o určení vlastnického práva k obchodnímu podílu, o nařízení předběžného opatření, o odvolání žalovaného č.2/ proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 34 Cm 168/2022-111 ze dne 3. ledna 2023

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto:

Soud připouští, aby do řízení přistoupili na straně žalované jako další účastnici společnosti [Jméno žalované C]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované C], zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. C 27532 a [Jméno žalované D]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa], zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. C 2550.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Soud vyslovuje předběžnou vykonatelnost výroku I. tohoto usnesení.“ V bodě III. výroku soud rozhodl takto: „Soud nařizuje následující předběžné opatření: Žalovanému č. 2/ se zakazuje nakládat se 100% obchodním podílem ve společnosti [Jméno žalované C]., IČO: [IČO žalované C], se sídlem č. p. [adresa], zapsané v Obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. C 27532.“ V bodě IV. výroku rozhodl takto: „Žalobce je povinen zaplatit České republice - na účet Krajského soudu v Hradci Králové [Anonymizováno] KS [konst. symbol], VS [var. symbol] soudní poplatek z návrhu na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení o nařízení předběžného opatření.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že návrh nařízení předmětného předběžného opatření žalobce podal v rámci řízení o žalobě na určení, že žalovaný č.1/ je vlastníkem 100% obchodního podílu společnosti [Jméno žalované C]., IČO [IČO žalované C], sídlem [adresa]. Návrh na nařízení předběžného opatření, jak byl popsán v bodě III. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, byl odůvodněn tvrzením, že při převodu ze žalovaného č.1/ na společnost [právnická osoba] a bezprostředně poté na personálně propojeného žalovaného č.2/, došlo k vyvedení zpeněžitelného majetku z dosahu žalobce jako věřitele v insolvenčním řízení dlužníka [Anonymizováno], jenž je jediným společníkem žalovaného č.1/ a jenž jako jednatel žalované č.1/ převedl obchodní podíl v [právnická osoba] na společnost [právnická osoba].

3. Soud poukázal na skutečnost, že návrhu vyhověl a usnesením č.j. 34 Cm 168/2022-45 ze dne 1.7.2022 nařídil předběžné opatření ve znění, jak je nyní uvedeno v bodě III. výroku s tím, že k odvolání žalovaného č.2/ změnil Vrchní soud v Praze usnesením č.j. 19 Cmo 57/2022-77 ze dne 23.11.2022 rozhodnutí tak, že návrh zamítl.

4. Soud rekapituloval výchozí teze, vymezující obecné předpoklady pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření, jak byly popsány v odůvodnění daného rozhodnutí odvolacího soudu s tím, že odvolací soud shledal, že nárok není osvědčen, neboť mezi účastníky řízení na straně žalované není uvedena společnost, obchodní podíl v níž byl převáděn, a tedy nelze uzavřít, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Podaná žaloba tedy nesplňuje podmínky preventivního charakteru a eliminace stavu ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, neboť v případě úspěchu žalobce by nebylo rozhodnutí závazné pro společnost, o obchodní podíl v níž se jedná. Sám o sobě závěr soudu o tom, že žalobce jako věřitel může mít zájem na požadovaném určení, není nesprávný. Toto izolované hledisko ale nepostačuje, významný je i okruh účastníků.

5. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že žalobce podáním ze dne 22.12.2022 doplnil žalobní tvrzení, navrhl přistoupení dalšího účastníka na straně žalované, a to společnosti [Jméno žalované C]., IČO [IČO žalované C], a [právnická osoba], opět podal návrh na nařízení předběžného opatření ve znění, jak je vymezeno v bodě III. rozhodnutí.

6. V odstavci 8 soud poukázal na skutečnost, že žalobce svůj návrh na nařízení předběžného opatření odůvodnil shodným tvrzením jako v předchozím případě. Je zřejmé, že žalobce v návrhu tvrdil, že došlo k neloajálnímu převodu [Jméno žalované C]. Městský soud v Praze totiž rozhodl svým usnesením ze dne 17. 05. 2021 č. j. MSPH 94 INS 7830 / 2021-A-14 o úpadku dlužníka [Anonymizováno], trvale bytem [adresa] a povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením. Dne 26. 5. 2022 bylo v rámci insolvenčního řízení vedeného proti [Anonymizováno], vydáno insolvenčním soudem usnesení, jímž byla schválena likvidace společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO] vlastněná [Anonymizováno] a následně tímto usnesením byla také schválena likvidace společností [Jméno žalované C]., IČO: [IČO], a společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], jež byly obě vlastněné společností [právnická osoba] a byly součástí majetkové podstaty. Téhož dne vydal insolvenční soud usnesení, jímž na návrh dlužníka, [Anonymizováno], zrušil schválené oddlužení a prohlásil na jeho majetek konkurs. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [Jméno žalované C]. je zřejmé, že ke dni 6. 6. 2022 došlo ke změně v osobě společníka ze společnosti [právnická osoba], na společnost [Jméno žalované D]. Jediným, ale hlavním majetkem společnosti [Jméno žalované C]. je množství nemovitostí, zapsaných na LV č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], jejichž cena je způsobilá převýšit dluhy této společnosti a v rámci vypořádání likvidačního zůstatku této společnosti a mateřské společnosti [právnická osoba] docílit uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení [Anonymizováno]. Okolnost zpeněžení společnosti [právnická osoba] a dceřiné společnosti [Jméno žalované C]. byla v průběhu insolvenčního řízení vedeného vůči [Anonymizováno] předmětem pře věřitelů, insolvenčního správce a dlužníka, jenž se snažil prostřednictvím podezřelých nabídek k odkupu společnosti [právnická osoba] údajným tichým společníkem dostat společnost [právnická osoba], potažmo společnost [Jméno žalované C]. z dosahu insolvenčního řízení, když shora předestřeným převodem došlo k porušení smlouvy o tichém společenství, za jejíž dodržení [Anonymizováno] tolik horoval a bránil řádnému ocenění všech společností prostřednictvím likvidátora, když mu nebyl schopen poskytnout součinnost k ocenění obchodních podílů shora uvedených společností. [Anonymizováno] v insolvenčním řízení tvrdil, že společnost [Jméno žalované C]. má zápornou hodnotu, proto je krajně podezřelé, že uskutečnil převod této společnosti jako jednatel společnosti [právnická osoba] bezprostředně po schválení soudem likvidace všech společností ovládaných [Anonymizováno]. Žalobce má za to, že se zde nenabízí jiný motiv, než zkrácení uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení vedeném proti [Anonymizováno] Městským soudem v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS 7830/2021, zvláště když [Anonymizováno] tento obchod učinil v rozporu s ust. § 111 odst. 1 IZ, když jím změnil podstatnou skladbu svého majetku. Škoda věřitelů může být značná. Společník nového vlastníka společnosti [Jméno žalované C]., je pan [Anonymizováno], s adresou [Anonymizováno] často vystupuje jako společník u společností před likvidací, jež ale nevyvíjí žádnou aktivitu a je pro orgány a likvidátory nekontaktní. Jeho zapojení tak svědčí o jasném neloajálním převodu podílu ze strany žalované č.1/ na [právnická osoba]. Dne 27. 6. 2022 byl na základě dalšího převodu do obchodního rejstříku zapsán nový společník [právnická osoba], žalovaný č.2/, jenž je personálně propojen se společností [právnická osoba] osobou [Anonymizováno], trvale bytem v [adresa]. Ten zastupoval jak společnost [právnická osoba], tak žalovaného č.2/ při převodu obchodního podílu [právnická osoba], jak vyplývá z rozhodnutí jediného společníka společnosti [Jméno žalované C]. založeného ve sbírce listin [právnická osoba]. O personálním propojení obou společností svědčí též společné příjmení [Anonymizováno] a bydliště [adresa], osob angažovaných ve společnosti [právnická osoba] a žalovaného č. 2/. Konkrétně jde o osoby [Anonymizováno], jež byla společnicí i jednatelkou společnosti [právnická osoba] a [Anonymizováno], později [adresa], jež byla společnicí i jednatelkou společnosti [právnická osoba] a je společnicí žalovaného č.2/. Žalovaný č.2/tak nemůže být v dobré víře v oprávněnost druhého převodu. / odst. 8-14 odůvodnění rozhodnutí /

7. V odstavci 15,16 odůvodnění soud vymezil tvrzení žalobce takto: „Krajně podezřelé je ponechání [Anonymizováno] jako jednatele společnosti [právnická osoba] i po tomto druhém převodu. Oba popsané převody obchodního podílu na společnosti [právnická osoba] tak jsou ve smyslu ust. § 588 o. z. absolutně neplatnými právními jednáními, neboť jejich jediným účelem je zkrácení věřitelů [Anonymizováno]

8. Z odstavce 17 až 19 odůvodnění vyplývá argumentace žalobce ve vztahu k jeho naléhavém právním zájmu na určujícím výroku. Žalobce je s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. června 1999, sp. zn. 2 Cdon 1690/97 přesvědčen o svém právním zájmu na daném určení, neboť vyhovění žalobě by mohlo mít příznivý dopad na jeho právním postavení. Dále, žalobce je věřitelem [Anonymizováno], přihlášeným v insolvenčním řízení, přitom míra uspokojení žalobce v případě soudem schválené likvidace [právnická osoba] může být výrazně zvýšena. Jediným smyslem obou popsaných transakcí je totiž zmaření zamýšlené likvidace [právnická osoba]. „Načasování obou transakcí tomu odpovídá a právě potenciál zpeněžení [právnická osoba] je hybnou silou protiprávního jednání [Anonymizováno] u prvního převodu obchodního podílu [právnická osoba], potažmo [Anonymizováno] u převodu druhého.“ Na podporu přesvědčení o naléhavém právním zájmu žalobce rovněž odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.6.2007, sp. zn. 387/2006.

9. Z odstavce 20 odůvodnění dále vyplývá, že žalobce v novém návrhu doplnil argumentaci ve vztahu k osvědčení nároku ve věci samé, respektive naléhavosti zatímní úpravy v podobě navrženého předběžného opatření. Toto doplnění soud rekapituloval v odstavcích 21 až 25 odůvodnění. Žalobce poukazoval na své uplatnění námitky neplatnosti ve vztahu k jednotlivým převodům, poukázal pravomocný rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 5T 2/2013- 13543 ze dne 19.3.2019, jímž byl [Anonymizováno] uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 209 odst. 1,5 písm. a/ trestního zákoníku. Dále žalobce namítal, že tvrzení žalovaného č.2/ v odvolání proti nařízenému prvnímu předběžnému opatření ve věci o najmutí [Anonymizováno] na vyřízení dokladové části převodu je účelovým tvrzením, neboť dotyčný je zapojen do chodu žalovaného č. 4/ a například jedná s likvidátorem žalovaného č.1/. O nezákonnosti obou převodů a nepoctivém úmyslu [Anonymizováno] tak již dle žalobce nemůže být pochyb.

10. Žalobce je přesvědčen, že uvedenými novými skutečnostmi a důkazy posílil žalobní tvrzení o neplatnosti obou převodů v důsledku podvodného úmyslu jednajících stran i pro případ relativní neplatnosti obou převodů. Rozšířením žaloby o žalovaného č.3/ a žalovaného č. 4/ pak žalobce také posílil naléhavý právní zájem na rozhodnutí, stejně tak na vydání dalšího předběžného opatření.

11. V odstavci 26 soud rovněž poukázal na argumentaci, jež zazněla v rámci odůvodnění původního návrhu na nařízení předběžného opatření, a sice, že při převodu ze žalovaného č.1/ na společnost [právnická osoba] a bezprostředně poté na personálně propojeného žalovaného č.2/ došlo k vyvedení zpeněžitelného majetku z dosahu žalobce jako věřitele v insolvenčním řízení dlužníka [Anonymizováno], jenž je jediným společníkem žalovaného č.1/ a jenž jako jednatel žalovaného č.1/ převedl obchodní podíl na [právnická osoba] na společnost [právnická osoba]

12. Je zřejmé, že i v novém návrhu žalobce vyjádřil přesvědčení o tom, že jsou dány důvody pro nařízení předběžného opatření, neboť je zde důvodná obava, že by výkon rozhodnutí spočívající v zápisu žalovaného č.1/ jako jediného společníka [právnická osoba] do obchodního rejstříku byl ohrožen, když [Anonymizováno], ve spolupráci s [Anonymizováno], společností [právnická osoba] a žalovaným č.2/ by mohli obchodní podíl na [právnická osoba] dále převádět na nedostupné osoby za účelem zkrácení řádného uspokojení věřitelů [Anonymizováno] z likvidace [právnická osoba] a navazující likvidace žalovaného č.1/. Je zde důvodná obava, že bez nařízeného předběžného opatření žalovaný č.2/ převede vlastnické právo k obchodnímu podílu na [právnická osoba] na jiné osoby a dobytnost pohledávek žalobce za konečným vlastníkem obchodního podílu [právnická osoba] uplatněných v insolvenčním řízení se tím výrazně sníží, ne-li zcela zmaří. Jsou tak dány též důvody pro zatímní úpravu poměrů účastníků. „[Anonymizováno] jako jediný společník a jednatel žalovaného 1/ převedl obchodní na [právnická osoba] podíl na „nevěrohodnou“ osobu, která je „neznámého pobytu“ a nemá „žádnou snahu pokračovat v podnikatelské činnosti“ s nekalým úmyslem vyhnout se odpovědnosti vůči svým věřitelům za závazky společnosti. [Anonymizováno] obchodní podíl za těchto okolností převáděl s cílem vyhnout se povinnostem, jež by mu plynuly z případné likvidace žalované č. 1/ a [právnická osoba] s cílem zkrátit uspokojení svých věřitelů v insolvenčním řízení. Druhý převod ze společnosti [právnická osoba] na žalovanou č.2/ je jen pokračováním tohoto zastíracího manévru vzájemně propojenými osobami, především osobou [Anonymizováno]. Je tak dán zájem žalobce na znemožnění dalších převodů obchodního podílu společnosti [právnická osoba] do vyřešení žaloby.“

13. V odstavci 30 odůvodnění je odkaz na listinné důkazy, jež žalobce na podporu svých tvrzení předložil, v odstavci 31 odůvodnění soud poukázal na návrh žalobce, aby soud připustil vstup žalovaného č.3/ a č.4/ do řízení.

14. Z odstavce 33 odůvodnění vyplývá, že „Soud vyhověl návrhu žalobce na připuštění vstupu do řízení dalších účastníků na straně žalované a výrok I tohoto usnesení se opírá o § 92 odst. 1 větu první o. s. ř. Ve věci samé zatím neproběhlo žádné dokazování, a proto připuštění dalších účastníků řízení na straně žalované nevyvolá další potřebu dokazování, které by jinak nebylo potřebné a ve svých důsledcích vedlo k oddálení meritorního rozhodnutí mezi dosavadními účastníky. Obě společnosti jmenované ve výroku I tohoto usnesení mají způsobilost být účastníkem řízení, soud ve vztahu k přistoupivším účastníkům nezaloží nedostatek své pravomoci, věcné příslušnosti nebo překážku věci zahájené či věci rozsouzené. Z žalobního návrhu je rovněž zřejmé čeho se žalobce vůči žalovanému č.1/, respektive přistoupivším společnostem [Jméno žalované C]., IČO: [IČO], se sídlem č. p. [adresa], zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. C 27532, a [Jméno žalované D]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa], zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. C 2550, domáhá.“

15. V odstavci 34 odůvodnění se praví, že „výrok II. tohoto usnesení se opírá o ustanovení § 162 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř., když soud sdílí názor žalobce v tom, že vyslovení předběžné vykonatelnosti usnesení o připuštění vstupu dalších účastníků do řízení na straně žalované je podmínkou pro vydání předběžného opatření a žalobci hrozí těžko nahraditelná újma pro nemožnost vydat předběžné opatření bez účasti nově přistoupivších účastníků.“

16. Pokud jde o návrh na nařízení předběžného opatření, ten shledal soud důvodným.

17. V odůvodnění rozhodnutí soud odkázal na související právní úpravu, a na obecné předpoklady pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření / odstavec 36 až 41 /. Poté soud v odstavci 43- 46 odůvodnění konstatoval: „Podle názoru soudu žalobce shora popsanými a doplněnými tvrzeními zcela osvědčil naléhavý právní zájem na určujícím výroku ve věci samé, a prozatím nic nebrání, aby žalobě bylo vyhověno. Žalobce společně s návrhem na nařízení předběžného opatření navrhnul, aby soud připustil vstup dalších účastníků řízení na straně žalované, když jedním z těchto dalších účastníků řízení jejich společnost, obchodní podíl, v níž byl převáděn. Žaloba pak naplňuje podmínky preventivního charakteru a eliminace stavu ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, neboť v případě úspěchu žalobce by nebylo rozhodnutí závazné pro společnost, o obchodní podíl v níž se jedná. Žalobce tak vyhověl závěrům odvolacího soudu, částečně, doplnil skutková tvrzení, jak již bylo uvedeno výše, a podle názoru soudu žádný důvod nevyhovět návrhu žalobce na připuštění vstupu dalších účastníků do řízení na straně žalované se současným vyslovením předběžné vykonatelnosti tohoto výroku. Podle názoru soudu je proto osvědčen nárok ve věci samé. K nařízení předběžného opatření bylo ale třeba splnit i druhou podmínku, tj. prokázat /ve smyslu přesvědčení soudu o existenci důvodů takové potřeby/ potřebu zatímně upravit poměry mezi účastníky pro ohrožení budoucího výkonu soudního rozhodnutí. Podle názoru soudu i tuto podmínku žalobce svým návrhem splnil, když svá tvrzení prokázal listinnými důkazy popsanými výše. S odkazem na tvrzení žalobce a listinné důkazy k nim připojené je zřejmá důvodná obava, že výkon rozhodnutí spočívající v zápisu žalovaného č. 1/ jako jediného společníka [právnická osoba] do obchodního rejstříku je bez nařízení předběžného opatření ohrožen. K datu nařízení tohoto předběžného opatření zatím nic nebrání [Anonymizováno], ve spolupráci s [Anonymizováno], společností [právnická osoba] a žalovaného č. 2/ volně nakládat s obchodním podílem ve společnosti [právnická osoba], zejména tento podíl dále převádět na obtížně dostupné osoby za účelem zkrácení řádného uspokojení věřitelů [Anonymizováno] z likvidace [právnická osoba] a navazující likvidace žalovaného č.1/. Z listinných důkazů přiložených k návrhu pak vyplývá, že [Anonymizováno] obchodní podíl již za těchto okolností převáděl, nepochybně s cílem vyhnout se povinnostem, jež by mu plynuly z případné likvidace žalovaného č. 1/ a [právnická osoba] a zkrátit uspokojení svých věřitelů v insolvenčním řízení. I podle názoru soudu je i další převod obchodního podílu ze společnosti [právnická osoba] na žalovaného č. 2/ skutečně jen zastíracím jednáním vzájemně propojených osob, především [Anonymizováno]. Soud je shodného názoru s žalobcem, že při převodu z žalovaného č. 1/ na společnost [Jméno žalované D]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa], a bezprostředně poté na personálně propojeného žalovaného č.2/ došlo k vyvedení zpeněžitelného majetku z dosahu žalobce jako věřitele v insolvenčním řízení dlužníka [Anonymizováno], r. č. [RČ], bytem [adresa], jež je jediným společníkem žalovaného č.1/ a jež jako jednatel žalovaného č. 1/ převedl obchodní podíl na [právnická osoba] na společnost [právnická osoba], tedy žalovaného č. 2/. Pokud by nebylo nařízeno předběžné opatření proti žalovanému č. 2/, nic nebrání v této převést obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], jak je uvedeno v návrhu níže, neboť je zde důvodná obava, že bez nařízeného předběžného opatření žalovaný č.2/ převede vlastnické právo k obchodnímu podílu na [právnická osoba] na jiné osoby a dobytnost pohledávek žalobce za konečným vlastníkem obchodního podílu [právnická osoba] uplatněných v insolvenčním řízení se tím zcela zásadně sníží, ne-li zcela zmaří.“

18. V odstavci 47 soud uzavřel: „Nařízení předběžného opatření je z právě uvedených důvodů proto zcela odůvodněno, byla prokázána obava z ohrožení případného budoucího výkonu soudního rozhodnutí, respektive potřeba zatímně upravit poměry mezi účastníky zákazem dalších převodů obchodního podílu žalovaného č.2 ve společnosti [právnická osoba] až do pravomocného rozhodnutí ve věci samé. Soud je přesvědčen, že nařízené předběžné opatření je zcela přiměřené zjištěnému skutkovému stavu popsanému výše, navržený petit předběžného opatření je dostatečně správně formulován, a proto mu soud v celém rozsahu vyhověl.“

19. Ve vztahu k bodu IV. výroku soud odkázal na ustanovení § 4 odst. 1 písm. h/ zákona č. 549/1991 Sb. ve spojení s položkou 5 Sazebníku poplatků tohoto zákona.

20. Ve včas podaném odvolání žalovaný č.2/ navrhoval zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť žalobce není osobou aktivně věcně legitimovanou k podání dané žaloby, když není účastníkem žádného právního vztahu nebo práva ani smluvního vztahu ke společnosti [Jméno žalované C]. Je pouze v pozici nezajištěného věřitele ve vztahu k Jiřímu Zemanovi, ohledně něhož probíhá insolvenční řízení sp. zn. MSPH 94 INS 7830/2021. Insolvenční správce „ prostřednictvím Notářského zápisu podal na [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A] návrh na likvidaci společnosti, která v minulosti vlastnila obchodní podíl své dceřiné společnosti [Jméno žalované C]., IČO [IČO žalované C]“.

21. Dále odvolatel doplnil, že do 22. června 2022 nebyla společnost [Jméno žalované A]. v jednání omezena žádnými závazky, právními či exekutorskými omezeními, a uvedl dále, že „ Dne 25. května 2022 jediný společník [Jméno žalované C]., IČO [IČO žalované C], [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A] rozhodl a následně převedl smlouvou o převodu obchodního podílu / 100%/ obchodní podíl společnosti á za vklad 200 tis Kč na společnost [právnická osoba], IČO [IČO žalované D] a v tento den převzala smlouvu o převodu obchodního podílu společnosti [Jméno žalované C]., IˇCO [Anonymizováno] a tím nastaly vůči uvedené společnosti účinky převodu obchodního podílu a podle této smlouvy zanikla účast převodce ve společnosti.“

22. Dále odvolatel poukázal na dle svého přesvědčení odporující zákonu o obchodních korporacích, návrh na likvidaci společnosti [Jméno žalované A]. a jejich dceřiných společností, a zákonu o obchodních korporacích odporující další usnesení insolvenčního soudu ze dne 16.6.2022 o potvrzení likvidace. Žádný zákonný důvod pro toto rozhodnutí nebyl.

23. Dále odvolatel namítal, že od zahájení insolvenčního řízení na [Anonymizováno] mohl kterýkoli insolvenční správce podat návrh na řešení obchodního podílu společnosti [Jméno žalované A]. a tato společnost mohla v rámci svých pravomocí řešit obchodní podíly svých dceřiných společností. Přitom žádná společnost neměla a dosud nemá žádná aktiva, mají větší závazky než je jejich majetek, hodnotu obchodních podílů jednotlivých společností, si mohl insolvenční správce zjistit formou znaleckého posudku. „ Na tomto základě mohl rozhodnout jak dál postupovat při prodeji nebo likvidaci těchto společností a ne sděleními, které podával p. [Anonymizováno] / žalobce / neuspokojený nezajištěný věřitel [Anonymizováno], který jen podává šikanózní žaloby.“

24. Ve svém odvolání žalovaný č.2/ namítl podjatost soudce z důvodu, „že převzal návrh žalobce dne 22.12.2022 a pokračuje v soudním řízení původní žaloby ze dne 28.6.2022 pod č.j. 34 Cm 168/2022, kdy Vrchní soud v Praze dne 23. listopadu 2022 vydal usnesení č.j. 19 Cmo 57/2022-77. kde zamítl návrh na předběžné opatření tj. i žalobu žalobce ze dne 28.6.2022. Novým podáním žaloby žalobcem ze dne 22.12.2022 mělo být zahájeno nové soudní řízení pod jiným č.j. a žaloba měla být přidělena jinému samosoudci v rámci přidělovací agendy soudem. Z toho vzniká podezření, že advokátní kancelář zastupující žalobce, může být propojena na soudní řízení v dané věci.“

25. Závěrem žalovaný č.2/ vyjádřil přesvědčení o tom, že žalobu či jiný návrh mohla podat pouze společnost [Jméno žalované A]. jako bývalý vlastník obchodního podílu [Anonymizováno] Tato společnost by mohla možná osvědčit nárok ve věci samé, ale tato společnost sama iniciovala prodej obchodního podílu ve své dceřinné společnosti [Jméno žalované C]. hlavně z důvodu předlužení a neschopnosti splácet své závazky. Oddlužení mohl zajistit jen nový společník / investor/. Toto nezaručila společnost [právnická osoba], a proto společnost [Jméno žalované C]. odkoupila firma [právnická osoba]., která začala postupně závazky hradit tak, aby společnost [Jméno žalované C]. co nejdřív vyvedla z nesolventnosti.

26. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení napadeného usnesení soudu prvního stupně. Pokud jde o zpochybňovanou aktivní legitimaci žalobce, tak tuto žalobce osvědčil ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.6.2007, sp. zn. 29 Odo 387/2006 jako věřitel Jiřího Zemana, původního benefičního vlastníka žalovaného č.3/.

27. V odstavci 4 svého vyjádření žalobce uvedl, že „poukaz žalovaného č.2/ na konání insolvenčního správce v řízení o úpadku benefičního vlastníka žalovaného č.3/, pana [Anonymizováno], vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 ISN 7830/2021 má relevanci jen do té míry, že nařízené jednání insolvenčního soudu na 26.5. 2022 za účelem ‚přeměny‘ oddlužení [Anonymizováno] na konkurs, na němž došlo též ke schválení likvidace všech obchodních podílů v benefičním vlastnictví [Anonymizováno], sloužilo právě pro akceleraci jednání [Anonymizováno] který ještě jako jednatel žalovaného převedl obchodní podíl v žalovaném č.3/ na žalovaného č.4/. Převod je sice datován k 25.5.2022, ale ověřovací doložky až k 30.5.2022. Formální účinnost převodu tak mohla nastat nejdříve po 30.5.2022, tedy po rozhodnutí insolvenčního soudu o povolení insolvenčnímu správci zlikvidovat společnosti v benefičním vlastnictví [Anonymizováno].“

28. Dále, je nepravdivé tvrzení žalovaného č.2/ že žalovaný č.1/ nebyl nijak omezen v nakládání s obchodním podílem žalovaného č.[právnická osoba] tomto ohledu se žalovaný č.2/ mýlí, neboť jde o žalobcem osvědčený neloajální převod obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba], který byl formálně uskutečnitelný toliko díky ‚holdingové struktuře‘ obchodních aktivit dlužníka [Anonymizováno]. Jak poukazoval žalobce v rozšíření žaloby, odstavec 19, první převod obchodního podílu žalovaného č. 3/ byl omezen též generálním inhibitoriem již od 6.4.2021, jehož porušení se soudní exekutor dovolal / příloha č. 29 doplnění žaloby: námitka neplatnosti právního jednání ze dne 9.12.2022, č.j. 204 EX 4572/ 21-144 /.“

29. Dále, pokud žalovaný č.2/ vznáší námitku podjatosti rozhodujícího soudce, tak této nelze přisvědčit. Na základě výtky Vrchního soudu v Praze, obsažené v jeho usnesení č.j. 19 Cmo 57/2022-77 ze dne 24.11.2022, které odklidilo toliko původní usnesení o nařízení předběžného opatření Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1.7.2022 č.j. 34 Cm 168/2022-45, žalobce rozšířil svůj žalobní návrh i vůči žalovanému č.3/ a žalovanému č.4/. Ve věci samé Vrchní soud v Praze usnesením na č.l. 77 nerozhodl, tedy nebyl důvod pro to, aby rozšíření žaloby ze dne 22.12.2022 spolu s novým návrhem na vydání předběžného opatření bylo posuzováno jako nový návrh určený k přidělení zákonnému soudci dle pravidel k tomu stanovených. Pokud žalovaný č.2/ vyjadřuje přesvědčení, že aktivní legitimace svědčí toliko žalovanému č.1/, tak opomíjí ustanovení § 579 odst. 1 OZ, dle něhož se nemůže neplatnosti domoci ten, kdo neplatnost právního jednání způsobil.

30. Ve svém vyjádření žalobce dále poukázal na skutečnost, že odvolání nebylo podepsáno jednatelem žalovaného č.2/, nýbrž Miloslavem Jadrným, jenž své oprávnění jednat za žalovaného č.2/ soudu nijak nedoložil.

31. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, / § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř./, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Z obsahu odvolání je zřejmé, že se žalovaný č.2/ odvolal do výroku, jímž soud vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření. Odvoláním je napaden i související výrok, týkající se poplatkové povinnosti.

32. Úvodem odvolací soud konstatuje, že pokud žalobce namítá, že [Anonymizováno] nedoložil své oprávnění jednat za žalovaného č.2/, tak tento nedostatek byl v průběhu odvolacího řízení zhojen. Byla předložena generální plná moc, udělená mu 1. prosince 2017 jednatelkou, [Anonymizováno].

33. Jako jeden z odvolacích důvodů v odvolání zaznělo, že rozhodoval vyloučený soudce.

34. Důvod podjatosti rozhodujícího soudce byl spatřován v tom, že soudce rozhoduje o novém návrhu a pokračuje v řízení o původní žalobě poté, co Vrchní soud v Praze svým usnesením předchozí návrh na nařízení předběžného opatření zamítl a tedy zamítl i žalobu, a novým podáním žaloby ze dne 22.12.2022 mělo být zahájeno nové řízení a věc přidělena jinému soudci. „Z toho vzniká podezření, že advokátní kancelář zastupující žalobce může být propojena na soudní řízení v dané věci.“

35. V doplnění námitky podjatosti žalovaný č.2/ uvedl, že soudce jednostranně zastává názory žalobce, dále, že „žalobce bez dalšího složil jistotu 50 000 Kč, i když v té době nebylo žádné podání ve věci samé. Žalobce podal žalobu až 22.12.2022. To znamená, že soud už předem byl domluven se žalobcem, že následně bude podána žaloba. Tento postup je zcela nestandardní, proto se domníváme, že žalobce nebo právní zástupce se musel znát se soudcem.“

36. Dále žalovaný č.2/ v doplnění námitky podjatosti, respektive odvolání, uvedl, že pokud se v bodě 8 odůvodnění hovoří o tom, že žalobce odůvodnil shodným tvrzením, že došlo k neloajálnímu převodu obchodního podílu [právnická osoba], tak „tento výrok nemá v soudním řízení žádnou oporu neboť nelze určit jestli jde o fikci nebo realitu.“ Dále, pokud se v odstavci 9 hovoří o tom, že v konkurzní podstatě Jiřího Zemana nebyla zahrnuta společnost [právnická osoba], tak konkurs je veden na fyzickou osobu [Anonymizováno] a nikoliv na [právnická osoba].

37. K bodu 20 odůvodnění žalovaný č.2/ v „doplnění“ uvedl, že žalobce neosvědčil svůj nárok ve věci samé. Insolvenční správce v rámci svých lhůt neučinil žádný návrh, aby [Anonymizováno] bylo zahrnuto do konkurzní podstaty.

38. K bodu 22 žalovaný č.2/ uvedl, že exekuce prohlášením insolvence a následně konkursu se pozastavují a soudní exekutor nemůže konat ve věci samé. Exekuce byly na osobu [Anonymizováno] a nikoliv [právnická osoba].

39. Závěrem žalovaný č.2/ uvedl, že „ z praxe soudu je až nezvyklé, že soud pokračuje ve stejném soudním řízení pod stejným č.j. a za účasti stejného soudce, když dne 23.11.2022 pod č.j. 19 Cmo 57/2022-77 Vrchní soud v Praze zamítl návrh na předběžného opatření v usnesení č.j. 34 Cm 168/2022. Proto z výše uvedeného máme podezření o podjatosti soudu, neboť hodnotil důkazy předložené žalobcem, které neodpovídaly skutečnostem a to v jeho prospěch z důvodu bližších vzájemných vazeb. “

40. Soudce [Anonymizováno] se k námitce podjatosti vyjádřil takto“ „Já, níže podepsaný [Anonymizováno] tímto prohlašuji, že nemám žádný poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům. Žádného z účastníků ani právních zástupců neznám, nikdy jsem se s ním nesetkal, a to ani v rámci úřední činnosti.“

41. K tomu odvolací soud odkazuje na související právní úpravu:

Podle ust. § 14 odst.1 o.s.ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ust. § 14 odst. 2 o.s.ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.

Podle ust. § 14 odst. 3 o.s.ř. z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.

Podle ust. § 14 odst. 4 o.s.ř. důvodem k vyloučení soudce / přísedícího / nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce / přísedícího / v řízení o projednávané věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech.

42. Lze rovněž odkázat na závěr, obsažený v odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSCR 26/2012 ze dne 18.4.2012, z něhož vyplývá, že námitka spočívající v tvrzení, že soud je nesprávně obsazen, že věc má rozhodovat jiný soudce, než ten, jemuž byla věc přidělena k vyřízení, není způsobilá založit důvod pochybovat o nepodjatosti soudce, jemuž byla věc přidělena k vyřízení.

43. Kromě toho, že tvrzení, že věc rozhoduje jiný soudce, než jaký je určen v rozvrhu práce, by nepředstavoval důvod podjatosti, v daném případě navíc taková situace ani nenastala. Neběží zde nové řízení, kdy by mohla vyvstat otázka, kdo je podle rozvrhu práce povolán věc projednat a rozhodnout. Odvolatel se mýlí, pokud usuzuje, že zamítnutím předchozího návrhu na nařízení předběžného opatření byla zamítnuta i žaloba a řízení ve věci tím skončilo. Nikoliv, od počátku jde o totéž řízení ve věci, a na tom nemění ničeho, pokud např. soud připustí vstup dalších účastníků do řízení, případně je v řízení podán další návrh na nařízení předběžného opatření, případně jsou doplněna žalobní tvrzení. Předmětné řízení je pořád totéž a věc dosud nebyla meritorně rozhodnuta.

44. Podstata námitky podjatosti je evidentně založena na nesprávné úvaze, že jestliže soudce zvolí procesní postup, s nímž účastník nesouhlasí, zakládá sama tato skutečnost „podezření“, že „advokátní kancelář žalobce může být propojena na soudní řízení v dané věci.“ Navíc, řečeno výše, okolnost, na níž žalovaný č.2/ staví svou námitku podjatosti, ani nenastala.

45. Pokud žalovaný č.2/ coby důvod námitky podjatosti vznáší výhrady k postupu soudce v řízení, tak tento důvod je výslovně vyloučen v ustanovení §14 odst. 4 o.s.ř. V dané souvislosti možno podotknout, že obecně nesouhlas s tím kterým rozhodnutím soudu v tom kterém řízení vydaném, možno realizovat podáním řádných či mimořádných opravných prostředků zákonem stanoveným způsobem, pokud je zákon / občanský soudní řád / připouští, nikoliv snad jít cestou námitky podjatosti soudce.

46. Pokud snad žalovaný č.2/ svou námitkou hodlal namítat existenci poměru soudce k věci, tak osobní zájem soudce na výsledku sporu znamená, že by výsledek sporu měl dopad do sféry soudce / osobní, majetkové atd. /. Žádná konkrétní adresná, fakty podložená relevantní tvrzení nebyla žalovaným č.2/ v tomto směru vznesena. Pokud snad žalovaný č.2/ hodlal nastolit otázku jakéhokoli neprofesionálního vztahu mezi soudem a účastníky v předmětné věci, tak je třeba říci, že ani v v tomto směru nevznesl žalovaný č.2/ žádná konkrétní relevantní tvrzení. A je třeba konstatovat, že žádné skutečnosti, svědčící pro jakýkoliv vztah nad rámec úředního či s prvky rodinných či blízce osobních vztahů mezi soudcem a účastníky / jejich zástupci / nebyly ze strany žalovaného č.2/ ani vzdáleně tvrzeny, natož prokazovány, ani jinak nevyplývají z obsahu spisu.

47. A nezbývá než konstatovat, že vše, co mělo být dle námitky důvodem podjatosti rozhodujícího soudce, představuje buď nepřípustný důvod v podobě výhrad k postupu soudce v řízení, respektive výhrad, týkajících se obsazení senátu, nebo zůstalo v rovině nepodložených úvah a konstrukcí.

48. Vyjádření soudce [Anonymizováno], jak byl jím k námitce učiněna, nebyla vznesenými námitkami vyvráceno.

49. Daný odvolací důvod neobstojí.

50. Dále se odvolací soud zabýval předběžným opatřením samotným.

51. Podle ust. § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

52. Podle ust. § 102 odst. 3 o.s.ř. věta in fine, ustanovení § 75, 75a, §75b, § 75c, 76, 76c, 76d,76e,76f, 76g, § 77 odst.1 písm. b/ až d/, § 77 odst.2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

53. Podle ustanovení § 75c odst. 1 o.s.ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75 odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

54. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce svým podáním, došlým soudu dne 22.12.2022, doplnil žalobní tvrzení, učinil návrh na přistoupení žalovaného č.3/ a č.4/ do řízení a současně podal další návrh na nařízení předběžného opatření. V rubrice I. Rozšíření žaloby žalobce odůvodňoval svůj návrh na připuštění dalších účastníků na straně žalované do řízení.

55. V další rubrice / II./ žalobce uvedl, že z procesní opatrnosti opakuje žalobní tvrzení a důkazní návrhy z žaloby tak, aby návrh na nařízení předběžného opatření byl kompletní.

56. V rubrice III. Doplnění žalobních tvrzení žalobce uvedl, že namítl neplatnost smlouvy o převodu podílu společnosti [Jméno žalované C]. mezi společností [Jméno žalované A]. v likvidaci a společnost [právnická osoba]. ze dne 25.5.2022, a to pro případ, že by převod byl posuzován jako relativně neplatný. Námitku uplatnil rovněž soudní exekutor. Dále žalobce vznesl námitku právního jednání a dále neplatnost Smlouvy o převodu podílu společnosti [Jméno žalované C]. mezi společností [právnická osoba]. a společností [Jméno žalované B].

57. Dále v bodě 21 odvolání uvedl: K osobě [Anonymizováno] žalobce doplňuje, že postupem dle ust. § 65 odst. 1 trestního řádu získal od Krajského soudu v Plzni pravomocný rozsudek ze dne 19.3.2019, č.j. 5T 2/2013 – 13543, jímž byl [Anonymizováno] uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 209 odst. 1 odst. 5 písm. a/ trestního zákoníku.

58. Dále žalobce zdůraznil v odstavci 23 Doplnění, že „o nezákonnosti obou převodů a nepoctivém úmyslu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] tak již nemůže být pochyb.“ [právnická osoba] v odstavci 24 návrhu uvedl, že uvedenými novými skutečnostmi a důkazy posílil žalobné tvrzení o neplatnosti obou převodů v důsledku podvodného úmyslu jednajících stran i pro případ relativní neplatnosti obou převodů. Rozšířením žaloby o žalovaného č.3/ a žalovaného č.4/ také posílil naléhavý právní zájem na rozhodnutí, stejně tak na vydání dalšího předběžného opatření.“

59. Na podporu svého přesvědčení o důvodnosti podaného návrhu na nařízení předběžného opatření žalobce shrnul ve shodě se svým původním návrhem, že „[Anonymizováno] jako jediný společník a jednatel žalované 1/ převedl obchodní na [právnická osoba] podíl na „nevěrohodnou“ osobu, která je „neznámého pobytu“ a nemá „žádnou snahu pokračovat v podnikatelské činnosti“ s nekalým úmyslem vyhnout se odpovědnosti vůči svým věřitelům za závazky společnosti. [Anonymizováno] obchodní podíl za těchto okolností převáděl s cílem vyhnout se povinnostem, jež by mu plynuly z případné likvidace žalované č. 1/ a [právnická osoba] s cílem zkrátit uspokojení svých věřitelů v insolvenčním řízení. Druhý převod ze společnosti [právnická osoba] na žalovanou č.2/ je jen pokračováním tohoto zastíracího manévru vzájemně propojenými osobami, především osobou [Anonymizováno]. Je tak dán zájem žalobce na znemožnění dalších převodů obchodního podílu společnosti [právnická osoba] do vyřešení žaloby.“

60. Ve svém návrhu žalobce poukázal na nově složenou jistotu, přestože o vrácení té původní ještě nebylo rozhodnuto.

61. Z obsahu návrhu na nařízení předběžného opatření je zřejmé, že je podáván z důvodu potřeby zatímní úpravy mezi účastníky. Obecně pak platí, že má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, osvědčen nárok ve věci samé, rovněž musí být prokázána naléhavost potřeby zatímní úpravy. Pokud jde o osvědčení nároku ve věci samé, tak dosavadní ustálená judikatura / nyní v podstatě již – ve svém důsledku - i aktuální právní úprava, daná ustanovením § 75c o.s.ř./ setrvává na tezi, že při posuzování nároku žalobce musí být osvědčeno, že žalobce může být s rozumnou pravděpodobností ve věci úspěšný.

62. Jinak obecně je třeba na návrh na nařízení předběžného opatření pohlédnout především optikou toho, zda zásah do práv žalovaného, učiněný předběžným opatřením, není ve zjevném nepoměru ve vztahu k žalobcem uplatněnému a osvědčenému nároku ve věci samé, respektive zda nařízením předběžného opatření nedojde k nezhojitelnému porušení základního práva žalovaného.

63. Současně je třeba říci, a to platí obecně, že předběžné opatření nepředjímá / pojmově nemůže předjímat / výsledek řízení ve věci samé.

64. V daném případě jsou naplněny předpoklady pro nařízení navrženého předběžného opatření. Jednak je osvědčen právní zájem na daném určení. Okolnosti postupných převodů předmětného obchodního podílu, zejména časové relace, pak pro účely navrženého předběžného opatření osvědčují nejen samotný nárok ve věci, ale i potřebu navržené zatímní úpravy mezi účastníky / viz níže /.

65. Dále, s ohledem na povahu uplatněného nároku pojmově nejde / na základě daného předběžného opatření/ o očividný nepoměr mezi právy účastníků. Nařízené předběžné opatření formou zatímní úpravy poměrů účastníků blokuje další převody obchodního podílu. Přitom smyslem dané zatímní úpravy je zajistit, aby případný úspěch žalobce ve věci samé mohl ještě vůbec mít pro žalobce reálný význam, současně je třeba říci, že v nařízeném předběžném opatření ani vzdáleně nelze spatřovat hrozící nezhojitelné porušení základního práva odvolatele.

66. Pro vyhovění danému návrhu na nařízení předběžného opatření svědčí tyto okolnosti:

Sama o sobě okolnost, že jednatelem a 100 % společníkem společnosti [právnická osoba] v době převodu na žalovaného č.2/ byl [Anonymizováno], bytem na adrese v [Anonymizováno], je pro posouzení splnění předpokladů na nařízení daného předběžného opatření bez významu, neboť ve funkci jednatele této společnosti je [Anonymizováno] od 1. června 2016, kdy k zápisu tohoto údaje do obchodního rejstříku došlo dne 13. srpna 2016, jakož i k zápisu údaje, že [Anonymizováno] je 100% společník této společnosti. Dané údaje jsou přitom aktuální dosud. V tomto směru jde tedy o nepřípadnou argumentaci žalobce v návrhu obsaženou / ničím nepodložená úvaha o dalším převádění předmětného obchodního podílu na „nedostupné osoby“ / za situace, že k převodu obchodního podílu ve společnosti [Jméno žalované C]. ze společnosti [Jméno žalované A]. / žalovaný č.1/ na společnost [právnická osoba] došlo až v roce 2022 / kdy jako společník společnosti [Jméno žalované C]. byla [právnická osoba] zapsána 6. června 2022 a vymazána 27. června 2022/.

67. Tedy, angažmá [Anonymizováno] ve společnosti [právnická osoba] sama o sobě není v daném případě významná. Významné jsou ale časové relace, tedy rychlost, s jakou byl obchodní podíl společností [právnická osoba] převeden na žalovaného č.2/ / [právnická osoba] / Uvedené okolnosti, v kontextu probíhajícího insolvenčního řízení, navozují dojem, že tento další prodej byl již předem připraven. A že motivem a cílem celého postupu bylo zkrácení věřitelů [Anonymizováno] v konkursu.

68. K tomu lze doplnit, že byť aktuálně již nejsou [Anonymizováno], narozená dne [Anonymizováno] a [Anonymizováno], narozena dne [Anonymizováno], v angažmá ve společnosti [právnická osoba] ,kdy jejich angažmá skončilo nejpozději se vstupem [Anonymizováno] do společnosti, a v žalovaném č.2/ má aktuálně angažmá [Anonymizováno], narozená dne [Anonymizováno] v podobě společníka v rozsahu 25% obchodního podílu, přičemž je dále zřejmé, že v roce 2013 skončilo angažmá [Anonymizováno] v pozici jednatele a společníka žalovaného č.2/, tak přesto nezbývá než uzavřít, a to v kontextu situace, že je nepochybné, že [Anonymizováno] / na základě zmocnění / připravoval dokumenty k převodu obchodního podílu ze společnosti [právnická osoba]. na žalovaného č.2/ /, že dané personální vazby rozhodně nevyvrací úvahu o předem připraveném postupu s cílem zkrátit věřitele dlužníka [Anonymizováno] v konkursu a naopak jsou v prospěch takové úvahy, potažmo v prospěch závěru o osvědčení nároku ve věci.

69. Tedy, pokud by po proběhlém řízení bylo určeno, že vlastníkem 100% obchodního podílu ve společnosti [Jméno žalované C]., IČO [IČO žalované C], je žalovaný č.1/, [Jméno žalované A]., v likvidaci, IČO [IČO žalované A], přičemž vlastníkem 100% obchodního podílu v této společnosti je dlužník [Anonymizováno], mohla by nepochybně tato skutečnost mít ve výsledku vliv na uspokojení žalobce coby věřitele dlužníka [Anonymizováno] v insolvenčním řízení. Toto je argument v prospěch závěru o právním zájmu žalobce na požadovaném určení i na navržené zatímní úpravě v podobě navrženého předběžného opatření.

70. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu jako ve výroku věcně správné, včetně souvisejícího výroku o poplatkové povinnosti, podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Na výsledné správnosti rozhodnutí soudu prvního stupně nemění ničeho poněkud nepřehledné úvahy soudu o tom, že je třeba prokázat potřebu zatímně upravit poměry mezi účastníky pro ohrožení budoucího výkonu soudního rozhodnutí / odst. 23 /. Zápis do obchodního rejstříku obecně nelze považovat za výkon rozhodnutí, jímž byl soudem určen vlastník obchodního podílu. Dále, na výsledné správnosti rozhodnutí nemění ničeho ani okolnost, že soud v odstavci 30 odůvodnění učinil výčet listinných důkazů k žalobě připojených, aniž by ve vztahu k jednotlivým listinám uvedl, které skutečnosti má z těch kterých důkazů za osvědčené. Odvolací soud konstatuje, že naplnění předpokladů pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření je odvolacím soudem výše dovozeno.