o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2023, č. j. 80 Cm 182/2020-126,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení mimořádné valné hromady společnosti [Anonymizováno] (dále též jen „společnost“) konané dne 25. září 2020, kterým byl navrhovatel odvolán s účinností k tomuto dni z funkce jejího jednatele pro porušení povinnosti při výkonu jeho funkce jednatele, a usnesení, kterým valná hromada zvolila [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], jednatelem společnosti, zamítl (výrok I.) a navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti na náhradu nákladů řízení částku 45 254 Kč (výrok II.).

2. Soud prvního stupně v usnesení vyšel z těchto zjištění:

- [adresa] jako jednatel společnosti převzal od [Anonymizováno] žádost kvalifikovaných společníků o svolání mimořádné valné hromady dne 9. března 2020;

- na den 14. září 2020 byla svolána 31. valná hromada společnosti, která nebyla usnášeníschopná, takže se nekonala, jejím programem nebylo odvolání navrhovatele z funkce jednatele a volba [Anonymizováno] novým jednatelem;

- mimořádná valná hromada konaná dne 25. září 2020 byla usnášeníschopná (dále též jen „předmětná valná hromada“) a pod bodem 3 přijala usnesení o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti pro opakované porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře, přičemž jednotlivá porušení jsou zde specifikována, pod bodem 4 pak bylo přijato usnesení o volbě [Anonymizováno] mladšího do funkce jednatele (obě usnesení dále též jen „předmětná usnesení“);

- proti předmětným usnesením vznesl navrhovatel protesty, a to obecně, že se jedná o protesty proti svolání a konání valné hromady, v dopise ze dne 25. září 2020 adresovaném společnosti a označeném jako generální protest pak uvedl, že valná hromada je svolávána a konána na základě svolání neoprávněnou osobou, a nikoli po právu, jelikož nebyly splněny formální náležitosti jejího svolání a konání.

3. Na takto popsaném skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že pozvánka na valnou hromadu svolanou na den 14. září 2020 byla nesrozumitelná, vzhledem k tomu, že odkazuje u jednotlivých bodů programu odkazy na přílohy pozvánky, což činí pozvánku nepřehlednou. Není z ní zřejmé, že mělo být rozhodováno o odvolání navrhovatele z funkce jednatele a o volbě Martina Opatrného jednatelem. Dle stanov mohou kvalifikovaní společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10 % podílu na hlasovacích právech, požádat jednatele, aby svolal valnou hromadu k projednání jimi navržených záležitostí. Jestliže ta není svolána do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti a nekoná se v přiměřené lhůtě, je ji kvalifikovaný společník oprávněn svolat sám. Navrhovatel proti přijatým usnesením předmětné valné hromady nepodal řádný protest. Soud prvního stupně nemá za prokázané tvrzení navrhovatele, že je usnesení neplatné pro rozpor s dobrými mravy, jelikož kvalifikovaní společníci vytvářeli podmínky pro svolání předmětné valné hromady jimi samotnými.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání. Navrhuje jeho změnu, aby návrhu bylo vyhověno, popř. jeho zrušení a vrácení soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. V obsáhlém odvolání namítá, že podal protest ústně a písemně v listině označené datem 25. září 2020, kterou předal na předmětné valné hromadě [Anonymizováno]. Z žádného důkazu neplyne, že kvalifikovaní společníci požádali o svolání mimořádné valné hromady, která by měla na programu volbu [Anonymizováno] mladšího novým jednatelem. Pozvánka na tuto valnou hromadu nebyla řádně a včas doručena všem společníkům. Čtyři jednatelé společnosti uvedli, že o svolání mimořádné valné hromady požádáni nebyli. Jediným důkazem o požádání o svolání předmětné valné hromady je výpověď [Anonymizováno] (a jeho čestné prohlášení), která je však zcela nevěrohodná, což je blíže rozváděno. Otázkou věrohodnosti se soud prvního stupně nezabýval. Na den 14. září 2020 byla svolána valná hromada společnosti, kterou však skupina společníků, kteří svolali předmětnou valnou hromadu, záměrně zmařila. Na pořad jejího jednání byl bod k projednání odvolání navrhovatele z funkce jednatele zařazen a těmto společníkům nic nebránilo projednat odvolání navrhovatele z této funkce. Obsah pozvánky na valnou hromadu svolanou na den 14. září 2020 nebyl nesrozumitelný, notář [tituly před jménem] uvedl, že obsah pozvánky kontroloval. Kvalifikovaným společníkům nikdy nešlo o projednání jimi navrhovaných bodů na řádné valné hromadě, ale jen a pouze o odvolání navrhovatele z funkce jednatele na předem připravené mimořádné valné hromadě za účasti pouze vybrané skupiny společníků. Soud prvního stupně se nezabýval tím, zda došlo k porušení dobrých mravů při způsobu svolání předmětné valné hromady. To, že nebyly naplněny podmínky pro aplikaci § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), konstatoval soud prakticky bez dalšího.

6. Společnost odvolání nepovažuje za důvodné.

7. Uvádí, že usnesení soudu prvního stupně je správné, což je podrobnou argumentací odůvodňováno.

8. Odvolací soud proto přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ z. ř. s.“)], a odvolání shledal důvodným. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

9. Podle § 191 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020 /dále jen „z. o. k.“/, každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

10. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

11. Podle § 187 odst. 1 z. o. k. společník nebo společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech (dále jen „kvalifikovaný společník“), mohou požádat jednatele, aby svolal valnou hromadu k projednání jimi navržených záležitostí.

12. Podle § 187 odst. 2 z. o. k. jestliže valná hromada není svolána do 1 měsíce ode dne doručení žádosti a nekoná se v přiměřené lhůtě, je ji kvalifikovaný společník oprávněn svolat sám; ustanovení § 184 až 186 se použijí obdobně. Náklady spojené se svoláním valné hromady nese společnost, ledaže bylo svolání zjevně neopodstatněné.

13. Z tvrzení navrhovatele a z obsahu spisu se podává, že navrhovatel podal celkem 4 protesty (§ 192 odst. 2 z. o. k.), z nichž 3 byly uplatněny přímo na předmětné valné hromadě, a protest ze dne 25. září 2020, označený jako generální protest, dosud nezjištěným způsobem (jeho dojitím, včetně doby takového dojití jednateli společnosti, se soud prvního stupně nezabýval). V tomto „generálním protestu“ je namítáno, že svolání a konání předmětné valné hromady bylo provedeno neoprávněnou osobou a nikoliv po právu, jakož i to, že nebyly splněny formální náležitosti pro svolání a konání předmětné valné hromady. Obsahem protestů uplatněných na předmětné valné hromadě je námitka, že tato valná hromada byla svolána neoprávněnou osobou, tj. v rozporu se zákonem a společenskou smlouvou nikoliv po právu a z důvodu nedodržení formálních náležitostí svolání a konání této valné hromady.

14. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, přijaté k výkladu právní úpravy protestu, se podává, že společník, který vznáší protest proti usnesení valné hromady, musí sdělit, proč tak činí, tj. uvést důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či společenské smlouvě (stanovám) společnosti. Nestačí, pokud sdělí, že „vznáší protest“, neuvede-li (alespoň stručně), proč (z jakých důvodů) tak činí. K naplnění účelu protestu postačí, když okolnosti, v nichž spatřuje rozpor usnesení valné hromady s právními předpisy či společenskou smlouvou, uvede stručně (např. že nebyla dodržena lhůta pro svolání valné hromady, že valná hromada není usnášeníschopná, že pro přijetí daného usnesení nebyl odevzdán dostatečný počet hlasů atd.) /srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, (jehož závěry se prosadí i v poměrech společnosti s ručením omezeným), a judikaturu v něm citovanou, nebo ze dne 23. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 3364/2020; rozhodnutí jsou dostupná např. na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz/.

15. Z účelu a smyslu úpravy institutu protestu upraveného v § 192 odst. 2 z. o. k., především pak z jeho preventivní funkce (jeho podání umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady společníka a vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost usnesení přijatých na valné hromadě, je-li to možné, napravila), vyplývá, že protest může být podán společníkem i před konáním valné hromady, bez ohledu na to, zda se následně valné hromady zúčastní (shodně např. usnesení Vrchního soudu ze dne 15. listopadu 2021, sp. zn. 14 Cmo 127/2021, nebo ze dne 17. prosince 2021, sp. zn. 7 Cmo 365/2020, jež jsou dostupná např. v aplikaci www.beck-online.cz).

16. A konečně je třeba dodat, že smyslu a účelu právní úpravy protestu, jakož i rozumnému a spravedlivému uspořádání vztahů uvnitř společnosti s ručením omezeným, odpovídá takový výklad, podle něhož společníku, jenž zastává funkci jednatele, svědčí (tak jako jiným společníkům) právo podat návrh podle § 191 z. o. k. toliko z důvodů, které byly uplatněny formou protestu (§ 192 odst. 2 a 3 z. o. k.), popř. pro něž platí některá z výjimek upravených v posledně označeném ustanovení, a to bez ohledu na to, jaké usnesení valné hromady (a z jakých důvodů) je napadáno (srov. již výše zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3364/2020).

17. Závěr soudu prvního stupně o absenci aktivní věcné legitimace navrhovatele k podání návrhu tudíž nemůže obstát, protože protest navrhovatele je (jak je zřejmé z vyložené úpravy protestu) ve výše popsaném rozsahu protestem určitým a účinným [tj. je-li namítnuto, že svolání a konání předmětné valné hromady bylo provedeno neoprávněnou osobou a že nebyly splněny (formální) podmínky pro její svolání a konání]. Pokud jde o „generální protest,” ten mohl být uplatněn i před konáním předmětné valné hromady (čímž se ale soud prvního stupně nezabýval), přičemž i pro navrhovatele, který byl (dle úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti) v době konání předmětné valné hromady jednatelem a společníkem společnosti, platí stejné omezení pro uplatnění důvodů pro přezkum usnesení přijatého na valné hromadě jako pro společníka (§ 192 odst. 2 z. o. k.). Jinak řečeno, soud prvního stupně byl povinen zabývat se tvrzenými důvody neplatnosti, protože přinejmenším protest navrhovatele uplatněný v rámci předmětné valné hromady je účinný.

18. Z obsahu zápisu o konání předmětné valné hromady se podává, že byla svolána dne 23. srpna 2020 společníky společnosti L’. Strapkem, P. Bláhou, J. Lidickou a A. Bláhovou. Zúčastnit se jí měli společníci s hlasovacím právem odpovídajícím 54,74% hlasů.

19. Dle námitek odvolatele měli čtyři jednatelé společnosti uvést, že o svolání předmětné valné hromady požádáni nebyli. Jediným důkazem pro závěr, že jednatel společnosti o svolání valné hromady požádán byl (§ 187 odst. 1 z. o. k.), je výpověď jednatele Miroslava Opatrného (který má být otcem [Anonymizováno], zvoleného novým jednatelem jedním z předmětných usnesení), jeho čestné prohlášení a žádost o svolání valné hromady datovaná dnem 7. února 2020. Soudu prvního stupně je vytýkáno, že se nezabýval věrohodností těchto důkazů. V této souvislosti je zejména namítáno, že jednatel [Anonymizováno] doručení žádosti před ostatními jednateli zatajil a k jeho nevěrohodnosti přispívá i to, co je uvedeno v pozvánce, tedy že ke svolání předmětné valné hromady přistoupili kvalifikovaní společníci z důvodu, že „pan [Anonymizováno], jednatel společnosti, nezískal dostatečnou podporu pro svolání valné hromady ze strany ostatních jednatelů společnosti a tedy valná hromada nebyla doposud svolána.“ Dále odvolatel namítá, že listina ze dne 7. února 2020 byla předložena až v průběhu soudního řízení před soudem prvního stupně (spolu s vyjádřením účastníka ze dne 14. ledna 2021). Dle odvolatele je zjevné, že svolání předmětné valné hromady [Anonymizováno] se dělo zcela účelově s cílem umožnit svolání předmětné valné hromady za účasti pouze vybraných společníků, se kterými jednal ve shodě. Pokud jde o hodnocení obsahu vlastní výpovědi [Anonymizováno], je namítáno, že vyslýchaný uvedl, že si nepamatuje, zda o převzetí žádosti informoval ostatní tehdejší jednatele, přestože ostatní podrobnosti soudu uváděl zcela detailně. Současně je zřejmé, že námitky k nevěrohodnosti těchto důkazů navrhovatel uplatnil již před soudem prvního stupně.

20. Závěr soudu prvního stupně o tom, že [adresa] byl ve shodě s § 187 odst. 1 z. o. k. požádán společníky společnosti o svolání valné hromady (což je jedním z předpokladů pro vznik oprávnění kvalifikovaných společníků svolat valnou hromadu dle § 187 odst. 2 z. o. k.), nemůže bez náležitého hodnocení jeho výpovědi (vyslechnutého dle § 131 odst. 1 o. s. ř.) ve spojení s žádostí o svolání valné hromady a s tím, co za řízení vyšlo najevo (§ 132 o. s. ř.) jakožto zcela zásadních důkazů pro posouzení, zjevně obstát.

21. Aby obsah výpovědi [Anonymizováno] mohl jako podklad takového skutkového zjištění obstát, je podle ustanovení § 132 o. s. ř. povinností soudu řádně tento důkaz hodnotit, a to jednotlivě i ve vzájemné souvislosti se všemi ostatními relevantními důkazy. Přitom soud prvního stupně pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. V uvedeném ustanovení je promítnuta zásada volného hodnocení důkazů, která se uplatňuje v nynějším občanském soudním řízení. Hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě hodnota věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné či nezákonné); k důkazům, které byly získány (opatřeny) nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědí svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení z uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2011, sp. zn. 21 Cdo 2992/2009, uveřejněný pod č. 39 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2012, ze dne 18. března 2008, sp. zn. 21 Cdo 3341/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2017, sp. zn. 21 Cdo 1472/2017). Tyto závěry o hodnocení výpovědi svědka se uplatní, mutatis mutandis, i při hodnocení výslechu provedeného dle § 131 odst. 1 o. s. ř.

22. Bez takto provedeného hodnocení je usnesení soudu prvního stupně nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť neobsahuje všechny informace, které by z hlediska § 132 o. s. ř. obsahovat mělo, a tato vada je zjevně na újmu uplatnění práva navrhovatele, který proti tomuto nedostatku výše popsaným způsobem brojí. Odvolací soud je proto takové rozhodnutí povinen zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení, aniž by mohl důkazy provedené soudem prvního stupně zopakovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2017, sp. zn. 21 Cdo 1472/2017, nebo nález Ústavního soudu ze dne 1. září 2020, sp. zn. I. ÚS 2746/19, dostupný např. na webových stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz).

23. Obsahem protestu uplatněného navrhovatelem na předmětné valné hromadě je důvod spočívající v porušení (jeho) práva společníka předem se včas seznámit s veškerými podklady a tvrzenými důvody k jeho odvolání, bez toho, aby tyto důvody byly v návrhu na odvolání jakkoliv konkretizovány.

24. Soudní praxe je ustálena v posouzení, dle něhož, má-li být jednatel odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, je nutné tuto skutečnost uvést již v pozvánce na valnou hromadu, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit. Je tomu tak proto, aby si společníci mohli včas zajistit potřebné informace, ověřit důvodnost návrhu a zvážit, zda a jak se k němu na valné hromadě vyjádří a zda pro něj budou hlasovat. Je-li odvolávaný jednatel současně společníkem, má tato skutečnost ve smyslu § 169 odst. 3 ve spojení s § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. vliv též na posouzení kvora pro usnášeníschopnost valné hromady a na počet hlasů potřebných pro přijetí navrhovaného usnesení, což může být okolnost ovlivňující rozhodnutí společníků, zda se zasedání valné hromady zúčastní a budou na něm hlasovat. Není-li v pozvánce uvedeno, že jednatel má být odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit, nelze jednatele na valné hromadě pro porušení povinnosti při výkonu funkce odvolat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 1175/2021).

25. Jestliže pozvánka na předmětnou valnou hromadu z tohoto hlediska neobstojí, nemůže být (za splnění dalších zákonných podmínek) posouzeno jako platné ani odvolání navrhovatele z funkce jednatele. Soud prvního stupně však věc z tohoto pohledu neposuzoval, včetně související otázky, zda společenská smlouva účinná v období konání předmětné valné hromady umožňovala volbu [Anonymizováno] jednatelem i v případě, kdy by odvolání navrhovatele z této funkce bylo neplatné. Pokud by totiž tato volba (již jen z tohoto důvodu) nebyla možná, je zřejmé (pokud by odvolání navrhovatele bylo posouzeno jako neplatné), že by nebylo možné platně zvolit jednatele nového.

26. V zájmu úplnosti odvolací soud dodává, že pokud v pozvánce na valnou hromadu konanou dne 14. září 2020 nebylo jasně uvedeno, že má být hlasováno o odvolání navrhovatele z funkce jednatele a o volbě [Anonymizováno] jednatelem novým, resp. jako návrh usnesení bylo uvedeno, že valná hromada „vypořádá: náměty/body do programu společníků – viz 2. příloha pozvánky“, pak nelze závěru soudu prvního stupně o její nesrozumitelnosti v tomto rozsahu ničeho vytknout.

27. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil, včetně závislého výroku o nákladech řízení, a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

28. V dalším řízení soud prvního stupně věc posoudí z hlediska vyložených závěrů. V návaznosti na uplatněné protesty navrhovatele a jejich obsah se bude zabývat důvody namítané neplatnosti. Posoudí a náležitě zhodnotí, a to i s ohledem na námitky uplatněné odvolatelem stran věrohodnosti obsahu výpovědi [Anonymizováno] a žádosti o svolání valné hromady, zda lze mít za prokázané, že [Anonymizováno] vskutku dne 9. března 2020 převzal tuto žádost. To předpokládá patřičné zhodnocení této výpovědi z hledisek § 132 o. s. ř. Současně posoudí, zda je možno platnost každého z předmětných usnesení posuzovat samostatně, tj. zda bylo možné [Anonymizováno] zvolit jednatelem bez ohledu na platnost usnesení o odvolání navrhovatele z funkce, a to na základě v té době účinné společenské smlouvy společnosti. Vypořádá se i s ostatními námitkami odvolatele. Dospěje-li k závěru, že předmětné usnesení je neplatné, věc posoudí i z hlediska § 260 o. z. a svůj závěr odůvodní. V rozhodnutí, jímž se řízení končí, neopomene rozhodnout i o nákladech odvolacího řízení. Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).