o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 30.11.2022, o nařízení předběžného opatření, o odvolání navrhovatelek proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 34 Cm 12/2023-86 ze dne 26. ledna 2023

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by soud uložil účastnici - společnosti [Anonymizováno], IČ [IČO], se sídlem [adresa], jednající prostřednictvím likvidátora [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], zakázat, aby nakládala, tj. zejména zcizila či zatížila, těmito nemovitostmi v katastrálním území [adresa]: - pozemek parc.č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 47 m2 ; - pozemek parc.č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 342 m2 , jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], rodinný dům; - pozemek parc.č. [Anonymizováno], ostatní plocha, manipulační plocha o výměře 1539 m2 ; - pozemek parc.č. [Anonymizováno], zahrada, o výměře 684 m2, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [Anonymizováno], se zamítá.“ V bodě II. výroku rozhodl takto: Navrhovatelka a/ je povinna zaplatit České republice-na účet Krajského soudu v Hradci Králové, č. ú. [Anonymizováno], VS [var. symbol], soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.“ V bodě III. výroku rozhodl takto: „ Navrhovatelka b/ je povinna zaplatit České republice-na účet Krajského soudu v Hradci Králové, č. ú. [Anonymizováno], VS [var. symbol], soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že návrh nařízení předmětného předběžného opatření navrhovatelky podaly v rámci řízení o vyslovení neplatnosti valné hromady účastníka, konané dne 30.11.2022.

3. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že navrhovatelky jsou dědičkami zemřelého [Anonymizováno], společníka v účastníkovi. Valné hromady, konané dne 30. 11. 2022 se navrhovatelky účastnily navrhovatelky právně zastoupené, dále se zúčastnila zastoupená [Anonymizováno]. Valné hromady se dále účastnil druhý společník, společnost [právnická osoba] Za něj byl přítomen insolvenční správce [Anonymizováno], který byl i svolavatelem valné hromady. Navrhovatelky namítají, že [Anonymizováno] při jednání valné hromady konstatoval, že dědičky nemají společného zástupce a že tedy na společníka [Anonymizováno] bude pohlíženo, jako by nebyl přítomen. Právní zástupci dědiček mohli být jednání přítomni, nebylo jim však umožněno hlasovat. Na valné hromady byla schválena tato usnesení: 1. „Valná hromada jmenuje orgány valné hromady takto: - předseda valné hromady a zapisovatel: [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa].“ 2. „Valná hromada v souladu s ustanovením článku VIII. odst. 5, písm. d) a písm. e) společenské smlouvy schvaluje zrušení společnosti [Anonymizováno] s likvidací ke dni 30. 11. 2022.“ 3. „Valná hromada zvolila likvidátorem společnost [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa].“

4. Navrhovatelky poukázaly na skutečnost, že všechna uvedená usnesení byla schválena rozhodnutím společníka [právnická osoba], a to prostřednictvím insolvenčního správce. Závětním dědičkám spravujícím obchodní podíl společníka [Anonymizováno], nebylo umožněno hlasovat. Navrhovatelky prostřednictvím svého právního zástupce vznesly bezprostředně po hlasování ke každému ze shora uvedených usnesení protest. Dne 17. 1. 2023 podaly navrhovatelky u Krajského soudu v Hradci Králové návrh na vyslovení neplatnosti popsaných usnesení valné hromady.

5. Ve vztahu k návrhu na nařízení předběžného opatření je v odstavci 4, 5 odůvodnění rozhodnutí uvedeno: „Podle navrhovatelek společnost [právnická osoba]., jakožto likvidátor společnosti [Anonymizováno], činí úkony směřující bezprostředně k prodeji majetku společnosti, a to zejména těchto nemovitostí v jejím vlastnictví: - pozemek parc.č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 47 m2 ; - pozemek parc.č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 342 m2 , jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], rodinný dům; - pozemek parc.č. [Anonymizováno], ostatní plocha, manipulační plocha o výměře 1539 m2 ; - pozemek parc.č. [Anonymizováno], zahrada, o výměře 684 m2, vše v katastrálním území [adresa], zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [Anonymizováno]. O svém postupu likvidátor informoval dopisem ze dne 16. 12. 2022 notářku vyřizující pozůstalost po zemřelém společníkovi a rovněž dopisem ze dne 13. 1. 2023 právního zástupce navrhovatelek. Ze sdělení likvidátora vyplývá, že již proběhlo ocenění nemovitostí, jejich inzerování a prohlídky. Postup likvidátora směřuje k co nejrychlejšímu prodeji nemovitostí. Podle navrhovatelek usnesení valné hromady společnosti [Anonymizováno] nebyla dne 30. 11. 2022 přijata platně a že společnost [právnická osoba]. tedy není oprávněným likvidátorem této společnosti a není oprávněna činit jejím jménem právní úkony. Vzhledem k tomu, že je likvidace společnosti zapsána v obchodním rejstříku, nejsou třetí osoby schopné zjistit nedostatek oprávnění likvidátora jednat jménem účastnice. Případné právní úkony se žalovaným jednajícím prostřednictvím likvidátora, by takové třetí osoby činily v dobré víře. Pokud by likvidátor nemovitosti ve vlastnictví společnosti [Anonymizováno] prodal, byla by v podstatě znemožněna činnost této společnosti do budoucna. Jednáním neplatně zvoleného likvidátora by navrhovatelkám i účastnici mohla vzniknout nenapravitelná újma. Z tohoto důvodu mají navrhovatelky za to, že je nutné zatímně upravit právní poměry účastnice, a do doby rozhodnutí o žalobě na neplatnost usnesení valné hromady účastnice, jednajícímu prostřednictvím likvidátora, zakázat, aby shora uvedenými nemovitostmi nakládal.“

6. V odstavci 6 až 17 odůvodnění rozhodnutí soud rekapituloval obsah vyjádření účastníka k návrhu na nařízení předběžného opatření, respektive jeho vyjádření ve věci.

7. Je zřejmé, že účastník namítal nedostatek aktivní legitimace navrhovatelek. Tuto navrhovatelky spatřují v tom, že jsou dědičkami po zemřelém [Anonymizováno] /zemřel dne [Anonymizováno] /, jenž byl společníkem účastníka s podílem o velikosti 20% na základním kapitálu účastníka odpovídajícího vkladu 20 000 Kč do základního kapitálu. Druhým společníkem účastníka s podílem o velikosti 80% na základním kapitálu účastníka, odpovídajícím vkladu 80 000 Kč do základního kapitálu, je společnost [právnická osoba], IČO [IČO], [adresa], jejímž byl [Anonymizováno] jediným jednatelem a jediným společníkem. Na majetek [Anonymizováno] byl prohlášen konkurs.

8. V odstavci 7 8,9 se v rámci rekapitulace vyjádření účastníka praví: „Podle informace sdělené insolvenčnímu správci společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], soudní komisařkou v dědickém řízení po [Anonymizováno], které bylo na valné hromadě předloženo – viz strana druhá notářského zápisu sp. zn. NZ 338/2022, N 341/2022 ze dne 30. 11. 2022 – jsou osobami vykonávajícími správu pozůstalosti: - paní [Jméno žalobkyně A], narozena [Datum narození žalobkyně A], pobyt [adresa], - paní [Jméno žalobkyně B], narozena [Datum narození žalobkyně B], narozena 21. září 1972, pobyt [adresa].Na jednání valné hromady dne 30. 11. 2022 se dostavili právní zástupci všech tří osob vykonávajících správu pozůstalosti, tj. navrhovatelky zastoupené společně jedním zástupcem, a [Anonymizováno] zastoupená odlišným zástupcem, kdy předsedající valné hromady [Anonymizováno], insolvenční správce [Anonymizováno], vyzval tyto zástupce, aby si ve smyslu ust. § 1677 odst. 1 OZ ve spojení s ust. § 32 odst. 3 ZOK zvolili společného zástupce. Toto však zástupci správkyň pozůstalosti neučinili. Podle textu žaloby pak tuto žalobu podávají paní [Jméno žalobkyně A] a paní [Jméno žalobkyně B], tedy nikoliv paní [Anonymizováno]. Účastník nemá informaci, že by si dědičky zvolily pro správu podílu společného zástupce, kdy tak by i pro podání žaloby musely správkyně pozůstalosti podat tuto žalobu ve smyslu ust. § 1677 odst. 1 OZ všechny – to se však nestalo. Samy navrhovatelky pak nejsou v současné době společníkem žalovaného a samy ani nemohou vykonávat správu podílu, tj. ani podat tuto žalobu.“

9. Dále se účastník / ve svých vyjádřeních se označující jako žalovaný/, vyjádřil v tom směru, že i pokud by se soud neztotožnil s jeho stanoviskem o nedostatku aktivní legitimace navrhovatelek, návrh je sám o sobě nedůvodný. „Pozvánka na předmětnou valnou hromadu byla zaslána všem dědičkám po [Anonymizováno], neboť svolavatel valné hromady [Anonymizováno] měl informaci od soudní komisařky, že všechny tři dědičky vykonávají správu pozůstalosti společně /vyjma podílu na společnosti [Anonymizováno], kde si dědičky zvolily společného správce podílu/. Na valnou hromadu se pak dostavili i právní zástupci všech jednotlivých dědiček, kteří si však odmítli zvolit společného zástupce pro správu podílu na žalované. Bylo to tedy pouze vinou dědiček, že se nedokázaly dědičky shodnout na společném zástupci a nemohly tak vykonávat správu podílu o velikosti 20% na společnosti žalované. Pokud by pak bylo namítáno, že nebyly v pozvánce na valnou hromadu o nutnosti zvolení společného zástupce poučeny, pak je nutné mít na zřeteli, že všechny dědičky byly právně zastoupeny advokáty, čili o nutnosti shodě ohledně správy pozůstalosti musely /měly/ vědět – ostatně dědické řízení trvá již více než rok a v případě podílu na společnosti [Anonymizováno] byl dědičkami zvolen správce podílu. Lze také zmínit, že dle informací žalované třetí dědička po [Anonymizováno] – naopak vítá, že je likvidace účastnice prováděna, a že díky tomu bude dosaženo co nejvyššího uspokojení i v rámci dědického řízení. Nelze tedy pravděpodobně ani předpokládat, že by třetí dědička návrh navrhovatelek podpořila, což se účastnice domnívá, že je důvodem, proč žalobu podaly pouze dvě ze tří známých dědiček a nikoliv všechny dědičky společně. Navrhovatelky si musí být této vady vědomy, přesto se pro podání rozhodly s cílem komplikovat předmětnou likvidaci, ačkoliv i na valné hromadě přítomná notářka neshledala v průběhu valné hromady žádné komplikace, rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, včetně osoby likvidátora bylo zapsáno do obchodního rejstříku a samozřejmě i související sporné otázky ohledně výkonu hlasovacích práv ze strany žalobkyň byly, dle informací účastnice, s notářkou při zahájení valné hromady konzultovány, aby valná hromada proběhla v souladu s právními předpisy.“ /odst. 10 odůvodnění /

10. Z odstavce 11, 12, 13, odůvodnění pak je zřejmé, že účastník argumentoval okolností, že úmrtím [Anonymizováno] přišel účastník i jeho společník [právnická osoba] o jediného člena statutárního orgánu a chod obou společností byl zcela ochromen. Dosud dědičky neučinily ničeho, čím by obě společnosti „ zachránily“ a „ znovuzprovoznily“ jmenováním statutárního orgánu. Na majetek [Anonymizováno] byl prohlášen konkurs zejména vinou absence statutárního orgánu. V době, kdy se likvidátor ujal funkce, měl účastník více dluhů několik měsíců po splatnosti ve fázi vymáhacího procesu, které byl likvidátor účastníka v součinnosti s insolvenčním správcem [Anonymizováno] schopen uhradit, aby se dluhy nezvyšovaly. Účastník je přesvědčen, že zrušení účastníka s likvidací zachraňuje majetkovou hodnotu potencionálního dědictví navrhovatelek, aby neskončil podíl [Anonymizováno] na účastníkovi jako bezcenný, shodně jako jeho podíl na společnosti [Anonymizováno]. Vzhledem ke konkursu lze očekávat jeho nulovou hodnotu. Naopak nečinnost dědiček účastníka poškodila.

11. Dále je zřejmé, že účastník / odstavec 14 odůvodnění / argumentoval velikostí podílu společnosti [Anonymizováno] v účastníkovi, jež mu dával potřebné hlasy k tomu, aby valná hromada přijala napadené usnesení, i kdyby dědičky společně hlasovaly.

12. Dále účastník vyvracel argumentaci navrhovatelek o zneužití hlasovacího práva ze strany insolvenčního správce [Anonymizováno], a že se prodej majetku neděje pod dohledem insolvenčního soudu. Pokud jde o hlasování insolvenčního správce, tak navrhovatelky svou nečinností nejevily o účastníka žádný zájem a insolvenčního správce samy nekontaktovaly ohledně řešení situace. Dále, účastník se nenachází v úpadku ani v hrozícím úpadku, likvidátor po svém ustanovení do funkce zaplatil dluhy účastníka po splatnosti, majetek účastníka mnohonásobně převyšuje jeho dluhy. Není zde důvod pro podání insolvenčního návrhu. Sám likvidátor postupuje s péčí řádného hospodáře, prodej majetku likvidátorem se děje transparentně, o tom jsou navrhovatelky spraveny. „Dopisem spisové značky: 34 D 1901/2021, Nd: 227/2021 ze dne 16.12.2022 se [Anonymizováno] dotazovala na způsob prodeje majetku účastnice, kdy se některé z dědiček údajně obávaly netransparentního prodeje majetku účastnice, zejména nemovitých věcí v k.ú. [adresa], kdy na tuto žádost likvidátor žalované obratem odpověděl dne 16. 12. 2022, že prodej se děje transparentně inzercí nejvyšší nabídce, k čemuž doložil i inzeráty na největším realitním serveru sreality.cz s tím, že nemovitosti tvořící funkční celek byly oceněny odhadcem a za tuto cenu inzerovány.“ / odst. 15 /.

13. K postupu likvidace účastník dále uvedl, jak vyplývá z odstavce 16, odůvodnění:

„Jelikož bylo velké množství zájemců, uskutečnil likvidátor výběrové řízení o výběru nejvhodnější nabídky, kdy na základě této činnosti likvidátora byli získání zájemci na koupi nemovitého majetku, kdy areál s odhadní cenou 3 000 000 Kč byl prodán za kupní cenu 6 500 000 Kč /pozn. v současné době již je uzavřena kupní smlouva a probíhá vklad vlastnického práva kupujícího/ a rodinný dům se zahradou s odhadní cenou 7 400 000 Kč bude prodán za kupní cenu 7 450 000 Kč /pozn. kupní smlouva má být v souladu s podmínkami výběrového řízení uzavřena nejpozději do 01. 02. 2023/. Jistě bez zajímavosti není, že licitace o výši kupních cen proběhla dne 12. 01. 2023, což bylo transparentně uvedeno v inzerci, kdy hned 13. 01. 2023 zaslaly navrhovatelky /pravděpodobně v závislosti na výsledek licitace/ výzvu účastníkovi, aby se zdržel prodeje nemovitých věcí. Tím by však byl účastník opětovně jednáním žalobkyň poškozen, pročež ještě dne 13. 01. 2023 likvidátor účastníka odpověděl navrhovatelkám, že by tím došlo k poškození zájmů účastníka a bude tedy v prodeji pokračovat.“

14. Svou argumentaci účastník doplnil tak, že pokud by snad mělo dojít k zastavení prodejů ze strany účastníka, došlo by k významnému poškození účastníka, a pokud by např. byl podán návrh na předběžné opatření k zamezení nakládání s nemovitostmi účastnice, pak reálně hrozí účastníkovi škoda v hodnotě 3 550 000 Kč /rozdíl mezi výší nabídek vítězů výběrových řízení a odhadní hodnotou nemovitostí/ a účastník pro takový případ bude požadovat, aby v souladu s ust. § 75b odst. 1 věta druhá o.s.ř. byla jistota na takové předběžné opatření doplněna na částku alespoň 3 000 000 Kč.

15. Soud odkázal na související právní úpravu, danou ustanovením § 102, § 76 odst. 1 písm. d/, § 76f odst. 2 o.s.ř., odkázal rovněž na judikaturu Vrchního soudu v Praze, dále odkázal na dikci ustanovení § 1677 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. a ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb.

16. Dále soud vymezil tvrzení, obsažená v návrhu ve věci. Neplatnost dané valné hromady odvozovaly navrhovatelky od skutečnosti, že sice byly na valnou hromadu pozvány, ale jejich právnímu zástupci nebylo umožněno hlasovat. Přijaté usnesení o zrušení účastníka s likvidací je pro ně zásadní, dochází tím k zániku všech práv a povinností společníků účastníka. Společník, který následně vzejde z dědického řízení, nebude schopen toto rozhodnutí zvrátit. Postup majoritního společníka odporuje zákonu i dobrým mravů, jeho hlasování porušuje ustanovení § 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. „ navíc zrušením společnosti účastníka bude umožněno zpeněžení obchodního části majetku / obchodního podílu / spadajícího do majetkové podstaty druhého společníka mimo strukturovaný režim insolvenčního zákona.

17. Dále soud konstatoval, že z obchodního rejstříku účastníka vyplývá struktura společníků / [právnická osoba] s 80% obchodním podílem a zemřelý [Anonymizováno] s 20% obchodním podílem /. Dále, účastník byl rozhodnutím valné hromady dne 30.11.2020 zrušen s likvidací, likvidátorem je společnost [právnická osoba]., IČ [IČO].

18. Pokud jde o průběh valné hromady, ten je osvědčen notářským zápisem, sepsaným notářkou [Anonymizováno] sp. zn. NZ 338/2022, N 341/2022. je zřejmé, že přítomen byl společník účastníka, společnost [právnická osoba], již zastupoval [Anonymizováno], insolvenční správce. Za obě navrhovatelky byl na valné hromadě přítomen jejich právní zástupce [Jméno Zástupce A], za [Anonymizováno] byl přítomen [Anonymizováno]. Svolavatel, [Anonymizováno] vyzval oba právní zástupce závětních dědiček druhého společníka účastníka, aby si zvolili společného zmocněnce k jednání a výkonu práv společníka na této valné hromadě, načež oba právní zástupci uvedli, že nejsou zmocněni zvolit si společného zástupce za dědičky [Anonymizováno], druhý společník účastníka prohlásil, že tedy nemohou hlasovat. O všech napadených rozhodnutích k bodu [právnická osoba] programu valné hromady hlasoval pouze společník [právnická osoba], všechny návrhy byly přijaty v rozsahu 100% přítomných 80% hlasů. Zástupci navrhovatelek a [Anonymizováno] vznesli protest s tím, že není žádný důvod pro to, aby nehlasovali.

19. Soud dále poukázal na nespornou skutečnost, že ke dni konání valné hromady nebylo skončeno dědické řízení po zemřelém společníkovi účastníka [Anonymizováno] a že jeho podíl spravují navrhovatelky a [Anonymizováno].

20. Poté, co vymezil tvrzení účastníků řízení, odkázal na související právní úpravu, popsal skutečnosti, vyplývající z citovaného notářského zápisu a jež jsou zřejmé ze shodného tvrzení účastníků řízení, soud uzavřel, že navrhovatelky neosvědčily svůj nárok ve věci, a není tak splněna jedna z podmínek k nařízení předběžného opatření, daných ustanovením § 102 odst. 1 o.s.ř.

21. V odstavci 29 odůvodnění rozhodnutí soud v tomto směru uvedl: „Jak již bylo výše uvedeno, navrhovatelky jsou společně s paní [Anonymizováno] závětními dědičkami společníka účastnice pana [Anonymizováno], který zemřel před konáním sporné valné hromady účastnice. Dědické řízení po zemřelém společníkovi nebylo zatím pravomocně skončeno a závětní dědičky, včetně účastnic, vykonávají sami správu pozůstalosti /§ 1677 odst. 1 o. z./. Podle výše citovaného § 32 odst. 3 ZOK jsou pak navrhovatelky / soudem jako písařská chyba uvedeno „ účastnice“ / a paní [Anonymizováno] spoluvlastnicemi podílu zemřelého společníka účastnice. Navrhovatelky a paní Jana Juránková si zatím nezvolily tzv. správce společné věci, který by spravoval jejich spoluvlastnický podíl vůči účastnici. Na postavení spoluvlastníků podílu je nutné aplikovat obecnou úpravu spoluvlastnictví obsaženou v občanském zákoníku /§ 1115 až 1157 o. z./. Jestliže je podíl na obchodní korporaci v podílovém spoluvlastnictví dvou a více osob, nedochází k reálnému rozdělení podílu. Každý ze spoluvlastníků se v jejich vnitřním vztahu bude podílet na kvantifikovatelných právech a povinnostech podle velikosti svého spoluvlastnického podílu, který vyjadřuje jeho míru účasti na věci - podílu. V tomto rámci jsou ale spoluvlastníci povinni ustanovit správce společné věci - podílu, protože jen správce je oprávněn ke správě jejich podílu vůči společnosti, včetně výkonu práv společníka účastnice na valné hromadě obchodní korporace a hlasování na ní. Pro absenci správce společné věci /obchodního podílu zemřelého společníka/, i dle názoru soudu, nemají navrhovatelky samostatně ani věcnou aktivní legitimaci v řízení o věci samé.“

22. V odstavci 30 odůvodnění zaujal soud stanovisko, že navrhovatelky neprokázaly, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen.

23. Dále je z odůvodnění rozhodnutí zřejmé, že soud se ve své podstatě zabýval rovněž otázkou proporcionality navrženého předběžného opatření. K tomu v odstavci 32,33 odůvodnění uvedl: „Sám účastník ve svém vyjádření ve věci samé ze dne 20. 1. 2023 mimo jiné uvedl, že se snaží o transparentní prodej majetku účastníka, a pokud bude nařízeno předběžné opatření, reálně účastníkovi hrozí škoda ve výši 3 550 000 Kč s tím, že bude požadovat doplnění jistoty za návrh na nařízení předběžného opatření alespoň ve výši 3 000 000 Kč. Navíc účastník uvedl i to, že i v případě zvolení společného zástupce závětních dědiček k účasti a hlasování na valné hromadě účastníka dne 30. 11. 2022, by s ohledem na výši podílu obou společníků na majetku účastníka, ani hlasování tohoto společného zástupce proti napadeným usnesením valné hromady, by jejich přijetí jedním společníkem nezvrátilo. I dle názoru soudu nařízením předběžného opatření by hrozila významná škoda na majetku účastníka, pokud by se nerealizoval výsledek výběrových řízení o prodeji majetku účastníka, minimálně ve výši 3 550 000 Kč, jak je popsáno výše.“

24. Dále soud v odstavci 34 v podstatě shrnul, že nejsou dány předpoklady pro to, aby pro to, aby bylo předběžné opatření nařízeno jak z důvodu potřeby zatímní úpravy, tak z důvodu, že by byl ohrožen výkon rozhodnutí.

25. Proti bodu I. výroku se navrhovatelky včas odvolaly a navrhovaly změnu rozhodnutí soudu prvního stupně ve smyslu vyhovění návrhu. Namítaly, že soud v odstavci 28 až 34 odůvodnění rozhodnutí zaujal stanovisko, že navrhovatelky neosvědčily ani jednu ze dvou podmínek nezbytných pro vydání předběžného opatření, tj. potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení ani obavu z možného ohrožení výkonu rozhodnutí.

26. Odvolatelky nepovažují za správný názor soudu, že pro absenci správce společné věci / zde obchodního podílu zemřelého společníka účastníka, [Anonymizováno] / navrhovatelky nemají samostatně věcnou aktivní legitimaci v řízení o určení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 30.11.2022 Dosud nebylo pravomocně skončeno dědické řízení, nelze mít postaveno najisto, jaký je okruh dědiců, zároveň je zřejmé, že zájmy dosud známých dědiček nejsou shodné. V dané situaci nelze s jistotou určit, kdo se stane dědicem uvolněného obchodního podílu po zemřelém [Anonymizováno] a kdo tedy bude následně oprávněn plnit všechna práva náležející společníkovi účastníka. „ Pokud by pokračovala likvidace společnosti účastníka, mohla by nastat situace, kdy v době po ukončení dědického řízení nebude moci konkrétní určený dědic svá práva společníka obchodní společnosti vůbec uplatňovat, protože společnost bude fakticky proti jeho vůli zlikvidována.

27. Odvolatelky považují za nepřípustné, aby otázka jejich aktivní legitimace k podání návrhu ve věci byla rozhodnuta v rámci usnesení o předběžném opatření. Jeho podstatou je potřeba zatímní úpravy poměrů a nikoli jejich konečné vyřešení. „ Z postupu likvidátora je zcela zřejmé, že likvidátor činí kroky směřující k bezprostřednímu prodeji nemovitostí účastníka. Dle navrhovatelek není podstatné, že by k prodeji došlo za maximální možnou kupní cenu. Je totiž zřejmé, že účastník by pozbyl vlastnické právo k předmětným nemovitostem, což by mohlo mít a mělo podstatný vliv na jeho další fungování.“

28. Závěrem navrhovatelky označily za popření institutu rovnosti práv všech společníků společnosti s ručením omezeným, mezi něž na prvním místě patří právo podílet se na rozhodování o fungování společnosti, a to prostřednictvím na valné hromadě. Zákon o obchodních korporacích právo účasti na valné hromadě a hlasování na ní přiznává všem společníkům, tedy i těm menšinovým. „ Dle navrhovatelek je nepřípustné umožnit porušení tohoto jejich práva s konstatováním, že jakožto držitelky menšinového podílu by stejně svým hlasováním nemohly zvrátit úmysl většinového vlastníka.“

29. Účastník ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že navrhovatelky se mýlí, pokud namítají, že soud neměl jejich aktivní legitimaci zkoumat při rozhodování o návrhu na předběžné opatření. Naopak je zásadní, aby při rozhodování o předběžném opatření byla zkoumána aktivní i pasivní legitimace účastníků, neboť bez této zásadní podmínky nemůže být předběžné opatření vydáno.

30. Dále, jelikož se potencionální dědičky nejsou schopny dohodnout na společné správě, vede vzniklá situace k absurdnímu výsledku, že do doby ukončení dědického řízení po [Anonymizováno] jsou navrhovatelky připraveny nevykonávat ani běžnou správu dědictví, což může vést až k naprostému znehodnocení tohoto majetku, který není spravován již od 18.10.2021. Pokud navrhovatelky tvrdí, že jejich práva byla zrušením účastníka s likvidací zásadně dotčena, tak ale neuvádí jak. „ Před napadeným usnesením valné hromady účastníka byl stav účastníka takový, že účastník neměl statutární orgán ani žádnou osobu, která by za něj jednala, nikdo neprováděl ani běžnou správu jeho majetku a nikdo nehradil jeho dluhy.“

31. Účastník je přesvědčen, že práva dědiců po [Anonymizováno] jsou usnesením předmětné valné hromady dotčena jedině pozitivně, rozhodnutím je zamezeno znehodnocení podílů v účastníkovi. Pokud jde o ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí, tak prodejem nemovitostí dochází pouze k přeměně jednoho aktiva – nemovitosti - do aktiva jiného- finanční prostředky. Tyto budou likvidátorem použity v souladu se zákonem a účelem likvidace. A v daném případě se nemovitost prodává za cenu vyšší, než je cena obvyklá. Pokud by soud rozhodl o neplatnosti usnesení valné hromady, pak jediný důsledek tohoto rozhodnutí by byl, že účastník byl bez jakékoliv osoby oprávněné za něho jednat / a měl by být ze zákona zrušen s likvidací / a měl by na účtu finanční prostředky získané prodejem nemovitých věcí po odečtení nákladů s tím spojených.

32. Závěrem účastník poukázal na rozvržení podílů na účastníkovi v poměru 80:20 s tím, že postupem insolvenčního správce majoritního společníka nemohly být dědičky po [Anonymizováno] nijak poškozeny, neboť jejich zástupci byli vyzváni ke zvolení společného zástupce, který by vystupoval jako jejich společný zástupce. Společný zástupce by měl možnost hlasovat proti návrhu a jelikož by byl přehlasován, mohl by společný správce žalobu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí. Žalobu navrhovatelky podaly.

33. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, / § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř./ , a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání v bodě I. výroku. Pokud jde o související výroky, zde je třeba vyjít z toho, že byl podán jeden společný návrh na nařízení předběžného opatření. Soudem byla uložena povinnost k duplicitní poplatkové povinnosti, odvolání v rozsahu souvisejících výroků je částečně důvodné.

34. Podle ust. § 102 odst. 3 o.s.ř. věta in fine, ustanovení § 75, 75a, § 75b, § 75c, 76, 76c, 76d,76e,76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b/ až d/, § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

35. Ve smyslu ustanovení § 75c odst. 1 o.s.ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením

36. Z obsahu návrhu na nařízení předběžného opatření je evidentní, že je podáván z důvodu potřeby zatímní úpravy mezi účastníky. Pokud soud v odstavci 30 odůvodnění zvažoval otázku možnosti ohrožení výkonu rozhodnutí, tak ale není zřejmé, o jaké rozhodnutí / minimálně typově /, jehož výkon by byl ohrožen, by se mělo jednat. Závěr soud, že navrhovatelky neprokázaly, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, kdy v souvislosti s tím soud odkazuje na výpis z katastru nemovitostí a dopis likvidátora, z něhož vyplývá úmysl nemovitosti za ceny zde uvedené prodat, je poněkud, možno říci „ nepřehledný“.

37. Každopádně, návrh, tak jak je konstruován, představuje zatímní úpravu poměrů.

38. Obecně pak platí, že má-li být předběžné opatření z důvodu potřeby zatímní úpravy nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, osvědčen nárok ve věci samé, rovněž musí být prokázána naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Pokud jde o osvědčení nároku ve věci samé, tak dosavadní ustálená judikatura / a nyní v podstatě již - ve svém důsledku- i aktuální právní úprava § 75c o.s.ř. /, setrvává na tezi, že při posuzování nároku žalobce / navrhovatele / musí být osvědčeno že žalobce / navrhovatel / může být s rozumnou pravděpodobností ve věci úspěšný.

39. V rámci posouzení předmětného návrhu na nařízení předběžného opatření je třeba úvodem říci, že aby mohl být návrh na nařízení předběžného opatření úspěšný, a to platí obecně, vždy se musí jednat o současné naplnění kumulativních zákonných předpokladů pro vyhovění tomuto návrhu. V případě návrhu na nařízení předběžného opatření z důvodu potřeby zatímní úpravy, musí být naléhavá potřeba zatímní úpravy prokázána a osvědčen rovněž nárok ve věci samé. Pokud není splněn jen jeden z těchto zákonných předpokladů, návrhu na nařízení předběžného opatření by v zásadě nemohlo být vyhověno, byť druhý z předpokladů by došel svého naplnění.

40. Ovšem kromě těchto zákonných předpokladů, musí být rovněž naplněno hledisko proporcionality. Obecně je třeba na návrh na nařízení předběžného opatření pohlédnout optikou toho, zda zásah do práv žalovaného / účastníka /, učiněný předběžným opatřením, není ve zjevném nepoměru ve vztahu k žalobcem / navrhovatelem /uplatněnému a osvědčenému nároku ve věci samé, respektive zda nařízením předběžného opatření nedojde k nezhojitelnému porušení základního práva žalovaného / účastníka /.

41. Dále, v rámci rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření pochopitelně nelze předjímat rozhodnutí ve věci samé, a proto není prostor pro hodnocení věcného nároku.

42. Pokud jde o danou věc, úvodem je třeba uvést, že [Anonymizováno], společník účastníka v rozsahu 20% obchodního podílu, zemřel dne [Anonymizováno].

43. Aniž by odvolací soud předjímal rozhodnutí ve věci samé, tak shodně se soudem prvního stupně shledává, že nárok ve věci není osvědčen / viz argumentace níže /.

44. Podle ustanovení § 42 zákona č. 90/2012 Sb. smrtí nebo zánikem společníka přechází podíl v obchodní společnosti na dědice nebo právního nástupce, ledaže společenská smlouva přechod zakáže nebo omezí / odst. 1/. Nedohodnou-li se dědicové v době řízení o dědictví na výkonu práv spojených s podílem, který je předmětem pozůstalosti, a není-li ustanoven správce této části pozůstalosti, ustanoví takového správce soud, který projednává pozůstalost, na návrh obchodní korporace nebo některého z dědiců. [právnická osoba] je oprávněn vykonávat všechna práva spojená s podílem / odst. 2/.

45. V komentáři k ustanovení § 42 v publikaci: Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, 1316 s., se v rubrice „ Správa podílu v době řízení o dědictví“ praví:

46. „Obecná pravidla pro správu pozůstalosti předpokládá občanský zákoník s tím, že ten také v § 1556 a násl. upravuje správce pozůstalosti. Tím je osoba, kterou určí zůstavitel, který mu také případně vymezí práva a povinnosti. Správce pozůstalosti má podle našeho názoru prostou správu v režimu § 1405 ObčZ, tedy činí vše, co je nutné k zachování svěřeného majetku. Správců pozůstalosti může být pro různé části pozůstalosti více. Správce pozůstalosti však nemusí být zůstavitelem povolán, povolán však může být vykonavatel závěti, a to opět zůstavitelem /§ 1553 a násl. ObčZ/. Vykonavatel závěti má ze zákona taková práva, která jsou potřebná ke splnění jeho úkolu /mimo jiné dbát o splnění zůstavitelových pokynů – § 1554 odst. 1 ObčZ/. Jsou-li povoláni jak správce pozůstalosti, tak vykonavatel závěti, řídí se správce pokyny vykonavatele s tím, že jejich vztah se posoudí podle ustanovení o příkazu /§ 1558, respektive § 2430 a násl. ObčZ/. Máme za to, že jak správce pozůstalosti, tak vykonavatel závěti mohou být nadáni právem spravovat podíl v korporaci, který je v pozůstalosti, a to po celou dobu řízení o dědictví – bude však záležet na možných pokynech zůstavitele. Pokud však tito ustanoveni nejsou, respektive by tuto možnost konání neměli, musí najít model správy podílu dědici. Pokud tato dohoda není, jmenuje soud ad hoc správce pro správu podílů /coby části pozůstalosti/, a to na návrh dědice nebo obchodní korporace. Takto určený správce je správcem pozůstalosti ve smyslu § 1556 a násl. ObčZ s tím, že spravuje jen vymezený podíl, a vztahují se na něj proto pravidla § 1556 až 1560 ObčZ. Správce má opět prostou správu, což § 42 odst. 2 potvrzuje tím, že mu dává veškerou správu podílu – zákon sice normuje o právech, ale máme za to, že součástí prosté správy je i výkon povinností spojených s podílem, vždy ale jen s účelem udržení podílu pro dědice. Byl-li by zde vykonavatel závěti, který nemá možnost podíl spravovat, může správci dávat pokyny v režimu příkazu.“

47. Odvolací soud se hlásí ke předestřené argumentaci, v komentáři obsažené, a s ní se ztotožňuje. Pro poměry dané věci je zejména významné, že evidentně mezi dědičkami není dohoda o výkonu správy. Jestliže jde o jeden 20% / nerozdělený / podíl, přičemž zatím nelze hovořit o společném vlastnictví podílu, kdy soud nesprávně odkazuje na dikci ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., není pojmově možné, aby např. na valné hromadě, ale pochopitelně i v jiných případech, vystupovaly tři dědičky coby správkyně dědictví jednotlivě, což by případně mohlo vést k odlišnému hlasování o jednotlivém bodu programu, případně by jinak ohledně spravovaného majetku dědičky prezentovaly odlišná stanoviska, což našlo odraz např. v potom, že návrh na vyslovení neplatnosti valné hromady a návrh na nařízení předběžného opatření podaly jen dvě ze tří dědiček. Jestliže podle sdělení soudního komisaře vykonávají správu dědictví všechny tři dědičky společně, neznamená to, že z titulu této správy mohou, ať již při právním jednání, či jinak, vystupovat protichůdně. Jestliže se tak děje / dědičky coby správkyně dědictví nečiní společné úkony /, nelze než konstatovat, že soud správně v poměrech dané věci uzavřel, že navrhovatelky neosvědčily svůj nárok ve věci, jak byl nárok konstruován a uplatněn /, jinak řečeno navrhovatelky neosvědčily, že mohou být s rozumnou pravděpodobností ve věci úspěšné. Což je jeden ze základních předpokladů pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření. Navrhovatelky důvod neplatnosti usnesení valné hromady spatřují v tom, že jim nebylo umožněno hlasovat. Neosvědčily ovšem, že jim toto právo náleželo. Ani v rovině tvrzení nezaznělo, že pro účast na valné hromadě zvolily společného zástupce, ani tato skutečnost jinak nevyplynula z obsahu spisu.

48. K otázce nepodání společného návrhu ve věci- viz výše.

49. Jestliže nárok není osvědčen, návrhu na nařízení předběžného opatření nelze pro nenaplnění jedné z kumulativních podmínek vyhovět. Vzhledem k neosvědčení nároku není ve vztahu k čemu posuzovat potřebu zatímní úpravy, pojmově tato potřeba nemůže být dána. A za těchto okolností rovněž není třeba zabývat se otázkou proporcionality navrženého předběžného opatření. Návrh na nařízení předběžného opatření je nutno zamítnout.

50. Pokud jde o body II., III. výroku coby související výroky, tak vyjdeme-li z položky 5 sazebníku poplatků zákona o soudních poplatků / zákon č. 549/1991 Sb. /, kde se praví: „ Za návrh na nařízení předběžného opatření 1 000 Kč “, tak je zřejmé, že jestliže byl podán jeden, byť společný návrh, stále jde pro účely poplatkové povinnosti o jeden návrh, spojený s poplatkovou povinností v rozsahu jedné / společné/ sumy 1 000 Kč.

51. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu jeho bodu I. výroku jako ve výroku věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Ve vztahu k výrokům o poplatkové povinnosti změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil, jak ve výroku odvolacího soudu uvedeno.