revidován.

7. V odvolání, dle obsahu formulovaném jako odvolání za účastníka č. 6/, se praví, že vhodnou osobou pro funkci opatrovníka je [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], místopředseda spolku, ten by měl být opatrovníkem jmenován. Je detailně obeznámen s činností a hospodařením spolku i s činnosti [Jméno navrhovatele B] ve funkci předsedy spolku.

8. Pokud jde o odvolání, dle obsahu formulovaném jako odvolání za účastníka č. 8/, zde se praví: „Společníkem společnosti [Jméno Zástupce D]. je [právnická osoba], jehož předsedou je společnost [právnická osoba]., kterou při výkonu funkce zastupuje [adresa], jež je seznámena s podnikáním a hospodařením účastníka [Jméno Zástupce D]. i s činností [Jméno navrhovatele B] ve funkci statutára.“

9. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně dle § 212, § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř./, a dospěl k závěru o důvodnosti odvolání, pokud se týká účastníka č. 6/. Ve zbývajícím rozsahu nemůže usnesení soudu prvního stupně obstát.

10. Podle ustanovení § 21 odst. 1 písm. a/ za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu, tvoříli statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen, je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.

11. Podle ustanovení § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

12. Podle ustanovení § 63 zákona č. 90/2012 Sb. ve znění platném a účinném v rozhodném období: „V průběhu insolvenčního řízení insolvenční soud i bez návrhu rozhodne, že z důvodů podle § 64 člen statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace, který byl ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku nebo po něm, nesmí po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení (dále jen „vyloučení“). /odst. [právnická osoba] platí obdobně o tom, kdo v době vydání rozhodnutí o úpadku členem statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobou v obdobném postavení již nebyl, ale jehož dosavadní jednání k úpadku obchodní korporace zřejmě přispělo. /odst. 2/. Návrh na vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem. /odst. 3/.

13. Podle ustanovení § 65 zákona č. 90/2012 Sb. ve znění platném a účinném v rozhodném období: „Mimo případy uvedené v § 63 a 64 může soud i bez návrhu rozhodnout o vyloučení, vyjde-li najevo, že člen statutárního orgánu v posledních třech letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře, případně jinou péči spojenou podle jiného právního předpisu s výkonem jeho funkce, ustanovení § 63 odst. 3 se použije obdobně. /odst. 1/. Odstavec 1 se použije obdobně na toho, kdo je povinen k náhradě újmy vzniklé z porušení péče řádného hospodáře. /odst. 2/.

14. Účastník č. 6/ je spolek, nejde o obchodní korporaci. Účastníka č. 6/ do řízení přibral soud usnesením č. j. 72 Cm 58/2020-72 ze dne 13. prosince 2021. Z dikce citovaného usnesení zákona o obchodních korporacích přitom vyplývá, že jen u dalších obchodních korporací, kde [Jméno navrhovatele B] působí ve funkci statutárního orgánu, bude mít dopad případné rozhodnutí o vyloučení [Jméno navrhovatele B] z té které /odlišné/ obchodní korporace, u níž je vyloučení [Jméno navrhovatele B] navrhováno. Na spolek ovšem takové rozhodnutí mít popsaný dopad nemůže. Spolek tedy nemá být účastníkem daného řízení, z toho důvodu ani není na místě ustanovovat mu procesního opatrovníka.

15. Odvolací soud postupem dle ustanovení § 220 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 167 odst. 2 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně, pokud se týká účastníka č. 6/ změnil, jak ve výroku uvedeno.

16. Podle ustanovení § 169 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto, v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.

17. Účastníka č. 3/ a účastníka č. 8/ soud přibral do řízení usneseními na č.l. 69 a č.l. 72 spisu. Pokud jde o ustanovení opatrovníka těmto účastníkům, zde odvolací soud odkazuje na odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1831/2021 ze dne 30. 3. 2022, kde se v odstavci 51 a 52 praví, že „Nejvyšší soud ČR formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož dochází v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce k přirozenému střetu zájmů (ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř.) jen mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodní korporací, které se týkají (tvrzené) důvody, pro něž má být dotčená osoba vyloučena. Z tohoto důvodu za tuto obchodní korporaci v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce nesmí jednat ten, kdo má být z výkonu funkce člena statutárního orgánu vyloučen. Naproti tomu u obchodní korporace, které se důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, netýká, již tato překážka bez dalšího nenastupuje. Případný střet zájmů - a z něj plynoucí následky (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.) - je u nich namístě zkoumat vždy v závislosti na (konkrétních) skutečnostech, které vyšly (v daném řízení) najevo (ke střetu zájmů nedochází automaticky).“

18. Návrh na vyloučení [Jméno navrhovatele B] z funkce statutárního orgánu se primárně účastníka č. 3/ a č. 8/ netýkal, o těchto subjektech se v návrhu nehovoří. S ohledem na citované závěry usnesení Nejvyššího soudu ČR je nutno případný střet zájmu [Jméno navrhovatele B] posuzovat vždy s hledem na konkrétní skutečnosti, týkající se té které obchodní korporace, na niž má mít rozhodnutí o vyloučení dopad. Soud tyto případné skutečnosti neposuzoval, ze spisu přitom nijak „automaticky“ nevyplývá, že je v poměrech účastníka č. 3/ a č. 8/ střet zájmů [Jméno navrhovatele B] dán. Nezbývá než konstatovat, že předpoklady pro aplikaci citovaného ustanovení § 169 odst. 2 věta druhá o. s. ř. nebyly naplněny, rozhodnutí v daném rozsahu je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

19. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v příslušném rozsahu podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a/, b/ o. s. ř. zrušil a věc podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V tomto novém řízení je soud vázán shora prezentovanými názory odvolacího soudu /§ 226 odst. 1 o. s. ř./.

20. Pro úplnost odvolací soud podotýká, že v předmětném odvolacím řízení není procesní prostor pro věcné hodnocení podaného návrhu ani pro řešení otázky okruhu účastníků /např. formou ukončení účasti toho kterého účastníka v řízení/.