o zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání společnosti NORTH VIDEO s.r.o. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. ledna 2021, č. j. C 2214/RD193/KSUL, Fj 25281/2020/KSUL,

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že v jím vedeném obchodním rejstříku, oddílu C, vložce číslo 2214, se vymazává jednatel společnosti [právnická osoba] (dále jen „společnost“) [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno], bytem [adresa], zapisuje se den zániku jeho funkce 6. srpna 2019, a to vše ke dni nabytí právní moci usnesení.

2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že dne 10. ledna 2020 došel obchodnímu rejstříku návrh navrhovatele na výmaz jednatele [Anonymizováno] z obchodního rejstříku se dnem zániku jeho funkce 6. srpna 2019. Návrh byl doložen pozvánkou na valnou hromadu konanou dne 6. srpna 2019 zaslanou [Anonymizováno] (v té době jednatelem společnosti), zápisem z valné hromady ze dne 6. srpna 2019 (dále jen „předmětná valná hromada“), z něhož se podává odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatele společnosti pro porušování povinností při výkonu funkce jednatele, a presenční listinou. Soud prvního stupně na základě těchto listin dospěl k závěru, že [Anonymizováno] byl řádně odvolán z funkce jednatele společnosti, a proto návrhu vyhověl. Své rozhodnutí soud prvního stupně rovněž opřel o závěry vyslovené Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 18. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018 a ze dne 28. srpna 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, dle nichž rejstříkový soud jednak nepřezkoumává platnost valné hromady, usnesení valné hromady je nutno považovat za platné, pokud soudem nebyla vyslovena jeho neplatnost. Protože se z obsahu spisu nepodává, že by byla vyslovena neplatnost usnesení předmětné valné hromady, a protože z předložených listin není možno bez dalšího učinit závěr o tom, že by rozhodnutí bylo stiženo takovými vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato, rozhodl soud prvního stupně o výmazu jednatele z obchodního rejstříku a současně zkonstatoval, že společnost od 6. srpna 2019 nemá jednatele a na valné hromady, v jejichž průběhu byli odvoláni oba jednatelé v roce 2019, jsou podány žaloby na vyslovení jejich neplatnosti.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnosti odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v plném rozsahu změnil tak, že se návrh odmítá z důvodu nedostatku aktivní legitimace navrhovatele, nebo aby usnesení zrušil z důvodu, že opakovaně nebyl dodržen závazný právní názor, a aby současně věc přikázal jinému soudu prvního stupně.

4. Odvolatelka ve svém odvolání rozsáhle argumentuje nejen tím, že se předmětná valná hromada nekonala, neboť ji [Anonymizováno] - jakožto jediný jednatel společnosti - odvolal, zápis z valné hromady označuje za falzum, ale i tím, že rozhodnutí valné hromady považuje za nicotné, když se valná hromada z důvodu odvolání skutečně nekonala. K tomu odvolatelka odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, a argumentuje tím, že k nicotnému rozhodnutí, které nebylo přijato, a je tedy nezpůsobilé vyvolat právní následky, musí rejstříkový soud přihlédnout i bez návrhu ex officio, a tím spíše v případě, kdy byla nicotnost výslovně namítnuta. V neposlední řadě má odvolatelka rovněž za to, že [Anonymizováno] není aktivně legitimován k podání návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, neboť v daném případě není splněna podmínka pro podání návrhu ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/. Je tomu tak proto, že návrh na zápis změny dle § 11 odst. 1 z. v. r. je oprávněna podat toliko společnost, a protože se předmětná valná hromada (z důvodu jejího odvolání) nekonala, nedošlo k žádné změně podléhající zápisu do obchodního rejstříku. Společnosti žádná povinnost podat návrh na zápis změny do obchodního rejstříku nevznikla, nemohla se tudíž dostat do prodlení ve smyslu § 11 odst. 3 z. v. r., z jehož titulu pak [Anonymizováno] podal návrh na zápis změny jakožto osoba mající právní zájem na zápis změny v obchodním rejstříku. Navíc má odvolatelka za to, že navrhovatel dosud neprokázal svůj právní zájem na zápisu změny do obchodního rejstříku, a proto měl soud prvního stupně návrh dle § 86 písm. a/ z. v. r. odmítnout.

5. Vrchní soud v Praze přezkoumal z podnětu podaného odvolání usnesení soudu prvního stupně /§ 212, § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)/ a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné a to z následujících důvodů.

6. Předestřenou otázkou je, zda je usnesení předmětné valné hromady, na níž měl být jediný jednatel společnosti [Anonymizováno] odvolán z funkce, je platné či nikoli, případně nicotné a zda je navrhovatel osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku ve smyslu § 11 odst. 3 z. v. r., a zda tedy soud prvního stupně postupoval správně, když návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku spočívající ve výmazu jediného jednatele společnosti [Anonymizováno] vyhověl.

7. Dle § 429 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech /dále též jen „ZOK“/ nebylo - li právo podle § 428 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

8. Dle § 45 odst. 1 a 2 ZOK

(1) V jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům.

(2) Na rozhodnutí orgánu obchodní korporace se hledí, jako by nebylo přijato, také tehdy, je-li jeho obsah neurčitý nebo nesrozumitelný anebo zavazuje-li k nemožnému plnění.

9. Podle § 84 z. v. r. účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.

10. Podle § 11 z. v. r.

(1) Nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně.

(2) Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.

(3) Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.

11. Dle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

12. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatel podal dne 10. ledna 2020 u soudu prvního stupně předmětný návrh, v němž jako navrhovatele označil sebe i společnost, jímž se domáhal výmazu jednatele společnosti [Anonymizováno], se dnem zániku funkce 6. srpna 2019; k návrhu připojil zkrácený zápis z jednání valné hromady společnosti ze dne 6. srpna 2019. Soud prvního stupně navrhovatele vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů mimo jiné návrh upřesnil tak, aby z něj bylo jednoznačně patrné, kdo návrh podává, zda společnost (zastoupená k tomu oprávněnou osobou) nebo fyzická osoba dle § 11 odst. 3 z. v. r., když se z obsahu spisu podává, že [Anonymizováno] funkce jednatele společnosti zanikla dne 1. srpna 2019 (a byl z rejstříku coby jednatel společnosti již vymazán), není tedy osobou oprávněnou za společnost jednat. Podáním ze dne 15. ledna 2020, jež bylo soudu prvního stupně doručeno dne 16. ledna 2020, vzala společnost (za ni [Anonymizováno], advokát na základě plné moci ze dne 15. ledna 2020) návrh zpět s tím, že dne 6. srpna 2019 se žádná valná hromada společnosti nekonala, resp. byla jednatelem odvolána. Podáním ze dne 21. ledna 2020 [Anonymizováno] k výše citované výzvě soudu ze dne 14. ledna 2020 uvedl, že návrh na zápis změn podává jako fyzická osoba dle § 11 odst. 3 z. v. r. a současně doložil soudem požadované listiny (pozvánku na předmětnou valnou hromadu, úplné znění zápisu z předmětné valné hromady, plné moci). Soud prvního stupně na základě všech předložených listin tudíž o návrhu rozhodl tak, že mu odvoláním napadeným rozhodnutím vyhověl.

13. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně postupoval správně, když návrh v souladu s § 90 odst. 1 z. v. r. přezkoumal a na základě listin k němu přiložených rozhodl o výmazu jednatele společnosti z obchodního rejstříku, když uzavřel, že z předložených listin se podává, že jednatel společnosti [Anonymizováno] byl ze své funkce v průběhu předmětné valné hromady odvolán. Tvrdí-li odvolatelka, že předmětná valná hromada byla jednatelem odvolána, pak přehlíží, že uvedená skutečnost nezpůsobuje nicotnost (na takové valné hromadě přijatých) rozhodnutí, nýbrž je důvodem pro případné vyslovení jejich neplatnosti. K tomu odvolací soud v podrobnostech odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu k účelu právní úpravy svolání valné hromady a důsledkům jeho nerespektování, viz např. v usnesení ze dne 23. června 2015, sp. zn. 29 Cdo 2839/2013, ze dne 28. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1429/2006, uveřejněného pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 29. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2010, pod číslem 67, usnesení ze dne 16. června 2010, sp. zn. 29 Cdo 3703/2009, či – obdobně v poměrech akciové společnosti - usnesení ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. 29 Cdo 3469/2008, která jsou veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaná po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu.

14. Zkoumání případné neplatnosti usnesení valné hromady však přesahuje rámec přezkumné činnosti rejstříkového soudu. K limitům přezkumné činnosti rejstříkového soudu v rejstříkovém řízení v režimu právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 odvolací soud odkazuje na zásadní judikaturní závěry přehledně rekapitulované Nejvyšším soudem v usnesení 18. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018, z nichž se podává, že:

„1/ Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní (a to zpravidla jen tehdy, jestliže zapisované skutečnosti nemají podklad v notářském zápisu).

2/ Rejstříkový soud – až na výjimky stanovené zákonem – podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních náležitostí.

3/ Řečené však neznamená, že soudu přísluší toliko ověřit, zda k návrhu byly připojeny požadované listiny; jak se podává z výslovného znění § 90 odst. 1 z. v. r., rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Jinak řečeno, nestačí pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah.

4/ V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.

5/ Nicméně ne vždy platí, že existence sporu mezi dotčenými osobami (např. mezi společníky společnosti, mezi společností a jejími společníky či členy jejích orgánů apod.) o tom, zda z připojených listin vyplývají skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, bez dalšího vede k zamítnutí návrhu na zápis těchto skutečností.

6/ Jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [§ 191 ZOK]; v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné.

7/ S účinností od 1. ledna 2014 rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku.“

15. S ohledem na uvedené je pak rovněž zřejmé, že navrhovatel je osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu ve smyslu § 11 odst. 3 z. v. r. Je tomu tak proto, že je nutno (v tomto okamžiku) vyjít z platnosti předmětné valné hromady, společnosti vznikla povinnost ve smyslu § 11 odst. 1 z. v. r. podat návrh na zápis změn do obchodního rejstříku do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke vzniku rozhodné skutečnosti podléhající zápisu do obchodního rejstříku. Jelikož společnost návrh na zápis změn ve stanovené lhůtě nepodala, mohl návrh podat navrhovatel (společník) v souladu s § 11 odst. 3 z. v. r. Společník společnosti má totiž právní zájem na výmazu zápisu jednatele, jemuž zanikla funkce, z obchodního rejstříku. Nepodá-li společnost s ručením omezeným poté, kdy jednateli zanikne funkce, v rozporu s § 11 odst. 1 a 2 z. v. r. návrh na výmaz jednatele z obchodního rejstříku a na zápis dne zániku jeho funkce ve lhůtě určené ustanovením § 11 odst. 3 z. v. r., vzniká společníku právo podat návrh na zápis uvedených skutečností podle posledně označeného ustanovení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2017, sp. zn. 29 Cdo 2624/2016, uveřejněné pod číslem 2/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

16. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

17. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 23 věty první z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.