o nařízení předběžného opatření v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady ze dne 26. října 2021, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2022, č. j. 79 Cm 19/2022-11,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na nařízení předběžného opatření ve znění: „ I. Do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 79 Cm 19/2022 je [Anonymizováno], narozená [Datum narození navrhovatelky], bytem [Adresa navrhovatelky], jednatelem společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO advokáta B], [adresa], [adresa], pokud nedojde k zániku její funkce jednatele společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO advokáta B], [adresa], [adresa], jiným způsobem, než rozhodnutím jediného společníka společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO advokáta B], [adresa], [adresa], učiněným dne 26. 10. 2021. II. Do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn79 Cm 19/2022, je způsob jednání za společnost [právnická osoba]., IČO [IČO advokáta B], [adresa], [adresa] stanoven následovně: „Jednatelé zastupují společnost společně.“ Výrokem II. rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 10 000 Kč navrhovatelce po právní moci tohoto usnesení.

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

- navrhovatelka dne 26. dubna 2022 podala návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka společnosti [Jméno advokáta B]. (dále jen „společnost“) v působnosti valné hromady ze dne 26. října 2021, kterým bylo rozhodnuto o změně společenské smlouvy (sídla, předmětu činnosti, počtu jednatelů a způsobu zastupování za společnost), o odvolání [Anonymizováno] a navrhovatelky z funkce jednatele společnosti;

- společnost má v obchodním rejstříku zapsaného jediného společníka, a to společnost [Anonymizováno], registrační číslo [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno]; jednatelem společnosti je zapsán [Anonymizováno];

- o uvedeném rozhodnutí se navrhovatelka dozvěděla nahlédnutím do obchodního rejstříku společnosti;

- navrhovatelka považuje napadené rozhodnutí za neplatné, neboť jediný společník nemohl v rozhodné době vykonávat svá hlasovací práva, nebyl při činění rozhodnutí řádně zastoupen;

- navrhovatelka má za to, že její aktivní legitimace k podání tohoto návrhu vyplývá z ustanovení § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, neboť rozhodnutí jediného společníka zasahuje do jejích poměrů i poté, co ztratila postavení zakládající její aktivní věcnou legitimaci, vyjadřuje k převodu podílu na současného jediného společníka společnosti, k prodeji svých nemovitostí tomuto společníkovi, k vlastnické struktuře společnosti, dovozujíc, že společnost [Anonymizováno] není jediným společníkem společnosti;

- navrhovatelka zároveň podala návrh na nařízení předběžného opatření ve shora uvedeném rozsahu s tím, že [Anonymizováno] a [Anonymizováno] fakticky ovládají společnost a svým jednáním činí kroky s cílem zcela omezit jakýkoliv vliv navrhovatelky na společnost a omezit tak její vliv ve vztahu k nemovitostem, které vylákali na chod společnosti jako takové. Je nezbytné, aby navrhovatelce bylo nadále umožněno jednat za společnost a mohla tak fakticky zamezit dalšímu neoprávněnému nakládání s majetkem společnosti, zejména, aby nemovitosti nebyly zcizeny, zatíženy nebo jinak znehodnoceny, a aby mohla navrhovatelka fakticky zabránit jednání, kterými by výše uvedené osoby společnost poškozovaly zejména uzavíráním nevýhodných smluv či manipulaci s účetnictvím společnosti;

- navrhovatelka dále namítala, že jednatel [Anonymizováno] provádí machinace s účetnictvím společnosti a provádí různé daňové optimalizace, a i přes velmi lukrativní podnikání zůstává společnost dlouhodobě ve ztrátě. Existuje tak urgentní potřeba, aby zde byla osoba, která může těmto krokům fakticky zamezit a aby byl v této souvislosti ustanoven stav před 26. říjnem 2021.

3. Soud prvního stupně s odkazem na § 102 odst. 1, 3, § 75c odst. 1 a § 76 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uzavřel, že v daném případě nic nenasvědčuje tomu, že navrhovatelka bude ve věci úspěšná. Navrhovatelka bude v řízení prokazovat svou aktivní legitimaci, když odvolání jednatele je samostatnou právní skutečností. Při rozhodování valné hromady o odvolání jednatele je rozhodnutí valné hromady samostatným a svébytným právním jednáním. Jednatelem může být jak společník společnosti, tak i třetí osoba; jednatel může být odvolán i bez uvedení důvodu. Pokud jde o tvrzení navrhovatelky, že společnost je ve ztrátě, a je třeba zabránit dalším prodělkům, soud prvního stupně odkázal na účetní závěrky, když společnost byla už za angažmá navrhovatelky ve statutárním orgánu ve ztrátě. Další předběžnou otázkou je, zda sistace hlasovacích práv z důvodu porušení povinnosti zapsat do evidence skutečných majitelů je důvodná, resp. má-li vliv na hlasovací práva navrhovatelky a v neposlední řadě, zda dotčení akcionáři jsou osobami jednajícími ve shodě ve smyslu § 78 z. o. k. Tyto otázky předpokládají značný rozsah dokazování, přesahující možnosti řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření.

4. Existenci potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků soud prvního stupně neshledal. Tvrzení o používání „bílých koní“ je rovněž v rovině neosvědčených domněnek navrhovatelky.

5. Proto soud prvního stupně návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.

6. O vrácení jistoty soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 75b odst. 4 o. s. ř.

7. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Odvolatelka se závěry soudu prvního stupně nesouhlasí, majíc za to, že dostatečně nejen osvědčila, ale i prokázala potřebu zatímní úpravy poměrů a stejně tak osvědčila základní skutečnosti odůvodňující samotný nárok, pro který byl návrh podán. Závěr soudu prvního stupně o tom, že nemůže být ve věci úspěšná, tak považuje přinejmenším za předčasný. Rovněž poukázala na důvody specifikované v podaném návrhu, které ji vedly k jeho podání a pro něž považuje napadené rozhodnutí za neplatné.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. V daném případě jde o předběžné opatření podle § 102 o. s. ř. v rámci řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti ze dne 26. října 2021, jímž mj. bylo rozhodnuto o odvolání navrhovatelky z funkce jednatele společnosti. Navrhovatelka předmětný návrh podala u soudu prvního stupně dne 26. dubna 2022, přičemž dle svého tvrzení se o napadeném rozhodnutí dozvěděla nahlédnutím do obchodního rejstříku. Odvolací soud ze sbírky listin obchodního rejstříku dostupné v elektronické podobě na www.justice.cz. zjistil, že napadené rozhodnutí jediného společníka bylo do Sbírky listin založeno již dne 26. října 2021.

11. Návrhem na nařízení předběžného opatření se pak navrhovatelka domáhá v podstatě rozhodnutí, že do doby pravomocného skončení předmětného řízení je nadále jednatelkou společnosti.

12. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Podle § 102 odst. 3 věty druhé o. s. ř. ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

13. Předně je třeba zdůraznit, že institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil. Předběžným opatřením není prejudikován výsledek sporu. Předběžné opatření může být nařízeno jen tehdy, bylo-li prokázáno, že existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že je dána obava z ohrožení výkonu rozhodnutí (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75c odst. 1 o. s. ř.). Procesní odpovědnost v tomto směru má žalobce (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75 odst. 3 o. s. ř. a § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř.).

14. Pro nařízení předběžného opatření je třeba, aby byly splněny současně dva základní předpoklady – osvědčení nároku ve věci samé a prokázání existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků nebo obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí. Procesní odpovědnost v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75 odst. 3 a 5 o. s. ř. a § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř.). V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz.

15. Odvolací soud má v poměrech projednávané věci za to, že tvrzení navrhovatelky ke splnění výše uvedené podmínky pro nařízení předběžného opatření, tj. osvědčení nároku ve věci samé, nepostačují. Jak bylo výše uvedeno, předmětný návrh, došlý soudu prvního stupně dne 26. dubna 2022, se týká přezkumu platnosti rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady ze dne 26. října 2021. O napadeném rozhodnutí se navrhovatelka dozvěděla nahlédnutím do obchodního rejstříku, přičemž do Sbírky listin bylo založeno již dne 26. října 2021. Od uvedeného data založení napadeného rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady do Sbírky listin, kdy se tak stalo veřejnosti přístupné, se pak odvíjí subjektivní prekluzivní tříměsíční lhůta k podání předmětného návrhu, neboť v tento den se navrhovatelka o přijetí rozhodnutí dozvědět mohla (§ 191 odst. 1 z. o. k.). Tuto skutečnost soud prvního stupně nezmínil, byť otázka včasnosti podání návrhu ve smyslu § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 191 odst. 1 z. o. k. je primární pro posouzení aktivní legitimace navrhovatelky k podání předmětného návrhu. Marným uplynutím lhůty totiž právo na přezkum rozhodnutí zaniká (za mnohá srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2016, sp. zn. 29 Cdo 1817/2016, uveřejněné pod číslem 46/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupná shodně jako další uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz.). Navrhovatelce tak subjektivní lhůta tří měsíců k podání návrhu uplynula již dne 26. ledna 2022. Marným uplynutím lhůty právo na soudní přezkum přijatého rozhodnutí navrhovatelce zaniklo, k podání předmětného návrhu není navrhovatelka aktivně věcně legitimována.

16. S ohledem na výše uvedený závěr, že navrhovatelka neosvědčila nároku ve věci samé, již nebylo nutné zabývat se druhým předpokladem pro nařízení předběžného opatření (prokázání existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků), když pro nařízení předběžného opatření je třeba, aby byly splněny současně oba výše uvedené základní předpoklady.

17. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

18. Dlužno dodat, že navrhovatelka zcela pomíjí obecně panující zásadu, že nebyla-li platnost usnesení valné hromady, popř. rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba na takové rozhodnutí pohlížet jako na platné (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 21. března 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017 nebo ze dne 23. srpna 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016). Z obsahu spisu nelze učinit závěr, že o tom, že by napadené rozhodnutí bylo stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí jako by nebylo přijato (§ 45 z. o. k. a § 245 o. z.).

19. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé (§ 211, § 145 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.).