o určení vlastnického práva k akciím, o nařízení předběžného opatření, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 67 Cm 142/2022-17 ze dne 7. listopadu 2022

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „Soud nařizuje toto předběžné opatření: Žalovaný je povinen žalobce zvát na valné hromady žalovaného a umožnit mu se příslušných valných hromad účastnit.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Návrh na nařízení předběžného opatření, aby žalobce mohl vůči žalovanému vykonávat práva akcionáře ve znění: ‚Společnost [Jméno žalovaného]., IČO: [IČO], se sídlem na adrese [Adresa žalovaného], je povinna umožnit společnosti [Jméno žalobce]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalobce], výkon práv spojených s akciemi společnosti [Jméno žalovaného]., a to v rozsahu práv spojených s akciemi společnosti [Jméno žalovaného]. č. 29.783 až 33.182.‘, se zamítá.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že návrh nařízení předmětného předběžného opatření žalobce podal v rámci řízení o žalobě na určení, že je akcionářem žalovaného v rozsahu akcií na jméno č.556 až 1 096, č. 3183 až 4 882 a č.29783 až 33182. Požadované předběžné opatření pak se má týkat akcií č. 29783 až 33182.

3. Z odůvodnění rozhodnutí je dále zřejmé, že podaný návrh na nařízení předběžného opatření žalobce odůvodnil tvrzením, že s ním žalovaný odmítá jednat jako s akcionářem a znemožňuje mu zcela výkon práv akcionáře s odůvodněním, že žalobce akcionářem již není, neboť akcie byly převedeny na společnost [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa]. Žalobce ale tvrdí, že k převodu vlastnického práva k akciím nikdy nedošlo, protože žalobce se společností [právnická osoba]. podepsal neplatnou smlouvu o převodu akcií, neboť za žalobce jednal jednatel, který byl již z funkce odvolán. Žalobce měl údajně převést vlastnické právo k akciím č. 16, 17 a 18, ty měly nahradit ztracené či zničené akcie označené č. 3, 9, 15. Žalobce akcii č. 15 má však stále ve své dispozici / a akcie č. 3 a 9 jsou předmětem řízení o umoření/. Žalovaný bezdůvodně tvrdí, že jde o ztracenou či zničenou akcii. Akcie navíc nebyly řádně rubopisovány. A přestože byl předběžným opatřením zakázán výkon akcionářských práv [právnická osoba]., žalovaný nadále nechce žalobce uznat jako akcionáře a neumožňuje mu vykonávat akcionářská práva. Potřeba zatímní úpravy poměrů má dle žalobce spočívat v tom, že žalovaný opakovaně odmítá s žalobcem jednat jako s akcionářem, nezve ho na valné hromady a žalobce nemá informace o žalovaném. Navíc existuje významné riziko, že bude vyplacen podíl na zisku [právnická osoba].. Žalobce tvrdí, že žalovaný spolu s [právnická osoba]., činí kroky k tomu, aby společnost [právnická osoba]. vyvedla akcie z dispozice žalobce a pokud by třetí osoby se žalovaným vstupovaly do právních jednání spojených s akciemi, hrozila by újma také těmto osobám. I žalovaný může být v nejistotě, zda jeho případná rozhodnutí valné hromady budou předmětem sporu.

4. Žalobcem vyjádřenou obavu z výkonu rozhodnutí soud vymezil tak, že toto ohrožení spočívá v tom, že pokud by se žalobce nemohl účastnit valných hromad, nebyl by ani informován o záležitostech zařazených do působnosti valné hromady a nemusel by se například dozvědět o zrušení společnosti s likvidací nebo o převodu akcií a nebude se moci bránit proti nezákonným jednáním, o kterých nebude včas informován.

5. Soud v odůvodnění rozhodnutí dále odkázal na související právní úpravu, přičemž na základě kopie akcie žalované č.15, jež neobsahuje rubopis / což vyplývá také z notářského zápisu ze dne 10.6.2022 NZ 560/2022 / s odkazem na ustanovení § 269 zákona č. 90/2012 Sb. měl za osvědčené, že navrhovatel má akcii č. [Anonymizováno] v držbě. Dále měl soud za osvědčené, že žalovaný se žalobcem nejedná jako s akcionářem, a to na základě obsahu dopisu žalovaného, datovaného dnem 17.5. 2022, kde se hovoří o tom, že žalovaný nebude jednat s žalobcem jako akcionářem, dokud nebude prokázán opak, a na základě notářského zápisu, sepsaného [Anonymizováno], notářkou v [Anonymizováno], pod číslem NZ 560/2022, ze dne 10. 6. 2022, jímž byl osvědčen průběh valné hromady žalovaného, konaného dne 1. 6. 2022, a z nějž vyplývá, že žalobce nebyl připuštěn na valnou hromadu jako akcionář, kdy předseda valné hromady [Anonymizováno] sdělil zástupci žalobce, že akcii č. 15 žalovaný eviduje jako ztracenou či zničenou, a že tato akcie byla nahrazena akcií č. 18, a proto nelze žalobce zapsat do listiny přítomných jako akcionáře.

6. Na základě popsaných skutečností soud / v odstavci 8 odůvodnění/ dospěl k závěru, že „žalobce osvědčil skutečnosti, které jsou rozhodující pro nařízení předběžného opatření, a to konkrétně tím, že žalovaný s ním nejedná jako s akcionářem, přestože má v držbě hromadnou akcii č. 15, která není rubopisována ani umořena. Žalovaný proto žalobci znemožňuje jakýkoli výkon akcionářských práv v žalovaném“.

7. V odstavci 9 odůvodnění soud v podstatě vyjádřil stanovisko, že pokud by bylo vyhověno návrhu na předběžný výkon akcionářských práv, soud by tím předjímal rozhodnutí ve věci samé. Současně soud s odkazem na usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 529/06, v podstatě poukázal na hledisko proporcionality, když uvedl: „Smyslem a účelem předběžného opatření je, aby byly pouze prozatímně upraveny poměry mezi účastníky řízení, a aby nedošlo k závažnému zásahu do práv ani jedné ze stran sporu. Nařízené předběžné opatření nesmí způsobit takový zásah, který by znemožnil ochranu oprávněných zájmů druhé strany“

8. Závěrem soud uvedl: „Z tohoto důvodu soud vyhověl částečně žalobci, a to tak, že mu má být umožněno účastnit se valných hromad, na které má být také řádně zván, a to tak, aby měl žalobce informace o žalovaném, jak uvádí v návrhu. Avšak v části, kdy se žalobce domáhal výkonu hlasovacích či dalších práv nad rámec účasti na valné hromadě, byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut. Práva žalobce jsou pak chráněna dostatečně i tím, že – jak i sám žalobce uvedl v návrhu – zdejší soud již nařídil předběžné opatření usnesením č. j. 68 Cm 54/2022-35 ze dne 19.9.2022, kterým společnosti [právnická osoba]. uložil povinnost zdržet se zcizení, zatížení a výkonu práv akcionáře spojených s předmětnými akciemi, to vše do právní moci rozhodnutí ve věci 68 Cm 54/2022, kde se žalobce domáhá taktéž určení vlastnického práva k předmětným akciím.“

9. Ve včas podaném odvolání, směřujícím proti bodu I. výroku, žalovaný navrhoval změnu napadeného rozhodnutí ve smyslu zamítnutí návrhu.

10. Odvolatel namítal, že daný výrok nesplňuje zákonné předpoklady potřeby zatímní úpravy účastníků a osvědčení skutečností odůvodňujících nárok ve věci samé. Jednak je nesprávně vymezen okruh účastníků, když účastníkem řízení není společnost [právnická osoba]., jakožto nabyvatel předmětných akcií od žalobce. „ Nárok ve věci samé tak bude muset být při nezměněném okruhu účastníků nutně zamítnut, a to pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Jelikož není možné vyhovět žalobci ve věci samé, není ani přípustné nařízení předběžného opatření.“

11. Dále, pokud soud prvního stupně uvedl, že mu žalobce předložil kopii akcie č.15, kde je žalobce uveden jako akcionář, a současně na akcii není vyznačen převodní rubopis, tak „v této souvislosti však žalovaný znovu uvádí, že před uzavřením předmětné smlouvy o převodu akcií /kterou zmiňuje žalobce v návrhu na nařízení předběžného opatření/ žalobce sdělil žalovanému, že došlo ke ztracení, resp. zničení, hromadné listiny č. 15 nahrazující akcie žalovaného, a požádal žalovaného o nahrazení těchto akcií novou hromadnou listinou. Z tohoto důvodu byly akcie, původně nahrazené hromadnou listinou č. 15, nahrazeny nově hromadnou listinou č. 18, která byla vydána samotnému žalobci. Tuto hromadnou listinu následně žalobce převedl na společnost [právnická osoba]. Nynější předložení hromadné listiny č. 15 ze strany žalobce ohledem na uvedené skutečnosti tedy nijak nedokládá, že by snad měl i nadále být akcionářem žalovaného, prokazuje toliko nepravdivost předchozího tvrzení samotného žalobce vůči žalovanému /ohledně ztráty či zničení hromadné listiny č. 15/ a přinejmenším laxní přístup žalobce k vedení svých záležitostí.“

12. Tvrzení žalobce označil žalovaný ve svém odvolání jako zavádějící. Žalobce byl o ztrátě akcie č.15 informován prostřednictvím svého jednatele [právnická osoba] . „ I kdyby snad žalobce nyní tvrdil, že tuto informaci nevěděl s ohledem na změnu jednatele, získal ji nejpozději při valné hromadě žalovaného konané dne 1.6.2022, které se účastnil tvrzený zástupce žalobce, [Anonymizováno], zmocněný panem [Anonymizováno]. V tomto notářském zápisu je zachyceno, že žalobci nebyla umožněna účast na valné hromadě právě z důvodu, že žalovaný eviduje předloženou hromadnou listinu č. 15 jako ztracenou či zničenou, a proto byla nahrazena hromadnou listinou č. 18. Z tohoto důvodu nebylo možné na předmětné valné hromadě žalovaného na základě hromadné listiny č. 15 ani zapsat do listiny přítomných akcionářů žalovaného. A ze stejného důvodu žalobci nepřísluší výkon práv akcionáře ve společnosti žalovaného.“

13. Závěrem žalovaný s odkazem na skutečnost, že příslušný notářský zápis je založen ve Sbírce listin, vyjádřil přesvědčení o tom, že soud měl reflektovat skutečnost, že do hromadné akcie č. 15 již nejsou vtělena žádná akcionářská práva, když akcie č. 15 byla nahrazena hromadnou akcií č.18. Návrh žalobce na nařízení předběžného opatření měl soud zamítnout i z tohoto důvodu. Tedy, návrhu na nařízení předběžného opatření nemělo být vyhověno, neboť žalobou uplatněný nárok není osvědčen, není ani osvědčena naléhavost potřeby zatímní úpravy.

14. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení napadeného usnesení. Jednak má za to, že pro účely osvědčení naléhavého právního zájmu v předmětném řízení není nezbytné, aby účastníkem byla i společnost [právnická osoba]. Dále, posouzení otázky platnosti smlouvy o převodu hromadných akcií č. 16 a č. 17 na společnost [právnická osoba]. není nezbytné pro určení, zda žalobce je akcionářem žalovaného a není tak nezbytným předpokladem pro to, aby byl dán naléhavý právní zájem žalobce. „ Naléhavý právní zájem proto může být dán, ať už účastníkem řízení společnost [právnická osoba]. je, či nikoli. Žalobce se totiž domáhá určení, že je akcionářem ohledně akcií nahrazených hromadnými akciemi č.3 a 9. Hromadné akcie č.3/ a 9 však nikdy nebyly předmětem údajného převodu na společnost [právnická osoba].“ V dané souvislosti žalobce doplnil že pokud jde o hromadné listiny č.16 a 17 , tyto měly být nově vydány žalovaným z důvodu údajného ztracení či zničení hromadných listin č.3 a 9. „ Jedná se tak o zcela rozdílné věci / hromadné listiny č. 3 a 9 ve vlastnictví žalobce a naproti tomu hromadné listiny č.16 a 17 v údajném vlastnictví společnosti [právnická osoba]“/.

15. V odstavci 7, 8 svého vyjádření žalobce zdůraznil: „ Současně platí, že jediným zákonným způsobem nahrazení ztraceného nebo zničeného cenného papíru / v dané věci hromadných listin č.3 a 9 / je jejich umoření / srov. § 304 odst. 1 z.ř.s./, tj. žalovaný nebyl oprávněn údajně nově vydané hromadné listiny č. 16 a 17 vydat na základě domnělého prohlášení [Anonymizováno] o údajném ztracení či zničení hromadných listin č.3 a č.9. S hromadnými listinami č.16 a 17 tak nejsou spojena žádná akcionářská práva v žalovaném. Žalobce tak osvědčil svůj naléhavý právní zájem na určení, že je akcionářem žalobce.“

16. V odstavcích 10,11,12 svého vyjádření žalobce argumentoval na podporu svého přesvědčení o osvědčení nároku. Uvedl, že je vlastníkem hromadné akcie č.15, se kterou jsou spojena příslušná akcionářská práv v žalovaném, přičemž i žalovaný ve svém odvolání potvrzuje, že tato listina byla platně vydána. Tato listina nebyla rubopisována na třetí osobu a je v držení žalobce. Žalobce je tedy nejméně v rozsahu této hromadné listiny akcionářem žalovaného. K důkazu v daném směru označuje hromadnou akcii žalovaného č.15, vydanou 2. února 2021, jež je součástí spisu. V dané souvislosti žalobce zdůraznil, že k výměně hromadné listiny č.15 nikdy nemohlo dojít, neboť i kdyby došlo k její ztrátě či odcizení / jak tvrdí žalovaný , že mu bylo oznámeno, ale je v rozporu se skutečností /, tak by jediným zákonným způsobem nahrazení takové hromadné listiny bylo opět její umoření dle § 304 a násl. z.ř.s. „ K umoření hromadné listiny č. 15 však nikdy nedošlo. S údajně vydanou „hromadnou listinou‘ č. 18 tak nejsou spojena jakákoli práva akcionáře v žalovaném.“

17. V odstavci 13,14,15 svého vyjádření žalobce shrnul svou argumentaci k osvědčení tvrzení o tom, že jsou porušována jeho akcionářská práva. Uvedl, že žalovaný nejedná se žalobcem jako s akcionářem, mimo jiné účelově tvrdí, že v seznamu akcionářů žalobce neeviduje. Žalobci je upíráno právo účastnit se a jednat na valných hromadách žalovaného, na valné hromady žalobce není zván. „ Žalovaný má zjevně v úmyslu namísto žalobce jako s akcionářem žalovaného nakládat se společností [právnická osoba]., čímž může dojít k nevratné újmě žalobce i třetích osob.“ Dále, žalobci nejsou poskytovány informace, žalovaný ve Sbírce listin nezveřejňuje povinné dokumenty.

18. V daném směru žalobce uzavřel svou argumentaci tak, že „ jelikož v současnosti zapsaný jednatel žalovaného [Anonymizováno] upřednostňuje zájmy skupiny [Anonymizováno] nad zájmy žalovaného, nelze bez zásahu soudu očekávat ani jakoukoli změnu současného přístupu a může tak dojít k nevratnému poškození žalobce.“

19. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu / bod I. výroku / podle § 212 o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, / § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř./, a dospěl k závěru že odvolání je důvodné.

20. Podle ust. § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

21. Podle ust. § 102 odst. 3 o.s.ř. věta in fine, ustanovení § 75, 75a, §75b, § 75c, 76, 76c, 76d,76e,76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b/ až d/, § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

22. Ve smyslu ustanovení § 75c odst. 1 o.s.ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

23. Podle ustanovení § 75c odst. 4 o.s.ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení / vydání / usnesení soudu prvního stupně.

24. Z obsahu návrhu na nařízení předběžného opatření je zřejmé, že je podáván z důvodu potřeby zatímní úpravy mezi účastníky. Obecně platí, že má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, osvědčen nárok ve věci samé, rovněž musí být prokázána naléhavost potřeby k zatímní úpravě, vždy se přitom musí jednat o současné naplnění kumulativních zákonných předpokladů pro vyhovění tomuto návrhu. Pokud není splněn jen jeden z těchto zákonných předpokladů, návrhu na nařízení předběžného opatření by v zásadě nemohlo být vyhověno, byť druhý z předpokladů by došel svého naplnění.

25. Pokud jde o otázku osvědčení nároku ve věci samé, tak dosavadní ustálená judikatura / a nyní v podstatě již - ve svém důsledku- i aktuální právní úprava § 75c o.s.ř. /, setrvává na tezi, že při posuzování nároku žalobce musí být osvědčeno, že žalobce může být s rozumnou pravděpodobností ve věci úspěšný.

26. Ovšem kromě popsaných zákonných předpokladů, musí být rovněž naplněno hledisko proporcionality. Obecně je třeba na návrh na nařízení předběžného opatření pohlédnout optikou toho, zda zásah do práv žalovaného / účastníka /, učiněný předběžným opatřením, není ve zjevném nepoměru ve vztahu k žalobcem / navrhovatelem /uplatněnému a osvědčenému nároku ve věci samé, respektive zda nařízením předběžného opatření nedojde k nezhojitelnému porušení základního práva žalovaného / účastníka /.

27. V daném případě odvolací soud shledává, že nárok ve věci není osvědčen. Ustálená judikatura stojí na stanovisku, že v žalobě na určení má žalobce žalovat všechny, kdo mu jeho právo upírají. V daném případě nejde jen o to, že společnost / žalovaný / odmítá se žalobcem jednat jako s akcionářem. V žalobě se úvodem praví / čl. I. odst. 1 /, že „Přestože je žalobce akcionářem žalovaného a tuto skutečnost prokázal žalovanému / mimo jiné hromadnou akcií č.15 nahrazující akcie vydané žalovaným č. 29.783 až 33182/, žalovaný žalobce jako akcionáře odmítá uznat a znemožňuje mu výkon akcionářských práv s odůvodněním, že není akcionářem společnosti. Dle jeho názoru totiž měly být akcie vlastněné žalovaným převedeny na společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem na adrese [adresa].“

28. V žalobě článku III. odstavci 7 žalobce uvedl, že žalovaný mimo jiné vydal akcie na jméno, č. 556 až 1.096, nahrazené hromadnou listinou č.3/, akcie č. 3183 až 4882, nahrazené listinou č. 9 a akcie č. 29783 až 33182, nahrazené hromadnou listinou č.15. V žalobě argumentoval neplatností smlouvy o převodu akcií na nabyvatele [právnická osoba]., navíc akcie ani nebyly rubopisovány. Pokud jde o hromadnou akcii č.15, tu má žalobce stále u sebe, zbylé akcie, které měly být předmětem převodu, měl žalobce rovněž u sebe v držení, avšak ty zřejmě ztratil a současně probíhá řízení o jejich umoření.

29. V návrhu na předběžné opatření pak žalobce mimo jiné argumentuje tím, že společnost [právnická osoba]. se považuje za vlastníka akcií, tvrdí, že akcie platně nabyla a má v úmyslu vykonávat akcionářská práva s nimi související.

30. Právo tedy upírá žalobci jak žalovaný, tak společnost [právnická osoba]. A žalobce si je evidentně vědom toho, že je nutno hájit právo vůči oběma těmto subjektům. V odstavci 60 návrhu na nařízení předběžného opatření je obsažen text: „ Pro úplnost žalobce uvádí, že se určení vlastnického práva k akciím domáhá i vůči společnosti [Anonymizováno], a to v řízení, vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 68 Cm 54/2022. Žalobce však byl nucen nadepsanou žalobu o určení vlastnického práva k akciím proti žalovanému podat, mimo jiné proto, že žalovaný / respektive společnost [Anonymizováno], která žalovaného ovládá / začal tvrdit, že i pokud by soud vydal ve sporu o určení proti společnosti [Anonymizováno] rozsudek, že vlastníkem akcií je žalobce, žalovaný jej nebude respektovat.“

31. Odvolací soud pro úplnost podotýká, že z obsahu spisu vyplývá, že podání žaloby proti společnosti [právnická osoba]. předcházelo předmětné žalobě proti žalovanému.

32. Procesní situace v řízení, v němž bylo vydáno napadené předběžné opatření, je nicméně taková, že jestliže mezi účastníky na straně žalované v žalobě není uvedena společnost [právnická osoba]., nelze uzavřít, že žalobce má naléhavý právní zájem na v řízení požadovaném určení. Podaná žaloba totiž nesplňuje podmínky preventivního charakteru a eliminace stavu ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, neboť v případě úspěchu žalobce by nebylo rozhodnutí závazné pro společnost [právnická osoba]. Na tomto závadném procesním stavu nemění ničeho okolnost, že proti společnosti [právnická osoba]. je vedeno samostatné řízení. Pokud případně nejsou řízení spojena ke společnému řízení, má každé z nich svůj samostatný právní „život“.

33. Sám o sobě závěr soudu, že pokud žalobce drží hromadnou akcii č.15, která není rubopisována ani umořena /k příslušnému postupu lze odkázat na ustanovení§ 269 zákona č. 90/2012 Sb. a ustanovení § 303 až 315 zákona č. 292/2013 Sb. / a že tak ve výsledku žalobce osvědčil pro účely předběžného opatření své tvrzení, že je akcionářem, není nesprávný /. Toto izolované hledisko pro osvědčení nároku v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření, tím spíše pro úspěch v řízení ve věci, nepostačuje, významný je i okruh účastníků, jak řečeno výše.

34. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu podle ustanovení § 220 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil a návrh na předběžného opatření zamítl. Lze doplnit, že jestliže není osvědčen nárok ve věci samé, není ve vztahu k čemu prokazovat potřebu zatímní úpravy mezi účastníky a pochopitelně není ani prostor pro posuzování proporcionality navrženého předběžného opatření.