o návrhu na vydání předběžného opatření v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti konané dne 4. prosince 2020, k odvolání společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2021, č. j. 72 Cm 7/2021-11,
Mgr. Kateřina Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 14. 6. 2021
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Horákové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Michaely Janouškové ve věci
navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A]
bytem [Adresa navrhovatele A] zastoupený [Jméno navrhovatele B], advokátem
sídlem [adresa]
za účasti: [Jméno advokáta]., IČO [IČO advokáta]
sídlem [Adresa advokáta]
o návrhu na vydání předběžného opatření v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti konané dne 4. prosince 2020, k odvolání společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2021, č. j. 72 Cm 7/2021-11,
Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se zamítá návrh na nařízení předběžného opatření, jímž se navrhovatel domáhal, aby bylo společnosti [Anonymizováno] ukládá, aby s nemovitostmi, pozemkem parc. č. st. 208, jehož součástí je stavba: [adresa], a pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], zapsanými na LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], nenakládala tak, že tyto nemovitosti budou předmětem veřejné dražby.
1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením nařídil předběžné opatření, jímž společnosti [Anonymizováno] (dále jen „společnost“) uložil, aby „s nemovitostmi, pozemkem parc. č. st. 208, jehož součástí je stavba: [adresa], a pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], zapsanými na LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], nenakládala tak, že tyto nemovitosti budou předmětem veřejné dražby“.
2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že navrhovatel jako společník společnosti inicioval předmětné řízení, v němž se domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady konané dne 4. prosince 2020, kterým byl mj. schválen návrh jednatele na prodej nemovitého majetku společnosti ve veřejné dražbě. Následně se domáhal nařízení předběžného opatření (jehož petit soud prvního stupně převzal do svého rozhodnutí), neboť dne 22. března 2021 se má konat dobrovolná veřejná dražba shora uvedených nemovitostí, které společnost vlastní. Navrhovatel zdůraznil, že předmětné nemovitosti společnost koupila v květnu 2020, tyto tvoří podstatnou část jejího majetku; jediným podnikatelským cílem je jejich rekonstrukce na hospic. Dojde-li ke zcizení nemovitostí, účel podnikatelské činnosti společnosti bude zmařen. Navíc nemovitosti byly pořízeny za 5 250 000 Kč, avšak ve veřejné dražbě je nejnižším podáním částka 2 500 000 Kč.
3. Soud prvního stupně vyšel z tvrzení navrhovatele a listin jím předložených a měl za osvědčené, že:
- navrhovatel je společníkem společnosti se 45 % podílem;
- dne 4. prosince 2020 se konala valná hromady společnosti, na níž mj. bylo pod bodem 4. přijato usnesení, kterým byl schválen návrh jednatele na prodej nemovitého majetku společnosti ve veřejné dražbě. Navrhovatel podal proti tomuto bodu programu protest, maje za to, že tato záležitost nepatří do působnosti valné hromady; zároveň usnesení považuje za neurčité, neboť neuvádí minimální vyvolávací cenu nemovitostí. Navrhovatel hlasoval proti tomuto usnesení;
- společnost je vlastníkem shora specifikovaných nemovitostí, jiné nemovitosti nevlastní. Tyto nemovitosti tvoří podstatnou část majetku společnosti;
- nemovitosti byly společností zakoupeny dne 4. května 2020 za cenu ve výši 5 250 000 Kč, pořízeny byly za účelem rekonstrukce a přestavby na domov důchodců/hospic;
- dne 22. března 2021 se má konat dražba předmětných nemovitostí s nejnižším podáním ve výši 2 500 000 Kč.
4. Soud prvního stupně s odkazem na § 102 odst. 1, § 75c odst. 1 a § 76 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uzavřel, že předpoklady pro nařízení předběžného opatření v navrhovatelem požadovaném rozsahu jsou dány.
5. Navrhovatel pro účely posouzení důvodnosti návrhu na nařízení předběžného opatření osvědčil existenci nároku ve věci samé; navrhovateli svědčí aktivní legitimace k podání předmětného návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti.
6. Navrhovatel rovněž prokázal existenci potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků, když až rozhodnutím ve věci samé bude postaveno najisto, zda usnesení valné hromady společnosti, kterým byl schválen návrh jednatele na prodej nemovitostí ve veřejné dražbě, je či není v souladu se zákonem a společenskou smlouvou společnosti. Společnost specifikované nemovitosti zakoupila v květnu 2020 za účelem rekonstrukce a přestavby na domov důchodců/hospic za cenu 5 250 000 Kč. Přičemž již dne 4. prosince 2020, aniž by byl naplněn účel, pro který byly nemovitosti zakoupeny, bylo rozhodnuto o návrhu jednatele o prodeji nemovitostí v dražbě. Nemovitosti mají být prodány s vyvolávací cenou 2 500 000 Kč. Soud prvního stupně rovněž dovodil, že újma, která by mohla společnosti vzniknout nařízeným předběžným opatřením, se nejeví v disproporci s případnou újmou, která by jí mohla být způsobena právě prodejem uvedených nemovitostí v dražbě.
7. Soud prvního stupně proto návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl.
8. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.
9. Odvolatelka má za to, že napadené usnesení nemělo být vůbec vydáno, když ani z návrhu nevyplývá, jakým způsobem by v případě, že by navrhovatel se svým návrhem uspěl, mohl pak být výkon rozhodnutí ve věci ohrožen. Pokud by totiž byla konstatována neplatnost rozhodnutí valné hromady, neměnilo by to nijak právní postavení navrhovatele, který nadále zůstává společníkem společnosti. Pouze by došlo k určení, že usnesení valné hromady jsou neplatná. Takové rozhodnutí soudu nemá další právní následky, rozhodně se nejedná o meritorní rozhodnutí, které by jakýmkoliv způsobem omezovalo či limitovalo dispozici jednatele s nemovitostmi společnosti; výkon rozhodnutí je fakticky vyloučen.
10. Odvolatelka má za to, že soud prvního stupně vydal předběžné opatření na základě návrhu, který nijak právní režim předmětné nemovitosti neměnil, avšak uložil tím jednateli povinnost, která je v rozporu se zákonem, když fakticky omezuje možnost jednatele jménem společnosti jednat. Jinou věcí by bylo, pokud by měl jednatel povinnost majetek prodávat pouze se souhlasem valné hromady. Jak je patrné ze společenské smlouvy, tento případ nenastal.
11. Odvolatelka má za to, že je třeba, aby soud zohlednil i jednání navrhovatele, které předmětné valné hromadě a dalším krokům předcházelo. Navrhovatel se jako společník dostal do konfliktu s druhým společníkem v průběhu měsíce září 2020 a v návaznosti na to přestal dodržovat dříve uzavřené dohody. Tyto dohody týkající se chodu a provozu společnosti popisuje, včetně konfliktů a jejich eskalace. Rovněž se vyjadřuje k průběhu napadené valné hromady, které byla svolána s cílem vzniklou konfliktní situaci vyřešit.
12. Namítá, že právě neochotou navrhovatele nastalou situaci vyřešit, kdy navrhovatel jiná řešení ani nenavrhl, došlo tak ke zjevnému jednání ke škodě společnosti. Na jedné straně navrhovatel učinil likvidační kroky, na straně druhé prokazatelně odmítl navrhnout jakékoliv řešení situace, kterou úmyslně vyvolal. Jeho jednání je dle odvolatelky zjevným porušením zásad poctivého obchodního styku a vědomým zneužitím práva, kterému by neměla být přiznána jakákoliv právní ochrana.
13. Odvolatelka poukazuje dále na řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 33 Nc 2356/2021, jehož předmětem je rovněž návrh na nařízení předběžného opatření ohledně týchž nemovitostí (usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 1. března 2021, č. j. 33 Nc 2356/2021-9, bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. května 2021, č. j. 36 Co 159/2021-33, změněno; návrh na nařízení předběžného opatření byl zamítnut – pozn. odvolacího soudu).
14. Odvolatelka se vyjadřuje se k samotnému návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, jakož i k případné aplikaci § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
15. Veškeré své námitky odvolatelka podrobně rozvádí.
16. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
17. K podanému odvolání se obsáhle vyjádřil, s argumentací odvolatelky nesouhlasí a tuto vyvrací. Pokud jde o nařízení předběžného opatření, jehož se domáhá u Obvodního soudu pro [adresa], upřesňuje, že se v tomto řízení navrhovatel z povahy věci domáhá nařízení předběžného opatření v širším rozsahu (zákaz nakládat s nemovitostmi společnosti), než je tomu v nadepsané věci, když uvedený návrh opírá o svůj nárok na peněžité plnění vůči společnosti ve výši 3 050 000 Kč. Předmět řízení v nadepsané věci je zcela odlišný (vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady) a navrhovatel požadoval nařízení předběžného spočívající v zákazu dispozice s nemovitostmi, které je omezeno pouze na to, že nebudou předmětem veřejné dražby. Podrobně se vyjadřuje k polemice odvolatelky o tom, že soud prvního stupně jednateli společnosti uložil povinnost, která je v rozporu se zákonem, k dohodě uzavřené mezi společníky, k financování společnosti, zesplatnění pohledávek navrhovatele vůči společnosti, jakož i k samotné valné hromadě a událostem jejímu svolání předcházejícím, k průběhu valné hromady, rovněž k případné škodě společnosti.
18. Zdůrazňuje, že napadená valná hromada, aniž by si to předem vyhradila, rozhodovala a přijala usnesení o prodeji nemovitostí společnosti ve veřejné držbě. Následně přesto, že společnost věděla, že má vůči navrhovateli dluh 3 050 000 Kč, jakož i vůči dalším věřitelům, věděla o nesouhlasu navrhovatele s prodejem nemovitostí ve veřejné dražbě, sjednala veřejnou dražbu předmětných nemovitostí za vyvolávací cenu 2 500 000 Kč. O prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě rozhodla valná hromada, nikoliv jednatel, a zda je takové rozhodnutí platné, je předmětem daného řízení.
19. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemůže z níže uvedených důvodů obstát.
20. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření (odst. 1). V odstavci 3 věta druhá tohoto ustanovení je odkaz na ustanovení § 74 a násl. o. s. ř., která zde platí obdobně.
21. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.
22. Podle § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby s určitými věcmi nebo právy nenakládal.
23. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.
24. V daném případě jde o předběžné opatření podle shora citovaného § 102 o. s. ř. v rámci řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti konané dne 4. prosince 2020, která mj. schválila návrh jednatele na prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. Navrhovatel je společníkem společnosti, předmětné valné hromady se zúčastnil, proti napadeným usnesením podal protest, maje za to, že předmětné záležitosti nespadají do působnosti valné hromady. Rovněž namítal neurčitost obsahu usnesení přijatého pod bodem 4., když není uvedena ani minimální vyvolávací cena majetku, popř. jiné parametry veřejné dražby. Návrhem na nařízení předběžného opatření se pak navrhovatel domáhá zamezení prodeje nemovitostí společnosti ve veřejné dražbě.
25. Pro nařízení předběžného opatření je třeba, aby byly splněny současně dva základní předpoklady – osvědčení nároku ve věci samé a prokázání existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků nebo obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí. Procesní odpovědnost v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75 odst. 3 a 5 o. s. ř. a § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř.). V posuzované věci s ohledem na požadovaný určující výrok ve věci samé nepřichází obava z ohrožení výkonu rozhodnutí v úvahu. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků je třeba posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé.
26. Je třeba mít na zřeteli, že pro účely předběžného opatření nemusí být nárok ve věci prokázán nepochybně, postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným. Zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, převládá zde totiž požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupného na www.nsoud.cz).
27. Odvolací soud má v poměrech projednávané věci za to, že tvrzení navrhovatele v tomto okamžiku ke splnění výše uvedené podmínky pro nařízení předběžného opatření (osvědčení nároku ve věci samé) nepostačují. Navrhovatel se domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady z jím uvedených důvodů, mj. argumentuje i tím, že předmětné záležitosti, o nichž valná hromada rozhodovala, nespadají do její působnosti. Tvrzení navrhovatele k nastolené otázce, zda valná hromada, která svým usnesením mj. schválila prodej nemovitostí společnosti ve veřejné dražbě, rozhodovala v záležitosti, o které valná hromada má či nemá působnost rozhodovat, jsou však pro účely řízení o nařízení předběžného opatření, nedostatečná. Je tomu tak proto, že s ohledem na datum konání napadené valné hromady (4. prosince 2020) na danou věc dopadá zákonná úprava zakotvená v § 190 odst. 2 písm. i) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ve znění účinném do 31. prosince 2013. Navrhovatel však žádná konkrétní tvrzení, zda a z jakého důvodu jsou či nejsou nemovitosti společnosti, které mají být předmětem prodeje ve veřejné dražbě, částí závodu ve smyslu § 190 odst. 2 písm. i) z. o. k., zda patří do působnosti valné hromady o této otázce rozhodovat či nikoliv (a jde tak případně o skutečnost předvídanou § 45 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 245 o. z.), neuvedl. Zbývá dodat, že výklad pojmu „část závodu“ dle uvedeného ustanovení učinil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. května 2019, sp. zn. 27 Cdo 2645/2018, uveřejněného pod číslem 8/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V dané fázi řízení, s ohledem na výjimečnou povahu předběžného opatření, není dán prostor provádět k této otázce dokazování a blíže se jí zabývat.
28. Druhým předpokladem pro nařízení předběžného opatření (prokázání existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků) se odvolací soud vzhledem k výše učiněnému závěru nezabýval, neboť pro nařízení předběžného opatření je třeba, aby byly splněny současně oba výše uvedené základní předpoklady.
29. Odvolací soud ze shora vyložených důvodů usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh na nařízení předběžného opatření podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.
30. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé (§ 211, § 145 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomu usnesení není dovolání přípustné.