o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 21. prosince 2022, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. února 2023, č. j. 79 Cm 190/20228,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením s odkazem na § 29 odst. 2 a § 21 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ustanovil společnosti [Jméno advokáta B]. (dále též jen „společnost“) opatrovníka [Anonymizováno], advokáta, sídlem [adresa], z důvodu, že společnost nemá osobu oprávněnou za ni jednat, jelikož obsazení statutárního orgánu společnosti se personálně překrývá a za právnickou osobu nemohou jednat ti, jejichž zájmy jsou v kolizi se zájmy právnické osoby.

2. Usnesení soud prvního stupně neodůvodnil s odkazem na § 169 odst. 2 o. s. ř.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.

4. Odvolatelka namítá, že společnost má osobu oprávněnou za ni jednat. Domnívá se, že nelze bez dalšího usuzovat na střet zájmů jen na základě skutečnosti, že odvolatelka je současně jednatelkou společnosti. Dále sdělila, že dne 30. ledna 2023 byl do funkce jednatele společnosti zvolen [Anonymizováno]. Rejstříkový soud usnesením ze dne 11. dubna 2023, č. j. C 278970//RD74/MSPH, Fj 134045/2023/MSPH, rozhodl o návrhu na zápis změn do obchodního rejtříku spočívající v zápisu jednatele společnosti [Anonymizováno]. Jakmile nabude usnesení rejstříkového soudu právní moci, bude nový jednatel zapsán do obchodního rejstříku.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť argumentaci odvolatelky lze přisvědčit jen z části.

6. Podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.

7. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

8. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.

9. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř. opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.

10. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se k výkladu § 29 odst. 2 o. s. ř. podává, že:

1/ Fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede. Nemá-li právnická osoba obsazen statutární orgán oprávněný jejím jménem jednat, soud jí může ustanovit opatrovníka pro řízení (v poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 1999, sp. zn. 2 Cdon 680/97, uveřejněné pod číslem 37/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, aktuálně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2018, sp. zn. 27 Cdo 3597/2018; rozhodnutí jsou dostupná např. na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).

2/ Tento závěr vychází z premisy, že v řízeních, ve kterých účastníci vystupují v kontradiktorním postavení, je mezi opačnými stranami sporu přirozený střet zájmů, pro nějž je nepřípustné, aby v řízení jedna ze stran sporu jednala za opačnou stranu sporu (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.).

3/ K řečenému je ovšem třeba doplnit, že bez dalšího nelze vyloučit situaci, kdy bude za účastníka řízení vystupovat jiný účastník řízení, který stojí na stejné straně sporu. Možnost, že bude jménem účastníka jednat jiný účastník stojící na téže straně sporu, je obecně připuštěna a případný střet zájmů a z něj plynoucí následky (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.) je namístě zkoumat vždy v závislosti na (konkrétních) skutečnostech, které vyšly (v daném řízení) najevo. Jinak řečeno, ke střetu zájmů v těchto případech nedochází automaticky jen kvůli procesnímu postavení účastníků (stran).

4/ Tato obecná pravidla platí nejen pro řízení, v nichž strany vystupují v kontradiktorním postavení, ale použijí se přiměřeně i v řízeních, která nejsou založena na sporném postavení stran (v poměrech řízení o návrhu povinného na zastavení výkonu rozhodnutí srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2008, sp. zn. 20 Cdo 2765/2006).

5/ Ve zvláštních řízeních soudních je situace odlišná v tom, že účastníci těchto řízení nevystupují v kontradiktorním postavení. Proto zde na střet zájmů, který je přirozeně přítomný mezi stranami sporných řízení, nelze usuzovat jen s odkazem na procesní postavení účastníků. Otázku, zda mezi účastníky řízení, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů, jenž je imanentní mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, je nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021).

11. Nahlédnutím do elektronické databáze obchodního rejstříku (přístupného na www.justice.cz) odvolací soud zjistil, že společnost vznikla dne 11. července 2017, jakož i to, že společnost má dva společníky – [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jež je zároveň zapsaná jako její jednatelka (§ 121 o. s. ř.).

12. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatelka se návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 23. prosince 2022 domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 21. prosince 2022, jímž byla odvolaná z funkce jednatelky společnosti.

13. Soudu prvního stupně lze přisvědčit v závěru, že s ohledem na odkazované ustanovení § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat osoba jinak oprávněna za ni jednat, tedy osoba uvedená ve výčtu § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř., jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby v daném řízení. Předmětem projednávané věci je vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 21. prosince 2022 o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky společnosti, a to pro porušení povinnosti při výkonu funkce. Z této hmotněprávní povahy předmětu řízení je tak zřejmé, že ke střetu zájmů navrhovatelky a společnosti v řízení dochází, a proto za společnost v předmětné věci nesmí navrhovatelka jednat.

14. Soud může ustanovit právnické osobě opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. jen tehdy, je-li tu nebezpečí z prodlení. Otázku nebezpečí z prodlení je třeba posuzovat nejen ve vztahu k dotčené právnické osobě, ale také z pohledu dalšího účastníka řízení. Není-li nebezpečí z prodlení, soud vyčká, až bude ustanovena osoba oprávněná za právnickou osobu před soudem jednat, až bude v tomto směru odstraněna spornost nebo až si právnická osoba platně zvolí zmocněnce s procesní plnou mocí, popřípadě řízení podle § 109 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přeruší. Napadené usnesení zcela postrádá závěr soudu prvního stupně, že nejde o přechodný stav, který bude v dohledné době odstraněn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021).

15. Soud prvního stupně rovněž nepostupoval v souladu s § 29 odst. 4 o. s. ř., když opomenul zkoumat, zda zde není k dispozici jiná vhodná osoba oprávněná v řízení hájit zájmy společnosti. Takto se soud prvního stupně nezabýval tím, zda takovou osobou není společník [Anonymizováno], u kterého lze předpokládat lepší znalost poměrů společnosti, než u osoby stojící mimo společnost, vyslovil-li by se svým jmenováním souhlas. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že společník [Anonymizováno] v podání doručeném soudu prvního stupně dne 12. dubna 2023 navrhl, aby soud prvního stupně ustanovil společnosti procesním opatrovníkem [Anonymizováno], advokátku. [adresa] toho soud prvního stupně přistoupil ke krajnímu řešení a společnosti ustanovil opatrovníka z řad advokátů, aniž by svůj vyslovený závěr, že zde není žádná jiná vhodná osoba, která by jménem společnosti mohla jednat, jakkoli blíže odůvodnil a aniž by jeho předpoklady byly z obsahu spisu zřejmé.

16. Z obsahu spisu odvolací soud dále zjistil, že rejstříkový soud usnesením ze dne 11. dubna 2023, č. j. C 278970//RD74/MSPH, Fj 134045/2023/MSPH, rozhodl o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku spočívající v zápisu jednatele společnosti [Anonymizováno]. Tato skutečnost se však doposud v obchodním rejstříku nepromítla. K tomu odvolací soud připomíná, že pro rozhodnutí valné hromady o odvolání či jmenování člena statutárního orgánu platí obecný princip, podle něhož neodloží-li valná hromada výslovně účinnost svého rozhodnutí, nabývá její rozhodnutí účinků zásadně dnem, kdy bylo přijato. Pro vznik (zánik) funkce statutárního orgánu není vyžadován zápis (výmaz) statutárního orgánu (jeho člena) do (z) obchodního rejstříku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2016, sp. zn. 29 Cdo 94/2016). Jinak řečeno, zápis (výmaz) statutárního orgánu má pouze deklaratorní povahu. Rozhodovací praxe soudů je ustálená na tom, že jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle § 191 a násl. zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/; v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, či ze dne 21. března 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017). Jestliže je tudíž usnesení valné hromady, jímž byl zvolen nový jednatel společnosti, platné, je platné do doby, než bude vyslovena jeho neplatnost. Jmenování opatrovníka společnosti by bylo důvodné toliko za situace, že by bylo zjištěno, že je zde dána u nově jmenovaného jednatele překážka ve smyslu § 46 odst. 1 z. o. k., či usnesení valné hromady (jímž došlo k jmenování jednatele) je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1 - 3 z. o. k. ve spojení s § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

17. Nutno dále zdůraznit, že usnesení o jmenování procesního opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. nespadá pod usnesení uvedená v § 169 odst. 2 o. s. ř. Proto musí být zásadně náležitě odůvodněno (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. ledna 2022, sp. zn. 7 Cmo 8/2022). V posuzované věci napadené usnesení odůvodnění postrádá. Není tak zřejmé, jakými úvahami byl soud prvního stupně veden, z jakých skutečností vycházel, pokud shledal, že je na místě ustanovit společnosti jmenovaného opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. a § 21 odst. 4 o. s. ř. Usnesení soudu prvního stupně je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

18. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

19. V dalším řízení se soud prvního stupně neopomene zabývat tím, zda má společnost v současné době platně jmenovaného nového jednatele. Teprve v případě, že společnost nebude mít platně jmenovaného nového jednatele a bude-li existovat nebezpečí z prodlení, bude se zabývat tím, kdo je vhodnou osobou pro jmenování opatrovníkem. Nebude-li takovou vhodnou osobou společník [Anonymizováno], nebo nebude-li souhlasit se svým jmenováním opatrovníkem, a soud prvního stupně nenalezne jinou vhodnou souhlasící s takovým jmenováním, bude na místě přistoupit k jmenování opatrovníka společnosti z řad advokátů.

20. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.