o vyslovení neplatnosti rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu ze dne 3. listopadu 2016, k odvolání společnosti Motor-servis, spol. s r. o. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. prosince 2019, č. j. 49 Cm 17/2017 - 407,

1. Krajský soud v Plzni výrokem I. v záhlaví uvedeného usnesením vyslovil neplatnost rozhodnutí společníků společnosti [Anonymizováno] učiněného per rollam ze dne 3. listopadu 2016 /dále též jen „společnost“ a „rozhodnutí společníků“/, jímž byl vysloven souhlas s tím, že:

„1. Základní kapitál společnosti [Anonymizováno], IČ [IČO advokáta B], se zvyšuje převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů ze stávající hodnoty 2.000.000,- Kč o částku 37.000.000,- na novou hodnotu 39.000.000,- Kč.

2. Zvýšení základního kapitálu bude provedeno převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů peněžitým vkladem.

3. Připouští se převzetí vkladové povinnosti společníkem [Anonymizováno] v rozsahu 32.450.000,- Kč a společníkem [Anonymizováno] ve výši 4.550.000,- Kč.

4. Vkladová povinnost musí být převzata do sedmi pracovních dnů od přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu (sub 1). Celý závazek z převzaté vkladové povinnosti musí být splněn (splacen) do třiceti pracovních dnů po převzetí vkladové povinnosti.

5. Připouští se možnost započtení peněžité pohledávky společníka vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti.

6. Ve smyslu § 21 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. se schvaluje Návrh smlouvy o započtení pohledávek společníků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vůči společnosti proti pohledávce společnosti na splnění vkladoví povinnosti, která tvoří přílohu tohoto Návrhu na přijetí rozhodnutí per rollam.

7. Veškeré zbývající částky pohledávek společníků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vůči společnosti, nespotřebované započtením, budou převedeny do kapitálových fondů společnosti jako dobrovolné doplatky ve smyslu § 163 zákona č. 90/2012 Sb. Jednatelů se ukládá poskytnout k tomu svůj souhlas a vytýčit režim použití kapitálových fondů.

8. S účinností od data úplného splacení hodnoty 37.000.000,- Kč do základního kapitálu společnosti se mění společenská smlouva [Anonymizováno], IČ [IČO advokáta B],

a) V článku 4, Základní kapitál, takto:

„4.1 Základní kapitál společnosti činí 39.000.000 Kč (třicet devět milionů korun českých).“

b) V článku 5, Podíly a vklady, takto:

„5.1 Ve společnosti existuje jediný druh podílu, a to podíl základní, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti. Každý společník může vlastnit více podílů stejného i různého druhu.

5.2 Společník [Anonymizováno] má vklad do základního kapitálu ve výši 33.910.000 Kč (slovy: třicet tři milionů devět set deset tisíc korun českých) a podíl ve výši 86,95 %; tento podíl je označen jako základní podíl č. 1.

5.3 Společníci [tituly před jménem] a [Anonymizováno] mají společný vklad do základního kapitálu 20.000 Kč (slovy: dvacet tisíc korun českých) a společný podíl ve výši 0,05 %; tento podíl je označen jako základní podíl č. 2. Každý ze spoluvlastníků základního podílu č. 2 má na něm spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny z celku. Tento základní podíl č. 2 spravuje vůči společnosti jako správce [Anonymizováno].

5.4 Společník Wolfgang Schläger má vklad do základního kapitálu ve výši 5.070.000 Kč (slovy: pět milionů sedmdesát tisíc korun českých) a podíl ve výši 13 %; tento podíl je označen jako základní podíl č. 3.

5.5 Základní podíly č. 1, č. 2 a č. 3 jsou rozdělitelné a jsou se souhlasem valné hromady převoditelné mezi společníky i na třetí osoby.

5.6 Základní podíly mohou být rozděleny, aniž by podíly přecházely nebo byly převáděny.“

2. Výrokem II. soud prvního stupně uložil společnosti povinnost zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 236 035,70 Kč a výrokem III. uložil společnosti povinnost zaplatit státu na účet soudu prvního stupně náhradu nákladů řízení ve výši 700 Kč.

3. Odvolací soud již na tomto místě pro srozumitelnost předesílá, že nadepsané řízení je nesporným řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/. Účastníky řízení je třeba dle § 6 z. ř. s. správně označovat jako „navrhovatel“ a „další účastník“, případně odvozeně od jejich hmotněprávního postavení (například „společnost“), a nikoliv „žalobce“ a „žalovaný“, jak mylně činí soud prvního stupně.

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel z těchto skutkových zjištění:

- jednateli společnosti jsou [Anonymizováno] a [Anonymizováno];

- [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jsou podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku společnými společníky s podílem odpovídajícím vkladu 20 tis. Kč, společníkem je též navrhovatel s podílem odpovídajícím vkladu 5 070 tis. Kč a dalším společníkem je [Anonymizováno] s podílem odpovídajícím vkladu 33 910 tis. Kč;

- změny výše vkladů podle rozhodnutí společníků byly zapsány do obchodního rejstříku dne 4. ledna 2017;

- navrhovatel byl informován o zápisu změn do obchodního rejstříku [Anonymizováno], a to e-mailem ze dne 10. ledna 2017;

- společenská smlouva připouští rozhodování společníků per rollam, a to tak že „Při rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam) doručuje návrh usnesení společníkům kterýkoliv jednatel jeho osobním předáním do rukou, prostřednictvím držitele poštovní licence nebo s využitím technických prostředků nejméně patnáct dnů před koncem lhůty určené pro doručení vyjádření společníka. Obdobně se jednateli doručuje vyjádření společníka k návrhu usnesení“;

- návrh na přijetí rozhodnutí společníků předložený jednatelem [Anonymizováno], adresovaný [Anonymizováno], podle něhož se připouští převzetí vkladové povinnosti [Anonymizováno] v rozsahu 31 450 tis. Kč a navrhovatelem v rozsahu 4 550 tis. Kč, není žádným způsobem podepsaný;

- stejný návrh adresovaný navrhovateli je podepsaný jen v německé verzi;

- podle dohody o započtení vzájemných pohledávek měl být podán návrh na započtení pohledávek obou společníků a společnosti, i tato listina je u obou společníků podepsána jen v německé verzi, v české nikoliv;

- [Anonymizováno] napsal dne 18. listopadu 2016 kolegovi z [Anonymizováno] [Anonymizováno] e-mail, že navrhovatel přijel k němu do kanceláře, aby podepsal všechny dokumenty, které od něj dostal v příloze e-mailu ze dne 21. října 2016. Tehdy je poslal jak jemu, [Anonymizováno] s žádostí, aby se oba vyjádřili, zda je vůbec podepíší. Oba přijeli a dokumenty podepsali;

- [Anonymizováno] dalším e-mailem sdělil [Anonymizováno], že společnost a [Anonymizováno] podepsali dohodu o započtení vzájemných pohledávek, čímž splnil svůj závazek vyplývající z převzaté vkladové povinnosti, a že navrhovateli běží lhůta do 16. prosince 2016;

- podle účastnického výslechu navrhovatele [Anonymizováno] dlouhodobě pracuje jako advokát pro společnosti navrhovatele. Seznámil navrhovatele se situací ve společnosti, některé listiny navrhovatel podepsal, jiné z důvodů nesrovnalostí nikoliv. Trval na tom, aby [Anonymizováno] pro tyto nesrovnalosti neposlal listiny dále. Nakonec se nesrovnalosti vyřešily, navrhovatele kontaktoval [Anonymizováno] a [Anonymizováno], omluvil se za nesrovnalosti v české a německé verzi listin „z účetní nutnosti, když tomuto vysvětlení nebylo rozuměno“. Navrhovatel uvedl, že by souhlasil se změnami tak, jak by vyplývaly z předem dohodnutých německy vyhotovených smluv, což ovšem neodpovídalo českému překladu;

- Tomáš Richter uvedl, že se o vše staral jeho bratr. [Anonymizováno], že ke zvýšení základního kapitálu společnosti došlo korespondenční formou, s návrhem vyslovil souhlas [Anonymizováno], on i jeho bratr, nesouhlasil pouze navrhovatel. Navrhovatel nesouhlasil se zvýšením základního kapitálu a s dohodou o započtení.

5. Na tomto skutkovém základu soud prvního stupně dospěl k těmto právním závěrům:

- navrhovatel je jako společník společnosti aktivně legitimován k podání předmětného návrhu dle § 191 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech /dále jen „z. o. k.“/, ve spojení s § 258 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, a návrh podal v zákonem stanovené tříměsíční subjektivní lhůtě (jde o rozhodnutí z 3. listopadu 2016, změny byly zapsány do obchodního rejstříku 4. ledna 2017 a návrh navrhovatel podal dne 1. února 2017). Navrhovatel o rozhodnutí společníků nevěděl, neboť s ním nesouhlasil a předpokládal, že jeho nesouhlas bude v souladu se zákonnou úpravou respektován;

- dovolání se neplatnosti u orgánu spolku dle § 258 o. z. je v daném případě čistě formálním úkonem, který sice nebyl proveden, ale účastníci mezi sebou mimosoudně jednali, ovšem bezvýsledně. Uplatní se zde analogicky závěry přijímané k otázce náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Navrhovatel se neplatnosti u orgánů společnosti sice nedovolával, ale pokud by soud z tohoto důvodu návrh odmítl, šlo by o čistý formalismus;

- podle § 220 odst. 2 z. o. k. byl k převzetí vkladové povinnosti jinak, než podle výše svých podílů, potřeba souhlas všech společníků, to v daném případě nebylo respektováno, když navrhovatel s návrhem nesouhlasil. Potřeba souhlasu všech společníků vyplývá též z § 171 odst. 2 z. o. k., neboť jde o změnu společenské smlouvy, jíž se zasahuje do práv všech společníků;

- nebylo prokázáno, že [Anonymizováno] vystupoval jako zástupce společnosti. Pouze prováděl legalizaci podpisu navrhovatele dle § 175 odst. 3 z. o. k., nebyla tak dodržena shora uvedená úprava ve stanovách;

- návrh na rozhodnutí mimo valnou hromadu musí dle § 175 odst. 2 z. o. k. obsahovat podklady potřebné pro jeho přijetí. Tak tomu v daném případě z důvodu rozporů v překladech listin nebylo, to je u společnosti, kde je fakticky vládnuto dvěma jazyky, zásadní problém;

- důvod pro aplikaci § 260 o. z. není dán, protože rozhodnutí společníků přijaté v rozporu se shora uvedenou úpravou mělo závažné právní následky. Došlo jím totiž ke změně společenské smlouvy, vkladů, a tedy i účasti na společnosti v neprospěch navrhovatele.

6. Proto soud prvního stupně návrhu výrokem I. usnesení vyhověl.

7. Výrok II. o nákladech řízení mezi účastníky soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, úspěchem navrhovatele ve věci, a dále odkázal na vyhlášku č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Navrhovateli náleží náhrada odměny advokáta za 22 úkonů právní služby podle specifikace založené v soudním spisu po 6 200 Kč (zvýšení odměny je opodstatněné tím, že většina podkladů byla vyhotovena v cizím jazyce), dále náhrada zmeškaného času za 76 půlhodin po 100 Kč, náhrada hotových výdajů za překlady ve výši 42 8181 Kč, náhrada 21% DPH ve výši 40 617,78 Kč a náhrada soudního poplatku ve výši 2 000 Kč; celkem činí náhrada nákladů řízení 236 035,70 Kč.

8. Výrok III. soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. tím, že stát hradil tlumočné ve výši 700 Kč. Proto je na společnosti, aby tyto náklady státu nyní nahradila.

9. Proti unesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh zamítne a společnosti přizná právo na náhradu nákladů řízení.

10. Odvolatelka soudu prvního stupně vytýká, že nepřihlédl k odvolatelkou uváděným skutečnostem a důkazům a na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, a to zejména v otázce absence souhlasu navrhovatele s rozhodnutím per rollam. Skutkové závěry, k nimž dospěl soud prvního stupně, nemohou obstát. Účastnický výslech nemůže mít co do důkazní síly větší hodnotu, pokud spolu s ním nejsou provedeny další související důkazy. Soud prvního stupně nehodnotil e-mail právního zástupce navrhovatele [Anonymizováno] ze dne 15. září 2016, který jasně deklaruje vůli navrhovatele ke zvýšení základního kapitálu společnosti na částku ve výši 39 mil. Kč a podíl navrhovatele ve společnosti ve výši 13 %. Z výpovědi navrhovatele vyplývá, že nesouhlasil s návrhem z důvodu nesrovnalostí v českém a německém vyhotovení smluv o půjčkách. Současně sdělil, že projev vůle, co se konkrétních smluv o půjčce týče, byl vysloven v německém vyhotovení smluv. Ty pak byly podkladem pro stanovení výpočtu výše základního kapitálu společnosti a výše podílu navrhovatele ve společnosti. Rozdílný obsah německého a českého vyhotovení smlouvy vysvětlil v účastnické výpovědi Tomáš Richter. Ostatně i navrhovatel vypověděl, že se mu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] omluvili za nesrovnalost v překladu. Podstatné je, že podkladem pro výpočet nové výše základního kapitálu a výše podílu navrhovatele ve společnosti byla německá verze, ta prokazatelně reflektovala jeho vůli.

11. Podle odvolatelky je i účastnickou výpověď [Anonymizováno] třeba hodnotit komplexně ve spojitosti s dalšími důkazy a skutečnostmi. Zejména ve vyjádření společnosti ze dne 9. února 2018 byla popsána role [Anonymizováno]. Na základě e-mailu ze dne 21. října 2016 zaslal [Anonymizováno] dokumentaci k rozhodnutí per rollam společníkům. Když žádný z nich nereagoval, zaslal [Anonymizováno] jednateli [Anonymizováno] německý text pro oficiální doručení návrhu rozhodnutí, dohody o započtení pohledávek a prohlášení o převzetí vkladové povinnosti navrhovateli, což ten, jak se později ukázalo, neudělal. Z návrhu na přijetí rozhodnutí, kdy předkladatelem byl [Anonymizováno] a adresátem navrhovatel, je jasně patrný souhlas navrhovatele s návrhem. V neposlední řadě [Anonymizováno] svoji výpověď relativizuje slovy „Myslím, pokud si dobře vzpomínám…“. Je zřejmé, že si toto období již přesně nepamatuje, a to i s ohledem na to, že sám nepřesně uvedl, že návrh připravený [Anonymizováno] navrhovateli sám poslal. Bez souvislosti s dalšími důkazy nelze výpověď [Anonymizováno] hodnotit tak, že z ní vyplývá nesouhlas navrhovatele s návrhem rozhodnutí společníků.

12. Soud prvního stupně dal podle odvolatelky přílišný důraz na rozpor české a německé verze smluv o půjčce. Z toho pak učinil závěr o porušení § 175 odst. 2 z. o. k. Toto ustanovení však porušeno nebylo, protože už v okamžiku návrhů a vytváření projevů vůle se vycházelo z originální verze smluv o půjčce. Nepřesný již letitý překlad do českého jazyka na tom nic nemění. Soud prvního stupně nepopsal, v čem se tyto verze liší a jaký to má vliv na předmětné rozhodnutí.

13. Jediným formálním pochybením podle odvolatelky zůstává, že návrh rozhodnutí nebyl zaslán přímo jednatelem společnosti, ale byl poskytnut v zastoupení [Anonymizováno]. Toto pochybení ale nemělo žádný vliv na projev vůle společníků v přijatém rozhodnutí.

14. Dále odvolatelka poukazuje na absenci postupu dle § 258 o. z. a důvody pro nevyslovení neplatnosti rozhodnutí společníků dle § 260 o. z., neboť rozhodnutí nemělo ve vztahu k navrhovateli závažné právní následky, když se jednalo o projev jeho vůle. Naopak pro společnost by vyslovení neplatnosti závažné právní následky mělo, a to s ohledem na vysoké vnitřní zadlužení společnosti.

15. Podle odvolatelky nelze souhlasit ani s nekritickým přiznáním náhrady nákladů řízení navrhovateli. Soud prvního stupně postupoval v rozporu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu zneužití práva dle § 2 o. s. ř. Soud prvního stupně si velmi ulehčil práci, když bez dalšího akceptoval vyúčtování nákladů řízení navrhovatele. Podle odvolatelky není důvod pro přiznání odměny v dvojnásobné výši, když většina úkonů byla ze strany právního zástupce navrhovatele provedena v českém jazyce. Navíc některé úkony právní služby nebyly účelné, minimálně jednání s klientem v [adresa]. ledna 2017, celodenní jednání s klientem a jeho zahraničním právním zástupcem v [Anonymizováno], jednání s klientem v [Anonymizováno] dne 7. srpna 2019, jednání s klientem v [Anonymizováno] dne 12. listopadu 2019. K tomu odvolatelka odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 19. září 2017, sp. zn. I. ÚS 2693/17. Je třeba zvážit, nutnost a účelnost těchto porad. Navíc absentuje jakékoliv potvrzení navrhovatele, že k těmto poradám skutečně došlo. Také nelze přiznat odměnu v plné výši za účast u jednání soudu, když nedochází k dokazování a téměř obratem je odročeno na jiný termín (viz např. jednání ve dnech 2. října 2018, 16. května 2019 a 20. srpna 2019).

16. Navrhovatel ve vyjádření k odvolání navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil a přiznal navrhovateli právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

17. Navrhovatel vyvrací důvody odvolání, přitakávaje závěrům soudu prvního stupně. Navrhovatel Poukazuje na to, že účastníci při jednáních před soudem prvního stupně ve dnech 16. května 2019 a 20. srpna 2019 shodně potvrdili, že veškeré jimi navržené důkazy byly provedeny, že nemají žádná doplňující tvrzení, ani další návrhy na dokazování, a že soudu zašlou závěrečné návrhy. Nyní odvolatelka argumentuje neúplným zjištěním skutkového stavu věci. Společnost fakticky rozporuje to, že se soud prvního stupně neztotožnil její skutkovou verzí. Soud prvního stupně hodnotil důkazy plně v souladu s § 132 o. s. ř. jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a jeho skutkové závěry plně odpovídají provedenému dokazování.

18. Podle navrhovatele společnost setrvává na argumentaci uplatňované v řízení před soudem prvního stupně a pomíjí tvrzení a důkazy předkládané navrhovatelem. Společnost nepředložila jediný relevantní argument, který by podporoval její skutkovou verzi a vychází z neopodstatněné premisy, že navrhovatel byl povinen vyjádřit s návrhem rozhodnutí společníků souhlas. Neexistuje žádná dohoda společníků společnosti, která by navrhovatele zavazovala k souhlasu s návrhem rozhodnutí. To je zřejmé i ze sdělení [Anonymizováno] ze dne 21. října 2016, podle něhož zjišťoval ochotu společníků s takto formulovaným návrhem souhlasit. Společnost potvrdila, že žádný ze společníků na tento e-mail nereagoval. Jediný důkaz, který společnost v průběhu řízení na podporu svých tvrzení předložila, je e-mail [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 15. září 2016. Společnost opakovaně a v rozporu s objektivní realitou vykládá tuto listinu jako deklaraci vůle navrhovatele ke zvýšení základního kapitálu společnosti na 39 mil. Kč s tím, že navrhovatel bude disponovat s podílem ve výši 13 %. Ale navrhovatel doložil, že jde o odpověď na e-mail [Anonymizováno] z předchozího dne, adresovaný právnímu zástupci navrhovatele [Anonymizováno]. [Anonymizováno] sděloval, že byl prostřednictvím právního zástupce [Anonymizováno] Nieterta informován o požadavku navrhovatele na výslovné potvrzení důsledků navýšení základního kapitálu a žádal o sdělení, jak by takové potvrzení mělo vypadat, resp. žádal o návrh formulace ze strany [Anonymizováno]. Tato komunikace žádným způsobem nepotvrzuje, že by se jednalo o navrhovatelem preferovanou variantu, a už vůbec ne, že by se takto zavázal s ní souhlasit. Jednání týkající se vypořádání půjček poskytnutých společnosti trvala minimálně dva roky. Navrhovatel byl připraven s návrhem souhlasit, řešení půjček společníků bylo kompromisem. Následně ale zjistil, že mu společnost a [Anonymizováno] zamlčeli další skutečnosti, které navrhovatel požadoval nejdříve objasnit. Neshody v jazykových verzích smluv o půjčkách představují pouze počátek zjištěných nesrovnalostí. Dále navrhovatel zjistil, že financování společnosti ze strany navrhovatele a [Anonymizováno] mělo být podrobeno rozdílnému právnímu režimu ve prospěch [Anonymizováno], a to stran úročení půjček a vrácení zbývajících poskytnutých peněžních prostředků.

19. Účastnická výpověď [Anonymizováno] je jednoznačná a pro její zpochybnění nejsou relevantní důvody. [Anonymizováno] potvrdil skutkový stav tvrzený navrhovatelem, přitom jde o účastnickou výpověď druhé strany soudního řízení. Nejde tedy o výpověď účastníka činěnou v jeho vlastní prospěch. [Anonymizováno] potvrdil nesouhlas navrhovatele při své výpovědi zcela vědomě a opakovaně.

20. Podle navrhovatele došlo k podpisu listin z praktických důvodů, zejména s ohledem na požadavek legalizace podpisu, zaneprázdnění navrhovatele a ušetření případné další cesty do České republiky. Pokud by listiny nebyly podepsány a připraveny k následnému předání - pro případ, že by se navrhovatel po vyjasnění námitek a sporných skutečností rozhodl s návrhem rozhodnutí společníků souhlasit - reálně hrozilo, že by se nepodařilo dodržet lhůtu stanovenou pro vyjádření společníků a celý proces by nutné opakovat znovu.

21. V další argumentaci navrhovatel vylučuje aplikaci § 260 o. z., neboť došlo k zásadnímu porušení a poškození práv navrhovatele a dále dovozuje, že ustanovení § 258 o. z. nelze v poměrech obchodních korporací aplikovat, neboť podmínky pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady dle § 191 z. o. k. upravuje speciálně § 191 odst. 2 z. o. k. Tuto argumentaci pak navrhovatel obsáhle rozvádí.

22. Závěrem navrhovatel trvá na přiznané náhradě nákladů řízení, argumentuje důvodností aplikace § 12 odst. 1 advokátního tarifu, rozhodující je podle něj skutečnost, že veškerá komunikace mezi právním zástupcem a navrhovatelem probíhala výlučně v německém jazyce, v témže jazyce je naprostá většina podkladů, které bylo třeba zohlednit. Navíc z důvodu informování navrhovatele u stěžejních podání a některých procesních rozhodnutí soudu prvního stupně musel právní zástupce pořídit překlad do německého jazyka. Je třeba též zohlednit, že o délku a komplikovanost řízení se zasloužila společnost, nikoliv navrhovatel. Tomu odpovídá i počet vyúčtovaných porad právního zástupce s navrhovatelem a dalších úkonů právní služby.

23. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolateli se věcnou správnost rozhodnutí soudu prvního stupně zpochybnit nepodařilo. Soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a správné je též jeho právní posouzení věci.

24. Soudu prvního stupně je třeba přisvědčit v tom, že navrhovatel je jako společník společnosti aktivně legitimován k podání návrhu dle § 191 odst. 1 věty první z. o. k., a že návrh podal jak v tříměsíční subjektivní, tak roční objektivní lhůtě dle § 191 odst. 1 věty druhé z. o. k. Tříměsíční prekluzivní lhůta k podání návrhu by neuplynula, ani kdyby byla počítána již od samotného přijetí napadeného rozhodnutí dne 3. listopadu 2016, když návrh navrhovatel podal dne 1. února 2017.

25. S přihlédnutím k § 158 odst. 2 o. z., podle něhož zakladatelské právní jednání může připustit rozhodování orgánu i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků, je předmětné rozhodnutí společníků vlastně rozhodnutím valné hromady společnosti přijatým mimo její zasedání, a to v režimu podle § 175 a násl. z. o. k. a čl. 6 stanov společnosti, jak je cituje v odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně.

26. Ustanovení § 258 o. z. se v poměrech projednávané věci neuplatní. Zákon ani společenská smlouva možnost interního přezkumu rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným neupravuje. Takže navrhovatel byl oprávněn bez dalšího podat návrh dle § 191 z. o. k.

27. Pokud by přijímala řešené rozhodnutí společníků valná hromada na svém zasedání, muselo by být její rozhodnutí dle § 172 z. o. k. osvědčeno notářským zápisem o rozhodnutí orgánu právnické osoby (§ 80a a násl. zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti /notářský řád/). Rozhodovala-li valná hromada o předmětných změnách společenské smlouvy mimo své zasedání, pak bylo podle § 175 odst. 3 z. o. k. ve vyjádření společníka třeba uvést i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká a předepsán je úředně ověřený podpis na vyjádření. Osvědčení rozhodnutí notářským zápisem se tedy nevyžaduje, ale tím spíše je třeba při rozhodování striktně dbát na dodržení zákonem a stanovami předepsaného postupu (pro dokreslení srov. povinnosti notáře dle zmíněného § 80a odst. 2 notářského řádu).

28. Soudu prvního stupně je třeba přisvědčit i v tom, že pro přijetí daného rozhodnutí valné hromady mimo její zasedání byl třeba souhlas všech společníků, jak vyplývá ze soudem prvního stupně správně aplikovaných ustanovení § 171 odst. 2 a § 220 odst. 2 z. o. k.

29. Soud prvního stupně své rozhodnutí postavil na tom, že návrh rozhodnutí valné hromady nebyl navrhovateli doručen v souladu se zmíněným čl. 6 stanov společnosti, a že navrhovatel s návrhem rozhodnutí valné hromady nesouhlasil. Tyto závěry mají oporu v provedeném dokazování.

30. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že ve společnosti dlouhodobě probíhala jednání o způsobu vypořádání půjček poskytnutých společnosti navrhovatelem a [Anonymizováno], včetně řešení otázky, v jakém rozsahu a za jakých podmínek dojde ke kapitalizaci pohledávek společníků v rámci zamýšleného zvýšení základního kapitálu společnosti. Z provedeného dokazování nevyplynul právní důvod, na základě něhož by byl [Anonymizováno] oprávněn na místo jednatele společnosti - jak předepisuje čl. 6 společenské smlouvy - doručit navrhovateli návrh rozhodnutí valné hromady. Sám [Anonymizováno] v e-mailu z 21. října 2016 spolu s návrhem dokumentů potřebných ke kapitalizaci pohledávek [Anonymizováno] výslovně uvádí, že jeho iniciativa není oficiálním podáním návrhu, které je v kompetenci jednatele, že se jedná pouze o jeho ověření ochoty provést tento projekt „bez úmyslu na německé právo“. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo k doručení návrhu rozhodnutí společníků způsobem předpokládaným čl. 6 společenské smlouvy, ani že by tam popsaným způsobem navrhovatel jednateli společnosti své vyjádření odevzdal. Případné pověření [Anonymizováno] ze strany společnosti přípravou potřebných podkladů pro rozhodnutí valné hromady a jeho realizaci na tom nic nemění.

31. Z provedeného dokazování vyplynulo, že navrhovatel u [Anonymizováno] sporoval výši jedné z půjček společnosti, která byla podle navrhovatele ve výši 6 145 230 Kč namísto 5 885 230 Kč, (navíc ve výpovědi navrhovatel uvedl i to, že jeho vklady nebyly úročeny, na rozdíl od vkladů [Anonymizováno]). Ovšem řešené rozhodnutí společníků vychází z částky 5 885 230 Kč. V daném řízení nejde o to, jaká byla skutečná aktuální výše nevrácených půjček, k tomu společnost v řízení snáší svoji argumentaci, ale jde o souhlas či nesouhlas navrhovatele s navrženým rozhodnutím valné hromady. Navrhovatelem viděné nesrovnalosti byly důvodem, proč navrhovatel nepodepsal dohodu o započtení vzájemných pohledávek.

32. V této souvislosti je nutné důrazně poukázat na § 224 odst. 3 z. o. k. podle něhož dohoda o započtení pohledávky upisovatele za společností vůči jeho povinnosti splnit vkladovou povinnost nebo její část se uzavře před podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Společnost jednoznačně pochybila, pokud podala návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, aniž by k takové dohodě mezi navrhovatelem a společností došlo. Taková dohoda se nepodává z připojeného rejstříkového spisu (viz složka k návrhu Fj 68356/2016), neboť v dohodě o započtení vzájemných pohledávek mezi společností, [Anonymizováno] a navrhovatelem podpis navrhovatele absentuje, ani ze spisu vedeného soudem v tomto řízení. I rejstříkový soud hrubě pochybil, když zapsal zvýšení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku v rozporu se zmíněným kogentním ustanovením § 224 odst. 3 z. o. k. Účinky zvýšení základního kapitálu přitom za dané situace nastaly zápisem nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku (§ 216 odst. 2 z. o. k.). Stalo se tak ke škodě navrhovatele, když absenci jeho souhlasu nerespektovala společnost i rejstříkový soud, a nyní má navrhovatel v obchodním rejstříku zapsanou nesplacenou část vkladu se všemi sankčními důsledky z toho plynoucími!

33. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se soudem prvního stupně v tom, že nesouhlas navrhovatele s návrhem rozhodnutí valné hromady vyplývá nejen z jeho výpovědi před soudem prvního stupně, ale i z výpovědi jednatele společnosti [Anonymizováno]. Ten výslovně uvedl, že navrhovatel s návrhem nesouhlasil, že jej [Anonymizováno] informoval o nesouhlasu navrhovatele, a že rozhodnutí společníků bylo zasláno obchodnímu rejstříku „ohledně velikosti jejich podílů a tedy hlasů, když návrh byl schválen většinou hlasů“. Přitom účastnickou výpověď [tituly před jménem] Richtera soud prvního stupně správně pokládal za klíčovou. To je v souladu s jeho prohlášením, že s [Anonymizováno] připravoval podklady ke zvýšení základního kapitálu společnosti, ale i s jeho zákonem a společenskou smlouvou předpokládanou klíčovou aktivní rolí v procesu přijímání daného rozhodnutí valné hromady mimo její zasedání. Odvolací soud se tedy shodně se soudem prvního stupně přiklonil k argumentaci navrhovatele, že jím podepsané listiny [Anonymizováno] nepředal ve smyslu doručení souhlasného vyjádření společníka k návrhu usnesení jednateli společnosti, ale ponechal je u něj po dobu řešení sporné otázky podoby kapitalizace pohledávek navrhovatele. [Anonymizováno] nebyl oprávněn podepsané listiny předat společnosti, a ta je nebyla oprávněna připojit k návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku.

34. Lze přisvědčit i závěru soudu prvního stupně o absenci důvodu pro aplikaci § 260 o. z. Závažný právní následek je jednoznačně dán tím, že společnost nepřípustně nepřihlédla k nesouhlasu navrhovatele s rozhodnutím společníků a prosadila i přes jeho opačnou vůli řešené zvýšení základního kapitálu a vkladů společníků. Společně s pochybením rejstříkového soudu pak pochybení společnosti vyústilo až do stádia konstitutivního zápisu odpovídajících změn do obchodního rejstříku. To má zásadní dopad do právních poměrů ve společnosti i právního postavení navrhovatele v ní. Za tohoto stavu skutečně není nevyslovení neplatnosti daného usnesení valné hromady přijatého mimo její zasedání na místě. Ano, ponechání rozhodnutí společníků v platnosti by sice přispělo k částečnému řešení vnitřního zadlužení společnosti, avšak na úkor destabilizace poměrů ve společnosti a vyhrocení již nyní napjatých poměrů mezi společníky společnosti. Přitom pro budoucnost společnosti je ochota společníků ke hledání konsensu při řízení společnosti klíčovou devizou. Odvolací soud si na tomto místě dovoluje vyjádřit naději, že navrhovatel i další společníci takovou ochotu neztratili, a že budou ochotni a schopni spolu o záležitostech společnosti konstruktivně jednat.

35. Soud prvního stupně správně dovodil důvodnost návrhu, porušení § 176 odst. 1 z. o. k. i čl. 6 společenské smlouvy.

36. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. jako věcně správné potvrdil.

37. Výrok II. přezkoumávaného usnesení odvolací soud změnil tak, že navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, byť by mu jinak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náležela. Odvolací soud má za to, že je namístě aplikovat § 150 o. s. ř. Důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení odvolací soud spatřuje v okolnostech, které vedly k podání návrhu. Z jednání navrhovatele ve výsledku nelze dovodit souhlas s návrhem rozhodnutí společníků, nicméně současně nelze nevidět jistou nekonzistenci v jeho jednání. Situace není rozhodně černobílá v jeho prospěch. Pokud s návrhem nesouhlasil, měl to dát najevo jednoznačněji, ani neměl podepisovat ostatní předložené listiny, které pak společnost předložila rejstříkovému soudu. V takovém případě by k tomuto soudnímu řízení vůbec nemuselo dojít. Za této situace má odvolací soud za to, že je na místě, aby si oba účastníci nesli náklady řízení v plném rozsahu ze svého. Přiznání náhrady nákladů řízení podle zásady úspěchu ve věci by v poměrech dané věci podle přesvědčení odvolacího soudu nepřispělo ani k návratu společníků k pomyslnému jednacímu stolu. Za řešeným rozhodnutím společníků je třeba učinit tlustou čáru a nekomplikovat výchozí pozici pro další jednání společníků společnosti.

38. Důvodem změny výroku III. usnesení soudu prvního stupně o povinnost společnosti k náhradě nákladů na tlumočení výpovědi navrhovatele ve výši 700 Kč je skutečnost, že tlumočení účastnické výpovědi je součástí práva daného účastníka podle § 18 odst. 1 věty druhé o. s. ř. jednat před soudem ve své mateřštině. A podle ustálené rozhodovací praxe soudů náhradu nákladů spojených s přibráním tlumočníka k tomu, aby účastník mohl v občanském soudním řízení jednat ve své mateřštině, nelze účastníku řízení uložit s odkazem na § 148 o. s. ř.

39. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl stejně jako o nákladech řízení před soudem prvního stupně. I v tomto případě a ze stejných důvodů aplikoval § 150 o. s. ř., nyní ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.