o nařízení předběžného opatření, o odvolání účastnice č.1/ proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 2Nc 1261/2023-11 ze dne 4. ledna 2023

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „Soud nařizuje toto předběžné opatření: [Jméno advokáta A], nar. [Datum narození advokáta A] II. výroku soud rozhodl takto: „Navrhovateli se ukládá, aby do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podal návrh na zahájení řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce.“ V bodě III. výroku soud rozhodl takto: „ Navrhovatel je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Praze soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, č. účtu [č. účtu] u [adresa], k.s. [konst. symbol], v.s. [var. symbol].“

2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že návrh na nařízení předběžného opatření, se opíral o tvrzení, že navrhovatel a účastnice č.1/ / soudem nepřesně uváděná jako odpůrkyně / jsou společníky vždy o velikosti 50% podílu v účastníkovi č.2/. Oba společníci byli do dubna 2021 partnery, kdy mezi nimi došlo k partnerskému rozchodu. Dále, oba jsou jednateli účastníka č.2/, každý z jednatelů zastupuje společnost / účastníka č.2/ / samostatně. Navrhovatel tvrdí, že účastnice č.1/ dlouhodobě a závažně porušuje svou povinnost péče řádného hospodáře, brání navrhovateli působit ve společnosti / účastníkovi č.2/, včetně úmyslného znemožnění přístupu k účetnictví a podkladům účastníka č.2/ a úmyslného bránění fyzického přístupu do jeho prostor. Účastnice č.1/ jedná v rozporu se zájmy účastníka č.2/, uzavírá za něj smlouvy se sebou samou jako fyzickou osobou, tyto jsou v neprospěch účastníka č.2/ zato výlučně ve prospěch soukromých zájmů účastnice č.1/. Poté, co se navrhovatel více než rok a půl domáhal poskytnutí informací, podkladů a účetnictví účastníka č.2/ kdy tyto žádosti byly odmítány či na ně bylo reagováno vyhýbavě, se navrhovatel rozhodl situaci řešit na valné hromadě a odvolat účastnici č.1/ z funkce jednatelky. Účastnice č.1/ však následně znemožnila hlasování o tomto bodu pořadu valné hromady návrhem na předběžné opatření, kterému Městský soud v Praze vyhověl. Mezi oběma společníky započala v průběhu roku 2021 řada sporů, přičemž některé vyústily i v soudní řízení. Spory jsou rovněž vedeny mezi společností [Jméno advokáta B]. a společností [právnická osoba], v níž je navrhovatel jediným společníkem a jednatelem a dále také mezi společností [právnická osoba] a synem účastnice č.1/. V reakci na uplatňování zákonných práv navrhovatelem se účastnice č.1/ snaží omezit působení navrhovatele v účastníkovi č.2/. Prokazatelně jedná v rozporu se zájmy účastníka č.2/ když podala návrh na zápis věcného břemene k účastníkem č.2/ vlastněným nemovitostem, kdy podle obsahu katastru nemovitostí má být oprávněnou účastnice č.1/ a povinným účastník č.2/, porušuje tak svou péči řádného hospodáře, čímž účastníka č.2/ a nepřímo i navrhovatele, poškozuje. Navrhovatel je přesvědčen, že v zájmu jeho i účastníka č.2/ je třeba zatímně upravit poměry mezi účastníky tak, aby nedošlo k jeho odvolání z funkce jednatele. Pokud by k tomu došlo, účastnice č.1/ by byla jediným jednatelem, v důsledku čehož by byly zásadním způsobem ohroženy zájmy účastníka č.2/ a nepřímo i navrhovatele. Navrhovatel by ztratil kontrolu nad účastníkem č.2/, jehož účastnice č.1/ dlouhodobě a systematicky poškozuje.

3. V odstavci 5 až 9 odůvodnění rozhodnutí soud vymezil osvědčené skutečnosti takto: „Navrhovatel a účastnice č.1/ jsou 50% společníky ve společnosti [Jméno advokáta B]. / účastník č.2// a současně také jednateli, kteří můžou jednat za společnost samostatně. Navrhovatel je jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba] /viz výpisy z Obchodního rejstříku/. Mezi účastníkem č.2/ a společností [právnická osoba] byla uzavřena nájemní smlouva dne 2. 1. 2007 a dne 1. 1. 2019 byl mezi stranami sjednán dodatek k této smlouvě, kterým došlo ke zvýšení ceny nájemného. Nájemní smlouva byla ukončena výpovědí. Ode dne 24. 12. 2021 nedošlo k zaplacení nájemného. Účastník č.2/ dne 1. 12. 2022 podal žalobu vůči [právnická osoba] s nárokem na zaplacení 731 445 Kč s příslušenstvím a dále dne 5. 12. 2022 žalobu na zaplacení 540 265 Kč /viz návrhy na vydání platebního rozkazu/. Dne 12. 12. 2022 vydal Městský soud v Praze usnesení č.j. 2 Nc 1287/2022-12, kterým nařídil předběžné opatření, dle kterého [Jméno navrhovatele], nar. [Datum narození navrhovatele] [právnická osoba], IČO [IČO advokáta B], a to při hlasování o odvolání [Jméno advokáta A], nar. [Datum narození advokáta A], z funkce jednatelky společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce. Proti usnesení bylo podáno odvolání /viz předmětné usnesení/. Dne 23. 12. 2022 podala účastnice č.1/ návrh na zápis věcného břemene k nemovitostem ve vlastnictví účastníka, zapsaných na LV. č. [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], vedený Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], ze kterého má být oprávněna odpůrkyně /viz výpis z katastru nemovitostí a kopie informace o řízení [Anonymizováno]/. Dne 12. 1. 2023 se má konat valná hromada účastníka, kterou svolala odpůrkyně jako jednatel, přičemž na jejíž pořad jednání byl zařazen bod odvolání jednatele /navrhovatele/ pro porušení povinností při výkonu funkce /viz pozvánka na valnou hromadu společnosti/.“

4. V odůvodnění rozhodnutí soud dále odkázal na související právní úpravu a v odstavci 15 odůvodnění zdůraznil, že „návrhu na vydání předběžného opatření možné vyhovět jen tehdy, pokud navrhovatel prokáže potřebu zatímní úpravy poměru účastníků a současně osvědčí skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Tyto skutečnosti jsou osvědčeny tehdy, pokud se jeví alespoň jako pravděpodobné.“

5. V odstavci 17 odůvodnění soud s odkazem na osvědčené skutečnosti, jak byly výše popsány, a s odkazem na související právní úpravu, dovodil důvodnost návrhu na nařízení předběžného opatření za situace, že „účastnice č.1/ svolala na den 12.1.2023 valnou hromadu účastníka č.2/, přičemž jedním z bodů plánovaného programu je odvolání navrhovatele z pozice jednatele společnosti pro tvrzené porušování povinností při výkonu funkce. Za stavu, kdy na této valné hromadě navrhovatel nebude dle § 173 odst. 1 písm. c/ zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, vykonávat jako společník hlasovací právo, i při zohlednění již vydaného výše uvedeného předběžného opatření, kdy by tedy po případném odvolání jediným jednatelem účastníka zůstala účastnice č.1/, dospěl soud k závěru, že by tímto došlo k nenávratnému zásahu do práv účastníka č.2/ pročež návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl.“

6. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že lhůtu k podání návrhu na zahájení řízení ve věci soud stanovil s odkazem na ustanovení § 76 odst. 3 o.s.ř., přičemž dále konstatoval, že o náhradě nákladů řízení o nařízení předběžného opatření rozhodne soud prvního stupně v souladu s ustanovením § 145 o.s.ř. v rozhodnutí, jímž u něj skončí řízení o návrhu ve věci samé.

7. Ve vztahu k bodu III. výroku soud odkázal na ustanovení § 4 odst. 1 písm. h/ zákona č. 549/1991 Sb. ve spojení s položkou 5 Sazebníku poplatků tohoto zákona.

8. Ve včas podaném odvolání, výslovně směřujícím proti bodu I. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, účastnice č.1/ navrhovala tohoto rozhodnutí ve smyslu zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření.

9. Odvolatelka v svém odvolání vyjádřila přesvědčení o tom, že zde nebyla důvodná potřeba k úpravě poměrů mezi účastníky, a tedy vydání předběžného opatření nebylo na místě. Nebyl důvod omezovat hlasovací právo účastnice č.1/. Není pravdivé tvrzení navrhovatele o tom, že účastnice č.1/ dlouhodobě a závažně porušuje svou povinnost řádného hospodáře, že navrhovateli brání v působení v účastníkovi č.2/ a jedná v rozporu se zájmem účastníka č.2/. Po rozchodu partnerů v dubnu 2021 navrhovatel svým chováním útočil proti účastnici č.1/ i poškozoval majetek účastníka č.2/, o jednotlivých incidentech byla informována Police ČR. Pokud jde o dokumenty a účetnictví, tak navrhovatel se domáhal odvezení veškerých dokumentů ze sídla účastníka č.2/ a toto účastnice č.1/ nemohla dopustit, jelikož se jedná o citlivé dokumenty. Pokud jde o pořizování kopií, toto bylo uskutečněno postupně. Účetní závěrky pak jsou zveřejněny ve Sbírce listin. Pokud jde o Smlouvu o zřízení věcného břemene - služebnosti bytu, účastnice č.1/ tento obytný prostor fakticky užívá několik let, většinu času je obývala společně s navrhovatelem. Závazkové právo, ohledně užívání bytu, se změnilo na právo věcné. Uvádí v této souvislosti, že výtěžek z bytů ve svém vlastnictví účastnice č.1/ prodala a výtěžek investovala do účastníka č.2/.

10. Pokud jde o navržené předběžné opatření, tak navrhovatel neuvádí, jak by v případě jeho odvolání z funkce byly ohroženy zájmy účastníka č.2/ a nepřímo zájmy navrhovatele. Navrhovatel jen uvedl, že se cítí být ohrožen, aniž by uvedl jakým způsobem. Pokud navrhovatel uvádí, že svým odvoláním by ztratil kontrolu nad společností, tak nadále by zůstal společníkem a zůstala by mu veškerá práva podle § 150 -166 zákona č. 90/2012 Sb.

11. Odvolatelka namítá, že navrhovatel se intenzivně snaží o poškození účastnice č.1/, jeho cílem je odstranit ji z dobře zavedené společnosti. O chod společnosti se přitom nezajímá, neustále má zájem pouze o dokumenty z účetnictví. Zbavení jednatele jeho funkce by nebylo v neprospěch účastníka č.2/, neboť navrhovatel nekoná ničeho v jeho prospěch a veškeré účetnictví mu bylo předáno. „Soud však vydaným předběžným opatřením znemožnil účastnici č.1/ alespoň drobné omezení jeho negativního vlivu na společnost a účastnici č.1/ samotnou. Toto vydané předběžné opatření bylo postaveno na pouhých tvrzeních a domněnkách, bez dostatečných důkazů.“

12. Odvolatelka rovněž poukázala na postavení společnosti [právnická osoba], /ve které navrhovatel je jediný společník a jednatel/, coby dlužníka vůči účastníkovi č.1/.

13. Závěrem odvolatelka shrnula, že pro vydání předběžného opatření nebyly splněny zákonné podmínky.

14. Navrhovatel ve svém vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně. Úvodem zdůraznil, že zkoumání skutkových tvrzení, jež odvolatelka ve vém odvolání uvádí, nemá žádnou relevanci v řízení o odvolání proti usnesení o vydání předběžného opatření. Navrhovatel má za to, že je nutno zkoumat výlučně to, zda na základě obsahu spisu k okamžiku, kdy bylo napadené usnesení vydáno, bylo prokázáno, že je třeba zatímně upravit poměry mezi účastníky. A zda byly osvědčeny skutečnosti, rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Je nezpochybnitelné, že mezi účastníky je vedena řada sporů, a že odvolatelka dlouhodobě navrhovateli zabraňuje, aby se účasti na společnosti mohl reálně zúčastnit, když mu dlouhodobě fakticky bránila v seznámení se s doklady společnosti i mu fyzicky bránila ve vstupu do prostor společnosti / účastníka č.2/. „Tvrzení odvolatelky o tom, že navrhovateli řádně dodala veškeré dokumenty a že účetní závěrky jsou řádně zpracované a evidované ve Sbírce listin, je nepravdivé.“ Současně navrhovatel zdůraznil, že „odvolatelka dlouhodobě nerespektuje zákonem přiznaná práva navrhovatele jakožto společníka a druhého jednatele společnosti.“ Dále navrhovatel poukázal na skutečnost, že se o hospodaření zajímá proto, že se snaží docílit toho, aby společnost řádně fungovala a podnikala. „Je rovněž zřejmé, že odvolatelka se nadále snaží ovládnout společnost a využívat její majetek pouze ve svůj osobní prospěch, když na úkor společnosti zřídila k majetku společnosti věcné břemeno, z nějž je osobou oprávněnou.“ Navrhovatel je přesvědčen, že „ aby mohl navrhovatel reálně bránit zájmy společnosti / a reflexně i své zájmy jakožto společníka společnosti / je nutné jeho setrvání ve funkci jednatele společnosti“

15. Svou argumentaci v daném směru navrhovatel uzavřel tak, že pokud by nebyl jednatelem, neměl by kdo hájit zájmy společnosti / z podstaty konfliktu zájmů odvolatelky /. Navrhovatel prokázal potřebu navržené zatímní úpravy, předběžné opatření bylo nařízeno správně.

16. Dále navrhovatel „z procesní opatrnosti“ reagoval na další tvrzení, jež ze strany odvolatelky zazněla. Zejména zdůraznil, že „není možné, aby jeden z jednatelů autoritativně určoval, co druhý jednatel smí a co nesmí“, dále poukázal na skutečnost, že právo na poskytnutí dokladů má nejen z pozice jednatele, ale náleží mu i z titulu společníka účastníka č.2/. Nebyla splněna žádná z podmínek, daná ustanovením § 156 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. pro omezení práva navrhovatele nahlédnout do dokladů. Pokud odvolatelka hovoří o úmyslu navrhovatele odvézt dokumenty, tak navrhovatel z pozice jednatele má právo mít dokumenty u sebe. Poukazuje dále na nezaložení těch kterých účetních závěrek do Sbírky listin, kdy zejména jde o účetní závěrky, které nikdy nebyly schváleny valnou hromadou. Dále namítá, že úvahy odvolatelky ve vztahu ke Smlouvě o zřízení věcného břemene nejsou z právního hlediska relevantní. Způsob financování společnosti nemůže mít vliv na povinnost dodržovat zákonná ustanovení včetně povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Dále, ničím nedůvodněné jsou obavy odvolatelky v tom směru, že by navrhovatel mohl prodat majetek společnosti / např. stáj v jejím vlastnictví /.

17. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, / § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř./, a dospěl k závěru o důvodnosti odvolání.

18. Podle ustanovení § 74 odst. 1/ o.s.ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního řízení byl ohrožen

19. Ve smyslu ustanovení § 75c odst. 1 o.s.ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

20. Z obsahu návrhu na nařízení předběžného opatření je zřejmé, že je podáván z důvodu potřeby zatímní úpravy mezi účastníky. Obecně platí, že má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, osvědčen nárok ve věci samé, rovněž musí být prokázána naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Pokud jde o osvědčení nároku ve věci samé, tak dosavadní ustálená judikatura / a nyní v podstatě již - ve svém důsledku- i aktuální právní úprava § 75c o.s.ř. /, setrvává na tezi, že při posuzování nároku žalobce musí být osvědčeno že žalobce může být s rozumnou pravděpodobností ve věci úspěšný.

21. V rámci posouzení předmětného návrhu na nařízení předběžného opatření je třeba úvodem říci, že aby mohl být návrh na nařízení předběžného opatření úspěšný, a to platí obecně, vždy se musí jednat o současné naplnění kumulativních zákonných předpokladů pro vyhovění tomuto návrhu. V případě, že je podán návrh na nařízení předběžného opatření z důvodu potřeby zatímní úpravy, musí být naléhavá potřeba zatímní úpravy prokázána a osvědčen rovněž nárok ve věci samé. Pokud není splněn jen jeden z těchto zákonných předpokladů, návrhu na nařízení předběžného opatření by v zásadě nemohlo být vyhověno, byť druhý z předpokladů by došel svého naplnění. V dané souvislosti lze poukázat na významné hledisko, jež nelze pominout: navržené předběžné opatření musí mít vazbu na věc samu.

22. Ovšem kromě těchto zákonných předpokladů, musí být rovněž naplněno hledisko proporcionality. Obecně je třeba na návrh na nařízení předběžného opatření pohlédnout optikou toho, zda zásah do práv žalovaného / účastníka /, učiněný předběžným opatřením, není ve zjevném nepoměru ve vztahu k žalobcem / navrhovatelem /uplatněnému a osvědčenému nároku ve věci samé, respektive zda nařízením předběžného opatření nedojde k nezhojitelnému porušení základního práva žalovaného / účastníka /.

23. V otázce posouzení daného návrhu na nařízení předběžného opatření Vrchní soud v Praze coby soud odvolací poukazuje na argumentaci, jež v odvolacím řízení zazněla ze strany Vrchního soudu v Praze v odůvodnění rozhodnutí ze dne 3. února 2023 ve věci sp. zn. 14 Cmo 29/2023, k ní se i v poměrech nyní posuzované věci odvolací soud hlásí a na ni odkazuje. Jednalo se o věc navrhovatelky [Anonymizováno] a účastníků č.1/ [Anonymizováno], č. 2/ [Jméno advokáta B]., č.3/ [právnická osoba]., o návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž by bylo účastníkovi č.1/ nařízeno, že není oprávněn vykonávat hlasovací právo na valné hromadě účastníka č.2/ [Jméno advokáta B]., a to při hlasování o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky této společnosti pro porušení povinnosti při výkonu funkce, kdy současně bude navrhovatelce uloženo, aby do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podala návrh na zahájení řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce. V odstavci 11 a 12 odůvodnění rozhodnutí se praví: „Rozhodovací /korporátní/ soudní praxe je ustálena v posouzení, že nařízení předběžného opatření /§ 74 odst. 1, § 75c odst. 1 o. s. ř./ musí vždy obstát z hlediska principu proporcionality jakožto obecné zásady právní /srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. března 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. února 2012, sp. zn. 25 Cdo 2516/2009; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na webové stránce www.nsoud.cz/. Z tohoto principu vyplývá požadavek na poměřování újmy, jež by mohla vzniknout navrhovateli nevyhověním jeho návrhu s újmou, jež by vznikla účastníkovi, jemuž má být předběžným opatřením uložena povinnost, pokud by návrhu naopak vyhověno bylo. Takový postup v sobě nutně zahrnuje posouzení míry důvodnosti návrhu ve věci samé, neboť jestliže se nejeví jako pravděpodobné, že návrh ve věci samé bude úspěšný, pak není zásadně důvodu účastníkovi ukládat navržené právní povinnosti /podobně J. Jirsa a kol., Občanský soudní řád, 1. část, Soudcovský komentář, Wolters Kluwer, 2019, komentář k § 75 a § 75c/, což znamená, že potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení o předběžném opatření je nutné posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé /srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. února 2020, sp. zn. 14 Cmo 423/2019, ze dne 17. prosince 2018, sp. zn. 14 Cmo 322/2018, ze dne 9. března 2020, sp. zn. 3 Cmo 30/2018, ze dne 20. ledna 2020, sp. zn. 7 Cmo 7/2020-38, nebo ze dne 11. ledna 2011, sp. zn. 6 Cmo 1/2021/. Práva a povinnosti jednatele společnosti s ručením omezeným a společníka této společnosti jsou v řadě ohledů různého druhu a vzájemně se nepřekrývají. Jednatel je takto například povinen vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře /§ 159 odst. 1, § 9 odst. 2 o. z./, zatímco společník při výkonu svých práv a povinností tuto povinnost nemá, společník má právo vykonávat hlasovací právo na valné hromadě /§ 167 odst. 1, § 170 z. o. k./, zatímco jednatel nikoliv. Předmětem výroku I. usnesení soudu prvního stupně je uložení zákazu výkonu výlučně práv společníka společnosti zákaz výkonu hlasovacího práva/. Návrh ve věci samé /který navrhovatelka v návrhu na nařízení předběžného opatření navrhla ve věci samé podat/, dopadá na vyloučení 1. účastníka jako člena statutárního orgánu z výkonu funkce jednatele /ve společnosti/. Již jen z - těchto skutečností je evidentní, že nařízené předběžné opatření nemá pro takto vymezený předmět řízení ve věci samé /jehož podání bylo navrhovatelce uloženo výrokem III. přezkoumávaného usnesení/ žádný význam. Návrh na vydání předběžného opatření proto nemůže již jen z tohoto důvodu obstát, neboť představuje zcela neproporcionální požadavek.“

24. I v poměrech dané / nyní posuzované / věci, jež vychází jakoby „zrcadlově“ z obdobných skutkových okolností, mezi [Anonymizováno] a společností [Jméno advokáta B]., lze uzavřít, že navržené předběžné opatření nevyhoví principu proporcionality, respektive je možno až říci, že z důvodů, jak jsou v citované pasáži odůvodnění rozhodnutí popsány a vysvětleny, pojmově vlastně nemůže být dána potřeba zatímní úpravy v navržené podobě, neboť zde není vazba na věc samu. A aniž by se odvolací soud zabýval otázkou případného osvědčení nároku ve věci samé, uzavírá, že předpoklady pro nařízení navrženého předběžného opatření, potažmo uložení lhůty k podání návrhu ve věci samé, nejsou dány.

25. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu/ bod I. výroku + související bod II. výroku / podle ustanovení § 220 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil a návrh na předběžné opatření včetně návrhu na stanovení lhůty k podání návrhu ve věci / související výrok / zamítl.

26. O nákladech řízení rozhodl odvolací soud postupem dle ustanovení § 224 odst.1,2 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. procesně úspěšní jsou účastníci, účastníkovi č.2/ ovšem žádné náklady řízení nevznikly, pokud jde o účastnici č.1/, jí odvolací soud přiznal náklady řízení, představované zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč z podaného odvolání a dále náklady právního zastoupení celkem v částce 5 250 Kč : 1x odměna za úkon právní služby ve výši 3 100 Kč / převzetí a příprava zastoupení/, 1x odměna za úkon právní služby ve výši 50% z částky 3 100 Kč, tedy 1 550 Kč / odvolání /, 2x režijní paušál po 300 Kč. Náklady řízení celkem 6 250 Kč.